Diskuze, Diskuzní fórum

thééé » cimi S těmi poháry to je krása
Já jsem to pochopila až po přepisu lymbickeho otisku, po zážitku, kde jsem v jedné meditaci pochopila, že naše srdce není o tom " cítit". Ale že je to střed, centrum, kde se vše propojí, do všech stran a rovin, v sobě i se všema.
Že stačí otevřít tento střed.

endymion » cimi Obeta

a s každým nádychom,
s Tebou spojený
prijímam Lásku...prekrásny ten dar
a v tomto, duší našich hojení,
výdychom , zas všetko odovzdávam...Božskému kladiem na oltár...

či možno nám vlastniť
čo Láska nám stále vrchovate dáva...?
len v oceáne Radosti a Šťastia ...žiť...
vo večnom objatí...a Jemu sa odovzdávať...

Tedy » cimi Jedno bez druhého mi připadne, jako polovina z celku.

cimi » cimi Mili prej blýskla

Já jsem úplně zapomněla, že jsme tu všichni tak moudří

Já jsem si tady tu souvislost uvědomila až nedávno, protože jsem vlastně docela uzavřený a rezervovaný tvor x) a když jsem si tak soukromě nadávala na to jak kdo málo a pak zas moc x)) tak mi najednou osvítilo a říkám si a jak to mám vlastně já?? A tu jsem si uvědomila docela dost vnitřních dohod na úrovni srdce a jeho uzavřenost...a na jednu stranu se mi dost ulevilo, bo se tak nějak člověk přestane starat co druzí a může měnit to co má přímo v sobě.

Neotevřít srdce je jako jedna karta z Crowlyho tarotu, kde přetékají poháry ale jsou odpojené od oceánu...

A krásně jste to popsali...děkuji...byla to taková spontánní myšlenka

Tuatha Dé Danann » cimi Problem lidstava je, ze mame zablokovany umeni opravdu milovat, proto je tu takovy bordel.
Byt milovan uz je jen takovy bonus, koneckoncu, ten kdo umi opravdu milovat, je automaticky svym okolim milovan...

thééé » cimi No existuje takové moudro - že člověk dospěje v okamžiku, kdy se přestane ptát, kolik jej milují druzí, ale začne se ptát, kolik miluje on sám.
A podle své zkušenosti myslím, že v okamžiku, kdy jsem bez všelijakých "suků" (myšleno jako kazy ve dřevě) - kdy se jsem schopná jen otevřít lásce (protože ten pramen je uvnitř nás)...
tak tehdy je to ono, že tady to oboje začíná..Jakože pak už je to jedno, kterým směrem to jde...prostě tady je to naplnění a vyživování, proudění...v centru, v místě propojení sebe, a sebe s druhými
(někdy/dnes se nemůžu vymáčknout)

player » cimi A jak je potkával ? Jako na ulici?

thééé » cimi ano, to je právě ono, protože znám pár lidí, kteří mají opravdu naloženo, ale nějak tím proplují, umí být šťastní, a tak to nemusí vnímat jako rány osudu.
A na druhé straně znám takové, kteří vypadají, že se jim nic extra neděje, ale někde uvnitř žijí peklo..a pak druzí nic nevidí a říkají, to nic není, ty s tím naděláš..
apod.
Co se týká touhy po pravdě, vždycky jsem to tak vnímala, že ty rány osudu vedou k touze po pravdě..
ale možná tam funguje i nějaké načasování, aby ten prožitek byl dostačující a tak silný, že mě má schopnost proměnit.
Ale dost možná to má měnit i ty druhé kolem, jakože příkladem.

Maek » cimi Koukal jsem na kousek nějakého sestřihu na YouTube a tam to vypadá tak jak říkáš
Děkuju

Maek » cimi Myslíš toto:

https://www.csfd.cz/film/…

?

Jo jinak děkuju za pro mne pěkný příspěvek

Byla tu nějaká odpověď a zmizela?
Škoda, že jsem nestihl

Buddha/2 » cimi Pokud jde o mně, klidně můžeš, já mám ty hranice hodně posunutý .
(ale vím o tom a občas (když je protějšek konzerva) se musím krotit )

Buddha/2 » cimi Zatím to spíš vypadá, že se učíš utíkat Hádovi z lopaty

thééé » cimi však anděl a mizomenšťan, to je jedna sorta
...
mě jen vždycky fascinuje, že když něco podobného zažíváme, jak se ta naše mysl lekne a hned se chce hodit do nějaké racionality, a hledá vysvětlení, a v tom okamžiku ten prožitek ztratí a nic se nedozví
Vždy si říkám - příště to nechám dýl působit..a užiju si to

Buddha/2 » cimi Někdy se říká, že to, co napadne člověka jako první, je to ono. Tak nevím jestli Tě potěším, ale první mě napadlo světlo na konci tunelu

aktigram » cimi No v poslednom čase preblesky toho bieleho svetla nie sú ničím výnimočným. Ja to beriem ako vyššie svetlo alebo vyššie sféry, svetlo je iné, ide do srdca a po úľaku prináša všeobjímajúcnosť.
Prijmi s vdakou

Buddha/2 » cimi No nevím co kamarádka měří, ale satelit - příjimač je pasivní. Jestli něco vysílá, bude to spíš wifina .
Ten hadr je pěkně drahej, takže pokud z něho nechceš ušít letní šatečky , tak radši investuj do těch žaluzií - ale ne plastových !! Kovy elmag. záření odrážejí. O grafitovém nátěru bych silně pochyboval .
Doplňky interiéru, jako je Faradayova klec, bych zařadil spíš do oblíbené BDSM diskuze

aktigram » cimi Presne o tom to je, nastavenie seba a celej rodiny, vtedy sa to doplňa a funguje, také vnútorné nastavenie.
Totiž do všetkého ešte aj do tej pyramídy sa da vložiť niečo čo môže byť proti nám - ja som celoživotný optimista ale s ponaučením a preto už viem že treba dbať aj na také veci a nedovoliť aby nás niekto zmanipuloval do závislosti na čomkoľvek aj na takzvanej duchovnej očiste.

MG34 » cimi "Takže tady stejně figuruje stále něco mimo nás"
to bych řekl přesně naopak - všechno je to v nás - hlavně ty zrady, strachy, očekávání, neochota něco přijmout, nekorektní iracionalita atd.

naopak pokud (vůbec) existuje nějaké "vysvobození" z toho všeho, tak teprve to by se dalo hledat někde mimo nás (ale v nás samozřejmě taky)

jinak ten pocit je skutečně sebezničující (většinou - výjimky by se asi taky našly - někoho to třeba dožene k vyšší výkonům)

player » cimi Je to pravda. Jako dítě jsem byl na zradu hrozně citlivej. NA gymplu mi ale jeden bolševickej prdlej profesor vysvětlil , že ten , kdo zklamal za to většinou nemůže. Že ho asi k tomu vedl nějaký důvod. A od té doby to vnímám jinak. Jasně - pak jsou tam ty věci ženská - chlap , to jsem si musel ještě další desetiletku počkat , než jsem to našel pod správným úhlem , protože človíček je vychováván ve falešných kodexech církví. I v ateistické zemi.

Dnes vnímám zradu jako potřebnou součást karmy a jen pokrčím rameny.

thééé » cimi to je moc hezká definice