Jóga a duchovní praxe - Diskuze a zkušenosti

Bosch » rigpa je dobré žít teď a tady a v těle.
pokud člověk žije tady na zemi v těle časové impulsy se neustále dějí. a čas neustále plyne.

rigpa ČAS –neexistuje. Je vytvářen jen ohraničením myšlenek. Takto vytvořený čas dává vznikat dalším myšlenkám.

MG34 » rigpa No, ještě tam musí být nějaká účelnost.

Nemá smysl se postit, když... a těch případů asi bude povíc.

rigpa » MG34 Takže tím vlastně říkáš, že půst je ve všech svých směrech o určitém projevení vůle a sebeovládaní :). No a to máš podle mne pravdu :)

MG34 » rigpa Já ti rozumím, víceméně s tebou souhlasím a sypu si trochu popela na svou hlavu, protože to je i trochu na mne.

Jenže... v reálu se chovám jinak, protože na člověka vidím a hned vím, co si o něm myslet. Ale na webu musí človět ty lidi stále nějak testovat, aby věděl, jak moc jim může věřit, jak moc je má brát vážně, atd. - a to bez nějaké konfrontace moc nejde...

rigpa Půst má pro většinu lidí charakter omezení jídla. Půst by však měl mít i široký kontext zklidnění našeho jednání. Zbavení se nejen nevhodné energie v potravinách, ale možná ještě daleko více v našich činech. Nepouštět se třeba do zbytečných diskusí jejichž jediným účelem je ukázat, že JÁ mám pravdu. Trochu to své JÁ vyřadit alespoň na nějaký čas z popředí své činnosti... Čistší tak bude nejen naše tělo, ale i prostředí okolo nás, i v nás :)

Drahomiluše » rigpa

rigpa Malinko to zde usnulo, ale předpokládám, že mnozí diskutující, tak jako i já, drží půst a tak se omezuje i komunikace na minimum. Vše dobré všem bytostem... :-)

rigpa » ren07 A to praktikuješ jen tuhle jednu techniku?

ren07 Máte zkušenost s krijí Sat-nam? Nějaký čas jsem jí provozovala, ale mám to načteno jen z internetu. Nejsem si jistá zda ji provádím správně. I tak zafungovala. Ale mám problém s dechem a s tlakem v srdeční krajině, když tu kriji provozuji déle než 15 minut. Chtěla bych se k ní vrátit, ale nesedí mi nádech který je vlastně nasávání vzduchu nahoru stažení břišní stěny a múla bandha...

movvin » rigpa Ano s tím taky souhlasím. Zatím opravdu nemám potřebu zkoušet změněný stav po přijetí drogy. Zřejmě jsem si to už vyzkoušela v jiných životech
Nevím jestli ti dostatečně odpovím. Je určitě zapotřebí zklidnění toku myšlenek... vlastně by se dalo říct i zastavení a vnímat a naslouchat... to taky není přesné, ale vciťovat se do prostoru. To tě unáší krůček po krůčku jiným směrem, tak kde víš, dostáváš odsud informace. Já i vhledy. Kolikrát už nemusím být v klidu, děje se to nečekaně třebas i při práci, nebo debatě s přáteli. Protože jsem se naučila být otevřená svým citům a i tělo reaguje na podněty.
Prostě chci tím říct, že na tuhle dalekou cestu může vstoupit kdokoli a z jakékoliv zastávky. A ta zastávka nemusí mít označení Jóga, Ayahuasca, Peyotl, ale i Život, Láska, Cit.......................

rigpa » movvin Já se obávám, že jakákoliv zkušenost, která je dočasné je stále nedokonalá. Tedy nic z toho, co nevede k trvalé změně, není nic víc než zkušenost bez výsledku ve formě kladné změny. A v tom je ten velký rozdíl mezi meditací a jógou a například drogou. Jen letité praxe v meditaci a niterných praxích (myšleno tím cokoliv, kde se člověk zastaví a zklidní) nebo joze, kde se člověk ukázní a zharmonizuje, mají za následek trvalou změnu vědomí a zejména pak obyčejného jednání a chování. Naopak drogy, které se tu tak rády dávají za srovnatelnou alternativu, jsou nejen dočasné v rámci svého působení, ale jejich dlouhodobé užívání vede k pravému opaku toho, co přináší meditace a joga. Jaké jsou podle tebe ty další cesty?

rigpa » MG34 No to je milé, že už víš :).

MG34 » rigpa Pokud vím, tak v naší komunikaci není problém.

Nechci získat tvoji zkušenost, chci jen vidět váhy tvého rozhodovacího procesu a to, co na nich leželo, když ses vydal po své cestě.

A když zahlédnu stín tvé zkušenosti skrze náznaky mezi řádky, bude to bonus navíc. Myslím, že se docela dokážu vcítit do jiných lidí. Dávám přednost zprostředkované zkušenosti před svojí vlastní. Ne ve všem. Ale třeba v kastraci určitě ano - viz výše.

Jé, zase další příměr s mořem... Taky jeden napíšu - člověk, který celý život živoří na poušti, nepozná její prvoplánovou krásu. Narozdíl od turisty, který jede náhodou kolem.

Chápeš už jak to s těmi příměry je? Skoro ke každému se dá najít nějaký jiný, který ho popře. Stačí mi vědět, proč se na začátku cesty (ještě bez zkušeností) lidé přiklání k tomu nebo onomu příměru. Z neznalosti existence toho druhého? Z víry? Rozumem? Jenom tak? Je to jedno? Atd.

Ale v pohodě, asi už vím.

rigpa » MG34 NO a v tom myslím bude celý problém naší komunikace. Ty chceš pochopit... Rozumem hodláš získat mou zkušenost a prožitek skrze slova a formulované myšlenky. A to je vlastně o celém tom tématu. zamotáváš se do dalších příměrů a spekulací, které mají definovat mou zkušenost, nebo přenos zkušeností z jednoho na druhého. Prostě pokud si sáhnu na horká kamna, tak to klidně můžeš i vidět a vnímat mé bolestivé reakce, ale nemáš s tím přímou zkušenost a nevíš jak to bolelo a co jsem při tom cítil Já. Tu bolest si nezažil Ty, ale já. Pokud to dokonce ani neuvidíš, budeš vycházet jen z přenesených a nedokonalých informací. Prostě to nejde a můžeš o tom psát seminárky :-). Člověk z hor může o moři slyšet, může ho vidět na obrázcích a přesto bude překvapený, pokud až něj vleze :-).

movvin » rigpa "......neuchopitelné jako je emoce"

Toto tvrzení mě hned uhodilo do očí. Neříkám, že by se emoce daly vzít do rukou, ale jisto jistě je dokážu cítit, nemyslím svoje, ale emoce druhých lidí. Kolikrát to kolem nich stříká, že není kam uhnout.

MG34 » rigpa "Tedy pokud to není myšleno ve vztahu ke konečnému vyvanutí jako je paranirvana" - je to k tomu myšleno.

Dívám se, že si docela sveřepě stojíš za tou osobní zkušeností jako na jediném správném měřítku posouzení fenoménu. Bavíme se o fyzicko-duševním cvičení. Celkem jednoznačně bys asi měl pravdu například u sportu, řemesel apod. - cvikem je třeba získat určitý návyk a tréning a pak se zákonitě dostaví nějaké výsledky a závěry. Ta druhá věta je ale dost postatná - u "běžných" případů je možné snadno hodnotit a znát příčinnou souvislost. Jakmile se ale jedná o "oblasti tak mentálně neuchopitelné jako je emoce, nebo zejména stav vědomí", už to není tak jednoznačné a když do toho ještě vstupuje nadpřirozeno...

Napadl mne jeden hezký příklad - válka ve Vietnamu. Bude tam starý veterán a nováček. Oba budou mít za cíl to tam přežít. Starý veterán bude mít spoustu zkušeností. Ale nováček bude vědět, že když bude po první akci simulovat nervové zhroucení, tak ho pošlou domů a přežije. Nemyslím, že jejich diskuze by neměla smysl - naopak. Nováček potřebuje přežít tu první akci a veterán se může zamyslet nad tím, co tam ještě dělá.

Já neříkám tak ani tak. Ani mne nezaráží to tvoje slovo "zarážjící" - co je vlastně zarážející? Ale zajímá mne, proč tvoje cvičení je podle tebe toho prvního druhu, co jsem popsal. Zatím jsi napsal pár kategorických tvrzení a podpořil jsi to nesprávným příměrem - který by spíše ukazoval na opak - resp. na selektivní výběr příměru, když jsou k dispozici i ty nepříznivé. A nepohodl jsi se s tím uživatelem, co reagoval na stejný příspěvek jako já, ale stočil to trochu vulgárně do osobní roviny.

Jistě se shodneme na tom, že motivace a přesvědčení o správnosti patří do osobní zkušenosti s cvičením - můžeš se rozepsat o tomto? Jak jsi k tomu všemu došel a co tě nastartovalo a pak přesvědčilo? A neboj se, nechci nijak narušovat tvoji konzistenci chci jen pochopit tvůj postoj.

rigpa » Dévi a jakého náboženství?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Dévi, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ja jsem byla 15 let u Jógy v denním životě. Chodila jsem i do ašrámu zpívat bhadžany.Ale již jsem byla nějak přesycená, do ašrámu již nechodím, bhadžany nezpívám. Pocítila jsem potřebu pokročit dále, cvičím sice dále, občas poslouchám i mantry, jsemna vegetariánské stravě, ale již jako samostatná osoba, bez klanění Mistrovi, jak se to provozuje v ašrámu. Vyznávám nenáboženskou spiritualitu.-

rigpa » MG34 Ohledně propojení těla s nadpozemským to asi nebude nic z témat, která jsem diskutoval já. Tedy pokud to není myšleno ve vztahu ke konečnému vyvanutí jako je paranirvana. Co se dotýká osobní zkušenosti, pak ano. Pokud tam není osobní zkušenost nebude to prostě diskuse o jednom a tom samém, respektivé nebude mít prostě vůbec smysl. Moudrost jako životní zkušenost na dané téma je prostě nepřenosná. Můžeš sdílet informace a data, ale samotný jejích obsah bude velice omezený. Zejména pokud se pohybuješ v oblasti tak mentálně neuchopitelné jako je emoce, nebo zejména stav vědomí. Když ti řeknu stav "spojení prázdnoty a zářnosti", můžeš o tom nastudovat knihovnu a nebudeš vědět o čem mluvím. A to je přece v pořádku káždý jsme někde jinde a není to ani dobré a ani špatné. Pokud ty budeš mluvit o potápění nebudu ti rozumět zase já. Zarážející je spíše ten zdroj toho nutkání okomentovat to všechno a za každou cenu, i když je mi to zkušeností cizí :).

MG34 » rigpa Zaujala mne (asi stejně jako uživatele JeanG, i když odpovím jinak) tato věta:

"Pokud to nezakusíš nedá se to hodnotit. To je jako by o plavbě na moři mluvil ten, kdo celý život prožil na horách :)."

Co třeba heroin? Myslíš, že nejsprávnější hodnocení bude od toho, kdo jej užívá (nebo dokonce právě teď užívá)?

Nebo existuje spousta témat, kde dítě bez znalosti věci vyřkne správný názor a ti dlouhými léty zavedení "praktikující", zatížení lokální slepotou, se mohou mýlit.

Tím neříkám nic o tom, jestli něco ne/zkouším, ne/vím nebo jestli je jogínská praxe ten nebo onen případ. Prostě jenom vypichuju ten příměr a vyjadřuju se k němu a jeho ošidnosti.

Jinak mne docela fascinuje (aniž bych se vyjadřoval k tomu jestli ho ne/přijímám) ten koncept propojení receptorů hmotného těla s něčím nadpozemským. Bez toho hmotného těla to nějak nejde? - když má třeba někdo výrazná zdravotní omezení - napojení na plicní ventilaci, umělé srdce, atd.

Tuatha Dé Danann Uz ti nekdo rekl ze vypadas jako Radek Pastrnak z kapely BUTY, v dobe kdy hral ve filmu JIZDA

movvin » rigpa Však nic jiného netvrdím... pořád se tu snažím říct, že ta oddělenost je nemožná. Musí se vše hezky prolínat a jedno druhé podporovat. Světské a duchovní. To je moje cesta poznání.
Stejně si myslím, že tu píšete všichni o jednom a tom samém, ale každý z jiného úhlu poznání - samozřejmě- jinak to ani není možné a tím pádem s jinými zkušenostmi. Ale ať je to ta nebo tahle cesta, všechny poznatky zde sdělené jsou přínosem a objevení nových dveří pro každého.

rigpa » JeanG Děkuji :). Už dlouho jsem se tak nezasmál, protože jsem si představil, co by na tento názor o mé neukotvenosti ve světskému životě a hlavě v oblacích řekli moji podřízení a nebo portneři z pracovního prostředí - to bylo opravdu vtipné

rigpa Poslední diskuse zde, mimochodem nad moudrostí jednoho z největších indických jogínů a nikoliv mou :), nastolila zajímavé téma a to oddělenost takříkajíc života světského a duchovního. Respektive vyhraněnost názorů na jedno či druhé. Musím se za sebe přiznat, že již mnoho let tento rozdíl nevnímám. To se mi dělo naposled v době, kdy můj náhled i jednání bylo mnohdy v rozporu a kdy člověk ještě hledá a nerozhodl se. Často jsem zaznamenal u mnoha hledajících lidí, že onen hluboký náhled duchovní cesty nepřejde v jednání v době, kdy přichází nějaká těžká životní situace "světského dne", a tedy na nějakou mystiku není pro starosti a stres prostor a čas. Má zkušenost je dnes opačná. To je ten nejhlubší a nejlepší stav pro opravdové jednání z pozice hlubokého poznání. To je opravdová transformace a lakmusový papírek naší cesty! Výslovně pak naše jednání k jiným tvorům v době stresu a vyhraněného vnějšího i vnitřního prostředí. Klid a laskavost je dobrým znakem :)