vědomý život a uvědomění - Diskuze a zkušenosti

tulačka_gryf Změnit se znamená dovolit to. Dovolit si to, vpustit změnu do svého života. Přestat se kontrolovat. Moudro nejde získat z knih nebo od druhých lidí.
Druzí lidé nám jen ukazují svojí cestu, jak to dělali oni. Podle sebe a svého přesvědčení.
Takže přestaň se ptát na odpovědi a začni je dávat. Přestaň hledat něco a uvědom si, že to jsi ty sama. Brýle, co hledáš, máš na nose.
Předpokládám, že jsi podobně jako já, ve věku, kdy se to láme nebo už zlomilo, do druhé poloviny života. Tam už se nedá moc brát, tam už se dává. Sesbírali jsme mraky různých zkušeností, nyní bychom je měli Bohu/božství odevzdat. Božství je mimochodem jen pojem, můžeme to brát i jako "cosi vyššího, co nás přesahuje".
Takže dávej, uč, předávej to, co je v tobě, dál, dalším lidem...a myslím si, že to bude v cajku. Rovnováha se znovu přenastaví.

tulačka_gryf Udělal jsem jednu nevyžádanou věc, podíval jsem se do tvého horoskopu. A mám pro tebe jednu radu.
Máš Chiron a pravou Lilith v konjunkci ve svém pátém domě v Beranu. Takže tvořit, je tvoje...nutnost, je to jako kdybys dýchala. Zároveň mám pocit, jakoby to tam bylo nějakým způsobem zašpuntovaný. Jako by sis to nechtěla dovolit. Jakoby sis myslela, že musíš udělat ještě něco, aby...že si to musíš zasloužit, ještě něco udělat.
To tvoření v sobě ale dávno máš. Nepotřebuješ přemýšlet "jak", důležitý je jen pustit ten proud. Trochu mu pomoct, trochu ho usměrnit, ale jinak ho nechat bejt. Tak jako nepřemejšlíš, jak dýcháš nebo jak ti bije srdce, nekontroluješ to, děje se to samo, automaticky a přirozeně.
Možná to vidíš moc kriticky, možná to není dost. Možná se jen snažíš zachytit co možná nejpřesnější definici...ale možná, že to je taky jen pod tvoji rozlišovací schopnost.
Jsi nejspíš naučena nevyčnívat, být k užitku, pomáhat...a najednou ti do života může přijít nějaký až utkvělý pocit, že bys měla pomoct hlavně sama sobě. Že už by sis konečně mohla některý věci dovolit. Je jedno, jestli to je zelený číro, šťastný vztah, hojnost anebo třeba další moudro do sbírky.
Tak ti chci napsat, že je to dobrý, že máš fakt mimořádný horoskop...a že se mi tvůj způsob vyjadřování líbí...takže tu od tebe moc rád budu číst něco nového. Klidně napiš, jak to na tebe působí, jestli ta moje imaginativní konstelace něco vystihla.

fanik 1) Usilovat o lásku a o zdraví nějak efektivně logicky moc nejde, tohle spadá skoro do přírodních zákonů
a tam silou mnoho prostě nezmůžeš.
Špatně to asi není, ale celkem zbytečný..

2) Ahem a slzama svět nezměníš, jen si možná momentálně ulevíš.
Zdravotní stav se uvědoměním přijímá, ale nezlepší. Změní ho pouze proces uzdravení

Džejn123 » tulačka_gryf Ahoj,
moc děkuju za tvé příspěvky, mnoho z toho co píšeš o mně, neslyším poprvé. Kdybych se měla ke všemu přirozeně vyjádřit v rozsahu , který považuju za optimální, tak to budu sepisovat až do večera. Mám v plánu jednou to všechno sepsat a vydat knížku. Přemýšlím kdy bude vhodné s tím začít, jeden čas jsem si psala něco jako deník nebo občasník s tím že to bude pro účely vzniku knihy jednou možná k využití, bohužel se mi ztratil příslušný flash disk.
Těch událostí kolem projevů nemoci,bylo tolik, že je možná lepší , že už se to nedá ani pamatovat. A poslední cca 2 roky těch převážně negativních zážitků bylo tolik, že nastaly chvíle, kdy jsem ztrácela i svůj optimistický postoj,nadhled a i smysl pro humor a jenom brečela jak malá. Tak jsem si pak říkala, zda se vůbec pokoušet psát, když v tom nebude místo právě pro nadhled a humor, že by tu knížku asi každej soudnej člověk odložil.

Džejn123 » fanik Jo to máš asi pravdu
A čím se dle Tebe nastartuje proces uzdravení?

cimi "Chtít získat něco, co ve své podstatě nikdy není a ani nebylo tvoje..."

To je ta pointa uvědomění, které z toho vyplývá v mé rovině vnímání...

Lidé si myslí, že si mohou něco z té hojnosti, která je nám neustále k dispozici (ať už si to uvědomujeme nebo ne) přivlastňovat. Můžeme to pouze se životem a hojností sdílet, prožívat. Dost často to není o nějaké usilovné snaze, ale o tom odevzdat se životu - jak píše Gryphon...

Někde jsem četla, že z vším špatným co nás v životě potkává, je odklon od naší duše a od boha (nazvěme to jakkoliv - universum atd.) Učit se vnímat svou duši, co ona potřebuje, kam ona patří, odkud vzešla...to je největší lék...a také největší výzva obzvlášť když člověk trpí a chce se mít konečně dobře...co to ale je, mít se dobře?...kolik lidí chodí po světě, mají materiální zajištění, zdraví, ale uvnitř jsou mrtví...

...

tajga Vždycky když se tu objevíš, cítím obrovský obdiv a úžas nad silou, kterou v sobě máš. Věřím tomu, že to nejmocnější, co proměňuje život, je paradoxně přijetí toho, co je právě teď, hluboké prožití toho všeho, ať je to cokoliv. Kdysi jsem četla větu od mistra Eckharta, že v pekle hoří "ne". Chápu to jako odpor, který právě dělá život peklem. Mám pocit, že ty jsi nasbírala tolik zkušeností, že je ti tohle všechno jasné - jenomže něco jiného je vědět a něco jiného je žít - sama se učím, odporu je ve mně určitě pořád víc, než přijetí, ale díkybohu aspoň za to uvědomění. Kniha je dobrý nápad, určitě bych si ji chtěla přečíst. Moc a moc ti přeju úlevu

Džejn123 » cimi Víš mně by úplně stačilo,kdybych si prožila den, kdy by mně nebylo permanentně zle, kdybych nemusela furt sledovat čas, kdy brát prášky, kdy a jestli se můžu najíst. A oni takový dny jsou, ale v poslední době si už na takový den nebo půlden ani nepamatuju. Furt se potýkám s nevyspalostí, únavou, stavy,, kdy jakoby ti někdo odčerpal veškerou energii, zhoršená hybnost a nevolnost, vyčerpanost.
Pokud léky dobře a včas působí po celý den, já konečně začínám trochu žít a to je potom paráda a jsem pak vděčná Bohu za každou takovou minutu. Takže pro mě žít, mít se dobře, je hlavně o stavech, kdy netrpím.
Snažím se o různé techniky abych navázala kontakt se svou duší, s někdy větším a někdy menším úspěchem. Docela přirozeně mi jde řekla bych zpívání alikvot a koncentrace na dech. Méně dobře klasická meditace. Dost ztěží mi jde navodit si úplný klidový stav těla vzhledem ke svým potížím spojeným s užíváním léků.
J.

cimi » Džejn123 Vždycky tě tady čtu, takže vím

Já tady to dlouhodobě prožívám na rovině psychiky...poslední dobou docházím nějaké "rezignace" jak je to vlastně s tím, co jsme si "vybrali" a jaký je vlastně náš životní úkol nebo smysl života...

Z pohledu (pokusu o nadhled) je úžasné co jsi už za celý život dokázala transformovat. Dokazuješ, že "realita" lze "ohýbat" tím duchem. (dávám do uvozovek, jelikož nevím jak to dát do slov) Neboli tvůj život je už sám o sobě důkazem, že za tou duší jdeš. Tělo a tvé bolesti jsou nástroj. Tvá duše tě někam neomylně vede a možná ještě ten skutečný důvod nevidíš.
Snad se tě nějak nedotýká, že nerozebírám to, že vím, že současně i trpíš, ale nekomentuju to...není to myšleno nijak proti tobě

A přidávám se k ostatním, že kniha je super nápad

tulačka_gryf » Džejn123 Těch alikvot bych se držel, to fakt pomáhá...jestli něco umí propojovat s přítomností, pak to je právě zvuk a zpěv. Určitě to chce jít do ještě větší hloubky, než si tu a tam zazpívat jen tak pro radost. Může se to totiž brát třeba i jako šamanská práce s energiemi.

Džejn123 » tulačka_gryf Když jsem ještě bydlela v Praze, chodila jsem k Monice Šramlový, která kdysi byla finalistkou Superstar a dnes učí lidi zpívat i ty co si myslí že zpívat neumějí. Učila nás zpívat alikvotně, dýchat a zpívali jsme hlavně samohlásky. Koupila jsem si její CDčko s nazpívanýma samohláskama a spolu s tím jsem o zkoušela doma a téměř vždy po doznění jedné nahrávky jsem si užívala to nádherné ticho, které mnou vždy prostoupilo. Později se mi nahrávky někam ztratily, ale ted jsem to CD dohledala na internetu a objednala, dorazilo minulý týden, takže opět se do toho nořím.
Ještě nedávno bylo tady u nás v Plzní takové místo setkávání duchovně hledajících lidí, vybudovala to taková parta nadšenců v místě stále funkční vlakové zastávky. Udělali tam kavárnu a hlavně rozjeli kulturně duchovní program, cvičilo se vše možné vč.jogy, já tam kromě té jogy chodila hlavně na pondělní hromadné meditace, scházeli jsme se už asi hodinu předem , kdy nám šéf naší meditační skupiny vždy uvařil čaj a pak jsme jen tak kecali...Byla jsem tam ma přednášce Pjéra la šéze nebo na léčení zvukem skrze tibetské mísy, kdy zcela náhodně nám do zvuků mís vplul zvuk přijíždějícího vlaku a nádražního hlášení, všichni si pak pochvalovali jak do toho ten vlak nádherně ladil. Při takových akcích mi bylo vždycky hodně dobře a zvyšovala se mi rapidně účinnost léků. Škoda že v době covidové se projekt kavárny zhroutil, myslím že město už přestalo přispívat dotacemi.Tohle setkávání mi hodně chybí.

Džejn123 » tajga Jo odporu mám v sobě hodně, vím o tom, jen nevím s čím se přesně smiřovat, protože nemoc mi stále občas ponechává prostor pro stavy, kdy mi jej fajn a nemoc není ani nijak vidět, jen kdyby těchhle momentů bylo víc a víc.
Děkuju za tvoje pěkná slova.
j.

Džejn123 » cimi No myslím že spousta uvědomění mi přišla ale že bych něco dokázala???
Každopádně i Tobě díky za slova podpory,j.

fanik » Džejn123 Většinou léčbou..

Džejn123 » cimi Jo ještě jasem si pod vlivem toho, co píšeš, vzpomněla na jednu věc. Nedávno mi neurologové z Karláku dělali genetické testy a pak mi bylo řečeno, že parkinsona mi v genech vůbec nenašli, zato tam našli fenylketonurii, poruchu přijímání potravy, kterou jsem údajně měla v kojeneckém věku. První reakce lékařky, která mi tato zjištění sdělovala, bylo její přiznání že dost možná jsem parkinsona nikdy neměla....Když si představím těch výkonů, léků, takový omyl by byl pro lékaře zdrcující. Ale pak se toho chopil jeejí nadřízený prof. Jech, s tím že po telefonu se tak závažné informace nesmějí podávat, ale at přijedeme do Prahy, že se pokusí to všechno vysvětit. Řekl mi, že jedeme dál jako doposud, a že jsem jeho naprosto vyjímečný pacient, u něhož se neprojevují ty nejfatálnější projevy dvou nemocí - parkinonismu a fenylketonurie, jako by mě prý něco chránilo. Prý vzhledem k tomu, že jsem jako kojenec měla fenylketonurii a nedržela příslušnou dietu (bezlepková, ) mohla jsem skončit v nějakém ústavu s debilitou, ale to že jsem vystudovala VŠ svědčí prý o tom, že můj intelekt nikterak překvapivě narušen nebyl.
No dal mi tím najevo, že ani lékaři nemají představu, jak se nemoc projeví v budoucnu a že v mém případě by nemuselo být až tak zle.

verka96 » Džejn123 To je dobrá zpráva. A nemá v tom prsty Jupiter jako spoluvladce horoskopu?

Také mě napadla spojitost s Neptunem a případnými omyly lékařů - diagnozami.
Mám kamarádku, asc. ve Strelci a v 1.dome Neptun Luna. Jinak je to Ryby. Také má velmi vlekle onemocnění, špatne diagnózy, antidepresiva, potíže s trávením, nějaké neurologické onemocnění po vakcíne atd. Nad lékaři už zlomila hůl, podle nich, zázrak že žije. Mnoho předepsaných léků si sama eliminovala podle sebe, aby mohla trochu fungovat. Zkoušela mnohé. Až letos se dostala na kliniku MUDr. Vojačka, kde se jí celostně věnuje lékařka a je velmi překvapená přístupem, že se jí věnuje celou hodinu. Je to posun dopředu, co se týká léčby, nyní ji Uran prochází 6.domem jako tobě.
Já tu vnímám jistou podobnost. Určitě bych se dal nořila do nekonečna Neptunskeho světa, ať už jde o hudbu, nějaké duchovno, meditace, klid, knížky, ale stále být ve vnímání těla, jakmile ti to léky dovolí. On ti může ledacos napovedet.

Tolik moje zamyšlení.

aktigram » verka96 To akoby si písala o mne. Už pred 30 rokmi som mala podľa neurologov prestať chodiť a následne zomrieť na zápal pľúc.

aktigram Od začiatku zverejnenia príspevku rozmýšľam či to napísať alebo nie. Budem písať inak ako je v knihách alebo ako sa to ešte stále v ezo prezentuje.
V prvom rade vedomie patrí do hrubej matérie, k systému ale nie k duši, takže vedomý človek nikdy nemôže byť v duchovne ale iba v hrubej hmote.
Bez vedomia - teda aj vedomosti ktoré sa učime, ktoré preberáme by sme nevedeli žiť v tomto svete ale zavádza a manipuluje s nami ak chceme skutočne spásu duše, kvôli čomu sme tu. Vtedy človek uniká s pod nadvlady vedomia teda systému do duchovná.
K nemocí ako takej - teda človek versus nemoc " k fyzickému telu patrí aj choroba, neverím že sa da žiť bez ochorenia počas života. Môže to robiť iba niekto kto kradne tu čistú esenciu ktorá vie vytvoriť iba človek s dušou iným, lebo jedinec nedokáže vytvoriť toľko tej esencie aby udržal svoje telo zdravé.
Niekto dokonca prišiel už s tým poslaním, aby pomohol zniesť z tohto sveta pliagu ktorá ničí alebo aby sa ukazali omyly pretechnizovaného lekárstva.

Čo ja vidím ako najdôležitejšie_ - prijatie, prijatie svojho nemocného tela, prijatie omylov lekárov, prijatie bolesti, prijatí seba.
Keď som to dokázala odrazu sa telo začalo samo uzdravovať, odrazu som našla lekárov ktorý sa ku mne spravajú úžasne, berú to že nechcem už antibiotika, tabletky od bolesti a pod.
Zaujímavé bolo to, že neurolog ktorý stále a celé roky hovoril že treba silnejšie a silnejšie lieky, našťastie moje telo bolo múdrejšie náplasť bola pre neho toxická tak ako po čase aj tramal a pod. lieky na tejto báze, odrazu ked sa zistilo že to neboli správne diagnozy a teda boli zbytočné aj moje operácie, lebo problém je v hlave, teda to čo tlačí na centra, tak mi odmietol predpísať akykoľvek liek a nakoniec ma vlastne odmietol. No a to bolo pre mňa naj.
Ostala som na množstvo liekov alergická, kortikoidy boli pre mňa totálnou zhubou takže aj to sa vysadilo.
Nikto nevie pochopiť tvoje bolesti, môžme si iba domýšľať ale nič viac, no ver to čo ti hovorí tvoje srdce, nehľadaj vinníka ani v sebe ani v iných, neobviňuj ani Boha. Nechaj veci plynuť a ja verím že už čoskoro budeš vnímať ako ti tvoje telo pomáha.
Prajem všetko dobre

verka96 » aktigram Asi na tato vodní ženská tělesa a znamení je třeba jiného přístupu než nabízí naše medicína, která je založená na opaku....

Tedy Inteligentní lidé potřebují zaměstnat svou mysl efektivním způsobem.

Džejn123 » Tedy Tedy co tím chtěl básník říci ?

tulačka_gryf » Džejn123 Monču znám dobře, z jedný etnogrupy, a z Alikvotních festivalů. Ale doporučil bych ti možná někoho víc "usazenějšího". Monja je víc oheň, živel, Já tam u tebe vnímám někoho víc šamanskýho, spojenýho se zemí.
Jinak jsem se víc rozepsal v SZ.

Tedy » Džejn123 Abys svou inteligentní myslí neinvestovala tolik do útrap, strastí a bolestí, ale odvedla pokud jen tochu možno svoji pozornost jinam. Někam, kde ti bude lépe, přijemně.
Když nic jiného, tak si aspoň zahrát šach. Něco, co ti nedá prostor myslet na to, co tě trápí.
Například.
Víš, proč se blbec často má dobře a někdy, nebo v některých ohledech líp, než ten inteligentní? Protože nemyslí, neuvědomuje si, netrápí se tím. V nevědomosti je svým způsobem taky síla.
Možná kdyby ses tolik nebrodila, nehloubala ve svých zdravotních trampotách, cítila by ses aspoň o polovinu lépe.
A abys nejela furt na 100% s tou myslí, tak bych ti laicky z astronomického hlediska, jako Štírovi, naordinoval terapii v podobě sexu.
Tak a máš to. Pokud se ti to nelíbí, tak se mě příště neptej a dosaď si za to něco, dle svého uvážení.

Džejn123 » Tedy Já myslím žes uhodil hřebíček na hlavičku, s tou terapií.
Jen na určité věci musí být min. dva :-) A navíc se musím hodně zamilovat a v mém věku při těchhle útrapách není vůbec snadný najít vhodného adepta :)
Pokud člověk vůbec hledá, což není úplně můj případ....

Džejn123 » aktigram Chtěla jsem se ještě vyjádřit k Tvému příspěvku, který mě velmi zaujal.
Píšeš mj. o přijetí,myslím že vím,jak to nyslíš, ale u mě se nemoc projevuje různě,mění se ty projevy v čase, ale jsou i chvíle ,, kdy na mě nemoc není vidět vůbec, dny, které si užívám, i když jich v poslední době moc nebylo. Myslíš že je to málo procitovat vděčnost v takových chvílích, být aktivní, užívat si to? Když se to zhorší zprravidla brečím, což je mi jasné že eje špatně. Ale jinak bych nejednala s přirozeností, ani to jinak neumím...