Diskuze, Diskuzní fórum

Áta22 » MG34 "vysvětlím - tys to napsala jakože tohle (množení, přežití) a nic jiného " - nepsala jsem, že není nic jiného; napsala jsem "z biologického hlediska" a to je sakra rozdíl. Nic netvrdím, nepřikládám důkazy, jen vyjadřuji názor, který se může změnit.
A těm zpěvákům a hokejistům fandím; třeba se jim zadaří pozvednout populační křivku ČR (nebo Evropanům umělcům/sportovcům všeobecně) tak, aby se tady rodilo více dětí, než umíralo těch ostatních, co už si tuhle kapitolu "odžili".

Sousedovo kolo tam bylo záměrně. Původně jsem napsala moje kolo, ale pak jsem chtěla zjistit, jak zareaguješ na to sousedovo. Jestli se chytneš na evoluční biologii, teorii sobeckého genu, recipročního altruismus atp.... jaká je tvoje vazba se skupinou lidí, ve které žiješ. Tak se omlouvám, to byl test; o sebeobraně jsem nic nepsala... jen o obraně.

Mmch už jsem asi uběhla maratón, jak si podle tebe pořád nadbíhám a skoro se utopila, jak neustále ve všem plavu; takže lezu na svůj břeh, abych se neutopila a neuběhala se k smrti :)

Najdise.cz » MG34 Každý má možnost výběru. Ty ne, ale někdo jiný po placebu sáhne. A přesně tak, jak ty to neuznáváš, tak jiný jo. Ale o to mi v této diskuzi vůbec nešlo. Nemá být hodnotící a tvrdit, že něco je lepší než druhé. To ať si každý myslí za sebe. Zajímalo mne jen vnímání toho vztahu, jak jsem popsala. Z nějakého důvodu.
I tys to tu hezky popsal. Že k sebe - lásce netřeba činů. Jenže někteří si asi myslí, že s vybudováním sebeúcty přijde i sebeláska. Což dle mě je nefunkční, ale zajímaly mě zkušenosti (názory) druhých.

MG34 » MG34 Ještě bych asi doplnil, že pokud úctu přirovnám k placebu, tak lásku asi ke skutečnému léku.

A úcta (tím, že je to pouze ten vnější projev) má tu nepřijemnou vlastnost, že je možné ji vyjádřit třeba i někomu, kým ve skutečnosti pohrdám (a klidně i opačně).

MG34 » MG34 Oba Bruntoni pryč.

Oblast osobního předání rozšířena asitak o 20km všemi směry od té původní. Nějak se mi rozšířil akční rádius.

Najdise.cz » MG34 Jo, v zásadě souhlasím.
Život a lidské společenství je plné konstruktů. Ale některé i fungují. Jak vidíš tak i sebe - úcta dokáže lidi velmi výrazně ovlivňovat. Tak proč se nad nimi nezamýšlet?

Áta22 » MG34 Neplatí pro vyšší živočichy, jako jsme mi? Myslím, že ano, dokonce i pro nižší živočichy. Není mezi námi až takový rozdíl, když to přeženu, tak i ten virus, blecha, nebo orangutan chtějí přežít a množit se dál. Píšeš, že přežívají různé větve, to ano, ale už mají menší reprodukční sílu. Např. : bič v podobě slávy, společenského statutu nutí investovat člověka mnoho energie a času (studium, kariéra, politika, založení a řízení firmy...) a už nezbývá čas na předávání genů, nebo až v pozdějším rizikovém věku a to znamená úbytek "domácího" obyvatelstva a nárůst přistěhovalých obyvatelů s vyšší reprodukční silou... To je zrovna asi hodně kontroverzní příklad, ale nic jiného mě teď nenapadlo.

Po smrti/před smrtí - trošku si to my lidé přibarvujeme a přikrášlujeme, podle toho, jak by se nám to líbilo, protože máme ze smrti strach a hlavně z toho, co kdyby nebylo už nic a tento život je jediné, co máme; vymezený čas a dál nic. Už jsem psala, že nevím, jak to je a pochybuji, že jsme schopni na to přijít. Jen spřádáme různé teorie pro nás příjemné, co by, jak by mohlo...

Jak naběhla? Tak když vidím zloděje krást sousedovi kolo, tak ho klepnu přes prsty; on ubližuje, on si začal s ubližováním; to je obrana :)

CapRising » MG34 Absurdít sa dá vymyslieť množstvo, ale nemusia mať spoločné to, že sa reálny život odohráva niekde inde než tu. Môže sa reálny život odohrávať tu, aj tam, resp. ani tu, ani tam.
Ja som netvrdila, že som konzistentná alebo súdna, ja som sa zaujímala o tvoj názor, a ten mi je viacmenej jasný: Nedá sa to overiť, nedá sa to dokázať, a dôkaz by si uznal jedine "vedecký", t.j. objektívne merateľný a zopakovateľný.
Interpretácie sa líšia a odporujú si, a stále je tu ten fakt, že aj keby boli rovnaké, sú to len akési barličky, aby sme sa vyrovnali s konečnostou vlastnej existencie.
Mňa zaujalo tvoje pobúrenie nad osudom toho dieťaťa, keďže sa mi zdalo, že si skôr nihilistickejšieho ladenia.
Môj osobný názor na tieto veci je z tvojho pohľadu značne absurdný, k tomu sa priznávam. Aj keď mám o ňom svoje pochybnosti, ale aj to by sme sa pohybovali veľmi v sfére presahu.

Áta22 » MG34 Za sebe bych to téma uzavřela zhruba takto: smysl života z biologického hlediska je přežít a předat geny; trošku zmutované, ale ne moc, aby se dokázaly přizpůsobit novým podmínkám. A to se děje náhodně; jako jedinci to vědomě neovlivníme, pokud si nebudeme hrát na pány vesmíru, zeměkoule a tvorstva v laboratořích, a o něco takového se pokoušet (jako se to dělo a děje) a spousta této snahy končí ve slepé uličce. Jde o princip náhody. Která mutace si zrovna sedne se změnou podmínek k životu, proto jich musí být mnoho. A že náš život je jen náhoda, s tím se smíří málokdo.
A co je dál? Po životě/před životem? Jestli to "někdo/něco" řídí? Nevím... Můžeme si fantazírovat, snít, číst moudré knihy, věřit, domýšlet se, meditovat, mít rozdílné zážitky, studovat a hledat. A pokud někdo tvrdí, že našel smysl života, tak mu ho vyvracet nebudu; přeji mu to. Je to taková opora k přežití, úleva a možná ten dotyčný ví víc, než já. Jen mi ho nesmí násilím vnucovat a tvrdit, že jeho smysl života je platný pro všechny, asi tak :)
Snažím se žít, abych přežila, neubližovala vědomě ostatním, ale ani sobě. Prostě za daných podmínek, ve kterých žiju prokličkovat, aby mě ten bič nesesekal na hromadu a občas vzdorovat, bránit si hranice a občas pomáhat ostatním; vše podle situace tady a teď. Jestřáb i holubice v jednom podle okolností. Mix altruismu a egoismu. Žádný životní bič navíc si vytvářet nepotřebuji. A vůbec netuším, jestli je to, co jsem napsala srozumitelné :D

CapRising » MG34 ... pokud ji chceš propojit s mojí diskuzí o neexistujícím potvrzeném smyslu života,..
Viacmenej áno
... tak se provinila proti jednomu z našich nejprimitivnějších životních bičů - proti úctě k životu...
Tak ak pod pojmom "životný bič" budem chápať mravnú zásadu, podľa ktorej som ochotná sa správať, aj keď z toho nemám prospech (zjednodušme to, že dobrý pocit sa neráta ako prospech a ani prísľub odmeny na "druhom svete") a pod pojmom primitívny budem chápať každému vlastný alebo zrejmý, tak aj tak mám s tým problém.
Pretože je to naozaj zásada vlastná ľudstvu ako celku alebo len jednotlivcovi? A odkiaľ sa vzala? Ak prežitie v minulosti bolo ťažké, tak vznik úcty k životu sa dá pochopiť. Ale, úprimne, dejiny ľudstva mi nepripadajú ako dejiny spoločenstva s úctou k životu.
A špekulovala som v rámci tvojich intencií, ak je jedno, či páchame genocídu, tak je jedno, že páchame infanticídu. Pripúšťam, že si o tom hovoril v zmysle dôsledkov pre náš posmrtný život (ktorý neexistuje a v tomto zmysle je to jedno), ale teraz to mám chápať, že to nie je jedno, pretože ľuďom je vlastná úcta k životu? A OK, ale prečo im má byť vlastná?

CapRising » MG34 Ty tú "smažku na heroinu" hneď hodnotíš ako odpad spoločnosti, ale čo ak je to v podstate citlivá a inteligentná osoba, ktorá sa zamýšľala nad hlbokými otázkami života a zistila, že
... (jeho) život nemá smysl. I kdyby tu existovali nějací bohové, kteří v tom mají nějaký svůj záměr, tak nač jim dělat kašpary, kdyby z toho pro nás osobně nic nebylo? Je pak úplně jedno, jestli je nějaká (vytvořená spravedlnost), jestli někdo něco slibuje, porušuje, jestli někdo krade, vraždí, provádí genocidu, sází stromy, zachraňuje planetu, burcuje davy, plýtvá zdroji, o nic se nestará, atd. A vytvořit si nějaký svůj vlastní smysl je naivní pokus pštrosa strkajícího hlavu do písku. Nikdy to nebude skutečný smysl života...
A zistila, že vlastne má len určité časové okienko a využije ho, ako sa jej chce.

A nechcelo sa jej venovať obmedzený čas, ktorý má k dispozícii, nezmyselnou aktivitou.

Spoločnosť ale nie je bezcitná a chce ju potrestať. Z jej pohľadu ide o pokrytecké konanie: 1. dieťaťu možno pomohla, vedela dobre, že celé tehotenstvo ho poškodzovala a že na jeho život to bude mať následky, 2. môže sa pýtať, z čoho pramení potreba spoločnosti trestať tých, ktorí ubližujú slabším a bezbranným?
Je to altruizmus spoločnosti? Však keď tie deti vyrastú, spoločnosť necíti zábrany márniť ich život v mene entít ako „vlastenenctvo, národ, dobro“...

Alebo je spoločnosť so svojimi pravidlami produktom potreby ľudí žiť v predvídateľnom prostredí s určitými istotami? A čo je táto potreba? Nie je to v konečnom dôsledku opäť len zbabelosť ľudí vysporiadať sa s konečnosťou vlastnej existencie? Predstieranie, že necháme nejaké dedičstvo niekomu ďalšiemu alebo obava, že naše konanie nám prinesie následky z „iných sfér“?
V tomto ohľade táto žena možno nahliadla a zariadila sa a stavila na svoje sebectvo.
Ale je tu aj iná možnosť. Môžeš mať pocit, že ubližovať deťom, kojencom a novorodencom a všetkým bezbranným je odsúdeniahodné za akýchkoľvek okolností. Potom by si sa mal vydať po stope tohto svojho pocitu. Buď je tento pocit výsledkom dedičstva z ríše zvierat, spôsobené génmi alebo epigenetikou, buď sme tak indoktrinovaní spoločnosťou, náboženstvom, mýtmi...
Alebo je tu niečo ako akýsi prírodný zákon, ktorý hovorí, že ubližovať bezbranným je jednoducho zlé.

Kaacaa » MG34 Dobře, přijímám svoji vinu - blbě se vyjadřuju Naštěstí, každý má svobodnou volbu to číst/nečíst, nemusí být obětí

Pro mě je jednoduše myšlenka toho, že život je jen nějaká nahodilost poměrně bolestná záležitost a z toho vycházím. Ale nemyslím si, že berličkou je mi nějaká chiméra. Záměrně nepojmenovávám zkušenost a její důsledky vyšším smyslem jako Ty, aby to tak nevypadalo.
Je to jednoduše zkušenost a ta má důsledky. Neexistují chyby, jen ty důsledky. A ty důsledky si stejně všichni vyžereme sami. Nikdo to za nás neudělá.

Nechtěla jsem dítě přirovnat k potravině :-) Chtěla jsem vyjádřit, že smysl nějakých událostí jsme schopní odhalit až ve chvíli, kdy si onou zkušeností projdeme. Proto ani nedokážu odpovědět na otázku, co se ono dítě naučilo. Vytvářela bych konstrukce, které nemají valnou hodnotu.

A k té vině jsem se asi fakt blbě vyjádřila. Tvoje reakce se přehoupla do polohy, kdy tvrdím, že bychom neměli pojmenovávat. Netvrdím, že není třeba pojmenovat a označit viníka. To je samozřejmě potřeba. Viník si potřebuje uvědomit, co udělal a přijmout za to odpovědnost. Mluvím až o následném procesu, kdy se viník+oběť drží vzájemně v šachu. Kdy už nejsme v poloze pojmenování, ale v poloze odsuzování - a v tomto bodě taky tato diskuze odstartovala.

Co si určitě nemyslím, je to, že se z člověka stane nevraždící člověk jen proto, že se bojí trestu. Takhle to, myslím si, vůbec nefunguje. Ta výuka spočívá právě v té zkušenosti. V uvědomění si toho, co mi ona zkušenost přinesla. Pak je teprve člověk schopen ji neopakovat.
A to je jeden z důvodů proč nemá smysl to úplně hodnotit. Pojmenovat ano, ale hodnotit s cílem odsouzení - to už je tak trochu slepá ulička.

Áta22 » MG34 Jaké au? Tak pokud něco hledám, tak to chci najít; třeba klíče. Možná najdu, nebo nenajdu a přestanu hledat. Ta slova jsou logicky spojená. Tak co je zase za problém?

Áta22 » MG34 Belfast kolem 1990 (spoustu let před a několik po), ty jo, to bych nazvala regulérní válkou. Zákaz vycházení v noci, vojáci se samopaly na každém nádraží... ubohý naivní turista, co chtěl poznat svět, vyjel s batůžkem, spacákem a FIPkou. Ani v parku nešlo složit hlavu; vím, že o zážitky a pocity tady nejde a byla to otázka na zradu. Já za to nemůžu, ale řídím se tím, co vidím kolem sebe; tady a teď, a co jsem reálně zažila v minulosti. Filozof ze mě nebude.
Tak jo, končím kličkování; máš pravdu, vlast je obskurní pojem, i když já to vidím jinak :D.
Hledat smysl života, který není jasně identifikovaný? Jde to, prostě když máš to puzení, tak stále něco hledáš, a ani nevíš co. Jsou i takoví neustálí hledači mezi námi.

Kaacaa » MG34 Já si myslím, že ten princip je mnohem jednodušší, než se zdá. Samozřejmě, v intelektuální rovině to tak nepůsobí.

Analogicky....třeba s potravou. Když budeme hodnotit nějakou potravinu v intelektuální rovině, tak byť o ní zjistíme všechny informace,rozebere ji chemicky, zeptáme se druhých jak na ně působí apod. - těch hledisek je opravdu hodně, stále ji ale není možné dostatečně zhodnotit. Určitě to má celé nějakou hodnotu a smysl, ale stále je to málo. Ve finále nám z ní může být stejně špatně.

Dokonce i když ji ochutnáme, nemůžeme ji ještě zcela zhodnotit.

Teprve, až když proleze celým trávicím traktem, tak můžeme udělat nějaké zhodnocení a pochopit, co vlastně přináší. Často ale skutečné účinky nejsou vidět hned. A tento proces je potřeba vnímat.

O tom to spíš je. Úplně dobře se o tom prostě jen debatovat nedá. Stejně tak se nedá pomocí mysli najít pochopení v časné smrti bez možnosti udělat nějakou hmotnou zkušenost.
Když budeme hodnotit smažku jako viníka a dítě jako oběť, co jim to skutečně přinese? Má to nějaký smysl?
Bez oběti neexistuje ani viník. Je to vzájemná hra. A dokud si budeme myslet, že ta hra má nějaký přínos, budeme ji hrát do nekonečna.

Áta22 » MG34 Přehodnocovat nic nebudu. Do třetice; odpověď není A/ B. Za mě se zrada nekonala, takže není žádný vlastizrádce a byla to dohoda. Jinou odpověď nemám. Abeceda má víc písmen, než A a B a barev znám taky víc, než černou a bílou. Představ si, že se domluví Moraváci s Čechama na rozchodu. Prostě jdou od sebe... Narodíš se např. v Brně a žiješ v Plzni. Ze dne na den jsi cizinec a kdo je zrádce? Ten, kdo byl pro, nebo proti? Nesmysl; hledat zradu.

Ad "kdo hledá smysl života - musí sám": pokud má člověk potřebu najít smysl života, tak opravdu musí sám za sebe, protože je to individuální zkušenost a činnost. Neřekne ti to František z Loučky, nebo Maruška od vedle, co je tvůj smysl života. Samozřejmě, pokud člověk tu potřebu nemá a nezabývá se tím, tak nemusí nic; nemusí nic hledat.

Co se týká životního biče, tak to vidím stejně.

CapRising » MG34 ...jinak duše, nebe, Stalin - to zní hodně naivně, hodně lidí takové slátaniny píše nebo si přeje aby byly...

Ak sa nedá poznať "presah", nedá sa poznať ani jeho "forma, či kvalita". Teda hodnotiť názor iných ako naivitu či zbožné prianie je tvoja osobná, subjektivna interpretácia. Zaujímavý je tvoj uhol pohľadu, t.j. prečo by takéto prianie malo byť "defektné".

...největším nešvarem je snaha o převod ega na "druhou stranu"... Čo je to ego a prečo? Myslíš, že ide o zbabelosť vyrovnať sa s vlastnou smrtelnosťou a nezmyselnosťou bytia?

CapRising » MG34 OK, takže aby som v tom mala jasno, ty si agnostik, ktorého agnosticizmus vyústil v nihilizmus.
Tu je zaujímavá otázka, či jedno musí viesť nevyhnutne k druhému.

A akýkoľvek pokus pripísať niečomu zmysel či hodnotu, je podľa teba (ak to správne chápem) buď prejav nevedomosti alebo "zbabelosti" uvedomiť si, že postavenie človeka vo svete nie je veľmi odlišné od situácie, keď novorodenca vyhodíme od matky na ulicu.

A hlavná motivácia človeka sú jeho biologické potreby a "falošné" potreby, ktoré vznikli ako produkt indoktrinácie či už rodinou alebo spoločnosťou, ktorých "falošnosť a bezpredmetnosť" väčšina z nás nie je schopná prehliadnuť.

A, KEBY, čisto teoreticky, sa stalo niečo, čo by sa dalo definovať ako zázrak a ty by si bol schopný nahliadnuť "existenciu či neexistenciu presahu", aj tak by si tomu neveril, pretože by si to chápal čisto ako svoju osobnú subjektívnu skúsenosť. A keď špekulujem ďalej, čo ak by si potom stretol človeka s úplne rovnakou skúsenosťou typu zázrak - potvrdilo by to podľa teba ne/existenciu presahu alebo by si to interpretoval ako spoločný blud? Čo ak by si mal možnosť to nejako zdokumentovať? Bola by existencia objektívneho (materiálneho) záznamu dostatočný dôkaz?

player » MG34 Já jsem myslim kdysi četl takovou scifku , kde duše přišla do nebe a tam byla pozvána k večeři , té první a seděl tam Ježíš , Stalin vedle Hitlera a tak. A jak tam zasedla , tak okamžitě pochopila , še vše se událo správně.

A s tím pohonem - no tu otázku si taky kladu. Máme kolonizovat vesmír? Jsme tu jako nejsilnější vědomí k tomu , abychom z mrtvé neživé hmoty vytvářeli živou? Nebo jsme jen kosmický plevel , který je nutno nekompromisně hubit?

Áta22 » MG34 No, moje původní vlast je Československo, a tak to i zůstalo asi opět neuspokojivá odpověď Mě z toho zkoušení vynech, já jsem mimoň...jsem doma tady i tam, pro mě to jasné je. A nic se nezměnilo, až na úřední lejstra.
Vrátím se na začátek; životní bič a smysl života - to mě zaujalo, a proto jsem sem vlezla v domnění, že možná zjistím nějaký nový a zajímavý názor na tohle téma. To je celé. Když vynecháme podle tebe obskurní slova (vlast, zrada, národ, stát...), tak si myslím, že smysl života si musí najít každý sám, i kdyby žádný nebyl. Prostě moc přemýšlíme a nejednáme jen pudově, jako zvířátka. A ani to si netroufnu tvrdit na 100%. Víme houby, to je jediná jistota. Teď se zeptám já: životní bič nad náma je zapotřebí, nebo ne? Plní svou funkci, nebo ho pustíme k vodě a bude lépe?

CapRising » MG34 Já se na to podívám zeširoka.

Ale akokoľvek zoširoka sa dívaš, dívaš sa nedokonalými zmyslami - podľa a tvojich slov. Takže tým pádom nemôžeš posúdiť ani či je to zoširoka, nie?

Ďalej hovoríš, že akýkoľvek "zdanlivý" dôkaz o existencii "presahu", sa dá ľahko vyvrátiť. Ale čo je "zdanlivý" - niečia osobná, subjektívna skúsenosť? A aký dôkaz by bol dostatočný?

A potom ak sa niečo vôbec nedá dokázať, tak načo sa potom nad tým vôbec zamýšľať?