Jóga a duchovní praxe - Diskuze a zkušenosti

Drahomiluše Myslíš například osobní zkušenost s astrálním cestováním ?
Na duchovní cestě zde najdeš asi víc lidí, sama jsem zvědavá, jestli se někdo ozve.

rigpa » Drahomiluše No popravdě astrální cestování je milá věc, ale více esoterika, než duchovní praxe, ale proč ne :-). Praxí myslím v tomto případ meditační, nebo kontemplační techniky, které postupně přinášejí hlubší zkušenost s vědomím, nebo myslí. Určitě pak v nějakém pravidelném rytmu. Tady si není od věci slovo rituál :-). Komplexně to jsou asi všechny praxe ověřených duchovních směrů, ale mne zajímá konkrétní osobní zkušenost s tím. Od používání manter, po praxe Tonglenu, či modlitby :-). Vím, že to je hodně intimní záležitost, ale někdy je prostě čas se odhalit a překonat sebe sama i v tomhle :-). Tom

Tuatha Dé Danann Hatha JOGA mi zmenila zivot, a hatha "pozdrav slunce" je to nejuzasnejsi cviceni co moje telo kdy poznalo

tiferett Praktizujem jogu od svojich 4 rokov v tomto živote a bola som jogin aj veľa minulých životov....
Ale čo sa dá o tom rozprávať...Jogou treba žiť..
A navyše treba dávať pozor, aby nás to nevtiahlo do mŕtvych praktík dávnej minulosti, aby sme nestratili spojenie so súčasným duchovným pokrokom a vzostupom, ktorý v tomto čase na Zemi prebieha..

rigpa » Tuatha Dé Danann Jojo, to je dobře. I mě vlastně.. :-)

rigpa » tiferett Dkuju. Tak snad i proto co píšeš bych souhlasil s tím, že to co minulo necháme být a zaměříme se na aktuální zkušenosti a praxe :-). Možná by se dalo napsat, že praktikovat To znamená To žít? Ja říká jedno Tibetské přísloví "Máslo je v mléku již přirozeně obsaženo, přesto se nejde k máslu dostat jinak, než ho z mléka ztloukat..." :-). Děláš nějaké známé techniky?

tiferett » rigpa Venujem sa všetkými ôsmymi "údmi jógy"...
V dnešnej dobe sa veľa hovorí otransformácii ľudstva a mnohí ľudia vlastne ani nvedie čo to tá "transformácia" vlastne je...- a je to stále dookola tá starodávna cesty Jógy. Pracovať na zušľachťovaní svojej duše, svojho cha&rekteru, svojho myslenia a cítenia,
stať sa majstrom Dychu - čiže Ducha, študovať múdre knihy, venovať sa rôtnym typom meditácií, ale aj tancu, spevu, prepletať to dynamickými prechádzkami - to je joga chôdze.....je toho veľa...a to sa stane celkove žitím človeka.
Ten, kto ide raz za týždeň kamsi "na jogu" - to nie je jogin - to je len človek, ktorý sa ide popreťahovať.
K joginskej ceste ani nie sú dôležité zložité fyzické cvičenia. Celkom stačia jednoduché, relaxačné, dychové...NAjdôležitejšie je naučiť sa zachovávať hlbokú pokoj v duši a byť vyladený na mier a lásku..

player Já mám jedno životní štěstí. Nemusím se meditativně připravovat. U mě stačí tohle - pustit si nahlas nějaký vokální soubor. V tu chvíli se moje mysl vypíná a meditace probíhá s neskutečně osvěžující intenzitou. Zpravidla to doprovází slzy štěstí.

Nejedná se ale o mantry nebo východní melodie. Prostě jsou to melodie , kde v refrénu zpívá nějaký (nejlépe černošský) sbor. Přihodím malou ukázku.

https://www.youtube.com/watch/…

https://www.youtube.com/watch/…

Ale vím , že tohle funguje na málokoho ,ale zažil jsem už minimálně 3 , 4 takové lidi.

rigpa » tiferett Hezky jsi to napsal. Já bych nicméně nerad nějak odsuzoval i jen to tělesné cvičení jednou za čas. Každý z nás nějak začínal a nikdo neví, kde ta něčí cesta začíná, že? Někdy možná i tím, že se i jen "popreťahuje". Pamatuji se, jak jsem před třiceti lety začínal pouhou relaxací o půlnoci s Československým rozhlasem, kdy mne vedl hluboký hlas pana Moravce. Vtáhlo mě to a mé vědomí prožilo zážitek, které mne táhl dál k hledání

rigpa » Drahomiluše No vidíš a já myslím, že tohle je přesně To, o co tu jde .Ano pro někoho, kdo nepraktikuje moc dlouho se může zdát, že ti dlouho praktikující jsou někde jinde. Možná i ano. Minimálně v tom, že je praxe naučila, jak je to nesmyslná hranice, kdy laik má pocit, že to je jen pro vyvolené. Nebo pro Ty, kteří pro to mají ideální vnější podmínky. Postupně se člověk naučí, že ty vnější podmínky jsou jen a jen odrazem toho vnitřního stavu a odhodlání, které to vnější prostředí využije a transformuje. A velká pravda je, jak moc spolu souvisí meditace a joga

Drahomiluše » rigpa No dobrá, ráda bych se vrátila minimálně k tomu, co jsem dělala jako dítě .....a pak se uvidí.......jednak tato diskuze mne tak nějak "nakopla", ale ještě je tu jedna věc.
Mám ve zvyku koncem roku na příští rok vytáhnout tři karty "Nanebevzatí Mistři" a kupodivu jsem vytáhla Ganéša, Joga, Medituj......je to jasné a Ganéša, ten mi bude nápomocen. Totiž s meditací mám problémy....a nebo, zcela jednoduše řečeno, jsem k ní ještě n e d o s p ě l a

rigpa » Drahomiluše Asi každý, kdo najde smysl v těchto diskusích potvrdí, že vše se děje tak jak má a někdy to chce jen tomu nechat volný průchod :-) Tolik snad k tomu nakopnutí a dobré energii. Problém s meditací měl určitě někdy každý, kdo meditoval. Asi jako problém s autem u toho, kdo ho má :-). Možná, jsi jen nedospěla k technice (neboť opravdu jde o techniku určitého stav), který by tě naplnil a zaujala reflektoval právě ten tvůj jedinečná stav :-). Ono to myslím nejde jinak, než hledat a zkoušet a furt a stále. Někdy to je tak náročné, že se z toho člověk dokonale unaví a dojde takového uvolnění, že ho to trhne samo :-). Já například neměl nikdy problém s uvnitřněnm, ale právě to mne přivedlo k joze. Od dětských let jsem dělal nevědomé praxe, v šestnácti letech pak začal vědomě pracovat. No a pak přišel extrém ve čtyřiceti letech, kdy po týdnech ústraní a meditací jsem zjistil, e tělo potřebuje také fungovat. No a našel si jogu aby vytvořila harmonii těla a harmonii spojení s niternou praxí

Drahomiluše » rigpa Hned jsem si řekla, není to náhoda, že jsem narazila na tyto stránky a nyní tu získávám i cenné rady.Výraz "uvnitřnění" často slyším od mého syna, nejdříve začal s Thai-či......vlastně ne..nejdříve byl "na dně", pak přišlo cvičení a vše ostatní.........ještě mi často zdůrazňuje "uzemnění"...hodně je to důležité u těch bojových sportů, ale i obecně.
Nikdy dřív jsem nepřemýšlela nad tím, co to je být na duchovní cestě, ale pak jsem také "byla na dně" a v tu chvíli jsem udělala "radikální rozhodnutí", že být neštastná odmítám....to odstartovalo sérii...jak to nazvat "malých zázraků" - nových přátelství...příležitostí.........

Znám ženu, je to Mág....říká/z legrace/ - si myslíme, že jsme na duchovní cestě, ale z pohledu celého vesmíru jsme takové malé en-ono u cesty......

Hezky se mi s Tebou povídalo, v téhle diskuzy nás provázejí příjemné energie

rigpa » Drahomiluše Rád používám "uvnitřnění", ale pravda je, že pokud je uvnitřnění takové zastavení se a zalezení do sebe sama, pak je to taky jen a jen kus cesty. Opak toho dnes ulítaného bez vztahu ke svému nitru. Pak zase stejně musí člověk vylézt ze sebe a smazat to rozdělení mezi venku a vevnitř. Mezi já a něco jiného, nebo někdo jiný. A tak nějak se dá očekávat, že ten impulz bývá to "být na dně". Taky to pro mne byl mnohdy impulz spojený s iniciací

rigpa » Buddha/2 Ano to je meditace podle Patandžaliho, tak jako lze pojmenovat Oshovu meditaci a mnoho jiných pravdou asi zůstane, že meditace není ničí tak jako jóga, respektive je všech :). A asi to ani není důležité. I meditace je jen cesta a nikoliv sám cíl. Prostředek, který ne bezesporu nenahraditelný. Vlastní meditace bezejména bude však vždy lepší než cizí s velkým jménem a to je také asi důvod, proč se nám praxe jiných nejeví jako ty naše vlastní :)

rigpa » Bosch Mohl bych se pustit do spleti diskusí a argumentovat desetiletím praxí swarajogových technik dechu, nebo Tonglenových praxi odevzdání a jejich dvacetiletou praxí. Nebo vychvalovat Mahamudru podle Geše Rabtena :), jenomže to je přesně to, co si myslím, že sem nepatří. Že je fajn sdílet s tím svou zkušenost, ale nepřesvědčovat okolí o tom právém. K čemu bude někomu Magamudra, pokud nemá zkušenost a zasvěcení do Rigpy? Asi k ničemu, jen ho to zmate. A moje zkušenost? Když jsem se vrátil z chrámu LerabLing, kde jsem obdržel hluboká učení na Vnitřní postoj, tak paradoxně nejmilejší se ukázala obyčejná zenová meditace na tu zlehčovanou svíčku. I proto bych se neodvažoval to hodnotit

Bosch » rigpa nerozumím co jsi chtěl říct.
já jen tvrdím že ranní očista a kontrola dechu je důležitá.
na prvním místě je podle mně ale stejně pravidelná kvalitní ranní stolice.

rigpa » Bosch A to ano, nejdůležitější je dobrá očista ranní stolice. V tom jsme zajedno ????

Bosch » rigpa ano to je největší očista.

Drahomiluše » rigpa Moc oceňuju, když je někdo na nesrovnatelně vyšší úrovni v určité oblasti nežli já, ale diskutuje se mnou tak, že tomu rozumím....... a nebo i nerozumím, ale není to na závadu diskuze.
A víš, že ta "svíčka" mě prve zarazila, tak jsem ráda, že ji zmiňuješ, miluju meditaci /která není tou pravou meditací/ nad plamínkem svíčky, ale i je pro mne důležité očišťovat si ruce nad ohněm......
O tom, co píšeš, slyším prvně, ale někdy fakt jsou prosté a jednoduché
věci ty nejlepší a není potřeba nic zlehčovat nebo zatracovat.....

Bosch » rigpa ranní stolici nečistíš. to je ta nečistota sama.
ta odchází jako tamas z těla.
ale dá se ten proces dobře podpořit, v podstatě je celý závislý na správném druhu spalování potravy ve střevech. jedno s druhým souvisí. jedná se o agni. a kdo má silný agni je vítěz. v józe jde především o agni.
základní agni je jednotka vědomí. něco jako bajt vědomí. kdo cvičí jógu má mnoho agní jednotek. a je dobré když jsou vázány na tělo podporuje to celkový duchovní vývoj člověka když cvičí jógu.
ale bez jamy a nijamy to jde všechno pak do kytek když se k ní nepřistoupí v praktické oblasti. jóga se cvičí především prakticky i tak že se čistí tělo. není to nic druhořadého je to součást našeho bytí. proto fyzická očista pránájáma a očista stolice (jak říkáš) totiž centrum hoření-střeva. k tomu patří i průplach vody nosem oškrabání jazyku stejné jako mytí zubů. každodenní praktické úkony. ale u toho střevního hoření jde o něco mnohem většího než o ten "akt" na míse.

rigpa » Drahomiluše Já si nedokážu představit, že se dá vůbec definovat co je pravá meditace. Jeto cesta ne samotný cíl a tak asi nejde kodifikovat kudy jít. Je to asi jako s ásanou v joze. Tam kam se dostaneš a jak to právě děláš je nejlépe, jak to v tu danou chvíli a pro tu danou osobu jde.
Jinak samotná meditace na svíčku je starý zenový trik pro ty, kteří začínají a jejich mysl je natolik rozptýlena, že není schopna se zcela vyprázdnit. (Tady je patrné, jak je to vyprázdnění důležité :-), že?). Svíčka tak vytváří jednobodovost pro vědomí, které se soustředí na plamen a dech. A jak se říká u této praxe než myslet na mnoho věcí, je lepší se upnout k jedné - což je plamen svíčky. Z vlastní praxe vím, že je velice vhodné pohled (cca 1 m od očí v jejich výšce) trochu rozostřit, respektive zašilhat. Ale opravdu jen mírně, aby aura ohně byla stále jeden objekt. Důležitý je opravdu dobrý hluboký dech (jako u všeho) ustát až přijdou halucinogenní prožitky. prosto to nechat být :-).

Drahomiluše » rigpa Píšeš "Je to cesta ne samotný cíl"....roky mi zůstala v hlavě věta z jedné knížky "Cílem je cesta...."./Cesta pokojného bojovníka/.
Ano, přesně, mysl mám hodně rozptýlenou....
Halucinogenní prožitky mi chodí, jsi druhý, kdo mi to takto pojmenoval, všichni ostatní tvrdí, že jsou to Andělé........dopíšu to odpoledné.....

rigpa » musiúa Jedno tibetské přísloví říká "dokud to není všechno, není to nic". To je aplikováno zejména na cestu poznávání a hledání a nalezení. Zejména zde, na západě, se projevuje, já tomu říkám názor ega, přístup, že všechno tu je v nás již obsaženo a tak není potřeba nic hledat a nic dělat. Je to možná podobná krajnost, jako onen určitý fanatismus duchovna, jak o něm píšeš. A s tím určitě souhlasím. Každá krajnost je nerovnováha. Je velkým klamem naší oddělenosti, že vlastně nic nemusím, že to všechno již mám. Píši to jako člověk, který se tím také určitý čas opájel. A byl to odraz jen mé vlastní lenosti a pohodlnosti, nic víc. Ano prostota života vytváří dobré prostředí, ale nijak bych si to neidealizoval. Ona posedlost sebou sama se ukazuje všude. V tom skromném prostředí mnohdy naopak o to víc touhou a závistí. Strach, identita a oddělenost, ego. Ono se to ukazuje všude a v mnohých formách. "Ani ne moc Sebe, ani ne moc Boha" říká jeden šaman v jednom filmu :-). A něco na tom bude. Najití harmonii a rovnováhu. Nesednout si na zadek ze sebe, z duchovnosti, ze života. Být toho součástí. A tak každý je na cestě a každá cesta je jiná a pro mne je opravdovým ukazatelem stavu bytosti to, jak laskavý dokáže zůstat ve vztahu k okolnímu prostředí ve chvíli, kdy ono prostředí je nelaskavé k němu. .

Najdise.cz » rigpa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ano, a neříkám přeci, že člověk nemá dělat nic, spíš jsem chtěla naznačit, že na člověku a na tom co dělá, nebo nedělá, až tak nezáleží - to ego si právě myslí, že ano, že nějakým cvičením, nebo zasvěcením něčeho dosáhne, nebo dosáhlo... pokud má člověk štěstí, Bůh mu to všechno sebere a pokud má člověk štěstí dojde mu, že to nebylo nic.... křesťani říkají, že víra je dar a mají pravdu. Člověk sám nedosáhne ničeho a neudělá nic, může tomu jenom připravovat cestu... sami nikam nedojdeme, Ono to dojde k nám.... je to jako s ohněm, někdo může věřit tomu, že tím, že jej zapálil jej stvořil, ale moudrý člověk ví, že jen umožnil ohni, aby se projevil...

"Ani ne moc Sebe, ani ne moc Boha" moje oblíbená věta z oblíbeného filmu

jinak líbí se mi cos napsal a tak nějak není co dodat