Diskuze, Diskuzní fórum

tajga » verka96 Na FB ve skupině Astrologie je tento horoskop. Kde ho kdo získal nevím.

tajga » Lupi Tohle by měl být jeho radix 15.9.64 15:00 Topolčany

tajga » nanuk Nedávno mi skončil. Žádný úraz ani nehoda, ani vlastně nic jiného, co bych mu mohla s určitostí přiřadit. V úplném závěru aspektu šok, který se týká místa, kde bydlíme, vykáceli tu zeleň hned u našeho domu, měli jsme ji rádi, byla důležitá. Zasáhlo nás to natolik, že odsud chceme co nejrychleji pryč a snažíme se prodat náš dům. Ono by ke stěhování stejně časem došlo, ale najednou intenzivní pocit, že to musí být co nejrychleji. Takže to si s tímhle aspektem spojuju, i když není jediný, mám to teď dlouhodobě veselé.

tajga » thééé Podle toho jsem Rak jednoznačně :)

tajga » verka96 Ano tebe, protože máš taky kvadrát. Tak to není naštěstí nic hrozného

Já mám narozdíl od tebe i v soláru těsnou kvadraturu na Slunce s Venuší, tak jsem spíš smířená s tím, že se něco, čeho si určitě všimnu, dít bude a že se to možná trochu bolet bude...

Nejintenzivnější pro mě byla v minulosti konjunkce Neptunu s MC a byly to "pouze" vnitřní stavy.

Toho neptunského mám v sobě taky hodně, s rybí Lunou a 12.d. Řekla bych, že to byla dlouhou dobu taková toxická, sebedestruktivní touha po nádherném, dokonalém světě, podvědomé vyhledávání situací, které mi umožní hrát roli oběti , potřeba změněných stavů vědomí, alkohol, drogy.... A teď snad, už je to trochu jiné, jsem ráda, že můžu tvořit, že ten vysněný svět pořád nosím v sobě a že je to spíš jeden ze zdrojů radosti, než abych se trápila, že se mu reálný svět němůže nikdy rovnat....Takže Neptun jsou pro mě, jak ty největší sra.ky tak ta největší nádhera.

tajga » verka96 Ty sama kvadrát nějak pociťuješ?
Já měla přes léto kvadrát na Slunce s Venuší a vůbec nevím ....vlastně jsem měla celkem krásné prázdniny. Asi se začnou dít věci, až se aspekt zopakuje...ale kdyby vše proběhlo zase se stejnou lehkostí vůbec bych se necítila ochuzena

tajga » aktigram A v tom se vidíš, když je všechno inak?

Mně by se líbilo, kdyby prenatální horoskop byl nějaký potenciál navíc, protože v něm to mám tak hezky propojené, krásné trigony v oblastech, na kterých mi záleží, bez těch omezení, co normálně mám. Ale upřímně řečeno ty ženy mě nepřesvědčily....asi bych to potřebovala mít podané jinak, abych z toho byla moudřejší.

tajga » aktigram Byla bych na tom podstatně lépe, jen se v tom nějak nevidím Zajímavé, že ASC je stejný, ale to má možná každý (?)

tajga » Džejn123 Vždycky když se tu objevíš, cítím obrovský obdiv a úžas nad silou, kterou v sobě máš. Věřím tomu, že to nejmocnější, co proměňuje život, je paradoxně přijetí toho, co je právě teď, hluboké prožití toho všeho, ať je to cokoliv. Kdysi jsem četla větu od mistra Eckharta, že v pekle hoří "ne". Chápu to jako odpor, který právě dělá život peklem. Mám pocit, že ty jsi nasbírala tolik zkušeností, že je ti tohle všechno jasné - jenomže něco jiného je vědět a něco jiného je žít - sama se učím, odporu je ve mně určitě pořád víc, než přijetí, ale díkybohu aspoň za to uvědomění. Kniha je dobrý nápad, určitě bych si ji chtěla přečíst. Moc a moc ti přeju úlevu

tajga » Mici Angóra Ono je to půl roku staré...aha

tajga » TinaTina Dobré je, že máš práci, pro kterou žiješ.

Pokusila bych se, soustředit se na ni, na to, abys tam mohla dál dělat, co mě baví. Jenomže nemám vůbec představu, co se tam všechno děje, sice toho píšeš hodně, ale nekonkrétně.

Zabývat se jím je naprostý nesmysl, což teď nechceš slyšet. Tvůj vztah k němu je nezdravý, majetnický ("on mi onemocněl ), péče, zákusky....Být s chlapem, který si na tebe stěžoval u šéfa? To je představitelné? Pro mě je tohle naprosté šílenství.

Chce to čas, přijdeš na to určitě sama, i tyhle "slepé" cesty patří k životu a až tě opustí pocit zrady, křivdy atd., třeba mu ještě v duchu poděkuješ za tu zkušenost.

tajga » Nabi* Já se synem jenom (primitivně) konverzovala, aby si to se mnou procvičoval, skoro jsem nic nepsala.
Taky jsme nenašli žádný kurz, proto online. Bez lektora si to moc neumim představit.
Čínštinu chtěl můj muž z různých důvodu (rozvíjí mozek nesrovnatelně víc než angličtina, bude po ní poptpávka atd....) a syn s tím souhlasil, protože ho od malička fascinovala asijská kultura obecně, jedl výhradně hůlkama, poslouchal čínské písničky :D. Taky mu závidím, že má možnost od malička, jenomže on tomu zase tak moc nedá, učí se, jen když má lekci a udělá úkol, nevím, jak dlouho s tím takhle vystačí.

tajga » Nabi* Syn se učí čínsky, má online lekce s Čechem žijícím v Pekingu. Bohužel ti nic moc neporadím, co se týče učebnice, ze záčátku měl Čínský ráj pro děti a teď už jen, co mu učitel pošle. Já se vydržela učit s ním asi půl roku, začátky byly lehké, mnohem jednodušší gramatika. Ale ono to přijde později, spousta různých intonací, které určují význam slov, prostě strašné těžké je to. Možná se k někdy vrátím, učení se čínských znaků je údajně prevence alzheimera, tak to bude brzo aktuální :D Jsi odvážná! Držím palce

tajga » Deam Moc hezký článek.

Vítězství Babiše by mě rozchechtalo, ale nijak radostně.
Při vítězství Pavla mě asi trochu zamrazí, kéž bysme se jeho prezidentováním jen bavili.

tajga » verka96 Z očí jdou většinou vyčíst i ty jiné kvality :), pokud teda mluvíme o tom samém :D Aspoň teda já je v nich vždycky četla.

tajga » Mici Angóra Mně přijde strašně škaredý. Přiznávám, že ho neznám, už skoro nic nesleduju.

Krásný je pro mě Keanu Reeves např.

tajga » Nabi* Gratuluji
Mně se zrovna dnes o Tobě zdálo (což je hodně neobvyklé, aby se mi zdálo o lidech odsud). Ve snu si říkala, že čekáš dítě a byla si na to nejspíš sama, šlo náročnou, vážnou situaci, ale v Tobě byla velká síla a odhodlání, že to zvládneš a já věděla, že to tak je, pocit byl z toho dobrý....Zajímavé, že zrovna dneska čtu takové pokračování.
Držím palce k novým začátkům

tajga » MG34 To je opravdu zajímavé, takže brutální nehoda ti v tomhle směru otevřela oči.

U nás v rodině je původ víceméně jasný, i když mi to došlo v plné míře až v tomhle období. Jeho otec, můj muž, má Aspergera určitě taky, nebo minimálně typické aspergerické rysy, jako je posedlost myšlením, odpor k určitému způsobu lidského chování (třeba flirtování, různé vzájemné popichování), přecitlivělost na některé zvuky....U syna jsou projevy radikálnější, proto s ním chci jít k psychologovi, pro aspergeriky, je vědomí vlastní diagnózy prý většinou docela důležité.

tajga » MG34 Diagnóza je tedy předpokládám vysokofunkční Aspergerův syndrom?
K emocím - v poslední době jsem se snažila o autismu, respektive o AS, co nejvíc dozvědět. Četla jsem výpovědi několika autistů a vlastně všichni tvrdí, že jsou schopni silných emocí. Jen je jejich mysl tak premanentně aktivní, že jsou emoce většinu času neustálými myšlenkovými pochody převálcovány. Zároveň jsou schopni si tvořit velmi silná pouta a když je nemají, touží po nich. U syna třeba vidím, že svět, kde platí logika, kde se může opřít o svůj rozum, je pro něj zcela bezpečný (sice je v něm přehnaně ambiciózní, přináší to občas zklamání, ale to snese). Zatímco jakákoliv setkání, která se dějí hlavně kvůli emocím - různé zábavy, školní besídky, nedejbože cokoli, co zavání romantikou - to je pro něj čirá trapnost a děsí se toho. Jenomže emocí je schopen a velmi silných, jen prostě jinak, jakoby koncentrovaně, neumí je rozmělnit a používat pro běžný, obyčejný život.
Nejspíš to mají autisti různě a ty spadáš mezi ty přirozeně málo emotivní. Těžko říct, jako to skutečně je, možná si k tomu došel sebedisciplínou, která tě měla chránit před bolestí z absence normální mámy, to se ale domýšlím.....Každopádně je zajímavé, že si diagnózu zjistil ve svém věku a že je to zřejmě pro tebe významné. Já si ji u něj dlouho nechtěla přiznat a jsem ráda, že jsem k tomu nedávno došla, protože tím spousta "podivností" dostává smysl.

tajga » MG34 Tohle kolektivní a navíc hypotetické téma je mi dost vzdálené. Téma autismu mě ale momentálně hodně zajímá, mám syna s největší pravděpodobností autistu (v nejlehčí formě Aspergerův syndrom). Chodí do šachového kroužku, kde jeho nenormálnost vůbec nevadí a je spíš částečně výhodou, kde je oceňováno, co umí a ne jaký je, což je pro něj zásadně důležité a v tomto směru se mu dostává v takovém společenství většího přijetí, než ode mě. Jenomže velmi těsné pouto, které se vytvářelo mezi mnou a jím od narození, potřeba fyzického kontaktu, pocitu bezpečí....možná by společenství podobných lidí mohlo být určitou náhražkou - skutečnou náhradou nikdy. Ale možná jsem to celé nepochopila a byl by to svět, ve kterém je emoční plochost žádoucí, potom by asi skutečná matka nebyla zapotřebí.