Žena a její role - Diskuze a zkušenosti

player » cimi Jo - já holky krmím...jsem obstojnen kuchař...

Jinak - já si stejně myslím , že celej moloch má jedno pozadí. A tím je erotický život člověka , jako druhu homo sapiens. My se snažíme fungovat podle nefunkčního schématu vymyšleného křesťanskou církví. Respektive patrně jejími někde ve čtvrteém století ohnutými dogmaty.

Role ženy jsou tři. Milenka - matka - ochránkyně rodinného krbu , to ano , ale jakoby měli pravdu spíše ti starověcí Římané. Popřípadě třeba Ganéšovci. Nezapadaj ty puzzle do sebe , alespoň podle mého odžitého názoru.

I když každej tohle vnímá jinak.

thééé » cimi "Někdo se vztahy ani souladem v partnerství nemá vůbec žádný problém a jiný se zase točí v bludných kruzích a ne a ne se poskládat..."
čoveče, já čím jsem starší, tím víc jsem přesvědčená, že nikdo nemá souladné partnerství
nejhůř jsou na tom asi empatici, a ti, co mají vůli k harmonii, protože se všelijak přizpůsobují. Ale Ti, co právě hlásí, jak jsou v pohodě, jsou dost často tankoidní, sebestřední a polenoidní atd. tozn. že zase nemají problém být sami sebou, ale problém se víc vnímat potřeby druhého, a nechat se proměňovat.
A myslím si, že ani jedno není dobře.


K té Babě Jaze - no to je dobrá otázka, často jsem nad tím přemýšlela. Ten pán, kterého asi myslíš, v tomto neoslovil ani mě, protože Babu Jagu už poslal za hranice dobrého.
nevím, jestli Tě to uspokojí, je to opravdu moje úvaha, ale stále jsem otevřená novému pohledu:
je to jistě ženský aspekt, je velmi velmi kreativní, se schopností navracet harmonii a léčit..hluboce proměňovat. Je v tom něco magického a velmi silného, asi bych to přirovnala i k energii pluta /právě proto to může zůstat v nebezpečné ničitelské rovině/. Umí čelit obrovskému zlu, a hlavně rozumí zlu, setkala se s ním, už se ho nemusí tolik bát. Věřím, že v podstatě je tam touha po ohni - vědomě jít a uchopit svůj život.. nechat shořet v ohni vědomí apod./šup s tím do pece/...a pokud se k těmto nástrojům dostane žena, která má za úkol chránit své děti, svou rodinu, své blízké, Božské hodnoty apod., může z ní být na nějaký čas nebezpečné stvoření schopné všeho...
dokáže se vzdát závislosti na přijetí od okolí (bradavice na kůži), dokáže zůstat sama (na samotě v lese), zesílí jí vnímání (obrovský nos), sžije se s přírodou a pozná instiktivně čím léčit..
Ale musí i poznat, že její moc je obrovská,a nepochází čistě z ní, a ta moc musí být vrácena svému Tvůrci, a hlavně musí být použitá vědomě, nezneužívat...
musí se vybrousit a spolu s ní i etické mantinely..
Dobré je to v tom, že neuteče, ale projde všema zkouškama, jako ohněm. A proto získá "zajímavé", kouzelné nástroje.
Přes to všechno je to pro některé tak děsivé, že z pohledu druhých zůstane Ježibabou...

Tuvalu » player Citát:

: Role ženy jsou tři. Milenka - matka - ochránkyně rodinného krbu.


Moje slova, a představ si že takové ženy ještě existují!
To se jde ráno do práce uplně jinak!

thééé » player jé , to já bych chtěla být občas taky nakrmena

player » cimi No páč jediná správná pohádka je Jak chudák do ještě větší nouze přišel.

player » Buddha/2 https://diskuze.najdise.cz/prispeve…

tajga » thééé dokáže se vzdát závislosti na přijetí od okolí (bradavice na kůži), dokáže zůstat sama (na samotě v lese), zesílí jí vnímání (obrovský nos), zžije se s přírodou a pozná instiktivně čím léčit..

moc hezké, i to ostatní.

zajímavé, že v ruských pohádkách se Baba Jaga vyskytuje mnohem častěji a má tam výrazně lepší postavení, než naše, co jen chce žrát malé děti :D

Vlastně je to stav vnitřní svobody, takový ideál, kdy už neni třeba přemýšlet nad rolema, kdy je všechno samozřejmé, přirozené.

thééé » Korzárka jojo, je to nekonečné téma, vůbec nemám jasno, a tuším, že nikdy mít nebudu

a možná ani nechci, možná je v tom kus tajemství.

koktejl bezpečí a vzrušení to je dobré...
( jen pro zajímavost - v Probuzení tygra /zajímavě o traumatech/ https://www.databazeknih.cz/knihy/…
se píše, že lidi, kteří prošli silným traumatem, kdy se neuvolnila nastřádaná energie, špatně zvládají vzrušení...připomíná jim to původní trauma. Proto asi někdo volí spíše přítomnost, ať už jakoukoliv. (moje teta kdysi říkala zajímavé heslo: "kdyby pil, kdyby bil, hlavně aby byl" přišlo mi to hrozné (je to opravdu o tom, že ať je partner jakýkoliv, ať prochlastá všechno, ať všechny mlátí, hlavně ať je) Tohle se opravdu dřív říkalo, ale možná vztah byla dřív otázka přežití, a dnes je úplně jiná doba.
A zase - člověk pocházející z agresivního prostředí rodiny v dětství - hledá bezpečí u predátora..
A co když prostě jen hledáme léčbu, volíme cestu k pochopení sebe a k celistvosti..a soulad je ideální představa ??
atd.. jak říkám nekonečné téma

thééé » tajga mě ta ruská docela děsí ona lítá v nějakém dřevěném džberu, a přijde mi taková nezničitelná. Ale už nevím, z které přesně to mám pohádky.

V Ženách, které běhaly s vlky, se Baba hezky rozebírá (V moudré Vasilise)
Teď se na to dívám.
Jednoduše je to jako dospět z hodné, uhlazené holky, která se bojí - být sama, divná, jiná, svá, divoká, živá a autentická. Je tu něco důležitého o přijetí vlastní síly. (proto asi to pozření dětí)
Možná je v tom opravdu jen symbolika "bytí sama sebou" s odvahou.

thééé Přidám další střípek...
Kdysi mi kamarád ofotil pár stránek z knížky, takže nevím autora ani název...
Ale i díky tomuto tématu jsem se trochu začetla do kapitoly:
Lidstvo nemůže přežít bez prohloubení ženských složek lidství...
a popisuje tam nevýhodu doby, kdy se rozmohla televize a to ještě nepíše o internetu.
Popisuje, jak ženy zjistily, jaké ženské zbraně a aspekty, mají velký vliv na muže v oblasti sexuality, a tyhle zbraně se donekonečna omílají a cíleně používají.
Jak ženy naprosto ztratily schopnost být autentické a své.
Zaujalo mě to...
a ještě víc mě proto zaujala teda role muže, který mi z tohoto pohledu přijde jako otrok ovládaný jen jedním aspektem svého života..bez vlastní vůle?
Takže jakoby sexualita tady sice dělá rozdíly mezi tím být ženou a mužem, ale zároveň staví člověka do svázanosti a otročiny..
...
nevím, jestli to nesmažu..ale prostě na tom něco bude...

player » thééé Jasně - feminizace změnila svět. Ale muselo to být - holky musely jednoho dne z poroby ven. Vždyť historie lidstva je (až na pár okamžikůú historie zubožených a týraných žen.

S tou sexualitou jest to otázka. Nebo-li - je pravdou to , že se ženy z televize jen naučily formát ovládání mužů a využívají toho? Či naopak je jim dovoleno naplno prožívat sexualitu svou a být rovnocenné ? Mě právě přijde , že dnes jsou autentické a své. Jasně , většina jsou líné a rozcapené blahobytem , to jo. Protože je vychovávala generace penězomilců.

Spíše to vidím na to druhé. Protože - jak za svého života pozoruji , holky erotika baví víc a víc.

A ženské složky lidství - které to jsou? Jinak - další otázkou je , zda je plán univerza , aby lidstvo přežilo. Notabene tak , jak momentálně odporně žije.

player » Korzárka Jednoduše být můžeš. Ale ne s někým. Maximálně vedle někoho. Nebo sólo piko. A ono to není snadné.

verka96 » Korzárka Představa "kdo jsem" v konfrontaci s představou druhých i vlastní, kým bych být měla...

No právě, to je ta společnost a její role - tak pořád nějaké narážky nebo škatulková, ona je žena, tak musí automaticky toto nebo se na to nehodí, nebo kdy už konečně budeš mít dítě apod., stejně jako ta analýza, ona musí pořád řešit vztahy atd., ona bude určitě nespokojená.
Nereagovat, neřešit... Dřív jsem slyšela kolem sebe pořád dokola, nějaké škatulky, nějaké normy a docela mě to deprimovalo.

cimi » thééé Mám po očistě, tak jen tak zběžně a stejně si tu babu jagu musím přečíst minimálně ještě jednou x)

PS: když jsem byla malá (a hlavně když jsem byla nemocná), měla jsem sny nebo halucinace, ve kterých mě honila taková ruská čarodějnice...s hřebenem, kterej se mi zarýval do zad a trhal mi vlasy...teď nevím jestli to byl nějaký můj výplod nebo to bylo původem z knihy "Krása nesmírná" nebo tak nějak...

Nabi* » thééé Za tohle díky :-*

"Popisuje, jak ženy zjistily, jaké ženské zbraně a aspekty, mají velký vliv na muže v oblasti sexuality, a tyhle zbraně se donekonečna omílají a cíleně používají.
Jak ženy naprosto ztratily schopnost být autentické a své."

Tohle je něco s čím naprosto souzním a víc se k tomu vyjadřovat nebudu, protože to je do očí bijící.

Nabi* » Korzárka Díky bohu! Další smysluplný komentář!
Zkopíruju, protože tohle je přesně jak to cítím:
"Kolikrát i říkám, jaká emancipace. (A jejímu domnělému spojení s agresivní sexualitou, s prý svobodným vyjádřením... Kolikrát bych spíš brečela než se smála, když to spojení slyším.) Houby emancipace. Dostali jsme se do totálně převráceného obrazu. Dva extrémy a oba totálně nepřirozené, ale založené na víře ve správnost."

Agresivní a mechanická sexualita, to je sexualita dnešní doby - ZATÍM a ve většině. Nebo alespoň to, co se propaguje a co slyším. Výjimky jsou, to je jasný. Je rozdíl mezi mechanickým orgasmem (který je povětšinou naplňující asi jen těch pár minut) a orgasmem, který člověk prožívá z lásky, odevzdání a důvěry.

cimi » thééé Tohle se mnou rezonuje. Je to o dospívání a o tom, že to bytí sebou není vždy jen o jemnosti a kráse. A k tomu je potřeba odvaha, protože to vyžaduje konfrontaci.
Ještě mi stále vyvstává při čtení příspěvků to tzv vystoupení z role oběti...

Sosna zvlčelý Jsem nad tím docela přemýšlel. A snažil jsem se, abych si nevymýšlel, ale popsat co nejpřesněji to, jak já to mám. Což je důvodem, proč jsem nereagoval. Protože jsem na nic nepřišel. Snažil jsem se naslouchat vlastnímu nitru a... Ticho. Nic.

Je to zvláštní, zpravidla mám na všechno tolik odpovědí (zpravidla blbých, ale některé blbosti jsou "naštěstí" tak velké, že neprojdou skrz síto). Ale tady to nebylo ani tak, že bych prostě jen řekl: "Nevím."
A pak mi to najednou začalo docházet. Pomalu a docela potichu. A hřejivě. Že jsem tomu nechal dost velkou volnost. Že se nesvazuji přílišným očekáváním. že když něco bude špatně, tak to musím vycítit v tu chvíli. Že se jsem líný (možná si tím jen nechci zanášet mysl, ale spíše bych to viděl na tu lenost) se na něco předem připravovat. Taky vím, že umím improvizovat. Že když něco přijde, tak reaguji. A to předem nevím, jak zareaguji, když ani nevím, na co budu muset reagovat. Ale je jasné, že já jsem já a budu muset být nějak v souladu se sebou.

Takže co vlastně očekávám? Jak vnímám vztah? Jak vnímám ženu?
Jako vodu. Jako řeku. Stojím na břehu a hodnotím. Koukám po proudu. Rozhoduji se, jestli do lodě sednu, nebo ne. Na divokou vodu si netroufám, nejsem tak dobrý vodák. Stojatá voda mě nudí. Občas chci, aby mě voda jen tak nesla. Občas potřebuji zabrat v peřeji.
Ale v žádném případě nechci vědět, co je za třetí zákrutou! Nechci znát předem všechna tajemství jejího proudu, jejích břehů a kraje kolem. Chci se kochat, chci být překvapen, chci, ať na mě šplouchá, ať mi pleská o loď, ať mě houpá a hází na mě prasátka, ať chladí, ať hladí, ať mě nese, ať je se mnou zadobře (a já s ní) a ať se v ní neutopím. Možná to tu a tam odnese loď, cvaknu se, řeknu kurník a ona se zasměje. Ale nezanevřu na ni.

Co víc potřebuji? A kdo má víc?
Nejvíc má ten, kdo stojí u pramene a pije z něj. A pak se vydá po proudu, aby našel místo, kde už se dá sednout do lodě. Pokud je s tímto zadobře a sám s tím ladí, neřeší blbosti. Nepřemýšlí, jak vodě postavit přehrady, kde vodu spoutat, kde narovnat její tok... Pak přijde velká voda, přehrady rozboří a odteče do moří.

A co z toho má ona? Co má z toho vodáka na svých vlnách?
Nic.
Ale může jí dát krásné jméno. A v něm bude vše.


Může to nějaké ženě stačit?

Sosna zvlčelý » cimi No jinak mě ale napadla tato věc (a nekecám, je to fakt):
Co očekávám od ženy?
Že nebude chtít mikrovlnku!

(Takže je to zase o žrádle, protože mě jídlo z mikrovlnky fáááákt strááááááááááááášně nechutnáááááááááá! Mikrovlnku doma nesnesu a jsem rád, že stejně laděnou ženu jsem našel. )

cimi » Sosna zvlčelý Zkus se zeptat doma

Díky moc za sdílení

Edit...tak nějak mi vychází z toho všeho(teď už k celé diskuzi a pocitu který mi z toho vyplývá), že svou skutečnou autentickou roli si potřebuje uvědomit hlavně žena sama. Že je to něco jako přijetí a prohlédnutí iluze o sobě samé, která jí byla dlouhodobě vštěpována na úkor jiných opravdových hodnot...a spadnutí toho závoje z ní sice z počátku může udělat tu čarodějnici, která bude odporná svému okolí (což se nese těžko) ale na druhou stranu jí to může navrátit kořeny, sílu být sama sebou a vyrovnat se se svou minulostí i budoucností bez ohledu na přijetí okolí...

thééé » cimi "bytí sebou není vždy jen o jemnosti a kráse. A k tomu je potřeba odvaha, protože to vyžaduje konfrontaci."
ano, to by mohl být důsledek křesťanství (Marie - bez sexuality, submisivní, trpící, přijímající). Určitě máme v sobě , i jako společnost spoustu zkreslených představ, jak má žena vypadat, jak se má chovat ..
...

"Ještě mi stále vyvstává při čtení příspěvků to tzv vystoupení z role oběti..."
jak to přesně myslíš? jakože se to většinou vztahuje k ženským rolím?

cimi » thééé Propojím obě dvě myšlenky...jestliže má každá žena v sobě v podvědomí uloženého tolik z minulosti třeba i hlubší než je její dosavadní život, (což je logické protože kolektivní podvědomí je taková žumpa která se mění v delších intervalech)...pak ačkoli už takové podmínky nejsou, stále si nese v sobě křivdu buď už vědomě nebo nevědomě. A netýká se to jen žen. Role oběti je jeden z největších zlodějů síly a autenticity. Kdyby se člověk zaměřil na to kolikrát za jeden jediný den odevzdává sílu něčemu/někomu jinému (než životu?), tak by se asi dost podivil, kdo má vlastně nad jeho životem vládu.
A tak protože spousta žen nemá zvědomenu svou bolest a její skutečný důvod, tak ani nemůže mít přístup ke svému autentickému já a ke své skutečné síle...

thééé » cimi ano hezké

(a dodatek: kolik žen už má tuhle tíhu zvědoměnou, a pořád jedeme ve starém )

...
mám zkušenost, že jsem se rozhodla jít svojí /snad/ autentickou cestou, a měla jsem pocit, že proti mě stojí většina žen ze dvou linií /i z manželovy strany/, a nebo část tam byly chcíplinky polomrtvé,k smrti unavené, bez reakce, bez podpory.
Šmane jak já se cítila sama
Podpora přišla od žen z jiných rodů.

Háňa* Cítím se jako člověk a žiju člověčinu.
Nevnímám to tak, že bych se skládala z matky, manželky, milenky, ...
Prostě procházím situacemi, ve kterých se ocitnu, a prožívám je - nemám při tom pocit, že bych v některé hrála nějakou roli a jinou ne. Ve všech situacích jsem celá.

No, ale teda, žena jsem - samička - mám prsa, vaginu, menstruuju, porodila jsem a vychovala mládě, mám nálady, mám ráda kytky a barvy a bojím se zbraní, alkoholu a cirkulárky

player » Korzárka Nesouhlasím.

Je potřeba vidět věc v historickém kontextu. Zhruba 17 století ( a to je pořádná doba) byla ženská za sexualita tabu a pokud vyjela na povrch , tak defacto trestána. A v běžném životě opravdu žena chlapovi ve všech směrech od a do z vydaná napospas.

Všechno. Muž živil. Muž rozhodoval. Muž si její tělo podmaňoval a sériově ho přiváděl do jiného stavu, dokud ona nazemřela nebo zkrátka dokud to šlo.
Bestiální "křesťanská" doba.

A pokud muž zdechnul - tak na tom byla ještě hůř. Odkázána na milodary.

Taži se já. Nebyl bůh spíše Starej Říman? Jasně - byla to už ke konci pak zvěř , ale práva měla obě pohlaví.