
Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Definice zla - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
onlineOsobní horoskop (radix)
Partnerský horoskop
Tranzitní horoskop
Psychologická astrologie
Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2023
kalendáře a jinéZnamení zvěrokruhu
Partnerský horoskop
Ascendent a Descendent
Horoskopy na rok 2023
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ...Kalendáře na rok 2023
Čínský horoskop 2023
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Definice zla
10.09.2023 - 20:14

Definice zla
Definice zla je poměrně vágní a nepřesná, navíc zatížená světonázorem, úhlem pohledu a obecně relativitou veškerého lidského konání. Přitom "zlo" je natolik frekventovaný a důležitý pojem, že samotná absence jasné definice a aparátu pro její interpretaci je zlem, plodícím v historii lidstva nemálo krizových situací.
Asi nejaktivnější oblastí lidského konání (kde se pojem "zlo" nejvíce využívá) je filozofie/psychologie a jejich praktická aplikace (nejčastěji ve formě náboženství nebo politiky). (tahle diskuze by mohla vyprávět
)
Obě hlavní praktické aplikace (politika, náboženství) jsou ale bohužel zatíženy asi nejproblematičtějšími aspekty definice zla.
Náboženství (a že jich na světě existuje) mají definici zla postavenou často proti sobě - příkladem budiž mnoho rozporů mezi islámem a křesťanstvím - za všechny jmenujme protichůdný pohled na mnohoženství.
V politice je situace ještě více kontroverzní - příkladem budiž rozpor mezi "pravicí" a "levicí", konzervativním a novátorským pojetím a mnoho dalších rozporů, stojících za obrovským počtem "politických stran". Pravděpodobně se některé strany na definici zla (případně na jejím výkladu) občas shodnou, ale mnohem více bude definicí protichůdných. Bohatý vers. silný stát, volný trh vers. jeho regulace, velkorysá sociální politika vers. svoboda občanů investovat vybrané daně podle vlastního uvážení a další.
Jako konstruktivní slovo do pranice vidím vlastní definici zla:
Zlo je neoprávněná výhoda proti zbytku světa.
Problém neuchopitelné definice zla se pak z velké části přesouvá k hodnocení oprávněnosti výhody. Ale i to je dobrý posun.
Většina druhů zla je tím pokrytá. Oprávněnost se dá celkem korektně rozklíčovat. Zatím asi jediný druh zla, který mi do této definice nepasuje, je vandalismus. Ale budu dál přemýšlet, třeba to doladím.
Asi nejaktivnější oblastí lidského konání (kde se pojem "zlo" nejvíce využívá) je filozofie/psychologie a jejich praktická aplikace (nejčastěji ve formě náboženství nebo politiky). (tahle diskuze by mohla vyprávět

Obě hlavní praktické aplikace (politika, náboženství) jsou ale bohužel zatíženy asi nejproblematičtějšími aspekty definice zla.
Náboženství (a že jich na světě existuje) mají definici zla postavenou často proti sobě - příkladem budiž mnoho rozporů mezi islámem a křesťanstvím - za všechny jmenujme protichůdný pohled na mnohoženství.
V politice je situace ještě více kontroverzní - příkladem budiž rozpor mezi "pravicí" a "levicí", konzervativním a novátorským pojetím a mnoho dalších rozporů, stojících za obrovským počtem "politických stran". Pravděpodobně se některé strany na definici zla (případně na jejím výkladu) občas shodnou, ale mnohem více bude definicí protichůdných. Bohatý vers. silný stát, volný trh vers. jeho regulace, velkorysá sociální politika vers. svoboda občanů investovat vybrané daně podle vlastního uvážení a další.
Jako konstruktivní slovo do pranice vidím vlastní definici zla:
Zlo je neoprávněná výhoda proti zbytku světa.
Problém neuchopitelné definice zla se pak z velké části přesouvá k hodnocení oprávněnosti výhody. Ale i to je dobrý posun.
Většina druhů zla je tím pokrytá. Oprávněnost se dá celkem korektně rozklíčovat. Zatím asi jediný druh zla, který mi do této definice nepasuje, je vandalismus. Ale budu dál přemýšlet, třeba to doladím.

Příspěvky v diskuzi
Stránka:
2 1
01.10.2023 - 16:21
| Filtr

ono to může narůst do ještě více překombinovaných (zlých) forem - něco, co bude teprve vyrobeno/vypěstováno může sloužit jako způsob ručení za "úvěr", který na to někomu dá banka - a ten úvěr pak v případě smrti nebo krachu (toho kdo si půjčil) přejde na někoho jiného a případně ovlivní i nějaké to plnění jeho závazků k dodavatelům, zákazníkům a já nevím komu ještě
tyto komplikace (úvěry a jejich putování) jsou samy o sobě zlo - už jenom to, že mohou vůbec legálně existovat, je obrovský problém - takže neoprávněné obohacení (pokud je legální) má viníka v tom, co způsobilo, že je to legální
Neukazuju na lidi nebo systém - to je na jinou debatu. Jinak já jsem sice psal "lichva", ale problém je prakticky jakékoliv půjčování financí - ne jen to, čemu se říká lichva oficiálně..

30.09.2023 - 10:05
| Filtr

Obchod a ekonomie - jde o vědomé zacházení se schopnostmi abstrakce v lidských bytostech.
V současnosti bylo dosaženo takové dokonalosti abstrakce, že si lze pojistit zisk z potravinářské výroby a z úrody, která bude teprve vyrobena, zasazena a sklizena.
Vědomý konstruktér dokonalého zacházení s abstrakcí, vrozenou lidským bytostem si užívá v dovolenkovém ráji, aniž by sázel.
Tzn sklízí z cizího.
Pozoruhodná cesta k sebezničení jednotlivců i celých říší.
Pramení z podvědomí?

30.09.2023 - 09:55
| Filtr

milý Příteli, sotva budu stačit v doprovázení a rozvíjení Tvých úvah v těch směrech úvah, které jsi vypsal.
Souhlasím, že s evolucí; "ono je to je to o dost složitější"
Maminka je nositelkou dělohy.
Lidská žláza s vnitřní sekrecí, vzniklá evolucí - děloha - je v některých jazycích pojmenována slovem matka.
Slovo zlo je pojmem abstraktním.
Angličtina má pro ně celou škálu slovních výrazů - evil - na prvém místě slovníku, který mám k dispozici.
Přidáním písmene "d" vznikne slovo devil.
Angličtina je pozoruhodný jazyk lidských bytostí, obklopených akustikou božích chrámů, tvořených vodními plochami.
Mně se více líbí naše mateřštiny, neb jsou modernější, díky proměnám nazvaným - národní obrození. Naším božím chrámem je akustika vnitrozemí s malým plošným obsahem rovin.
Pokud filozofická kategorie s názvem zlo, má původ v evoluci lidských bytostí, potom chci napsat následující mínění.
Vědomému slovu, předcházely harmonické zvuky.
Hudba je oblast, kde jsem vyřazen z diskutování - byv zbaven sluchu v dětství. Hudbu, kterou od té doby slyším, neumím notově zapsat.
Proměňuje se ve mně v obrazy, které někdy umím popsat slovy.
Někdy se popsat nedají a hledám způsob jak je proměnit - je to někdy kostrbaté úsilí.
Vše, co vědomě potláčí vědomé Slovo - Boha - náleží ke zlu.
Zlo, podléhá proměnám, přesně podle jízního řádu planet.
Lidé, kteří měli štěstí dožít se více než jednoho oběhu Saturnu bez poškození rodinou a učiteli, začnou vnímat a posléze mluvit pravdu o sobě.
I zde v najdise, již proběhly a probíhají změny foto, nicků a osobních údajů v profilech.
Najdise, je abstraktní, reálné a virtuální.
Najdise, je mladé a živé.
Všechno dobře dopadne.

27.09.2023 - 18:58
| Filtr

Smlouvání při obchodování (poměrně masivní v některých kulturách) je celkem jasné zlo (získání neoprávněné výhody) dokonce i z pohledu části běžné populace. Hodně lidí má proti smlouvání výhrady, jenom nemá správně pojmenovaný důvod.
Pojmenování je možné odvodit v tomto vlákně.
Dalším jasným negativem (zlem) obchodování je lichva. Situace zašla dokonce tak daleko, že určitý typ lichvy je postaven mimo zákon, ve středověku to dokonce bylo omezené ještě víc (neznám přesně podrobnosti) - jenom vím, že když nemohli peníze půjčovat křesťané, chopili se toho židé (a na tom dost zbohatli).
Ale zase - chodí se kolem toho jako kolem horké kaše, jen to nikdo správně nepojmenuje a nějak to vždycky funguje dál..

26.09.2023 - 12:06
| Filtr

Naznačil jsem dvě hlavní oblasti, kde se definice zla používá - filozofie a psychologie.
Ale nad nimi ještě stojí "aplikace" těchto činností (zejména aplikace psychologie) - při kterých se zla rovnou zneužívá - přímo zla, ne jen jeho definice. A jedním konkrétním příkladem takové aplikace zla je obchod. A s obchodem souvisí mnoho dalších (psychologických) činností - za všechny jmenujme například reklamu.
Účelem obchodu je prodat, obohatit se. Tím nemyslím "poctivou práci" ve smyslu tkadlec utká z nitě látku a za to mu krejčí nabídne jídlo nebo rovnou něco ušitého. Ani není účelem se handrkovat o množství jídla, které za dané množství látky náleží. To je jiná otázka. Účelem je porovnat 2 tkalce, kteří odvedou stejnou práci - ale potom za ni požadují každý jinou odměnu (a je jedno, co za tím vězí - reklama, ukecanost, cokoliv).
Jeden z nich se zjevně obohacuje neoprávněně. A když ten rozdíl omlouvá "přidanou hodnotou", jsme na stopě (zla).
A generálním zastřešením těchto principů (zla) je volný trh.

24.09.2023 - 11:01
| Filtr

Poslední člověk, který evolucí vznikl "přirozeně", byl neandrtálec. Paralelně ale začal vznikat člověk "moderního typu". Tam už to ale evoluce tak úplně nebyla - začaly vznikat jakési "společenské tendence", které ten výběr podmínily - to už bych pod evoluci vůbec neřadil - něco málo naznačuješ (patriarchát, školy, atd.).
Dlouhá léta žili neadrtálec a náš přímý předek vedle sebe. Docházelo i k nějakému tomu křížení (kromě subsaharské afriky - tam jedině to v genech nemají) a člověk postupně začal neandrtálce vytlačovat, až je vytlačil úplně - vymřeli (poslední žili tuším někde na Gibraltaru).
Neandrtálci ještě neměli tak striktní rozdělení podle pohlaví, jako máme my, lidé. To až my jsme rozdělili společenství na matky (a udržovatelky domácího ohně) a živitele (lovce).
A až s tímto rozdělením poprvé přichází zlo. Vždycky když společnost něco rozděluje, tak vzniká podhoubí pro vznik nějaké neoprávněné výhody - zla.
Prvním zlem (hříchem) pak asi bylo vytlačení neandrtálců ze světa. Od "našeho ohně, který udržujeme" "od našich zvyklostí, které jsme si (u ohně) zavedli (nebo spíše zavedly? - protože kdo "vládl" u ohně?).
A když se vrátím k tomu rozdělení společenství - slovo "maminka" ho dost symbolizuje - není to vlastně prvotní původ všech problémů, takto dělit společnost?
Budoucnost nabízí mnohé možnosti (je otázka, jak to vlastně bude) - a jednou z nich je i smazávání těchto rozdílů - třeba v současnosti je poměrně populární dělat velkou vědu kolem práva na sebeurčení vlastního pohlaví. Dlouho jsem to nechápal, ale teď už asi pomalu chápu.

23.09.2023 - 18:31
| Filtr

Vznikli jsme během evoluce, proměnami ze zvířecích archetypů do podoby lidských bytostí s lidskou tváří.
Celou evoluci, včetně souvisejících vlivů vesmíru si neseme v sobě zachycenu ve svých DNA.
Pokud jsme měli štěstí. dokážeme v sobě ovládnout a bezpečně umístit zvířecí reflexy a instinkty aj projevy předků na evolučních stupních.
Ovládnout a umístit v sobě tak, že jsme lidskými bytostmi s lidskou tváří.
Stvořeni k tomu, abychom tvořili na celé své životní pouti (mé mínění - cca 96 let / tři oběhy Saturnu).
Stvořeni k tomu, abychom milovali a byli milováni.
K výše použitému slovnímu pojmu - štěstí - nejvíce mohou napomoci maminka, rodina, učitelé, školy a celý vzdělávací systém společenství.
Kolik žen může v patriarchátu mít čas a podmínky k tomu, aby se mohly stát milujícími maminkami?
Milujícími současně Láskou, láskou a sexem?
Jak dlouho musí být dítě vedeno a vzděláváno, aby mohlo nabýt lidské tváře odolné disharmonizujícím proměnám ?

23.09.2023 - 15:13
| Filtr

Když má dítě hlad a zabrečí si, že chce nakojit - to je oprávněně.
A když se dítě třeba nudí a předvádí se v jízdě na tříkolce - "podívejte se, jak jezdím!" - tak to už je neoprávněné dožadování se pozornosti - a blíží se stejnému principu jako ten vandalismus.
Oprávněným dožadováním se pozornosti samozřejmě prošli všichni. Ale tím neoprávněným už všichni ne (nebo alespoň ne ve velké míře). A právě v tom je něco schovaného. A souvisí to právě se zlem. Dá se říct, že neoprávěné dožadování se pozornosti bude asi hrát nějakou úlohu i v té definici zla. Tímto malým zlem možná všechno začíná. Malé zlo má vlastnost, že vždycky vyroste.

23.09.2023 - 13:22
| Filtr

Jinak bychom zemřeli hlady bez mateřského mléka nebo jeho náhrady, připraveného vlastní, nebo náhradní maminkou.
Ve mně se s tímto mým názorem současně formulují další otázky.
Jak, naše společenství, připravuje muže a ženy k zakládání harmonické rodiny spojené s mateřstvím?
Cožpak ovoce podané hadem ze stromu Poznání, je hříchem? (za mne - někdy ano, obzvláště při disharmonii a při násilí).
K dalšímu, co píšeš, napíši odpověď později.
O míře dožadováníse pozornosti v souvislosti s proměnami růstu a výchovy lidské bytosti za podpory okolí a za podpory planet.

23.09.2023 - 12:02
| Filtr

Na příčině vandalismu se asi shodneme - dožadování se pozornosti (která dříve chyběla). Otázkou je, jestli to platí i pro origo-vandalismus - Vandalové kdysi obsadili Řím a slíbili, že nikoho nebudou zabíjet. Což také dodrželi, ale rozhodli se alespoň všechno to tam rozbít. I to by asi spadalo do stejné kategorie "dožadování se pozornosti". Ve srovnání s Římem byli Vandalové od světa přehlíženi, takže se takto domáhali svého místa pod sluncem. Takže asi ano - platí to i pro "Vandalismus".
Vrací mne to ale zpět k mé základní definici zla - je vandalismus neoprávněná výhoda proti zbytku světa? A při takto chápaném pojetí vandalismu skutečně ano. Neoprávněná pozornost (výhoda) proti zbytku světa - svět vidí to, co by jinak bylo přehlíženo.
A z toho se zrovna dá pokračovat - zlo je jakákoliv neoprávněně získaná pozornost. Vlastně jakékoliv neoprávněné dožadování se pozornosti.
Dožadování se pozornosti je vlastní většině dětí - takže většina dětí se pomocí (svého) zla vychovává. Je to smutné, ale je to bohužel tak. Jsou i výjimky, kdy se děti pozornosti moc nedomáhají (například autisti). Otázka je, jestli to pak nepřispěje k nějakému jejich nezdravému vývoji oproti jiným dětem. Jedním takovým příkladem jsem já sám - a zatím přesně neznám mechanizmus vzniku mé úzkostné poruchy - že by to bylo tím, že jsem se jako dítě nedožadoval pozornosti?

23.09.2023 - 06:58
| Filtr

vracíš se z hlubin vesmíru po nehodě, která Tě proměnila v příslušníka nejvyšší kasty.
Nakolik mi to přístup k PC, předplacená data a spojení umožní, zkusím zareagovat. Začnu od konce - vandalismus.
Osměluji se tvrdit, že jde o projev Duše v lidské bytosti, která si žádá obejmutí. Žádá si toho, co Jí chybělo od maminky s tatínkem.
Obrací na sebe pozornost okolí;
"Mějte mne rádi, milujte mne, cítím se sama, potřebuji obejmout"
To je podle mého mínění hlavní motiv konání vandala jednotlivce, nebo skupiny.
Každá maminka má v sobě nastaveny priority, které mají kořeny v rodinných větvích, ve výchově a ve vzdělávacím systému společenství k němuž maminka náleží.
Obracení pozornosti okolí na sebe, dobře vysvětluje - Polednice - literární příklad. Za mého mládí jsme se báseň museli učit nazpaměť ještě na základním stupni ZDŠ.
Teprve poté, co jsem se stal rodičem, okamžitě jsem pochopil jak je důležité mit dítě na rukou (nebo v klokánku) a všemu je učit a vysvětlovat každý svůj krok a každý úkon, který se chystáme učinit.
Chystáme, tzn my - rodič a dítě - společně.
Stav, popsaný v básni jak "dítě u lavice stojí a křičí", svědčí o tom, že dítě je odsunuto na vedlejší kolej.
Odsunuto - oběma rodiči.
Odsunuto - následkem priorit, které v rodičích dítěte nastavili rodiče - obou rodičů.
Náboženství, to je moje oblíbené téma při kterém s křesťany i jinověrci listuji Novým zákonem a nechávám je vychutnat jejich bloudění v labyrintu slov, který sami vytvořili.
Křesťané - v obou zákonech (starý a nový, tzn bible a nová bible).
Nevěřící - sami v sobě.
"Na začátku bylo Slovo a to slovo byl Bůh"
tuto frázi u nás, v naší formě společenství Západu, potká téměř každý. Nemusí ji uslyšet a rozpoznat. Ale je dostupná v horové i psané mateřštině.
Vědomě artikulovaná a pronášená řeč v lidských bytostech vznikla díky evoluci. V evoluci to bylo období, kdy žábra doznávala proměny na sofistikované hlasivky.
Souvislost evolučních proměn s atronomií a s proměnami planety Země ve sluneční soustavě, v galaxii a vesmíru, mi také začala být zřejmá až poté, co jsem se směl stát tatínkem - pocítil jsem "Něco" na sobě krátce po početí.
Potom jsem se jenom učil od dítěte a jeho proměn.
Maminka, žena poškozená patriarchátem Východu, nás ponechala osudu samoživitelů.
Pokud se bez přerušení dopíši k lidskému slovu a k lidské řeči, chci k definici, kterou jsi Ty postavil jako ústřední téma své diskuse napsat informaci, která pochází z Francie.
Bylo období, kdy každý zákon z parlamentu, prošel nejprve jazykovědným ústavem a teprve poté směl být zařazen do schvalovacích procedur tzv demokracie.
Chce to trpělivost. Muž z Nazaretu vasvětloval těm, kdo naslouchali - nechejte semena plevele vyrůst. Při sklizni je rozeznáte..
Krásně buď.

21.09.2023 - 21:22
| Filtr

A to se stalo i tady - jeden pochopil, že v mém vlákně není šéfem vlastní obhajoby (res. manipulací k tomu směřujících) - a založil si vlastní vlákno, ve kterém si to chce rozherát podle svých not.
A druhý pochopil, že povrchnost (a manipulace tím směrem) mu tady také neprojde, takže smazal všechno (co napsal) a vyklidil pole. Zbyly po něm jenom citace, co jsem vložil do svých reakcí.
Ale nabízí se určité pokračování, ke kterému mne nedávno v televizi inspiroval film "Velké nic". Ten film byl plný různých forem zla a jako třešnička na dortu tam bylo i hodně politiky, která má zlo už v základu.
A nabízí se i určitá zkratka, zatím bez podrobnějšího vysvětlení. Jakmile jsou "tam" nějaké emoce, tak je tam určitě i nějaké to zlo..

15.09.2023 - 09:55
| Filtr

Zkus si představit "diskuzi" v matematice, kdy učitel dá dětem příklad 2+2=? Objeví se spousta "názorů", že 2+2 pětikoruny = 1 desetikoruna nebo podobných odboček od základní desítkové soustavy a konzistence sčítaných věcí. Ale správná odpověď je 4 - bez diskuze a bez možnosti uhnout k názoru.
Když navážu na příklad s barvou - někdo řekne "nebe je modré" a někdo řekne "nebe je šedé" - v dané situaci lze použít přístroj, který opticky zaznamená barvu a z pohledu RGB vyhodnotí její složení. Pak lze diskutovat o tom, jestli dané hodnoty RGB spadají pod modrou nebo pod šedou (záleží pouze na definici). Ale dávat hned ze začátku prostor "názorům", jestli je to šedé nebo modré - to je jako generální pardon pro případnou lež, která se vzápětí narodí.
Příklad s ošklivostí a krásou je rovněž možné nahlížet z jediného úhlu pohledu - nejprve se nějak kategorizují archetypy lidí podle způsobu vnímání krásy/ošklivosti - a potom se jenom ohodnotí, že pro takový archetyp je to krásné, pro další také a pro nějaký jiný ošklivé.
"Kdybych měl takhle hloubat ... tak bych ..."
tohle je nekorektní úvaha - do extrému tlačíš něco, co není vůbec extrémní
"když už někdo považuje pohádku za zlo, tak co už jiného nepovažuje?"
další podobná nekorektní úvaha, která tlačením do extrému dává rovnítko mezi dobro (resp. absenci zla) a pohádku - tak to ale není - drtivá většina pohádek obsahuje nějaké malé zlo na té "dobré" straně - zkus najít příklad pohádky, kde to tak není - a já ti ukážu, že i tam to tak je..
"To má být pro děti ponaučením a výstrahou, aby takové nebyly."
tohle má v sobě i druhou stranu mince - bohužel je to i návod, aby takové byly ve smyslu „Kdo s čím zachází, tím taky schází.“ - aby dělaly malé zlo, když mají dojem (jenom dojem - i to je kámen úrazu), že hrozí velké zlo

14.09.2023 - 17:53
| Filtr

Menší zlo má jednu velmi nepříjemnou vlastnost - roste. Takže ona si zvykne na aplikaci menšího zla a postupně bude přidávat na intenzitě...
https://www.youtube.com/watch/…

14.09.2023 - 17:49
| Filtr

Pohádky jsou bohužel plné "velkého zla", které sice kritizují (potud OK), ale na jehož potírání používají "menší zlo", které je jakože v pořádku. A proto jsou pohádky dost nebezpečné - zvlášť když tvoří světonázor těch nejmenších.
Tohle je mnohem nebezpečnější, než většina lidí tuší..
Příklad? Asi nebudu úplně přesný, ale všechno je to ve smyslu: zlému drakovi je třeba USEKNOUT všechny 3 hlavy, zlá macecha je vyhnána nebo nějak jinak zlikvidována, lakomý sedlák přide o všechno, závistivá starší sestra se nevdá atd.

14.09.2023 - 07:54
| Filtr

To mi připomnělo takovou povídku, co jsem kdysi četla, myslím, že byla v nějakém časopise, jmenovalo se to Malý příběh o zlu, odehrává se v tramvaji, kde stojí moc pěkná slečna, na kterou všichni zálibně koukají a myslím, že nějaká závistivá starší žena jí při výstupu schválně svojí rukou silně zmáčkne ruku, kterou se drží tyče (myslím, že ta druhá měla na ruce spoustu prstenů, takže to fakt hodně bolelo). Slečna vykřikne, třepe rukou a nechápavě se rozhlíží, čím si to zasloužila, agresorka už je samozřejmě dávno za horama.
Souhlasím, že právě takovéhle nečekané projevy zla ze strany frustrovaných jedinců mohou někdy člověka "dostat", i když třeba nejsou život ohrožující.


14.09.2023 - 07:30
| Filtr


13.09.2023 - 18:56
| Filtr

Po té mé nehodě se u mne v hlavně něco změnilo a jeden z důležitých důsledků je to, že nedokážu přecházet bez povšimnutí jakékoliv zlo. Já ale nejsu nějaký aktivista nebo bojovník, takže neumím žádná praktická cvičení neboco - já su svým založením filozof. Mým přispěním může být asi jedině to, že všechno dobře pojmenuju.
Zlo zatím nejenže není pořádně definované, ale není ani pořádně pojmenované. A uvědomil jsem si, že mi prakticky stejně vadí jakékoliv zlo - je úplně jedno, jestli "malé" nebo "velké".
Když spolužák jinému spolužákovi potají ukousne kus z jeho svačiny je pro mne úplně stejná liga jako když třeba vládce zavede pro všechny nějakou likvidační daň, jejíž výtěžek pak použije třeba na svoji nákladnou zábavu.

12.09.2023 - 19:32
| Filtr

Falešné hrdinství ve smyslu "dám každému šanci" není pro mne. Pokud (si) hodlám něco ujasnit, tak tolerance není na místě - a server takovou funkčnost nabízí, takže proč ne?

Koneckonců může jít někam vedle (což udělal) a je pokoj..

12.09.2023 - 19:22
| Filtr

Zlo znamená moc... to se nevylučuje s mojí definicí "Zlo je neoprávněná výhoda proti zbytku světa."
"Dobro" bych z této definice asi úplně vyloučil - ošidnost spočívá především v tom, že spousta lidí má naivní představu, že jedno je opak druhého. Ale ono je to složitější a na rozdíl od zla je u dobra mnohem více ve hře princip relativity - jako ilustrační příklad bych uvedl otřepanou historku o rozhovoru sadisty s masochistem.
Muč mne, říká masochista
Ne, odpoví sadista krutě..

12.09.2023 - 19:12
| Filtr

Jeden význam je, že někdo je třeba v nepravý čas na nepravém místě a něco ho vlastně náhodou poškodí (nebo i zabije) - třeba stojí blízko benzinky a ta z neznámého důvodu vybuchne. Chybí tam ale něčí záměr nějak škodit - a říkal bych tomu třeba "smůla".
A pak je tu naopak případ, že ten človek stojí u stejné benzinky, ale vyleze obsluha a zmlátí ho. To už je celkem jasné zlo, protože tam je záměr.
Takže když se někomu z jeho subjektivního pohledu děje zlo, ještě to neznamená, že je to skutečné zlo - prostě má třeba jenom smůlu, když tam není ničí záměr.
Jinak politika/náboženství samozřejmě JE o ubližování a zabíjení




11.09.2023 - 21:32
| Filtr

Místo zbytečných filozofických úvah radši konám dobré skutky, aby se hladina nepatrně vyrovnala. Kdyby to tak dělal každý, svět by byl hned lepším místem

Ztělesněním ( záměrného ) zla je pro mě třeba Uršula fon Lejno

Zlo znamená moc. Pro sociopaty je neukojitelná žízeň po moci tím největším hnacím motorem.
Ale to už opakuju milionkrát opakované.
Dobro a zlo bych neoddělovala, protože obojí je v každém z nás, jak nahoře, tak i dole. Je subjektivní a objektivně se zhmotňuje.. Probuzení je individuální proces a někdo se neprobere nikdy. Dokud budou zájmy, budou i motivy, že..
Je omyl myslet si, že jsme svobodné bytosti. Jsme řízeni Zlem, ani nechtějme vědět jakým. Králičí nora je bezedná a nevědomost sladká..

11.09.2023 - 19:58
| Filtr

Když vybuchne supernova a všechny živé systémy v okolí stovek světelných let (pokud to nejsou teda podvodní systémy pod ledem) zničí....máme tu zlo? A kdo ho teda spáchal? Stvořitel?
Na druhou stranu - z mlhovin po vybuchlých supernovách se rodí nové hvězdy.
Zlo....
Nejčastěji se spojuje s ubližováním a zabíjením. Ne s politikou a náboženstvím.
Je to moc široké téma a skončili bychom asi u karmy.

© 2007-2023 Najdise.cz