Diskuze, Diskuzní fórum

cimi » fanik jj je to tak a když to člověk dokáže správně uchopit tak je to dost zajímavé..

cimi » player Hele to jsem si dřív taky myslela, že muzikanti mají k tomuhle blíž. No v něčem ano, v tom přesahu určitě. Ale meditaci nakonec vlastně vnímám trochu jinak.

cimi » cimi Faniku rozhodně souhlasím : ) přečíst si to jen pro dobrý pocit je hodně pomíjivé

---------

Mně tam zaujala ta zvědavost...v jistém smyslu je zvědavost jedna z mých pozitivních vlastností x) protože mi právě umožňuje být otevřená a pozorná...ale někdy se může proměnit i v nepřítele, když je jí příliš mnoho x) to je pak urputnost...anebo naopak rozptýlenost...

cimi » Tuatha Dé Danann

cimi » aktigram Nejsem si jistá. Já projevy lásky dost filtruju a ve většině případů tomu nedávám zas až takovou hodnotu. Důležitější je pro mě jak se partner zachová v určitých okamžicích než jestli mi říká miluji tě. I když je to pěkné, ale asi jako když si připiješ šampaňským. Jen na chuť a když je toho příliš tak tě z toho bolí hlava a přichází vystřízlivění a rozpaky. Radši jsem za dobrou večeři. (Obrazně)
Ale to vědomí svého středu a vlastní pozice ve vztahu na stoprocent potřebuji cítit. U mě to souvisí s tématem hranic ve smyslu uvědomovat se a vyjádřit se. Obtěžuje mě když musím nastavovat hranice, ale pro vztah je to nezbytné. Když jen doufám, že to partner vycítí, tak se nedočkám, čím víc se projevuju, tím jsem spokojenější a tím dřív se dá odhalit jaká je vlastně kompatibilita....myslím si že pokud neexistuje ve vztahu zralá komunikace a uvědomění si sama sebe, tak ani člověk nemůže uvažovat o tom, jestli mu vlastně někdo vyhovuje nebo mu někdo vadí...to je logické...
Ale ten pocit, nemoci ve vztahu dýchat...to je téma ještě nějakého kontaktu s vnitřní bolestí a nedůvěrou...

Také se omlouvám...kdyžtak smažu...

cimi » Háňa* Já asi nejsem úplně dobrý příklad ale pokud bych měla rozhodovat takto, tak nejsem s nikým. Mně se v každým těsným vztahu dýchá hůř i když ostatní pocity nasvědčují třeba o opaku...

cimi » evíí

cimi » Filís8 Ano je to těžké. Někdy je těžké se v sobě vyznat. A přitom zrovna to pomáhá vyjasnit všechny nejasnosti.
A nic nemusí být špatně...možná je dobrý se zaměřit na to, která místa z nás vlastně mluví a co vlastně o nás říkají...

cimi » player Ta tvorba...ano
Protože když potkáš někoho s kým už nemusíš obrazně řečeno nic řešit, s tím můžeš začít tvořit...tam jeden nesráží druhého pro vlastní nedostatky ale společně tvoří a prostě září...

Ta tvorba stále není standardem, přitom je to to nejpřirozenější a je to vlastně koncentrovaná sexuální životní energie.. Tedy přesně jak píšeš to vůbec není jen o umění, hudbě, výtvarnu..nebo o dětech....tvorba je něco jako opak oběti nebo moci...jak často jsou lidé ve vztazích ještě zahlceni těmi žabomyšími válkami ze strachu o sebe a ze sebe, pak nemají ani kapacitu vnímat, že jde o něco víc

cimi » Maek Ano ano, však tak jsem to myslela, že jsou to osobní věci, které takto veřejně není příjemné otevírat. Je to spíš tak pro tebe sebereflexe, ale už to tu psala i Žihadlo, to sebepoznání...na to máš teď fůru času, rozpoznávat své skutečné záměry, co vlastně skutečně chceš a jak. Co tě do vztahu táhne, co zas ne, z čeho můžeš mít strach, k čemu odpor a co ti naopak chybí...a taky kde jsi vlastně teď ty sám na své cestě.... to jsou spíš otázky pro tebe, já to za tebe žít nebudu x) ale takovou vidím cestu...prostě nežít nevědomě, zvědomovat si... tady ty rybí/neptuní aspekty jsou s tím trochu víc ve při x) podobně jako plutonské, ale když se to tak vezme, tak i tohle je nějaká část tebe, nějaký projev tebe, který chce být uviděn a uznán...jinak by ta odezva z vnějšku nebo podoba vztahů jaké máš teď taková nebyla...je tam rozpor, tedy je dobré ho hledat uvnitř....je tam téma samota, tak je dobré ji rozpoznat uvnitř.....atd
Chápu z minulosti se člověk může učit, ne v ní žít...
Btw přidávám se k thuata nebo jakou to má přezdívku...že v okamžiku, kdy jsem se rozhodla, že nechci žádného partnera, že je mi se sebou natolik dobře, že žádného ani nepotřebuji, tak teprve přišel...

cimi » Maek 17 let s jednou slečnou? A ze tvé strany o samotě? Proč? Komunikovali jste to nějak? Už spolu nejste? Proč?
Asi bych zabíhala do příliš osobních detailů, ale tam se většinou skrývá nejvíc odpovědí.

Ačkoli máš descendent v blížencích, lunu ve vahách, plný třetí dům, tak vidím ve tvém horoskopu mnoho introvertních rysů...až takových, že si můžeš domnívat velmi subjektivně, že si každý domyslí, každý vycítí atd...to není úplně pro soužití, to je spíš o žití vedle sebe a o té samotě o které píšeš...(merkur ryby, luna pluto, mars rak 8.dům neptun asc)
Dost možná se taky může tvůj život odehrávat spíš někde jinde než ve vztahu...to by mohl být ten 3.dům a 10.dům...
Ty plutonské prvky - luna pluto, mars 8. dům a ještě navíc saturn 8. dům můžou mít docela strach z těsných vztahů (paradoxně)...takže je to pak o unikání pryč (ryby, neptun) ať už myšlenkově nebo fyzicky...ten saturn to ale většinou drží pohromadě dokud to neodsekne něco/někdo jiný...

Já bych se asi podívala nejdřív na vztah k matce...anebo na to jaký vztah měli rodiče a tam bych hledala nějaké odpovědi...pak v tom dlouholetém vztahu a pak teprve začala uvažovat o nějakém vztahu novém...takhle tam vnímám příliš nevědomých obsahů, ke kterým nevím jestli se ti vlastně chce...

Takové moje zamyšlení k tématu...

cimi » charlie600

cimi » Najdise.cz

cimi » Luu.kr Už jsou to skoro 4 roky kdy jsem ukončila dlouholetý vztah s vodnářem a žádnou omluvu fakt už nečekám x)
Opravdu...v rámci duševní hygieny lepší vymést vlastní smetí, poučit se o tom co mně to vlastně mělo dát a uzavřít kapitolu... ; )
Takhle ti zbytečně utíká fůra energie pryč...

cimi » Arri No ono je to asi tím že astrologie je komplexnější a podle znamení se dávají tak akorát cvoci x))

Já myslím že bys měla být ráda že vám to klape, že funguje napnelismus a tolik se nedivit spojení vodnář/štír protože bůhví co vás tam astrologicky spojuje : ) a popravdě někdy ani v tom není astrologie samospásná.
Tím chci říct že záleží na více věcech : ) ne jen na tom, jestli ty jsi vodnář a ten druhý štír : )

cimi » Mici Angóra Dá se říct, že do určitého okamžiku se docela snadno dá “přečíst” na čem si ten druhý “fičí” (nenapadá mě jiné slovo)...do určité míry to jde přečíst i sama u sebe...
A “střízlivě” si svého partnera bere málokdo bych tak tipla. Takže pak jsou nějaké sliby jako ten citát “nikdy nic neslibuj když jsi štastný”

cimi » player

cimi » player x)) to je k té slze...

Bylo to přímo mířeno k paní...tedy k tomu co z toho vnímám...

Ke tvému příspěvku...spíš smyslem bolesti je něco si uvědomit...ale teď co, žejo...a to má právě každý jiné...takový individuální balíček, různě zašitý...
Jj taky mi dlouho trvalo, než jsem trochu porozumněla mužům a vůbec vztahům...ale ono to zase s nimi až tolik nesouviselo...spíš mám pocit, že jsem víc poznala sebe, dala do pořádku vztah sama se sebou a ta jinakost pohlaví mě už tolik nerozhodí...
Stačilo by míň očekávat a víc pozorovat a vnímat...když člověk není "zhulený" jen sám sebou : )) tak dokáže přečíst mnoho o svém okolí i sám o sobě...

cimi » Najdise.cz Pokud máš dobře data v profilu tak máš v horoskopu aspekt, který doslova takovéto krize přitahuje. Pro nikoho není úplně snadné popasovat se se svými stíny. Ale pokud budeš chtít prožívat časem něco hlubšího, pak bude lepší dát tomu čas a jít do hloubky sama v sobě...zkoumat, co pro tebe cit/láska/vztah vlastně znamená a otevřít se i případné bolesti, která se určitě objeví. To je ta “krize a hloubka citu” kterou bys měla nejdřív objevit v sobě a využít toho, že ji teď díky ztrátě cítíš. Ten prostor v tobě je skutečný a stojí za to prozkoumat. I ohledně tohoto vztahu, pravdu nalezneš sama v sobě: jestli ten cit o kterém píšeš skutečně patří dotyčnému nebo té situaci která nastala-respektive, kterou jsi vytvořila. A časem, když budeš důsledná a nebudeš se té bolesti bát tak uvidíš, že i tvé vztahy budou časem upřímnější, vědomější, stálejší a víc naplňující...
Kdyžtak kouknu i na synastrii, ale myslím, že to není ta pointa...

cimi » Bosch Nevím jak je to u opatů, ale co vím z mé vlastní zkušenosti tak je toto praktika zenové meditace zazenu. Tam se používá taková speciální bambusová hůl (kyosaku nebo tak nějak) a nebyla používána nestřeženě, ale když už měl ten, co medituje třeba unavená záda a neudržel páteř pružně pevně, nebo jak píšeš začal klimbat, tak přišel mistr, ten co medituje se předklonil a mistr udělal dva přesně mířené údery vedle páteře zleva a zprava - a mělo to ten smysl, že kolem páteře jsou energetické kanály ida a pingala a tou ranou (není nijak silná, bolestná) povzbudí ty energetické dráhy kolem páteře, aby se energie zase rozproudila : )
Zazen jsem měla moc ráda

Je to škoda, že je meditace považována často za něco připitomělého x)
Disciplína chybí hlavně v tom pronikání do hloubky : )