vědomý život a uvědomění


02.04.2023 - 00:23
(Štír) Džejn123
vědomý život a uvědomění
Kdysi jsem si koupila knihu, jejíž název už nevím, neboť je častým používáním tak ohmataná a potrhaná, že jí chybí mj. vrchní strana, kde je uveden mj. její název a autor, ale jsou to taková zamyšlení pro každý den, která by měla vést k více vědomému životu. Přistupuju k této knize tak, že si sem tam si něco přečtu a to, co mě osloví, nad tím se zamýšlím.
Tak třeba toto - cituji -
Mnozí z vás jsou uvězněni v kruhu negativity, protože k životu přistupují převážně s otázkou " CO TÍM MOHU ZÍSKAT?" V lásce stejně jako v penězích vás touha získat co nejvíc odsuzuje k nedostatku, protože předpokládá, že máte málo. Když si lidé uvědomí, že mohou lásku dávat spíš než ji vyžadovat od druhých, změní se jim během okamžiku od základu celý život.
K tomuto tématu mě napadly 2 zásadní otázky.

1) Jsem snad až takový egouš, že mi přijde celkem přirozené zaujímat k duchovně laděným tématům postoj "Co tím mohu získat" ? Mám na mysli získat zejm. pro své vnitřní obohacení, pro své uvědomění, abych byla zase o něco lepším člověkem. Pokud usilujeme o lásku či o zdraví, je také přirozené, že si přejeme velikou lásku a hodně zdraví. Nebo je na tom něco špatně?
2) Jak vypadají uvědomění, které zahýbou světem a změní nám život? Má to být veliké AHA spojené s proudem slz a dojetím že jsem na to konečně přišla,?
Jaké uvědomění bych musela učinit, aby se můj zdravotní stav už opravdu nějak zásadně pohnul směrem k lepšímu?

Příspěvky: Všechny | cimi

Řazení:
02.04.2023 - 11:45 | Filtr
(Blíženci) cimi
"Chtít získat něco, co ve své podstatě nikdy není a ani nebylo tvoje..."

To je ta pointa uvědomění, které z toho vyplývá v mé rovině vnímání...

Lidé si myslí, že si mohou něco z té hojnosti, která je nám neustále k dispozici (ať už si to uvědomujeme nebo ne) přivlastňovat. Můžeme to pouze se životem a hojností sdílet, prožívat. Dost často to není o nějaké usilovné snaze, ale o tom odevzdat se životu - jak píše Gryphon...

Někde jsem četla, že z vším špatným co nás v životě potkává, je odklon od naší duše a od boha (nazvěme to jakkoliv - universum atd.) Učit se vnímat svou duši, co ona potřebuje, kam ona patří, odkud vzešla...to je největší lék...a také největší výzva obzvlášť když člověk trpí a chce se mít konečně dobře...co to ale je, mít se dobře?...kolik lidí chodí po světě, mají materiální zajištění, zdraví, ale uvnitř jsou mrtví...

...
02.04.2023 - 12:12 | Filtr
(Štír) Džejn123 » cimi
Víš mně by úplně stačilo,kdybych si prožila den, kdy by mně nebylo permanentně zle, kdybych nemusela furt sledovat čas, kdy brát prášky, kdy a jestli se můžu najíst. A oni takový dny jsou, ale v poslední době si už na takový den nebo půlden ani nepamatuju. Furt se potýkám s nevyspalostí, únavou, stavy,, kdy jakoby ti někdo odčerpal veškerou energii, zhoršená hybnost a nevolnost, vyčerpanost.
Pokud léky dobře a včas působí po celý den, já konečně začínám trochu žít a to je potom paráda a jsem pak vděčná Bohu za každou takovou minutu. Takže pro mě žít, mít se dobře, je hlavně o stavech, kdy netrpím.
Snažím se o různé techniky abych navázala kontakt se svou duší, s někdy větším a někdy menším úspěchem. Docela přirozeně mi jde řekla bych zpívání alikvot a koncentrace na dech. Méně dobře klasická meditace. Dost ztěží mi jde navodit si úplný klidový stav těla vzhledem ke svým potížím spojeným s užíváním léků.
J.
02.04.2023 - 12:38 | Filtr
(Blíženci) cimi » Džejn123
Vždycky tě tady čtu, takže vím :17:

Já tady to dlouhodobě prožívám na rovině psychiky...poslední dobou docházím nějaké "rezignace" jak je to vlastně s tím, co jsme si "vybrali" a jaký je vlastně náš životní úkol nebo smysl života...

Z pohledu (pokusu o nadhled) je úžasné co jsi už za celý život dokázala transformovat. Dokazuješ, že "realita" lze "ohýbat" tím duchem. (dávám do uvozovek, jelikož nevím jak to dát do slov) Neboli tvůj život je už sám o sobě důkazem, že za tou duší jdeš. Tělo a tvé bolesti jsou nástroj. Tvá duše tě někam neomylně vede a možná ještě ten skutečný důvod nevidíš.
Snad se tě nějak nedotýká, že nerozebírám to, že vím, že současně i trpíš, ale nekomentuju to...není to myšleno nijak proti tobě :74:

A přidávám se k ostatním, že kniha je super nápad :15:
02.04.2023 - 14:51 | Filtr
(Štír) Džejn123 » cimi
No myslím že spousta uvědomění mi přišla ale že bych něco dokázala???
Každopádně i Tobě díky za slova podpory,j.
02.04.2023 - 20:26 | Filtr
(Štír) Džejn123 » cimi
Jo ještě jasem si pod vlivem toho, co píšeš, vzpomněla na jednu věc. Nedávno mi neurologové z Karláku dělali genetické testy a pak mi bylo řečeno, že parkinsona mi v genech vůbec nenašli, zato tam našli fenylketonurii, poruchu přijímání potravy, kterou jsem údajně měla v kojeneckém věku. První reakce lékařky, která mi tato zjištění sdělovala, bylo její přiznání že dost možná jsem parkinsona nikdy neměla....Když si představím těch výkonů, léků, takový omyl by byl pro lékaře zdrcující. Ale pak se toho chopil jeejí nadřízený prof. Jech, s tím že po telefonu se tak závažné informace nesmějí podávat, ale at přijedeme do Prahy, že se pokusí to všechno vysvětit. Řekl mi, že jedeme dál jako doposud, a že jsem jeho naprosto vyjímečný pacient, u něhož se neprojevují ty nejfatálnější projevy dvou nemocí - parkinonismu a fenylketonurie, jako by mě prý něco chránilo. Prý vzhledem k tomu, že jsem jako kojenec měla fenylketonurii a nedržela příslušnou dietu (bezlepková, ) mohla jsem skončit v nějakém ústavu s debilitou, ale to že jsem vystudovala VŠ svědčí prý o tom, že můj intelekt nikterak překvapivě narušen nebyl.
No dal mi tím najevo, že ani lékaři nemají představu, jak se nemoc projeví v budoucnu a že v mém případě by nemuselo být až tak zle.


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna v PannaPanně
ukázat kalendář »