thééé (* 9.3.1973)
Žena
Tolik dalších otázek mě k tomu napadá..
- možná záleží na tom, jak to dotyčný vnímá, někdo dokáže ten těžký život nést tak nějak přímo, někdo i ten poklidný proflinká. Asi jde o nastavení.
. a teď je otázka, je opravdu někdo, kdo tím životem propluje a je stále v pohodě? Není to často je klam, nějaká maska nebo snaha o to, aby to tak vypadalo? Nemůže to být snaha zakrýt skutečnost?
Jsem poučena, že věci nejsou často vůbec tak, jak vypadají.
- četla jsem v poslední době nějaké psychologické knihy, kde bylo popisované, že silně vnímavé dítě chrání své rodiče, které jsou v traumatu (rozštěpení, psychicky narušení),a dělají vše pro klid toho rodiče, aby své trauma nemusel rodič zažívat. To mi přišlo hodně zajímavé. Jaký asi bude život toho dítěte, když přebírá zodpovědnost za štěstí svého rodiče? Vytvoří si svoji hodnotu a vědomí sebe sama? A může být člověk bez své hodnoty a bez spojení se svým vědomím šťastný? A proč to má jeho sourozenec úplně jinak?
- podle mě je pár silně a hluboce ničivých pocitů a jedním z nich je pocit viny. Znám dost lidí, kteří se s tímto pocitem i rodí. Když vyrostou neví, proč, jen se pak podvědomě trestají. Jakoby za všechno, co by mohlo být normální a fajn, si přitáhnou pecku.
- pak jsou takoví, kteří jsou uvnitř umrtvení, a vypadají šťastně, ničí životy těch kolem, aby vůbec něco cítili..jsou opravdu celkově tak šťastní?
- Nebo mě napadla knížka Uzdrav svá vnitřní zranění - kde je uvedeno 5 základních zranění - odmítnutí, opuštění, ponížení, zrada, nespravedlnost..a autorka popisuje, že kdyby měl rodič 5 dětí, tak každé dítě může mít od stejného rodiče úplně jiné zranění. A to mě přivádí prostě k myšlence, že někde v hloubce duše si ty zkušenosti vybíráme, že je prostě potřebujeme jako potravu, dokud nepochopíme, proč se to děje..
a někdy to prostě trvá.
Něco jako karmu, musela jsem časem v životě uznat tuto zákonitost, ale jako nutnost k růstu, k pochopení, k rozšíření zkušeností, k hloubce prožitku..k propojení s ostatními, i se Zdrojem..ale rozumové pochopení nestačí. Nutný je silný prožitek, který člověka změní, nebo zavede úplně jinam, než by jinak šel..
...
a mmch. obzvlášť ryby mají v nastavení schopnost silněji prožívat bolest a utrpení,zároveň libovat si trošku v tom utrpení, a mít pocit, že tím zachraňují svět..a to píšu jako ryba jo

(Myslím, že je to proto, aby se přičinili o větší soucit na světě, o to, aby si lidi víc pomáhali, a aby se lidstvo kolektivně trochu posunulo k vyšším emocím. A nejen, aby se trpělo a plakalo)