Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » Mici Angóra Mám několik, klidně jí půjčím.
A v práci s mapou také proškolím.
Ale jestli se i tak ztratí, tak to svede na mě!

Sosna zvlčelý » Nabi* Chyba!
Zůstaň u věty: Já totiž vůbec nemyslím.



Ale budeš mít hezky.

Sosna zvlčelý » Nabi* To je přesně to téma Marsu, když píšeš: "Hned tou první větou jsi mě nasral ..." Nedrž to, syp to na mě!
Nene, nenasral. Tvá reakce je ten Mars, který vidí za roh dříve . To není nasrání na mě.
Já to nepsal jako návod, že se máš vracet, k ničemu nenavádím, bylo to obecné konstatování, jak to mnohdy bývá. Naopak oznamuji, že konstelace je vhodná k tomu, aby byla nalezena právě nyní cesta vpřed. Že se to může otočit právě nyní kupředu velmi moc, takže už nebude nutno chodit více zpět. (Ačkoli ten retro Merkur... )

Jinak ten Merkur mi fakt dává zabrat. Jaké vyrovnání máš na mysli?
Stejně nevím, co jsem tím myslel. Já totiž vůbec nemyslím. Jsem jen automaticky napsal, co mi přišlo, takže nedokážu nic dovysvětlit.


"Vidím výjevy, vždycky jsem viděl jen výjevy. Víc po mě nechtějte."

Sosna zvlčelý » Nabi* Ahoj Nali,
cesta zpět je cestou vpřed.
Někteří lidé občas neuvěřitelně tlačí na pilu, aby se hnuli dopředu. A tak jdou a jdou a jdou, přestože před nimi žádná cesta není.
Když zabloudíme, je dobré se zkusit vrátit a cestu zase nalézt. Ty tranzity, co jsi sem dala, mi něco takového evokují. Cesta zpět je tu cestou vpřed. Tedy hurá kupředu dozadu!
K setkání Slunce a Luny na DC mne napadlo setkání muže (otce) a ženy (matky) s dopadem na vztahy. Možná i toto je ta cesta zpět. Věci, o nichž víme, ale najednou si na ně sáhneme opravdově.
Píšeš o Marsu v 8. domu, tak bych ještě připomenul, že je v Raku. Mars ala Rak tu jde přes emoce, může být značně náladový až přecitlivělý. (Ta přecitlivělost je zde někdy jen nerozpoznáním toho, že se něco děje. On totiž vidí za roh a reaguje dříve, než se za ten roh podíváme sami. Proto jsme na něho nejdříve naštvaní, že reaguje přecitlivěle, protože nevíme, že k tomu má důvod. Že nás upozorňuje. Takže snaha umlčet ho a nevšímat si ho vede ke stupňování jeho tlaku, protože on tu pozornost potřebuje - aby nás varoval. A čím méně pozornosti mu věnujeme, tím více jej osočujeme přecitlivělosti a hysterie, která není jeho, ale může se stát naší.)
Takže věnuj tomu Marsu pozornost z pozice Raka.

Sosna zvlčelý » Mici Angóra Tak to mám kliku, že si na mne vzpomeneš vždy, když vyléváš lák z okurek do hajzlíku.

Sosna zvlčelý » Mici Angóra Bingo!
(Koukám, že okurky se nezapomenou. Úplně vidím, jak při přípravě štědrovečerního salátu s okurkou na prkýnku si ti, co četli, nebo slyšeli, na mě vzpomenou. )

Sosna zvlčelý » Sosna zvlčelý Ještě doplním, že s třetím přechodem Uranu přes Lunu došla má progresní Luna na desc. do opozice s nat. Uranem. Do toho okamžiku spadá ohromná úleva, tam někde jsem se s tím rozchodem nejen vyrovnal, ale také jsem zjistil, že se mi dýchá mnohem lépe a volněji, než v tom vztahu. Tam jsem si to ani neuvědomoval, jak jsem byl přidušený. Dokonce jsem se ve spoustě věcí "vrátil" jakoby před ten vztah, znovu oprášil staré záliby (astrologie byla jednou z nich).
V tom březnu/dubnu 2010 jsem započal nový život. Lepší.

Sosna zvlčelý » thééé Když mě šel Uran přes Lunu, rozpadl se mi po devíti letech vztah. A jak to bylo uranské, tak ze dne na den (spíše z hodiny na hodinu, jak sama bývalá tvrdila, prý si najednou uvědomila, že miluje někoho jiného).
Odehrálo se ve 4. domu a je fakt, že jsem se tenkrát nejvíce strachoval o domov, protože velmi krátkou dobu před tím jsem se "uvolil" investovat do nějakých rekonstrukcí v bytě, jež chtěla hlavně ona, aby se tam cítila lépe, na což mi i poskytla peníze. A když bylo vše v běhu a zaplaceno, tak v jediném okamžiku odešla a chtěla peníze zpět. Tenkrát jsem to fakt málem prodal (dnes si libuji, že ne), protože vedle hypotéky jsem neměl na její vyplacení. Ale pomohla rodina. Jenže tím mi zase na druhé straně vznikl závazek a já závazky tohoto druhu cítím jako opravdu tíživá břemena a nemám je rád.

Tolik k mé zkušenosti s Uranem přes Lunu)

Sosna zvlčelý » Tanana Zkušenost ani ne, ale prý je to pozitivní.
Ovšem já bych řekl, že záleží i na místě, kde konjunkce bude (znamení, dům) a to dosti rozhodujícím způsobem.
Určitě takový vztah vzniknout může.
Fungovat? Ano. Jde spíše o to, jak fungovat, jak se s tím dotyční poperou?

Sosna zvlčelý » Buddha/2 Nebo se zlatým perem, když na tebe pere kamera.

Sosna zvlčelý » thééé Ano, v tom to je hodně! Protože mnohé děti (a ne až tak malé) třeba vůbec nevědí, kdo to je ten Ježíšek, co se o Vánocích slaví. Co je skutečnou podstatou Vánoc.
Někteří lidé snad dokonce věří, že si množstvím dárků vykoupí, že na blízké v průběhu roku nenašli dost času

A že odbočím, toto mi často přišlo jako vrchol pokrytectví, když někdo (politici s oblibou) se tu hájí "křesťanskými" hodnotami naší civilizace. A sami se tím neřídí. Vždyť ani nevědí, jaké ty hodnoty jsou.
Ale to už bych nerad odbočil dále tímto směrem.

Sosna zvlčelý » Nabi* Jo, však jsem také v žádném případě nenabádal k tomu, že máme za někoho něco učinit, nebo za něho přejímat zodpovědnost. A už vůbec se sami podílet na jeho lži.
Ani nemá nikdo povinnost hledět dál. Opravdu se tu dá vystačit s pravda X lež. Ale nahlédnutí za roh může být velmi poučné (k chození tam už bych nenabádal).

S tím Ježíškem, kdyby nebylo Khali, bych taky lhal. Proč? Naučený vzorec. U nás to tak bylo a bylo to pěkné. A vůbec mě nenapadlo se nad tím zamýšlet.
Otázkou bude, jaký bude postoj druhých, pokud to děti vykecají u kamarádů, kde se na Ježíška hraje (zato o poselství Ježíšově se mnohdy neví nic). Budou tehdy rodiče pokračovat ve svých lžích a lhát o to více a vědoměji? Zde už to totiž nebude naučený vzorec. Tady jsem se rozhodl, jak jsem se rozhodl. A každý nechť se rozhodne po svém. Ale ať nedělá lháře z našich dětí, když ne ony, ale on sám jím bude. Tady bych přísný byl!

Sosna zvlčelý » Buddha/2 To máš těžké, třeba obviněný má právo hájit se i lží (není pod přísahou). Svědek to má "horší", ten by se dopustil křivopřísežnictví.
Já prostě jen nechci hodnotit paušálně. Právě tak to neberu jako omluvu. "Chápu, proč to děláš, ale v v žádném případě tě to neomlouvá a já se budu mít na pozoru." Je to jako s přijetím. Přijmout v žádném případě neznamená rezignovat.

S tím Ježíškem to nehodnotím. Ať si to každý dělá po svém. Nebavím se o tom, zda tato lež je škodlivá a jak.
Pokud věříš na Ježíška jako "obdarovatele" i jako otec od dětí, a žena (jejich matka) bez Tvého vědomí nanosí dárky pod stromeček, pak dětem nelžeš. Není to lež (lhaní), je to nepravda (mýlka).
Pokud tam však šoupneš dárky sám a tvrdíš, že ne, že to Ježíšek, tak to neokecáš. (I když já bych to možná dokázal, ale stejně bych lhal. )

Sosna zvlčelý » Nabi* Ono je to téma k přemýšlení na mnoho a mnoho dlouhých večerů. I lží je mnoho.
Někdo neříká pravdu a přec nelže.
Právo lhát má každý. Naprosto každý, patří to mezi jeho práva a nelze mu je upřít. Proto bych ani nemoralizoval ony lháře. Každý má totiž také právo k tomu zaujmout postoj. Když nás někdo obelhal, můžeme mu příště nevěřit. Ale můžeme mu opět naletět, i to je naše právo, jako jeho opakovaně lhát. Prostě si ho v životě můžeme i nemusíme držet, je to o nás, ne o něm.

Když se zamyslím nad otázkou, kde je tendence ke lži v horoskopu (a přeformuloval bych to klidně do podoby, "kdo je tedy dle horoskopu lhář", pak bych řekl, že jdeme na věc od konce. Že sice pojmenujeme "lháře lhářem", ale nic jsme se nenaučili. Protože chceme zkratkou rovnou na konec, do cíle. A už nám unikají cesty, kterými prošel, než se s konečnou platností stal "lhářem". Kdo a co z něj udělalo lháře? Co jej dovedlo k tomu, aby těchto dispozic (i v horoskopu naznačených) používal? A co jsem udělal já sám, aby mi nelhal? Aby se nebál mluvit pravdu? Aby mohl mluvit pravdu i po tom, co již třeba získal návyk lhát?


***

Vzpomínám na spolužáka Zdeňka; bůhví, kde je mu teď konec; který jako dítě byl trestán za to, co provedl, úplně stejně, ať se přiznal, nebo ne. Jenže u lži se to občas ututlalo a tak nesmyslnému trestu svého fotra občas unikl. Byl jako dítě lhář, když si chránil svoji hlavu lží (rány chodily na hlavu)? Pro mě ne. Ale že to s ním rostlo a on nedokázal přestat lhát ani v dospělosti, kdy už by měl být schopen nesklouznout ke lži, že to mělo dopad na jeho vztahy s druhými, to už je věc druhá. Pro všechny je lhář. Neoblíbený, odsuzovaný... A kdo ví, že to vlastně nedělá, aby nečestně získal nějakou výhodu? Že se stále bojí, odkud mu přiletí facka. Že se brání. Že ho nikdo nenaučil bránit se "normálně" (pro něho od dětství bylo normou toto). Že pro něho je to takové vypětí, že přestane uvažovat a řídí se naučeným vzorcem, jedná automaticky. Nechodí dokonce někteří lidé s naučenými vzorci chování na terapie?
Kde by se v radixu asi objevila tato tendence lhát? Vůbec nevím.

***

A co drogy? Co alkohol? Ani nemusí jít o extrém, stačí občas...
"Proč piješ?"
"Abych se lépe bavil."
"A ty se bez alkoholu bavit nedokážeš?"

Možná je to kus od kusu. Ale za sebe řeknu, že si klidně alkohol dám, ale když jsem se skutečně nejlépe bavil, nikdy za tím nebyl alkohol. Tady lžeme sami sobě a obecně za tím hledáme Neptun.

***

A co lež v umění? Co kouzelníci a iluzionisté? Těm za "lži" platíme. Obecně se pochopitelně předpokládá vědomí faktu, že nejde o skutečnost. Ale třeba takový Karel May se dušoval, že na Divokém západě byl - lhal. A ztratil kvůli tomu Olda Šetrný ze svého kouzla?

***

"Tatí, volá ti pojišťovák!"
"Sakra, zase ten otrava! Řekni, že nejsem doma!"

A pak vysvětli dítěti, že lhát se nemá a proč!

***

"Ježíšek Ti přinese dárky!"
Nelžeme náhodou? A pak máme chtít po dětech, aby nelhali?
Obhajujeme si to tím, že to myslíme dobře, že to je "kouzlo Vánoc". Ale pro koho?
Myslíme si snad, že by pro děti Vánoce byly méně krásné, kdyby od dětství věděly, že dárky dávají rodiče, prarodiče...? Že je špatné dát najevo, že na ně myslíme?
A proč si to myslíme? Protože...
"Protože kdybych já byl dítě, tak bych to vědět nechtěl, ztratilo by to své kouzlo!"
Aha, takže já bych to vědět nechtěl. Takže to vlastně nedělám pro ně (děti), ale sobecky sám pro sebe. Dětí jsem se nezeptal, co by chtěly (tím bych prozradil, co nechci = vědomě lžu). Možná bychom prostě i v takových chvílích konečně měli najít odvahu nelhat! Protože Vánoce jsou o narození Ježíše. Je úplně jedno, zda jsem věřící, nebo ne, ale Ježíšek je Ježíš. Naprosto bez ohledu na to, zda zde před křesťanstvím byly jiné tradice. Ale kolik lidí svým dětem řekne toto, co ve skutečnosti se o Vánocích slaví, kdo je Ježíšek?
Milosrdná lež. Opravdu milosrdná?

***

No jo, milosrdná lež. Ke komu je ale ve skutečnosti milosrdná?
Když se hluboce zamyslíme, proč milosrdná lež, tak zjistíme, že vychází z předpokladu: Já na jeho místě bych to raději nevěděl!
Aha!
Já na jeho místě... Ale já nejsem na jeho místě! Já nevím, jestli on by to raději věděl, nebo nevěděl. Já se ho na to nezeptal a on mi tedy nikdy neodpověděl. Takže já vůbec nevím, jestli by to on raději nevěděl.
Takže ke komu je milosrdná lež milosrdnou? Jedině vůči tomu, kdo lže. Z morálního hlediska je tedy velmi pochybná a vůbec není jisto, že to s druhým myslíme dobře, zato je jisto, že se sebou ano.

Kde asi v horoskopu by byla milosrdná lež?

***

Těch lží by bylo! Tím se nedá probrat. Ale když nad tím tak přemýšlím, proč hledáme u druhých? Proč nehledáme u sebe?
Když mi někdo lže, něco cítím a nějak reaguji. Lež je jeho, ale co cítím a jak reaguji, to již je jen a jen moje. Proč reaguji takto? Proč cítím toto? Kde je problém ve mně? Našel bych to ve svém radixu?

Kdysi jsem četl nějaký hezký rozhovor se nevím kým, snad nějakým psychočímsi. Bylo to i o tématu lži. Něco z toho jsem použil i výše. A něco jsem si snad i vzal do svého života. Bylo tam mnoho zajímavých myšlenek. Třeba (fakt volně vyprávím):

Někdy vás překvapí, čemu lidi uvěří. Že dokonce i ten, u koho to nepředpokládáte, naletí totálnímu nesmyslu. Proč? Odpověď je jednoduchá: Protože chtějí! Lidi skutečně chtějí uvěřit, protože kdyby to byla pravda, bylo by to pro ně krásné, jim by se žilo lépe.
Tito lidé jsou druhými pokládáni za naivní, jsou za to vysmíváni. Poněkud se zapomíná, že by zasloužili spíše obdiv a úctu. Jsou nezkažení. Protože sami by nebyli podvodu na druhých schopni, proto nepředpokládají, že by chtěl někdo podvést je. A my se této čistotě, kterou sami nedisponujeme, vysmíváme, namísto abychom je jako skvost lidský chránili? A ti horší je pak přímo zneužívají a parazitují na nich. Ale kdo se zvedne a jde je bránit a kdo řekne: Neměl být tak naivní, alespoň se poučí!
Zkušenost je taková, že tito lidé občas dopadnou velmi špatně a to zejména proto, že je nikdo nechránil a nikdo jim nepomohl. Ale ve skutečnosti tito lidé nalezli recept na štěstí. Jsou šťastnější než všichni ti, kteří je označují za nevyléčitelné naivky. Ve skutečnosti bychom se od nich měli učit my ostatní jejich prostotě a přímočarosti, ale už to nedokážeme. Zato lhát a podvádět se učíme velmi jednoduše a ještě to považujeme za výhodu. A dokonce si myslíme, že díky tomu budeme šťastnější, ale takový druh štěstí velmi rychle pomine. Stane se z toho droga, která vás nutí stále víc a víc (podvádět, krást, lhát). Ale když vidíte, že stále nemají dost a stále nejsou šťastni, mělo by vám logicky vyjít, že tudy cesta ke spokojenosti nevede.



*****

Neptun ve vztahu k ostatním planetám. Ale vždy ve vztahu hlavně sám k sobě. Je to náš přístup k tomu, co není pravda. Protože jaký přístup k tomu máme sami, tak to pak můžeme aplikovat i vůči druhým. A jestli někdo nějaký konkrétní druh lži bude používat vůči druhým, nebo nebude, to už asi prozradí jen reálná zkušenost. Protože lhát je holt právo.

Sosna zvlčelý » cimi Já jsem ještě zapomněl napsat něco, co jsem hodně cítil, tak doplním nyní:
Ten balvan tu do jisté míry souvisí s nějakým naučeným nebo přejatým vzorcem. Něco, co vlastně není "naše". Ale už si to ani neuvědomujeme, řídíme se tím. Ať už to jsou společenské normy, nebo výchova... A to se právě promítá hodně do Saturna a hodnot.
Je důležité rozpoznat, které hodnoty jsou vlastní a které přejaté, protože pak "vím, kdo jsem". A co nepotřebuji, to mohu odložit.

Sosna zvlčelý » vandalka Z vlastní zkušenosti o R Venuši nemohu hovořit.
Z nahlédnutí do radixu bych řekl, že zde to není jen o R Venuši ve Vodnáři, ale i o Saturnovi. Hovoříte, že Venuše je vládcem Vašeho horoskopu, ale já tu jako větší dominantu vidím Saturn, který se o rozhodování s Venuší dělí, ale když mají odlišné směřování, pak se Venuše většinou musí podřídit. A asi ne vždy se jeho řádu podřizovat chce, i když by jí to možná udělalo dobře. Prostě si hledá vlastní cestu.

Sosna zvlčelý » cimi Málokdy v interpretaci bych tak výrazně rozlišoval ("rozděloval") planety nad obzorem a ty pod obzorem. Tady mi opravdu připadá velmi zajímavá tato dualita.
Jednoznačně je to výrazná osobnost (sám o tom může pochybovat, těžko však popře, že jí je, možná dokonce nepřizná, že jí chce být). A chce být viděn a uznán, přestože Štír by měl být více ukrytý, ale zde ctižádost bude.
Za sebe bych řekl, že se soustředí hodně na ten vrch, Štíra. Ta témata tam jsou.
Ale pak je tady jeden velký těžký balvan. Jako kdyby visel na dlouhém řetězu, který vychází z hrudi, nebo snad přímo k duši kdyby byl přichycen. (Je zajímavé, jak zde mám vysloveně pocit visícího břemene, něco, co táhneme za sebou. Není to pocit balvanu, co nás tíží shora, který nás drtí.)
Tím balvanem zde vnímám Saturn. V 2. domě mluví o hodnotách, nebo sebehodnotě. A úplně jako kdyby říkal: Jak vysokou cenu jsi ochoten zaplatit za úspěch? Nezaplatíš mnohem více, než kolik získáš? A budeš si pak vážit sám sebe?
Ano, Saturn jako kdyby zde říkal: K čemu Ti bude, že si tě budou vážit ostatní, když ty sám sebe si nebudeš moci vážit?
Řekl bych, že tuto oblast mu bude velmi silně aktivovat partnerka (ta životní, kterou možná mu bude chvilku hledat, ale možná to vezme zkratkou) a vztahy. Když si nebude moci vážit sám sebe, tak i ona mu to dá poznat chladem. Protože i kdyby se dalo všechno koupit a všechno mělo svoji cenu, tak ona ne, ta se koupit nenechá. A to mohou být velké lekce.

Za sebe bych tedy řekl, že nejprve si musí ujasnit své vlastní hodnoty a sebehodnotu. Že než dělat kariéru a dosahovat úspěchu u druhých, bude důležitější, aby ze všeho, co dělá, měl dobrý pocit především on. Ať kašle na to, co druzí! Samozřejmě nemyslím tím bezohlednost k druhým! Ale ať nic nedělá pro úspěch před druhými, ať to dělá pro sebe a dělá to, co ho baví! Ať prostě neprodá sám sebe. Ať dojde k tomu, že už ten balvan nepotřebuje.

Myslím, že potenciál je zde hodně v oblasti 9. domu. Nevím, jestli nějaké vazby na cizinu, cestování, nebo i vzdělávání, ale to vše nějak jinak, než je zaběhnuté, neortodoxně. Mohl by nabídnout nové přístupy a řešení, která dosud nejsou nabízena.
Mici tu psala o policii, vyšetřovatel. Já bych dokonce zašel ještě dál: tajné služby.

Sosna zvlčelý » nanuk Holky se tu chvástají, za jak dlouho to poznají, ale to budou takové mladice...
Až oslavím 98 let, můžeš zkusit vyvolat mého ducha a zeptat se ho, jestli se to nějak projevuje i v záhrobí. A věřím, že v záhrobí více, než kdybych tu náhodou ještě strašil, protože na pátou mízu nevěřím.

Když mi šlo direkční Slunce sextilem k nativní Venuši, nebyl z toho vztah, ale prvně v životě jsem skutečně vzplanul.

Sosna zvlčelý » Tralalala100 Vzhled v první řadě ovlivňuje genetika, dědičnost.
Sice existují návody, jak určit ascendent při neznámém času narození podle vzhledu, ale často se v nich na toto zapomíná. Největší vliv hrají rodiče, ale dokonce i prarodiče budou mít ještě do vzhledu čím promluvit. A když vyloučíme tyto vlivy, ten zbytek by nám mohl připadnout na vlivy z radixu, ascendentu ponejvíce.
Ascendent nebo celý radix může vzhled zabarvovat, nikoli významně měnit. Třeba u očí barva a tvar očí patří téměř výhradně dědičnosti, přestože různé návody určování vzhledu z astrologie o nich též hovoří (zpravidla tak obecně, že se v něčem spolehlivě najde každý). Ale způsob pohledu už může být skutečně rozpoznatelný i astrologicky.

Není výhodnější rozmístění. Vždy je něco na úkor něčeho jiného. Můžeš mít úzké zaměření a v tomto směru vynikat, ale platíš za to nedostatky v jiných oblastech. Můžeš být všestranně zaměřená, ale platíš za to tím, že nikde nepronikneš do hloubky. Pochopitelně cílené úsilí toto umí též ovlivnit, takže je to ovlivnitelné. Kdo naopak bude spoléhat, že v horoskopu má talent vepsán, tak se úspěchu nedočká. Horoskop za nikoho nic nevykoná.
Kvadráty vytváří překážky a nespokojenost, jež může člověka pohánět kupředu. Je to generátor energie. Lze ji uchopit dobře i špatně. Ale bez tohoto generátoru často lidé těžko hledají motivaci něco změnit a využít potenciál harmonických aspektů. V tomto směru snad lze mluvit o určité výhodnosti, když jsou harmonické a disharmonické aspekty v rovnováze.
Snad bych jen dodal tolik, že v radixu každý máme právě to, co potřebujeme. Přesto to někteří odmítají.

Sosna zvlčelý » player Nevím, jestli tam vůbec někdo dělá astrologii, ale ten odkaz s astrologií nemá nic společného. Astrologie není průzkum veřejného mínění.