Jóga a duchovní praxe - Diskuze a zkušenosti

Bosch » Buddha/2 vidím to ještě takhle že dýchání je víceméně autonomní funkce.
plíce nasávají přesně tolik vzduchu kolik tělo potřebuje k okysličení celého procesu komplet všech funkcí včetně pohybu a regenerace svalů a všeho.
A pokud začneme řídit dech a přivádět méně nebo více, odstavíme tím řídící centrum dechu z funkce a ono má problém se vrátit zpátky.
Potom prožíváme právě tu adaptaci že si tělo na to zvyká že tam nastávají nějaké změny. přenastaví se.
na nepřirozenou situaci protože ten nadbytek anebo úbytek vzduchu podle toho jakou člověk provádí pránajámu se tam do těla propašoval vědomým zásahem, povelem vůle z mozku.
což v tomhle případě není přirozené protože je to manipulativní zásah do dechu.
tělo samo by takto nikdy nedýchalo. ono by zvolilo vždy vlastní dechový režim, přirozený.
takže proto mluvím o manipulaci dechem. jestli je příznivá anebo ne je otázka výsledků. ty můžou být různé. obecně jsem spíše skeptický k tomu řídit dech. je lepší řídit mysl, myšlenky. aby se neobjevovaly tak často a napokon nejradši vůbec. aby byly jenom tenkrát když je člověk potřebuje a ty správné. tomu například říkám řídit mysl.
jinak to řízení dechu je změna na kterou organismus reaguje stresem. je to vždycky stres muset se adaptovat. tím se zase vyplavují stresory oxidanty atd.
člověk si tím moc nepomůže. ale je to každého věc jak se sebou nakládá.

Buddha/2 » Bosch Tak ono se to nedělá pro srandu. Dech souvisí s myšlením a funguje to na obě strany. Rozlítanej člověk dýchá rychle a povrchně a taky tak myslí

Snížením frekvence prohloubíš dýchání a nesnížíš kyslík (bez zádrží samozřejmě), prostě jen zefektivníš dech využitím větší části plic

Bosch » Buddha/2 jo to by šlo otázka jak dlouho. tělo se adaptuje a adaptuje otázkou je jen jestli je zapotřebí být adaptovaný na nedostatek kyslíku.
je to jako trénink který zvyšuje zátěž na tělo a tímpádem vznikají i nanerobní odpadní látky protože nepřivádíš kyslík což jsou oxidanty. tudíž se tělo nepotřebuje tak moc bránit protože nevzniká v těle ani tolik oxidantů.
dá se kdeco.
směle do toho ale mně už takové srandy nebaví.
je to celkem jedno na kolik snížíme dech a že tady budeme pak asi o týden déle.

Bosch » rigpa ano jistě s tím souhlasím.
dech je podle mně zcela normální proces který by si měl člověk běžně přes den uvědomovat.
měl by si být vědom svého dechu ve vědomí.
to je už v podstatě pránajáma. takový stav stačí k tomu aby člověk sám sebe léčil.
nebojím se že bys mi v mém prožívání nějak bránil.

Buddha/2 » Bosch To souhlasím
Ještě jeden můj postřeh. Tělo si změnu dýchání pamatuje. Se mi stalo,že jsem jeden den zkoušel zpomalit, ne moc , asi 15 minut a druhý den jsem se přistihl, že tak dýchám aniž bych se o to snažil.

13 dechů za minutu - to dýchal náš pes . Teď zrovna mám trochu ucpaný nos a podle stopek dobrá pránajáma cca 3 za minutu (10s nádech/10s výdech). Asi by to šlo nasimulovat kolíčkem nebo plynovou maskou

rigpa » Bosch Nu příteli, klidně se na to soustřeď, já ti v tom bránit nebudu :). Každá aktivní práce s dechem je lepší než si o tom povídat :), že?

Bosch » rigpa Jistěže lze mluvit o všem. Já bych se například soustředil na pozorování dechu a následnému vnímání energií. Dech se dá stejnětak zpomalovat jako zrychlovat a to prakticky v jakémkoli vzorci nádech(zádrž) výdech (zárdž)..
otázkou je co je pro koho vhodné. Pro některé lidi je vhodné zpomalování pro jiné ale zase zrychlené dýchání typu kapalabhati bhastrika a pro jiné jen pouhé pozorování. To je dobré nejdříve vědět než se pustíme do experimentování s neznámým.
Například zpočátku je dobré vyčistit nádí ale hlavně oblast břišní dutiny což se děje právě dýcháním typu kapalabháti. Tady ale myslím si nejde o to čemu kdo dává přednost. Jde o následnost postupů.
Je to jako když bychom se bavili o meditaci aniž bychom dokázali klidně sedět byť třeba na židli 5 minut. Pak samozřejmě téma meditace nabírá čistě teoretické rysy. Podobně to vnímám u pránájámy. Je dobré se nejdříve seznámit s pránou.
Podle mých zkušeností člověku k praxi pránájámy bohatě stačí právě to pozorování dechu. Jeho uvolněné vnímání. To je praxe která nemá ambici stát se pokročilou. A přitom je to vlastně vrcholná technika.
Je to jako když jedeš v autě, učíš se přidávat plyn. Ale pro člověka je nejlepší provoz plynulý a trvalý to jest plynulá jízda. Tudíž dech nechat sám ať si najde svůj vlastní rytmus. Jinak pácháme násilí. To je to co nazývám nepřirozené. Což činíme často aniž bychom vnímali hlubší souvislosti toho co činíme.

rigpa » Bosch Ano, tímto způsobem, a nevím zda lehce, se opravdu dá dobře pracovat i se srdečním rytmem. Co se dotýká zveřejňování a nebo nezveřejňování. Všechny tyto praxe a nejen s dechem, je pro opravdový posun nutné aplikovat a provádět dlouhodobě. To je vždy velké síto pro to, aby se to nezvrhlo a nebo se nezdravě posunulo. Naopak zájem o podobné věci v kombinaci s lety praxe jsou dobrá motivace. :-)

rigpa » Ase Zkušenost s Tonglenem jako s celkem? Zásadní změna přístupu k životu i náhledu na něj. Stručně řečeno :-)

Bosch » rigpa "Zjednodušeně řečeno změnit dýchání krátké a plytké na dvě doby, tedy nádech a výdech, na hluboké a prožité dýchání na doby čtyři. Po nádechu i výdechu je vždy stejné dlouhý stav nedýchání."

S těmi vzorci dýchání bych byl velmi opatrný není každý vzorec určen pro každého a množství dechu vzduchu zádrž frekvence atd mají významný vliv na kyslíkovou bilanci potažmo hospodaření s kyselinami a zásadami v těle.
Proto ani nesouhlasím s tvrzením že doba cvičení pránájamy souvisí s psychedelickým vlivem. Ano - souvisí pokud se cvičení dělá právě tím stylem jak uvádíš. Zádrž vyvolává změny v hospodaření s vápníkem který do značné míry řídí produkci neurotransmiterů. Zádrž a zpomalování dechu vyvolává acidémii se kterou je tělo nuceno se vyrovnávat a dá se to přirovnat k pobytu v zadýchané místnosti.
Podobně jako když sportovci trénují ve vysokých nadm.výškách a tím si zvyšují počet krevních destiček aby pak na závodech v nížině měli oproti ostatním výhodu.
Pokud se cvičení dechu týká opravdu zcela postačuje pouhé pozorování nádechu a výdechu. Nejlépe při otevřeném okně nebo někde na čerstvém vzduchu.
Manipulace se zádržemi a zpomalování dechu je věcí pokročilých technik které bych osobně vůbec nezveřejňoval. Tímto způsobem se lze velmi lehce dopracovat například k srdeční arytmii.

Ase » rigpa Zaujimala by ma skusenost s tonglenom. U mna to dokaze kompletne zmenit vnutorny stav, napriklad ked sa na niekoho hnevam. Pranajama je vlastne nasledok, nadvazuje na stav dosiahnuty jamou a nijamou, vtedy clovek vdychuje ciste vibracie.

rigpa O DECHU...
Dostal jsem ve zprávě podnět k tomu, aby napsal nějakou svou zkušenost s dýcháním, a něco o jógových ásanách. Děkuju za to. Ono, je to u obojího trochu zavádějící psát o zkušenosti s tématem dokonale založeném na osobním prožitku, který se nedá popsat. U jógových pozic se na to ani necítím dost zkušený. Nicméně o dýchání bych něco napsat mohl, to je pro mne laskavé a dobré téma, ke kterému mám mnoho prožitků i zkušeností.
Vždy jsem vnímal důležitost dechu a jeho vztahu k tělu a zejména vědomí a následně i to, jak ovlivňuje mysl – a naopak. Prošel jsem si asi vším tím základním, co učí mnohé tradice. Experimentoval s dechem a změnou stavu vědomí, které způsobuje. Od předýchávání se v holotropní meditaci (neplést si s holotropním přidýcháním). Až po hathajogové praktiky dechu, kterým se dnes všeobecně říká pranajáma. Od praxe změny dýchacích drah, až po nedýchání.
Před lety jsem se tomu věnoval opravdu aktivně, ale pracovat s dechem je experiment, kterému by podle mne, člověk neměl nadměrně propadnout. Zejména proto, že sebou nese mnohé extrémní halucinogenní zážitky, které jen odvádějí pozornost.
Dnes je pro mne aktivní práce s dechem rutinou ve smyslu, že s ní nepracuji jen jako s nějakou výjimečnou praxí, ale aplikuji ji do celého dne a stavů, které přirozeně přicházejí. Stále si, na začátku jogové praxe a nebo meditačních praxí, dělám očistné dýchání stejně automaticky, jako hluboké odevzdávání. To myslím, ale nestačí. Jaký je efektu u něčeho, co dělám jen malou část dne? Asi mnohem menší než u toho, co se stane nedílnou součástí celodenní aktivity.
Již několik let, praktikuji něco, co by se dalo nazvat nebo přirovnat k praxím Swarajogy. Mnohdy se na tuto tradici odkazuje jako na jednu z nejpůvodnějších forem jogy a asi bych s tím i souhlasil, neboť dech je základem nejen v joze, ale i v meditaci a niterných praxích. Zjednodušeně řečeno změnit dýchání krátké a plytké na dvě doby, tedy nádech a výdech, na hluboké a prožité dýchání na doby čtyři. Po nádechu i výdechu je vždy stejné dlouhý stav nedýchání. Pro ty, kteří znají tibetské tradice se jedná u určitý, nejkratší, mezi stav - bardo.
Důležité je v této praxi také prodloužit hloubku dýchání na úkor počtů nádechů. V běžném životě nadechujeme a vydechujeme za minutu cca 13x (pokud nepodáváme nadměrný tělesný výkon). U této praxe pak v klidu 2-3x za minutu. To zásadní, ale je, aplikovat to v celém dni. Postupně i ve spánku. Vhodné je to začít praktikovat v extrémním prostředí, jako je sauna, nebo naopak velká zima. Ne náhodou je dech základem praxí Tumo, tedy ohřátí vlastního těla. Málokdo ví, že se tento proces dá také obrátit a tělo se dá takto i chladit. Mám na to vtipnou vzpomínku, kdy jsem se to učil v sauně :-). Ohromný posun změna dýchání přináší i do praxí jako je Tonglen, nebo jiné hluboké praxe Dzogchenu. Dech je velký fenomén a zázrak.
Před několika lety jsem v chrámu Lerab Ling přejímal učení od Sakya Trinzin, na praxe dlouhého života. Velká část toho, co zde popisuju bylo vlastně také obsaženo v tom, co předával. V zásadě to o čem píši, se dá shrnout do toho, že dnes dýcháme povrchně a nedokonale a dobrý dech by měl být nejen zdrojem kyslíku, ale také energie (prány), která je s dechem neodmyslitelně spojena. Asi každý, kdo věnoval svou pozornost pránické stravě a informacím o ní, na „jiné“ dýchání také narazí.
Povídat o dechu by se dalo celý den, ale kdo by to četl, že? :-)

endymion » movvin

movvin » endymion .. no vidíš, já jsem o nic neprosila po ničem jsem netoužila, jen jsem se uvolnila a od všeho se oprostila a byly mi otevřeny tyto dveře.. ta návštěva stála za to zážitek na který nikdy nezapomenu

Bosch » endymion nicnedělání?

endymion » Bosch nie je to ideológia ale skúsenosť mystikov, duchovných majstrov

Bosch » endymion nicnedělání je jistě lákavá ideologie.
to se dá pochopit.

endymion » Bosch počítá se - ne co všechno děláme , ale co přestáváme dělat...

Bosch » endymion nádech výdech, den a noc, jin a jang, a nakonec jsme prý všichni stejní. akorát se nám to pak moc nelíbí takže radši zůstáváme všichni tak trochu svoji.
a zpívá se zase jinak podle módy.
https://www.youtube.com/watch/…

Bosch no a další vynikající věcí z jógy je očista nosních dutin.
jde o to že se tím čistí energetické dráhy které vedou do mozku.
mám na mysli džala néti výplach nosních dutin vodou a sutra neti protažení nosu kanylou nebo šňůrkou (i od bot ) a taky danda néti to jsou masážní tyčinky masírují přední stranu zadního mozečku což je velmi zajímavé místo.
je to ranní hygiena vlastně. ale velmi důležitá kvůli kvalitám signálů které člověk vnímá. není jedno čím prošly jakým prostředím. velmi to přispívá k uvolnění a oživení čakramů v hlavě kterých je docela dost. jako adžna ale pak i střed hlavy a oblasti okolo kolem pineal gland.

Bosch » endymion taky bych v tom asi chtěl mít tak jasno. ale nejsem si tím jistý. vlastně jsem rád že tomu nerozumím.

endymion » Bosch na začátku - ve dvojnosti - to jinak nejde...

je tu aktivita a taky odevzdání...jako nádech a výdech

Bosch » endymion no však ale tvrdíš že není kdo by se mohl odevzdávat.
že je to jenom ego.
tak proč hrát nějaké divadlo a před kým..

thééé » endymion

Drahomiluše » endymion hmm, zajímavé a krásné.....podobnou zkušenost mám se svým podvědomím....procházela jsem zapeklitou situací a podle knihy Moc podvědomí jsem ráno a večer důrazně žádala své podvedomí o odpověď, opravdu celou svou bytostí jsem žádala a tenkrát jsem dostala situaci, kde jsem měla radu, pomoc a odpověď......