Jóga a duchovní praxe - Diskuze a zkušenosti

Bosch » rigpa ano to je největší očista.

Drahomiluše » rigpa Moc oceňuju, když je někdo na nesrovnatelně vyšší úrovni v určité oblasti nežli já, ale diskutuje se mnou tak, že tomu rozumím....... a nebo i nerozumím, ale není to na závadu diskuze.
A víš, že ta "svíčka" mě prve zarazila, tak jsem ráda, že ji zmiňuješ, miluju meditaci /která není tou pravou meditací/ nad plamínkem svíčky, ale i je pro mne důležité očišťovat si ruce nad ohněm......
O tom, co píšeš, slyším prvně, ale někdy fakt jsou prosté a jednoduché
věci ty nejlepší a není potřeba nic zlehčovat nebo zatracovat.....

Bosch » rigpa ranní stolici nečistíš. to je ta nečistota sama.
ta odchází jako tamas z těla.
ale dá se ten proces dobře podpořit, v podstatě je celý závislý na správném druhu spalování potravy ve střevech. jedno s druhým souvisí. jedná se o agni. a kdo má silný agni je vítěz. v józe jde především o agni.
základní agni je jednotka vědomí. něco jako bajt vědomí. kdo cvičí jógu má mnoho agní jednotek. a je dobré když jsou vázány na tělo podporuje to celkový duchovní vývoj člověka když cvičí jógu.
ale bez jamy a nijamy to jde všechno pak do kytek když se k ní nepřistoupí v praktické oblasti. jóga se cvičí především prakticky i tak že se čistí tělo. není to nic druhořadého je to součást našeho bytí. proto fyzická očista pránájáma a očista stolice (jak říkáš) totiž centrum hoření-střeva. k tomu patří i průplach vody nosem oškrabání jazyku stejné jako mytí zubů. každodenní praktické úkony. ale u toho střevního hoření jde o něco mnohem většího než o ten "akt" na míse.

Glimmer Man » player https://www.youtube.com/watch/…

rigpa » Drahomiluše Já si nedokážu představit, že se dá vůbec definovat co je pravá meditace. Jeto cesta ne samotný cíl a tak asi nejde kodifikovat kudy jít. Je to asi jako s ásanou v joze. Tam kam se dostaneš a jak to právě děláš je nejlépe, jak to v tu danou chvíli a pro tu danou osobu jde.
Jinak samotná meditace na svíčku je starý zenový trik pro ty, kteří začínají a jejich mysl je natolik rozptýlena, že není schopna se zcela vyprázdnit. (Tady je patrné, jak je to vyprázdnění důležité :-), že?). Svíčka tak vytváří jednobodovost pro vědomí, které se soustředí na plamen a dech. A jak se říká u této praxe než myslet na mnoho věcí, je lepší se upnout k jedné - což je plamen svíčky. Z vlastní praxe vím, že je velice vhodné pohled (cca 1 m od očí v jejich výšce) trochu rozostřit, respektive zašilhat. Ale opravdu jen mírně, aby aura ohně byla stále jeden objekt. Důležitý je opravdu dobrý hluboký dech (jako u všeho) ustát až přijdou halucinogenní prožitky. prosto to nechat být :-).

Drahomiluše » rigpa Píšeš "Je to cesta ne samotný cíl"....roky mi zůstala v hlavě věta z jedné knížky "Cílem je cesta...."./Cesta pokojného bojovníka/.
Ano, přesně, mysl mám hodně rozptýlenou....
Halucinogenní prožitky mi chodí, jsi druhý, kdo mi to takto pojmenoval, všichni ostatní tvrdí, že jsou to Andělé........dopíšu to odpoledné.....

Najdise.cz » Drahomiluše Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No já nevím, myslím si, že pokud nemáme žádný cíl, nevydáme se na cestu...

Pokud jde o duchovní praxi - už ten samotný pojem je takový trochu - míjející cíl. Život sám je duchovní praxí. Pokud se v nás vzedme touha po Bohu/božském/poznání - což je onen cíl - vydáme se na cestu. A těch je bezpočet. Vtip je v tom, že každá z těch cest se může stát zavádějící, třeba právě tím, že se příliš soustředíme na to, že jsme jogíni, duchovní praktikanti, věřící, mágové a na to co a jak se má správně a je správně a co něco je a co už to není - a uteče nám "smysl".
A sice ten, že všechny tyhle věci jsou jen nástrojem k tomu, aby nám to "došlo", zároveň ale můžou uvěznit naši pozornost a nedojde nám to nikdy... Obyčejný člověk žijící prostým životem, člověk který se soustředí na to co právě dělá, není příliš uvnitř posedlý sám sebou a výsledky, bývá mnohdy největším duchovním praktikem setrvávajícím ve spojení s celkem, aniž by to potřeboval definovat. A pak medituje, aniž by "věděl" co že to vlastně "dělá" při mytí nádobí, sekání trávy, nebo třeba míchání jogurtu... a takový život, takové ne/bytí je "můj" cíl, cíl na který se ale příliš nesoustředím...

Není to "tam" a nedá se k tomu dojít, protože je to tady.

https://www.youtube.com/watch/…

rigpa » musiúa Jedno tibetské přísloví říká "dokud to není všechno, není to nic". To je aplikováno zejména na cestu poznávání a hledání a nalezení. Zejména zde, na západě, se projevuje, já tomu říkám názor ega, přístup, že všechno tu je v nás již obsaženo a tak není potřeba nic hledat a nic dělat. Je to možná podobná krajnost, jako onen určitý fanatismus duchovna, jak o něm píšeš. A s tím určitě souhlasím. Každá krajnost je nerovnováha. Je velkým klamem naší oddělenosti, že vlastně nic nemusím, že to všechno již mám. Píši to jako člověk, který se tím také určitý čas opájel. A byl to odraz jen mé vlastní lenosti a pohodlnosti, nic víc. Ano prostota života vytváří dobré prostředí, ale nijak bych si to neidealizoval. Ona posedlost sebou sama se ukazuje všude. V tom skromném prostředí mnohdy naopak o to víc touhou a závistí. Strach, identita a oddělenost, ego. Ono se to ukazuje všude a v mnohých formách. "Ani ne moc Sebe, ani ne moc Boha" říká jeden šaman v jednom filmu :-). A něco na tom bude. Najití harmonii a rovnováhu. Nesednout si na zadek ze sebe, z duchovnosti, ze života. Být toho součástí. A tak každý je na cestě a každá cesta je jiná a pro mne je opravdovým ukazatelem stavu bytosti to, jak laskavý dokáže zůstat ve vztahu k okolnímu prostředí ve chvíli, kdy ono prostředí je nelaskavé k němu. .

Najdise.cz » rigpa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ano, a neříkám přeci, že člověk nemá dělat nic, spíš jsem chtěla naznačit, že na člověku a na tom co dělá, nebo nedělá, až tak nezáleží - to ego si právě myslí, že ano, že nějakým cvičením, nebo zasvěcením něčeho dosáhne, nebo dosáhlo... pokud má člověk štěstí, Bůh mu to všechno sebere a pokud má člověk štěstí dojde mu, že to nebylo nic.... křesťani říkají, že víra je dar a mají pravdu. Člověk sám nedosáhne ničeho a neudělá nic, může tomu jenom připravovat cestu... sami nikam nedojdeme, Ono to dojde k nám.... je to jako s ohněm, někdo může věřit tomu, že tím, že jej zapálil jej stvořil, ale moudrý člověk ví, že jen umožnil ohni, aby se projevil...

"Ani ne moc Sebe, ani ne moc Boha" moje oblíbená věta z oblíbeného filmu

jinak líbí se mi cos napsal a tak nějak není co dodat

Drahomiluše » rigpa Zajímá mě tvůj názor......chodí za mnou domů takové malé, mihotavé, třpytivé hvězdičky, malé, větší, někdy se zvětšují, roky mne navštěvují, jednou jsem přišla z vycházky a měla jsem jich plnou kuchyň...měla jsem za to, že se mi takto ukazují Andělé. Pak mi bylo vysvětleno, že je to vlastně chyba při meditaci, někdo vidí obrazce, někdo slyší zvuky a pod. a proto dál už mi to nejde v té meditaci pokračovat......Jenomže se objevují a já se v tu chvíli vůbec o meditaci nepokouším...je to pro mne záhada.
Neobtěžuje mne to, naopak, je to milé....i jsem si je namalovala.
Měl bys pro mne nějaké vysvětlení ?

Drahomiluše » musiúa Ten "obyčejný člověk" když se tedy neustále soustředí na to, co právě dělá.....tak on žije neustále v přítomnosti, netrápí se minulostí ani budoucností a to právě mnoho lidí nedokáže.
Když máme cíl a pak je tu pocit, že cíl je dosažen, stává se, že cíl nic moc, že jsme čekali něco víc a ohledneme se na tu cestu a vidíme,
že ta cesta byla větším přínosem, nežli je ten cíl....taky se to stává.

No.4711 » Drahomiluše Pokusím se popsat můj pohled na věc....
popravdě moc nesouhlasím s tím 100x omílaným, že se má žít JEN přítomností? To je snad automatické nebo ne? Minulost by myslím měla mít minimálně ten význam, že by měla dovést k poučení. Pokud člověk chyboval, aby se toho vyvaroval a pokud byl úspěšný, aby se snažil na minulý úspěch navázat. Tak proto nechápu....

Dále pak, že by se člověk neměl zabývat budoucností. Ale to by znamenalo, že mi je úplně jedno, co bude....a to mi tedy není. Nemá cenu se tím nějak týrat, to né, ale zamýšlet se nad tím je myslím si v pořádku.

No a pak ta proklamace, že "cíl není třeba, cesta je cíl", tak to vysvětluje ty houfy tápající bezcílně se potulující a stále na cestách

No.4711 No abych nebyla daleko od tématu diskuse, tak myslím, že nenašel jsi možná proto, že je to docela dost osobní záležitost. Já za sebe můžu říct, že se o své zážitky z meditace dělím jen výjimečně (spíš vůbec) a přijde mi to tak v pořádku.

Najdise.cz » No.4711 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ta poslední věta

No, jistě že žijeme v přítomnosti, ale vtip je v tom, že v ní nebýváme přítomní kolikrát za den něco děláme a myslíme přitom na něco jiného? A vždycky je to něco co už bylo, nebo něco co teprve bude... a největší problém asi je, když se tím trápíme. Myslím, že i bez toho přehrávání vnímáme kde co bylo špatně, nebo dobře atd. Jediné co ale můžeme ovlivnit je to Teď, a abychom to dokázali musíme být na to teď soustředění.. a blablabla - největší problém dneška vidím právě v tom, že jsou všechny ty krásné myšlenky a slova - vhledy, tak omleté a sprofanované, že ztrácíme jejich skutečný smysl a jsme z nich unaveni a otráveni. Vlastně právem. Odvádějí nás od přítomného okamžiku navíc v nás vyvolávají představy a domněnky, zaměstnávají mysl, strhávají pozornost...

...jsem chtěla ale asi říct, že je to o tom mít vizi budoucnosti, pamatovat si minulost a soustředit se na vnímání toho co je...

no, jdu, protože i cesta MŮŽE být cíl

Drahomiluše » musiúa Jenom vím, že když se zažeru do práce na zahrádce, nebo něco tvořím v keramické dílně.....jak se říká "mě to pohltí"....pak jdu domů a jsem o mnoho lehčí, odpočatější a šťastnější.....
.....že by to byla ta "síla přtomného okamžiku" ?

streep Chcem prispieť a podeliť sa o moje skúsenosti. Stále hľadám, som na ceste. Cca 25 rokov sa zaujímam o rôzne techniky , terapie, rôzne druhy meditácie. Pracujem na sebe. Ale nič pravidelne. Skôr sporadicky. V určitom období som bola dalo by sa povedať duchovne náruživá, ale už ma to prešlo ?
Nerobila som žiadne bojové umenia, joga nič podobné . Len milujem tanec a občas sa idem prejsť a vyčistiť na púti do Santiaga.

Už ani nepamätám presne koľko veľa rokov dozadu si moje telo, bez toho aby ja som dala nejaký pokyn začalo niečo cvičiť. Bez toho, aby som mala akékoľvek základy jogy, čikungu, taiči atd... si moje fyzické telo začalo robiť nejaké ladné cvičenia. Niekedy to bolo 10 min, inokedy ma v tom cvičení moje telo „držalo“ aj hodinu a pol. Nerozumela som tomu, ale nechala som nech „cvičím“len som to pozorovala, čo sa deje.( nie je jednoduché popisovať tieto skúsenosti ? ) hľadala som na kurzoch, na nete.... podobalo sa to trochu na čikung, trochu na jogu v pohybe, ale bolo to niečo iné. Raz niekde pri mori som videla ráno chlapíka a ten cvičil cvičenia, ktoré cvičilo aj moje telo.... povedal, že cvičí staré čínské jogove cvičenia, ktoré boli tajné, alebo zakázané... dynamickú jogu, jogu Soleil.....( moje telo si však evidentne veľmi dobre spomína na niečo, na čo si moja hlava nespomína ?, ale to je fajn.
Okrem toho sa mi stávalo, že napr. pri splne, večer si moje telo začalo cvičiť nejaký súbor asán – potom som z knihy zistila, že som zacvičila kompletnú zostavu pozdrav mesiacu...bez toho, aby som poznala jogu. inokedy si moje telo cvičí ako keby som cvičila s nejakým neviditeľným fyzioterapeutom. A dostanem len v tej chvíli napr. len úplne jednoduchý pokyn – dotiahni, vydrž, môžeš uvoľniť. Ale je to len ako pocit, nie hlas. Inokedy zas sa mi napr. stávalo, že po riadených meditáciach, keď som zas precítila telo, tak som začala chodiť rovná ako sfinga, len ruky si robili nejaké mudry, sprevádzané veľmi minimalistickými pohybmi rúk. Inokedy zas napr. keď som si pustila nejakú tibetskú hudbu, tak sa začali také tie rituálne poklony – doľahunutia celým telom a tvárou na zem a tak a naspäť a tak dookola, tak ako sa modlia v Tibete....vždy všetko bez toho, aby som poznala tieto praktiky.
Vždy pocit po týchto cvičeniach je to zrelaxovanie, energeticky nabitá, veľa vnútorného tepla, veľmi malá potreba spánku, totálne bdelé vnímanie tu a teraz, koncentrovaná, vnímanie silnej energie na tele, hlavne na rukách... neviem to celkom popísať, niekdy asi tranz.. tak rôzne. Niekedy to trvá dlhšie, niekedy kratšie.

Tak som v minulom roku začala chodiť na kurzy jogy. V lete som bola na týždenný intenzívny kurz jogy. Od rána do večera rôzne techniky. Rozcvička, očistné techniky, príprava na asány, asány, dýchania, meditácie, dookola celý deň, celý týždeň. Skúšali sme tam aj napr. dervišské tance aj iné veci. Osobných skúsenosti veľa, okrem vyššie uvedených aj veľmi veľa. Ale summa summarum ten pocit je často ako keby ste mali motor od Ferrari v kasni od Trabantu ?. Teda to čo ma postretlo a čo sa mi deje cítim ako nejaký dar, ktorý však ešte neviem celkom dobre využiť. Viem, že by som to mohla na niečo využiť. Dúfam, že nájdem inšpiráciu, informáciu, vďaka ktorej prerobím kasňu Trabanta na niečo iné a využijem potenciál Ferrari, aby som povozila seba, alebo aj iných. Ďakujem Rigpa, že si otvoril tému. A ak máte niekto podobné skúsenosti, alebo nejaký koment k mojim skúsenostiam poteší. Ďakujem

Drahomiluše » No.4711 Bez cíle klidně procourám půl dne v lese, ovšem manžela tam nedostanu, jen když rostou houby a cílem je plný košík.
Jak si to tak představuji.....jestli tím cílem není být šťastná

heslo Nedávno zde proběhla diskuze o pyramidách našla jsem tam odkaz na zajímavou přednášku pana Valery Uvarova.Myslím že kdo medituje nebo provádí různé duchovní praxe bude velmi překvapen jako já a stojí zato si ji vyslechnout.Hovoří o pyramidách a důvodech jejich využití a mimo jiné o meditacích.Jen zběžně co si pamatuji-když začneme pracovat s energii a začneme ji cítit začíná naše první fyzické tělo rezonovat s prvním tělem energie země a my jsme nadšeni a pracujeme na sobě dál a otvírá se nám druhé tělo a rezonuje se zemí a nám se začne otevírat astrální svět a začneme být štastný ale tam je ta past o které přednáší.Astrální rovinu ve starých textech reprezentuje ďábel který o nás vše ví a začne s námi hovořit.....proto staré texty nabádali lidi aby to nedělali.Vysvětluje co se děje dál a jak toto lze obejít.Nikdy jsem nic podobného nečetla myslím že je to k zamyšlení.....

rigpa » No.4711 Ano je to v pořádku. Není důvod to dělat na potkání, ale má to svou hodnotu ve správný čas :)

rigpa » musiúa Mnoho se používá termín Žít v přítomnosti, nicméně málokdo si uvědomuje rozdíl mezi pocitem přítomnosti a stavem bdělosti :)

rigpa » Drahomiluše Má vysvětlení by byla vždy odrazem jen mé zkušenosti a asi nemám žádnou úplně podobnou. Respektive určitě vizualizace z meditací a nebo očních praxi Dzogchenu, ale nemyslím, že je to to samé :). Nevidím na tom nic špatného. Asi bych tomu nepřipisoval zbytečně důležitost, ale rozhodně bych hledal souvislosti. Kdy to přichází, na co se to váže, s čím souvisí atd atd. Pohrál bych si s tím :)

Drahomiluše » rigpa To je v pohodě, staly se milou součástí mého života, zpočátku jsem je hodně zkoumala, malovala i fotila /což se nezdařilo/. Jednou mě udivilo, jak špatně vidím a ony si vlezly před monitor....

Bosch » heslo To je snůška strašných pověr stejně jako za středověkého křesťanství.
Prý ďábel..z astrální roviny s vámi začne hovořit.
A je to samozřejmě kdo jiný než žena, že? A nakonec se největší ďábel vyklube z kněze. Či z kazatele.

Najdise.cz » Bosch Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nezatracovala bych to. Mně to sedí. Ďábla máme v mysli. A zdroj mysli? Astrál v této souvislosti vidím jako osobní rovinu - každý svůj. Neuvažuji zde o kolektivním poli, či egregoru.
Ale to jen tak, že jdu kolem

Bosch » tulačka já nevím co v mysli nosíš ty ale já tam starověké pojímání bilaterálního světa neschraňuju. mně ty povídačky o bozích a ďáblech moc neberou.