O (nejen) permakultuře v (nejen) zemědělství


26.01.2016 - 00:22
(Býk) Deam
O (nejen) permakultuře v (nejen) zemědělství
Diskuze pro všechny příznivce udržitelných, fungujících a inspirujících metod hospodaření a třeba i souvisejících způsobech života. Když to vztáhnu na sebe, permakultura mě hlavně inspirovala pro to, začít se činit v zemědělství. Z fáze, kdy jsem nakoupil a načetl knihy k tématu a hrozně se divil, proč všechno funguje tak blbě, když permakultura a spřízněné metody nabízí taková krásná řešení, jsem se dopracoval do praxe, kdy tedy už o tématu méně čtu, ale více pracuji na poli, což mě ovšem posunulo od ideálů čerpaných z knih k tomu, že sám za sebe jsem rád, že zvládám jakž takž způsobem obhospodařovat o něco více než hektarový pozemek, myslím, že se stávám postupně celkem akceschopným zahradníkem, ale rozhodně ne permakulturníkem...:) Byť inspirace a plány do budoucna zůstavají.Co se zahradních metod týče jsem přešel k intenzivnímu hospodaření, hodně volná inspirace Johnem Jeavonsem (https://en.wikipedia.org/wiki/… ) a Brettem Markhamem - fakticky asi od každého něco. http://www.amazon.com/Mini-Farming-…, postupně plánuji přitvrzovat. :) Bohužel jsem závislý na dovozu živin, ale naštěstí zdroj živin je relativně nedaleko (krávy :) Sice skladuji i seno z posekaného pozemku, což by teoreticky mohlo stačit po zkompostování na část záhonů, ale je to všechno na delší dobu. Samozřejmě dělám spoustu chyb a blbostí...:) Ale aspoň v tom pěstování zeleniny, zvláště česneku;) se zvolna zlepšuji (snad to nezakřiknu).Takový můj ideál je dokázat na menší části intenzivně obhospodařovaných záhonů vyprodukovat dostatek zeleniny na to, abych to mohl brát jako živobytí a nikoliv jen koníček a zároveň zvládl i rozšiřovat polnosti, kde bych ovšem rád nasadil spíše extenzivní metody, více k té permakultuře v kombinaci třeba i s neprodukční rolí pozemků v krajině.Co mě motivovalo - 1) vztah k přírodě - to asi není třeba dále vysvětlovat. :) 2) pojistka - žijeme v převratné době a myslím, že pozemek je taková pojistka, která dokáže aspoň snižovat rizika. V nejhorším případě zůstane aspoň ta prací s půdou získaná praxe, která, jak zjišťuji, opravdu nejde nahnat během jedné sezóny, pokud je tedy člověk původem měšťák, což já jsem..:)Největší slabinu u sebe vnímám právě ty designové části...u záhonů to až tak nevadí, ale při výsadbě keřů a stromů už je to horší...dělám to všechno od oka, byť návodné literatury mám dostatek..:)

Příspěvky: Všechny | Bosch

Stránkování od konce: / 14 

Řazení:
29.01.2016 - 13:31 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Deam
já jsem právě taky nějaký velký rozdíl mezi obraceným a neobraceným kompostem nezaznamenal.
ale to může být tím že dávám dolů vždy klacíky a stonky suchých natí ono to pak má asi dole ty dva roky vzduch než to uhnije.
Třeba koňský hnůj stačí jenom vysypat na hromadu a nechat být. Čím starší tím lepší prý nejlepší je 7letý. Aby uhnila ty semínka co koňové sežerou jinak to klíčí v poli.
U mně naprosto nejlepší hnojivo.
29.01.2016 - 13:18 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Deam
Co se těch fólií týče. Loni jsem udělal zajímavou zkušenost. Zakrýval jsem rostlinky od začátku od semínek to textilií prodávají bílé a černé na zakrývání zeleniny i stromů.
http://www.folie-plachty.cz/files/…
je to průchozí pro vodu ale né úplně. Tudíž půda nevysychá což je zcela ideální řešení do suchých míst jak píše Anilah. V těch vedrech pak stačilo zalévat jednou za 3 dny člověk není vázán na to zůstat doma aby rostliny nezahynuly. Člověk si někdy rád vyjede na pár dní..
Rychlost růstu klíčení tak o 100proc +.
Jasně ta fólie není z přírodního matroše ale možná se dá sehnat i taková co je.
V každém případě od loňska zakrývám. Tne rozdíl za to stojí. V těch fakt velkých vedrech chrání před spálením. Propouští ale pořád ještě dostatečně slunko.

Trochu podobná věc, mulčuju políčka plevelem a posekanou trávou. Rovněž nevysychá a snižuje erozi a odplav živin zahřívá rostliny a přenos plísní se nepotvrdil naopak jahody si libují.
Starý zvyk od předků-vše plevat a políčko má být čisté bez plevele a pokypřená čistá hlína co lahodí oku tak to je u mně už přežitek. Ono to sice vypadá na první pohled že je tam všude bordel na záhonech ale ona ta půda jinak dýchá pod tím mulčem z trávy to žije.
Půda okolo rostlin nevysychá takže další tip pro Anilah. :29:
28.01.2016 - 22:30 | Filtr
(Býk) Deam » Bosch
Ke kompostu...:) Nikdy jsem neobracel a nepřipadá mi, že by to něčemu nějak zásadně uškodilo, jasně, kompost není dokonalý, ale co to ušetří práce....:D

Ale jelikož v mém případě jde výhradně o lenost, dodám i nějaké jiné zdroje:

Pode Bretta Markhama stačí kompost vybudovat vrstevnatý, vždy po několika centimetrech měnit ingredience, sláma, hnůj, sláme, hnůj a podobně :)

Přímo Markham si to pořešil děrovanými plastovými trubkami zapíchnutými do kompostu pro zajištění větraní - jde o termofilický kompost.

Co se týče kompostování odpadů vlastní výroby, doporučuji:

http://humanurehandbook.com/

Ovšem další z věcí, co jsem zatím po pratické stránce nevyzkoušel, byť zacházení s odpady je zrovna jedna ze záležitostí, kde je hodně co zlepšovat.
28.01.2016 - 22:18 | Filtr
(Býk) Deam » Bosch
Hloubkové rytí, výhledově plánuji zkusit i bezorebně, už pro srovnání. Ale musím říci, že hloubkové či dvojité rytí se mi fakticky osvědčilo v praxi, snad to nezakřiknu, ale výsledky jsou rok od roku lepší, aspoň co se česneku týče, byť k tomu mohou přispívat a jistě i přispívají i jiné faktory.

Obecně - pokud zapravím do půdy více hmoty, než odeberu, nezávisle na metodě by se přeci měla úrodnost půdy v průběhu let zvyšovat.

Hlavní výhodou dvojitého rytí je nepochybně nenáročnost (nikoliv po fyzické stránce:) a rychlost přípravy půdy. Máme opravdu hodně špatnou jílovitou půdu, spousta kamenů, prostě žádný zázrak a už po prvním zrytí se mi v poli, kde dříve byla několik let jen tráva na seno a dříve klasické chemické pole, podařilo vypěstovat česnek se solidními výsledky.

Záhony, kde řádím už několik let jsou též v dobrém stavu a práce s půdou je radost.

Další výhodou je nenáročnost na vnější vstupy, nemusím se starat o ty folie;), záhony po zpracování ještě pokrývám slámou, což snižuje trable s plevelem a odplevelování je to, co mi na práci v poli vadí zdaleka nejvíce :)

No a jak jsem již psal, jde o dlouholetý test, minimálně část záhonů chci takto udržovat aspoň deset let, abych měl nějaké dlouhodobé výstupy.

Nevýhody jsou mi samozřejmě známy a mám v plánu vyzkoušet to i bez, už pro ty chudáky mikroorganismy:) a nejen je, nicméně i tak vzhledem k půdám, kterými disponuji, asi bude třeba aspoň ta první kultivace a od rytí odstoupit postupně, no každopádně nejlepší je dělat pokusy a vyzkoušet vše možné...:)
27.01.2016 - 23:37 | Filtr
(Panna) mikiduc » Bosch
:61: :61: v zimě jí směs pro kachny, sušené kopřivy apod :4: tím se živí i když slimáci jsou :1:
27.01.2016 - 23:07 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » mikiduc
no já nechápu kde bereš slimáky pro ně v zimě :25:
27.01.2016 - 12:20 | Filtr
(Kozoroh) Bosch
Ahoj.
Přidám se se svými skromnými zkušenostmi neboť vidím že co člověk to úplně jiný přístup a zajímá mě vše co je spojeno s půdou růstem a rostlinami. Neboť jsou to naši životadárci. Postupně.
Co se týče živin domnívám se že je možná recyklace vlastních odpadů tak aby to vystačilo na sebezásobení i když momentálně taky kupuju(koňský).
Chce to zřídit promyšlené odpadní místo kam přijdou všechny zbytky nejen z kuchyně ale listí tráva drny odkvetlé rostliny natě atd. a prolívat onou směsí z žumpy. Prohazovat tak 1x za rok a jde to. Na zeleninu to stačí určitě na ovocnou zahradu musí se kompostovat tráva zpod stromů.
Viděl jsem super komposty jen z trávy prokládané vždy troškou hlíny z předchozího a fungovalo to. Jen je tam pak potřeba něco dodat jako vápno.
Například na splihlé trávě skvěle rostou dýně, stačí hromádka trávy nechat zahnít a do toho sazenice, ale až potom co zápar sníží teplotu jinak se násada spálí to se mi stalo loni. Je dobré to přikrýt teď prodávají takové černé fólie do ní střihneš díru jak na jahody pak to nevysychá a slimák to má horší se tam dostat.
Za dva roky kompost jedna báseň. Ale to očko bakterií potřebuje jde to pak líp. Recyklace vlastních odpadů se na to dost hodí je to tradiční postup a setkal jsem se s tím že toto využivají i novodobí permakuturníci po celém světě. Vlastně všude, ono to bez těch mikroorgaismů ani jinak nejde. Problém dnešní doby je že je nevyrábíme ale hubíme chemicky. Pak mi přijde zcela směšné když prodávají v baumaxu pytlík 2kg kravského hnoje v granulích za 70kč. Samozřejmě z konvenčního chovu takže s antibiotiky léčivy hormony a zbytky stravy té krávy což je pro půdu spíše jedovaté neboť čím je krmí..
Dvouletý kompost, krásně se sype v prstech ony ho ty bakterie dělají velmi kyprý je to celkem věda ale i zkušenost. Jenom se mi to nechce přehazovat tak špekuluju jak se tomu vyhnout je to namáhavé.

http://img19.rajce.idnes.cz/d1902/…

http://img19.rajce.idnes.cz/d1902/…
27.01.2016 - 12:12 | Filtr
(Kozoroh) Bosch
Co se týče zakládání nových záhonů, osvědčilo se mi pouhé zakrytí půdy na podzim fólií. To jsem samozřejmě obkoukal z netu stačí to na to aby pod tou fólií žily kolonie bakterií které do jara půdu prokypří takže když na jaře odděláš fólii stačí prohrábnout ploskořezem a můžeš sázet. Žádný rýč. Je to založeno vše jen na tom kypření, dodávání vzduchu. Ten živí mikroorganismy a ti jedou do hloubky takže stačí občas jen vždycky prohrábnout ten povrch a je to kypré nejmíň do 30cm. To už si zařizuje mikroklima půdy samo.
Hloubkové rytí nee.
https://www.youtube.com/watch/…

fokinův ploskořez
https://www.youtube.com/watch/…
Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna ve Vodnář Vodnáři
ukázat kalendář »