Diskuze, Diskuzní fórum

Tedy » player Nepochybně Štír a to i opakovaně.

EDIT: Ale pozor, spíš intelektuálně, než fyzicky. A když už fyzicky, tak ne typicky. Ale spíš očima, pohledem, hlasem. Takže to ani nemuselo být úplně hned na první dobrou.

Na fyzickou přitažlivost (zejména co se těla/postavy týče) jsou jinak experti zemní znamení.

Agnieszka » player Štíři a pak i Váha, ale to nebylo úplně hned na první dobrou, za to asi nejsilnější vůbec.

cimi » player Myslím, že už to ani praktičtější být nemůže.

Glimmer Man » player Nikoliv. No, ale zvážím to.

Buddha/2 » player V podstatě říkáme to samé

Mně už je celkem fuk, čemu kdo říká meditace. Jen ne ještě 100%, ale směřuju k tomu . Ale zas je zajímavé poslechnout si něčí názor nebo zkušenost, i když bych to já meditací nenazval - prostě to na tom není to podstatné - ale to je zase jen moje nastavení (kupodivu na to v angličtině existuje docela výstižný výraz mindset) a chápu, že ho nikdo nemusí sdílet, páč má svoje . Evě to vysvětlovat nemusím, což si až nestydatě relaxačně užívám .

cimi » player Tak osho zdaleka není jediný kdo píše o meditaci : )
A je vidět, že pouze každý jinými slovy x)

Meditace je především bytí v teď a tady a přijetí a zvědomení úplně všeho čím jsi v každý ten okamžik tvořen. Není to stav zhulenosti ale naopak naprosté bdělosti a současně neztotožňování se.

Hudba pomáhá ducha povznést a zušlechťovat...a když se dostaneš do flow tak je to paráda : ) naprostý souhlas...

monca11 » player dekuji vim co tim myslite ale nejsme ten pripad klise 30 tniku kdy je zena po porodu jen s mimcem a muz osameli a hleda pobaveni jinde, jen za poslednich 24 hod jsme spolu spali 4x! :-) a mluvili s mluvili abychom odstranili me obavy, tyden jsme se moc nebavili byla jsem urazena s nejake veci nechapala proc treba maluje kvuli impulzu od kamaradky a nema to ode me apod, tak jsme to resili ze jsem obcas moc kriticka s mohu si sama za to asi ze pak hleda oceneni u jinych lidi ale fyzickeho v tom neni to mu verim ze obdiv je u nej v tomhle ten problem a uz je nam lepe, tad nejde o zadnou krizi ve smyslu rozchodu ale snazim se spis zjistit co udelat lepe aby vzta vydrzel klidne navzdy, jsou na internetu div ne rady jak zacit vztah apod ale nikde se moc neresi aby vztah se spokojene udrzoval a jak na sobe pracovat a v tom myslim muze astrologie velmi pomoci aby clovek byl vic vnimavy a mohl sam neco i u sebe treba zmenit.

ja jsem si za posledni dny nakonec sama uvedomila ze je muz mym zrcadlem a ze se zlobim za veci co jsem sama delala a vykomunikovali jsme to, to co hledal je uznani a respekt a to sem neumela dat najevo, u muzi jsou holt ne tolik sebevedomi jak se nekdy mohou zdat a muz jako beran holt chvalu musi vic citit a js to zanedbavala

Buddha/2 » player Ach ty pojmy .
Buddhu tu nechci probírat, o něm tahle diskuze není.

Zralost jak jsem ji použil má hodně blízko k tomu, cos nazval moudrostí. Příklad (lehký ) : Jiná žena by reagovala úplně jinak, možností je spousta :
- tuhle sukni chci taky
- dnes nevečeřím
- zítra musím zajít do fitka
- pozítří se odbarvím na blond
- to bude nějaká od tyče
- si doplň sám ...

Jenže ona nic podobného neudělala, protože tyhle tendence má prokouknuté a celkově ví o čem to je - já to nazval zralost a jestli tomu říkáš moudrost, nemám s tím problém

cimi » player "Žena většinou - když ucítí potřebu změny , tak balí a mizí. Ale jsou i výjimky - nemálo. Ale chlap, ten to až takhle vyhraněné nemá."

S tím teda moc nesouhlasím, to si myslím, že je spíš doména mužů : )
Žena se takto rozhoduje až se ukáže že dotyčný muž není perspektivní pro život, jinak většinou naopak má tendenci měnit vše pro to aby to fungovalo.

A nesouhlasím ani s tím, že odolá spíš člověk starý než moudrý x)
Moudrý muž ví, co má udělat, aby jeho žena byla štastná a jemu se to, že by se nedokázal naplnit přesně u té SVÉ ženy nemůže stát. Ten pohár natolik přetéká, že nemá ani nejmenší prostor na to aby jak ty vtipně píšeš "se dostal pod tlak cizí vagíny" - to je mimochodem dost zakleté v tom konkrétním dramatu : ))
Bo vysvětli mi jak se může (moudrý) muž dostat pod tlak "cizí vagíny"

Ad tento konkrétní případ. Nemám žádné info o tom jak to ve skutečnosti vnímá ten partner, jestli to není jen záležitost Monči, která se na to ptá. Možná jí to zrcadlí to co se prostě jen teď odehrává - že nemá pocit, že by svému muži dávala tolik co by ho dokázalo rozzářit - to je ale často iluze a to že si sráží sebevědomí situaci vůbec nepřidá. Jestli má strach, bylo by lepší si o tom narovinu promluvit - hele tady to to se mě tady a tady dotklo, co si o tom myslíš? Má mi to něco říct, nebo tak podobně...co to vypovídá o mě a o nás...na jaké rovině to oslovuje tebe... Takhle si myslím, že víme prd a k tomu se dá vyjádřit snadno "buď smrdí, anebo ne" x)

cimi » player Hele to jsem si dřív taky myslela, že muzikanti mají k tomuhle blíž. No v něčem ano, v tom přesahu určitě. Ale meditaci nakonec vlastně vnímám trochu jinak.

Buddha/2 » player to je vtip ?

Lia82 » player To si myslim aj ja že všetko je možné.Podla mňa ked má niekto niekoho stretnuť tak ho aj stretne a daju sa dokopy a je jedno v akej vibrácii su.Tie čisla su len predpoklad že toto a to sa môže v danom roku stať ale aj nemusi

cimi » player Ta tvorba...ano
Protože když potkáš někoho s kým už nemusíš obrazně řečeno nic řešit, s tím můžeš začít tvořit...tam jeden nesráží druhého pro vlastní nedostatky ale společně tvoří a prostě září...

Ta tvorba stále není standardem, přitom je to to nejpřirozenější a je to vlastně koncentrovaná sexuální životní energie.. Tedy přesně jak píšeš to vůbec není jen o umění, hudbě, výtvarnu..nebo o dětech....tvorba je něco jako opak oběti nebo moci...jak často jsou lidé ve vztazích ještě zahlceni těmi žabomyšími válkami ze strachu o sebe a ze sebe, pak nemají ani kapacitu vnímat, že jde o něco víc

Lupi » player Tak. A teď zas pracně vymejšlím, jak si vypěstovat přitažitost - ale tu příjemnou, co se mi bude líbit.
No a tyhle školkový základy, to je práce jak na kostele.

Najdise.cz » player A nejlepším se odlomí a odpadnou.

Mici Angóra » player Jupiterovský věk je 45-60

Buddha/2 » player Záleží na tom, jak to počítáš . Když vezmeš 1000 rozvedených, 920 z nich o nějakém návratu ani neuvažuje. Zbylých 80 to zkusí a 20 z nich to vyjde . Už se shodneme ?

Cole » player Zrovna čtu knihu Cesty z úzkosti a deprese - Heinz-Peter Rohr a co člověk nenajde, v další den otevření knihy

Cole » player To je moc hezky a vkusně napsáno... Adekvátní k tomu věku vodnáře

Cole » player Samaritánkou... To je hezky řečeno i se to celkem blíží k pravdě... Ale mě osobně se to vnitřně nelíbí... Je to takový vnitřní boj... Jak to říct

Ano jsem, ráda pomáhám lidem, ráda pomáhám partnerům, když mám pocit že by se měl o mně někdo starat, nepřitahuje mě ten vztah a myšlenka (skoro jako kdyby měl můj partner také být můj projekt na kterém pracuji) .. A zároveň mi to je vnitřně nepříjemné, že to tak mám protože za to z části nemůžu. Nebyla jsem vychovaná matkou ale spíš babičkou a ta mi vnukla tyhle vzory... Vytáčí mě, když mi říká "Tak jsi konečně našla důvod proč žít"... Proč by měl být můj partner vše, pro co žiji? Musí to tak být? Kdo určuje ta pravidla? Proč je tento svět tak nastavený? Je to takové rozpolcené a hodně hluboko v podvědomí... Pomalu to dostávám na světlo a vidím ty vzory od rodičů, prarodičů ale zároveň ať se snažím sebevíc.. Pořád se točím v kruzích, které opakuji. Můj otec tu chvíli byl, chvíli nebyl... Dlouhou dobu mě shazoval dolů když měl tu příležitost... Jakmile jsem ukázala jakoukoli emoci, nějak mě strhl dolů (časem jsme se naučila doma uzavírat vše, co by na mě mohlo být vidět).. Později jsem zjistila, že to samé mu dělal jeho otec, můj dědeček... Můj druhý dědeček je již po smrti a byl to alkoholik, také střelec... Nemám nic moc vzory toho, jak vztahy a muž či můj partner má vypadat a tak takhle bloudím... Nejsem ale taková, že si vše nechám líbit... Všechno jsem se musela naučit tou hrubou cestou na vlastní kůži... Vlastní hodnotu skrze lidi co mě buď ponižovali, shazovali, slovně uráželi nebo podváděli (platí pro partnery i přátele) pomohlo mi to ale ukázat, co chci v životě a co ne

A zároveň, když mě vychovala žena s Lunou v Rybách, která žije pro to, aby byla potřebná, potřebuje být potřebná, potřebuje cítit emoce ostatních lidí i ty nejhlubší a nejhorší... Plakala se mnou, smála se se mnou, byla mým nejlepším přítelem v dětství, když jsem neměla a žádné kamarády.. Je nejtrpělivější a nejsilnější žena v mé rodině (babička) .. Co můžu dělat, když část z toho dostanu pryč a část je zajetá uvnitř, naučená z toho, co znám...

Na jednu stranu je to můj přístup, přijdu si potřebná, potřebuji ten pocit, na druhou stranu část mě to ráda nemá. Ale je příjemné to, co je známé... Lidi si za partnera nevybírají cizince co neznají, chování které ještě nemají zpracované... Lidé si vybírají podvědomě to, co je jim známé... Lidé si vyberou za partnera toho více náročného rodiče se kterým nemají zpracovaný vztah....

Můžu jít proti zdi a zaběhnutým pravidlům, já to i zkouším.. Ale není úplně jednoduchý to dělat, když je člověk naučený,že ženy v jeho rodině na sebe berou veškeré problémy. Babiččin tatínek její maminku mlátil, vzala si našeho dědu, který ji občas shodí a štípne (Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars ve Štíru) a shodí ji dolů (slovně znemožní nebo zesměšní) . Moje mamka jako taková je silná, ale můj otec jí pohrdal nějak do jeho 35 let dokud si neuvědomil, co v ní má (a mě meli ve 20ti,takze jsem to jako dítě musela nějak podvědomě vše vnímat a nasávat) ... (otec moji mamky byl zase alkoholik a choval se vždy tak, že v lásce upřednostňoval jejího bratra)