Diskuze, Diskuzní fórum

funky » MG34 Já jsem ti akorát řekla pravdu, kterou nechceš slyšet, a ty to teď obracíš proti mně, stejně jako když se ve škole kritizuje rozmazlené dítě, a ono to pak otáčí s tím, že mu všichni jen závidí. Psát si tady smíš co chceš, ale nepředstírej, že to neděláš vůbec pro pozornost. Ale to je už jedno, chtěla bych se tě jen zeptat na jednu věc: Nemyslíš, že to, že veříš, že máš několik identit, je na stejné úrovni jako když si někdo myslí, že je třeba pes? Nebo jiného pohlaví, než se narodil?

funky » MG34 Tvoje sebelítost je zničující pro ostatní. A není nic laciného na tom, když ti někdo řekne nepohodlnou pravdu. Ale to ty nechceš slyšet, ty sis přišel pro lítost. V dnešní době je na světě přes 8 miliard lidí, takže lidský život má menší váhu než kdykoliv jindy. Máš takové výdobytky moderního světa, o kterých by si lidé v minulosti mohli nechat jen zdát. Všechny tvé základní potřeby jsou pokryté otočením knoflíku, a tak si vytváříš utrpení sám u sebe, stavíš ho na piedestal a děláš ze sebe mučedníka, a přitom půlka lidí na planetě by s tebou měnila místo hned. Tak si buď važ toho daru, který jsi dostal, nebo ho zahoď, ale nebuď na obtíž ostatním a nečekej nekonečnou lítost. Jsou malé děti bez domova, které mají radost ze života, a ty jsi dospělý chlap, který tady brečí, že se občas zrána nemůže pořádně dospat. Prostě se dej dohromady...

funky » MG34 Víš, každá deprese, i ta antidepresivy vyhajpovaná, má svůj důvod. A podle mě ti podvědomí těmi pocity zbytečnosti sděluje, že život by měl být i nějaká služba. Nejen sezení na pomyslném trůně, kde ti pořád někdo něco dluží. Tak to trochu vsákni, přestaň se už pitvat v tom, kolik máš eg, jaká byla maminka, jaká byla tetička... nech minulost odejít a dej se do kupy, abys nedělal trauma, které tobě způsobili nějací vyšinutí lidé, dalším lidem. Třeba svému synovi.

MG34 » MG34 Další aktualita - na stará kolena se budu muset asi nějak probít psychologií (a pochopit všechny pojmy). Nadhodím pracovní teorii:

4 moje identity jsou 4 různá ega. Nad nimi by mělo být superego - tipuju, že v nemocnici při stanovení diagnózy si mysleli, že jenom jedno. Ale vypadá to, že 3 ega mají nad sebou společné superego a jediné ego "stojí zvlášť" a je také pod jiným superegem.

Jak jsem psal - já tomu moc nerozumím, ale co jsem zatím zjistil, 2 ega v noci spí jako první a současně. Pak po 6 hodinách se k nim přidá třetí ego (krátké probuzení a rozšíření sestavy, která spí - takhle to mám asi půlku života). No a poslední ego spí asi hodinu - až někdy nad ránem, když já (moje primární ego) už nespí.

No a tady to poslední ego, je povahově hodně jiné než já a tipuju, že nad ním je také jiné superego. Vyzná se v tom někdo? Asi naivní dotaz..

MG34 » MG34 Dívám se, že to není úplně aktuální. Už někdy před rokem jsem zjistil, že jsme 4. Já a 3 moje alternativní identity. I traumata byly 3 (ke každé identitě jedno).

Moje primární ego - říkám mu Autista.

Alterego, které jsem zatím nezmínil - Vzteklý otec - předobrazem byl můj biologický otec, když se vztekal a nadával, že mne biologická matka nemůže celé dny nechávat v kočáru na náměstí před cukrárnou (když mi ještě není ani rok). Tohle trauma bylo první a od té doby nesnáším, když na mne jiní lidé nějak projevují svoje emoce - tak mi to bohužel dělali náhodní kolemjdoucí před cukrárnou. Takže jsem se vztekal, když to na mne zkoušeli.

Další alterego jsem přejmenoval - už mu neříkám Strašná matka, ale Alena (tak se jmenovala moje teta a měla mne ráda jako svého). Alterego vzniklo při druhém traumatu, kdy jsem byl skutečné Aleně odebrán (sebrala mne ta potvora má biologická matka).

A poslední alterego (kterému říkám Nezodpovědný) má předobraz nečekaně v tchánovi od Aleny. Vnímal jsem ho jako otce. Bohužel 3 roky poté, co mne sebrali jemu a Aleně, tak spáchal sebevraždu oběšením na půdě. Nedávno jsem zjistil důvod jeho sebevraždy - podezřívali ho, že má s Alenou poměr (i když to tak jen působilo, protože často chodili se mnou na procházky). A on to peklo, co mu pak ze života dělala jeho manželka, neustál a oběsil se..

verka96 » MG34 Já myslím, že trochu podobnosti, "já si s tím poradím nebo prostě musím" mám taky anebo, že to není žádná katastrofa,že se to "samo vyvine,že s tím už nemusím nic."
Že prostě věci na první dobrou vnímám často jako problém, ono to nakonec tak není.
Ale to Neptunske období, s tím se fakt nic nedá, to jenom přežít nebo taky ne...

tulačka_gryf » MG34 Dobré ráno, přijde mi, že lítá jedna diagnóza za druhou. Tuto jsem si musela (chtěla) vyhledat.
Přemýšlím nad studiem psychoterapie nebo adiktologie, ale pochybuju, že jsem schopná si vše pamatovat.
Adiktologie je spíše zájem o fungování člověka než posláním, reálně bych hnala feťáky na plantáže. V podstatě i u některých dětí si říkám, že by potřebovaly dočasně odtrhnout od společnosti a věnovat se fyzické práci se zemí.

Jakou formou u tebe probíhá terapie?

funky » MG34 Hezky shrnuto, souhlasím. Jak se říká, život je otázkou priorit...

EDIT: Nicméně v dnešní době jen šetření nepomůže, člověk musí mít i plán jak vydělat peníze. Protože ceny nemovitostí za posledních dvacet let vzrostly asi tak desetkrát, a to růst mezd prostě nevykryje.

MG34 » MG34 Já to připíšu sem, akorát to není sen, ale vzpomínka a navíc ne moc jistá.

Vysvětlím - je to z mého jednoho roku, takže o tom se tuším říká, že si to ty děti vlastně ani nemůžou pamatovat z tak raného věku. Ale já to v hlavě mám. Popíšu nejprve věci, které vím jistě (vlastní vzpomínky + potvrzení od příbuzných):

Moje biologická matka se o mne vlastně nikdy nestarala - když jsem se narodil, tak mne strčila do kočáru a tam jsem byl prakticky neustále. Prvního půl roku většinou před domem a druhý půlrok na ulici před cukrárnou ve vsi - tam ta moje biologická matka pracovala a v pracovní době mne prostě nechala na ulici. Ona se do práce (jako prodavačka v cukrárně) vrátila brzo po porodu a pak ještě hřešila na to, že ležím relativně klidně, kromě výživy nic nepotřebuju (tuším mne ani moc dlouho nekojila), takže mne může v klidu hodit za hlavu.

Po jednom roce se ale o mne začala starat teta (kterou jsem pak samozřejmě jako první pozitivní bytost začal vnímat jako svou matku), ale přitom matka se s tetou moc neměla ráda, takže jaktože ji do toho zapojila?

Potud byly fakta - a teď následují dohady a mlhavé vzpomínky. Něco se muselo stát, protože jinak by se má biologická matka nesnížila k tomu, aby poprosila svou neoblíbenou sestru, aby se postarala o její jediné dítě (o mne).

Pravděpodobně jsem se nějak dostal z kočáru (biologická matka si myslela, že neumím chodit ani mluvit, když ONA mne to nenaučila). Ale já jsem se asi nějak naučil chodit sám a mluvit jsem se asi naučil od lidí z ulice - měl jsem na to půl roku.

No a z kočáru jsem si to namířil rovnou do cukrárny. Mám mlhavou vzpomínku, že procházím skrze dvoje prosklené dveře. Musel jsem se do nich vší silou opřít. Naštěstí to šlo, protože na kliku jsem ještě nedosáhl. V cukrárně na mne všichni hleděli jako na přízrak a v největším šoku byla moje biologická matka. Ale já jsem se cítil vítězoslavně.

No a někdy od té doby se mou matkou stala má teta, takže já jsem si ji takto vlastně vybojoval. Od té doby mám v sobě asi opravdu hodně velkou cílevědomost..

MG34 » MG34 Mám další zvláštní sen - ne k výkladu, ale spíše pro ilustraci. Nějak jsem komunikoval se svou bábou z matčiny strany. Ona už je víc než 10 let mrtvá, ale to mi nedošlo. Děkovala mi celkem květnatě za to, že jsem se postaral o hrob v Olešnici a ptala se, kde přesně je. Něco mi v tom snu pořád nesedělo. A pak mi to došlo - v tom hrobě je i ona, resp. její popel, sám jsem ho tam dával.. Nevím, jestli jsem to vyhodnotil jakože je duch nebo že to je sen, ale tvářil jsem se, jakoby nic a přijal jsem i tu kovovou padesátikorunu, co mi za to vnutila. :-)

Jinak ona byla matkou od mé biologické matky i od mé náhradní (a jediné pravé) matky - tety Aleny..

Svá štírka » MG34 Pro mně je dnes zvláštní, že jsem náhodně narazila na tento příspěvek a také si připomněla, že jsem před lety přispívala do této diskuze. Už to vůbec nevím a přesto je to pravda. Takže můžu 100x tvrdit, že jsem nic takového nenapsala, ale pravda je pravda. Myslím, že se nedá změnit, dá se překroutit, poopravit, doplnit, ale nedá se z ní udělat něco úplně jiného.
K mému tehdejšímu vyjádření mohu napsat jen to, že žiji stále stejně a jsem spokojená. Pro někoho nuda, pro mně klid v duši, pohoda, srovnané myšlenky.
Jsem ráda za tuto diskuzi.

pimon » MG34 Lidi vymysleli i tu kosmologii.
Nicméně toho "tmářství" je mnoho a nazýváme to lidovou moudrostí či příslovími.

MG34 » MG34 Malé doplnění - moje identity nejsou 2, ale 3.

Kromě Autisty a Nezodpovědného je tu ještě Strašná matka.

Poslední dny mi zaplňuje mapování vzájemných vztahů všech identit a pravidel, na základě kterých se dostanou "ke kormidlu".

Teď su doma nemocný (beru antibiotika) a je to trochu specifické - třeba Strašná matka se schovává (ta to špatně snáší). I Autista je celkem stažený a v popředí je tímpádem většinu doby Nezodpovědný. Když je taková krize, tak ostatní identity nechávají za sebe trpět Nezodpovědného - mu je to totiž jedno.

U doktorky to kulminovalo - ona na mne ještě dost nepříjemně řvala, že "jaktože nemám roušku, když vím, že mám zápal plic". Poslala mne na rentgen plic a tam se ukázalo, že na plicích vůbec nic není. Ale přesto (že Strašná matka se chtěla pomstít a Autista chtěl dořešit, že měl celou dobu pravdu) se Nezodpovědný udržel u kormidla a sehrál to u doktorky tak, že na ni vina za zjevně špatnou diagnózu nepadla.

špejlička » MG34 Přepadl mě smutek ze čtení špatných zpráv ze světa.

Ale určitě pro vás nemá smysl se tím zabývat
Pokud je to plevel v tématu, tak to smažte.

špejlička » MG34 Když toho zla je možná obecně méně a dobro mezi lidmi převažuje...? Ale zlo je mocnější a začíná nadvláda zla a strachu. Aspoň to tak vypadá, i když chápu, že v online světě se zprávy šíří rychle a dříve se dělo to stejné, jen se o tom tolik nevědělo. I když se tě to osobně třeba nedotkne (ale dotýká nás všech přece), ale vědomí toho všeho je strašné. Proč, když by se to dalo lépe a pak odejít z tohoto světa s vědomím, že tu je krásně a další se budou mít taky dobře. A teď akorát vědomí, že děti na tom budou ještě hůře a už se jich to třeba dotkne ještě více osobně. Je to tak smutné.

verka96 » MG34 Začala jsem tuto diskusi loňského roku, kdy mi už šla kvadratura od Neptunu na Slunce, dříve na Neptun s Venuší ve Střelci. Měla jsem tíživé období, proto jsem chtěla o tom mluvit, diskutovat, tak nějak sdílet a lépe to tak zvládat. Je to dlouhodobý aspekt, občas více zřetelný, jindy jde do pozadí, ale je to určitý vývoj, opouštění a přeměně životních záležitostí, což je právě v životě důležité.
Už jsem si všimla, jak píšeš v jiné diskusi o svých "poruchách", třeba tě to časem posune dál...

MG34 » MG34 Další věc, která s tím hodně souvisí.

Je to asi 2 roky - na naléhání psycholožky jsem začal brát antidepresiva, která mi rok předtím předepsal psychiatr. Byla to obrovská chyba (naštěstí už je mám asi rok korektně vysazená). Jediné štěstí v té tragédii bylo, že jsem si přečetl příbalový leták - tam se psalo, že v začátcích braní můžou mít antidepresiva jako vedlejší efekt myšlenky na sebevraždu (!) Nechápal jsem to, ale zapamatoval jsem si to.

Pár dní po začátku braní to přišlo. Začal jsem trpět pocitem, že nemám žádnou cenu, že tady nemám co dělat a že tady jenom zavazím.. Stupňovalo se to a já jsem začal chápat, že jediným řešením je "ukončit se". Tohle je přesně vliv těch antidepresiv - najednou jsem byl odhodlaný, že musím vytvořit reálný plán, jak se ukončím. A že ten plán zrealizuji.

Nutkavé myšlenky na tento plán se nedaly zahnat, takže jsem plán musel vymyslet až do konce a do všech detailů.

Vybral jsem Macochu.

Přesně jsem naplánoval odkud a jak skočím, jak se zachovám, kdyby mne sevřel strach z výšek, co udělám s kolem (nezamykat, jenom tam opřít o zábradlí), dopis na rozloučenou nebude, ani žádná velká gesta, nic důležitého u sebe, běžné oblečení. Prostě všechny detaily vymyšlené. A tím jsem se sice nezbavil toho odhodlání "ukončit se", ale zbavil jsem se prvotní nutkavosti na to neustále myslet. Spokojil jsem se s tím, že to mám přesně vymyšlené, dám tomu čas do zítra (kvůli varování v příbalovém letáku), ale nepředpokládal jsem, že změním názor. Jen jsem to měl přesně promyšlené a pro zbytek dne jsem to hodil za hlavu - "udělám to zítra a vím přesně jak" a šel jsem spát anž bych na to musel myslet.

Druhý den po probuzení bylo všechno pryč a já jsem se divil, jak jsem takto mohl uvažovat..

Teď zpětně už i vím, proč jsem se cítil tak "bezcenný" a proč jsem chtěl "odejít" - protože mi tehdy stále chybělo to alterego, o které jsem přišel při nehodě. Nebo to alterego i bylo přítomno, ale protože neumí mluvit a já jsem po nehodě neuměl ještě vnímat pocity (kterými jsem s alteregem dřívě komunikoval), tak jsem si asi myslel, že už není na světě.

Ale alterego je zpět a já se zase cítím "celý" a už rozhodně ne tak "bezcenný"...

MG34 » MG34 Vlastně jsem to úplně nerozepsal, ale traumata v dávném dětství byly dvě (oboje zaviněna rodiči).

A "díky tomu" vzniklo to moje alterego.

MG34 » MG34 Je to pár dní, co se mi poprvé od nehody zdál sen. Byl celkem banální, rozhodně ho nepotřebuji vyložit.

Ale uvědomil jsem si jinou věc - sny se zdají pouze mému alteregu (primárnímu egu se nezdají).

Možná je to stará ochranná reakce, protože sny mého primárního ega asi byly v dávném dětství po těch traumatech dost děsivé.

MG34 » MG34 Jsou 2 zvláštní případy, ve kterých zvířata můžou konat zlo.

Úplně jistý si rozdílem těch dvou případů nejsu - když konají zlo zvířata mezi sebou je první případ. V nějakém jejich společenství, třeba ve smečce. Často se najde nějaké vychytralé zvíře, které chce oproti ostatním zvířatům ve směčce získat nějakou neoprávněnou výhodu. I když ve zvířecí říši je oprávněnost mnohem přirozenější - neoprávněného je toho opravdu málo. Snad kousky, které zvířata odkoukala od lidí? Nebo kousky, které zneužívají lidi? Třeba ukrást někomu jídlo z balkóna v paneláku?

A to se pak už blíží druhému případu - když zvířata konají zlo vůči lidem v lidské společnosti. Příklad - človek v ZOO pravidelně krmí šelmu a šelma ho jednou sežere.