Žena a její role - Diskuze a zkušenosti

Mici Angóra » Žihadlo Asi na to nejsi zvědavá, ale

cimi » thééé “ Nejvíc se cítím jako bytost, a tak by se mi to i líbilo - nejdřív se vnímejme jako něco živého...”

Tohle musím vypíchnout, protože s tím naprosto souzním. Je to vlastně něco jako co psala Mili.

Jenže...když šáhnu do svého nitra—vnímám tak vůbec sama sebe? A dokážu takto bez předsudků vnímat kohokoliv?
Každopádně s tím souzním a je to velká výzva...a prozatím mi bohatě stačí to “sama sebou”....a to je asi to: dovolit si cítit, vnímat se...

“ Bohužel jsme my ženy hodně prodejné..za trochu lásky šel bych světa kraj..”
A tohle trochu koresponduje s tím zmrzačeným ženstvím. Štěstí a lásku není moc “perspektivní” hledat venku...ačkoli my ženy máme sklony k tomu vztahovat se, sdílet, sounáležit asi mnohem víc než muži...občas je nepřátelství cítit v řadách žen...možná ze závisti...srovnávání se, soupeřivosti...

“ píšeš o rolích a chybí mi tam - dcerou, žena může zůstat celý život dcerou svého otce, i když už ho nemá..”
Ufff a toto zajelo hluboko...chtělo se mi vykřičet: “však jsem taky žádného otce neměla” ale to už ze mě mluví nějaká role oběti a neodpuštění....

Děkuji

cimi » player Rozumím. To je to: neztratit se ve vztahu. Ono těch pokušení k “přizpůsobit se” je mnoho a kor v zamilovanosti. I když zase na druhou stranu nemyslím si že striktní tvrdohlavost a suverénost nějak vztahu prospívá. Od toho se tomu říká vztah, protože už se člověk nevztahuje jen k sobě ale i k tomu druhému...
Ale ten příklad je fakt trefný x))

fanik » cimi Lidi si ve vztahu musí ve všem vyjít vstříc a není to přizpůsovení nezdravé, ale skoro nutné, jinak to prostě nejde a jinak je lepší ten vztah nemít..

Mici Angóra » fanik Není to až moc velká flexibilita? A když už máš tu partnerku, která je tak podobná, tak to asi není úplně nutné a jde to samo, ne?

fanik » Mici Angóra No ano, tobě to drhne?

Mici Angóra » fanik Co mi má drhnout?

fanik » Mici Angóra To co mi jde samo..

Mici Angóra » fanik Nedrhne, ale když ti to jde samo, tak mi rada o bezvýhradném vycházení vstříc přijde trochu hraběcí

fanik » Mici Angóra Hele a proč vždy jen komentuješ něčí komentáře? Nechceš spíš zkusit sama za sebe komentovat dané téma?

Mici Angóra » fanik Koukám, že jsi utekl z tématu. Komentovat si můžu co chci, od toho jsou diskuze.

fanik » Mici Angóra Já se eau k tématu na rozdíl od tebe vyjádřil.

Mici Angóra » fanik A to musím? Kdybych k tomu měla co říct, tak už jsem to udělala. Klidně se přiznám, že úplně nevím, jak to uchopit

Buddha/2 » cimi No, dovedeno k dokonalosti to pak vypadá takhle :

Novomanželé.
On: Drahá, já tě musím varovat, že mám 3 zásadní věci, které nejde nějak měnit:
1. V úterý mám fotbal, ať se děje co se děje, já mám fotbal!
2. Ve čtvrtek chodím hrát mariáš. I kdyby třeba tchyně měla narozeniny, já mám mariáš!
3. V neděli chodím na ryby. Zima nebo ne, třeba prší... je to jedno. Jdu na ryby!
Máš co k tomu říct?
Ona: Ne, mně to nevadí. Já mám jen jednu zásadu.
On: Jakou?
Ona: Každý večer od 9 hodin mám sex. A je úplně jedno jestli budeš doma nebo ne.

Mici Angóra » Buddha/2

thééé » cimi "Ufff a toto zajelo hluboko...chtělo se mi vykřičet: “však jsem taky žádného otce neměla” ale to už "
nojono i to je vztah, a tyhle neexistující, či zidealizované, či hnusně deformované jsou asi nejsilnější co do vlivu na naše ženství :-(

"občas je nepřátelství cítit v řadách žen...možná ze závisti...srovnávání se, soupeřivosti..."
no nad tím kolikrát dumám, proč to...jestli to jsou ženské hry, na které jsem nedostala návod...nebo jestli to není právě tou prodejností a špatnou sebehodnotou ženy (tolik let lámanou) - uděláme vše pro pocit sounáležitosti, přijetí, ocenění a lásku...ale když to vidíme na druhém, tak tím pohrdáme, i když podprahově...či co

"Jenže...když šáhnu do svého nitra—vnímám tak vůbec sama sebe? A dokážu takto bez předsudků vnímat kohokoliv?"
no po pravdě si taky nepřipadám nějak extra živá , a to od narození...ale asi je mi to nějak z těch všech možností nejbližší a hlavně se s tím dá něco dělat, a do téhle role se vměstnávat je takové nejpřirozenější ... mám pocit, že jsme za to vždy odměněni
ono stačí si dát otázku, kde ve mě začíná pocit, že jsem naživu..a jde to velmi do hloubky...tady se nedá klouzat po povrchu a pozlátkách, nedá se to zalepit ženským přikrášlovadlem..

Jinak si myslím, že ty všelijaké role se v nás probouzí většinou postupně..můžou se oživit tranzitem..a pak se vše změní mateřstvím, nebo bolestnými rozchody.
Jako krásná a nejživější jsem se za celý život cítila jen v jednom vztahu, který se v podstatě ani moc nekonal.
Alchymie vztahů je taky dobrý otvírač vnitřních rolí.

Jo a ještě jedna role mě napadla, baba-jaga
Mám pocit, že každá žena se musí s tímhle aspektem nějak poprat...i když si nejsem jistá, jestli to není jen vyhrocenější role čarodějky, a tu bych nejvíc přiřadila k mateřství. Tu se odehrávají největší kouzla a proměny.

player » thééé Zjistil jsem , že sexualita dnešních holek se velmi přiblížila k té mužské , protože můžou a není to ani zakázaný ani odsouzeníhodný. To je fajn.

Druhá poloha - hnízdění. Zcela zásadní pro ženu , ale dnes již velmi sekundární pro muže. Respektive ne , oni taky chtějí hnízdit , ale tam , kde je nikdo nebude rušit od her (nejčastěji počítačových). Neboli u rodičů. Teplo a střecha nad hlavou , bezpečí je lidská potřeba. Ale od holek se dřív hospodyňství očekávalo jako samozřejmost. dnes je to spíše jen přidaná hodnota. Holky jsou často prasata větší , než chlap single. Moje kámoška jednou navštívila vydokoškolskou kolej dvou studentek FAMU. Krásnejch mladejch holek. Říkala mi: jo , na obrazovce z nich budeš nadrženej , ale kdybys na ten pokoj přišel , tak se pobliješ a z hadrů bys jí rozhodně nesvlík , nýbrž bys utekl. Eklhaft.
Takže disproporce. Chci hnízdo , ale nejlíp se služebnou , aby mě to nestálo čas. (jo - čas , mocná to jednotka).

Společné projekty - ANO , to vztah prodlužuje. Tvorba něčeho nadčasového , oddání se vyššímu cíly než jen být a hnít. Protože tahle vyšší meta většinou hodnotově převýší upadající vášeň tělesnou.

Sdílení - jo. Ale než se z milenky stane matka. Pak nastane nový režim. A najednou se barvy mění. Modrá v zelenou , červená ve žlutou a tak.

Přeji holkám hodně holčičenství. Ale která chlapa nenakrmí , má proti té , která ho nakrmí , silný handicap. Ale jink - tohle téma je takové nerozlousknutelné. žijou tu tři různé generace , jedna , vyšlá z totality na starých principech - div ne středověkých a defacto církevních. Druhá pod vlivem mamonu. Třeti pod vlivem virtuální reality. Každá je svá a každá to má nějak blbě.

verka96 Když se na tím tématem zamyslím, už od narození hrajeme určité role, protože jsme součástí společenství - rodina, potom škola, kamarádi, práce (zaměstnanec, šéf, podnikatel atd.), pak se můžeme rozhodnout, partner, manžel, matka nebo ne-matka, případně babička, když se toho dožijeme apod. Dřív tu byl patriarchát, žena si moc vybírat nemohla, prostě narozením byla zaškatulkována už v rodině, měla ty a ty povinnosti, určeného budoucího manžela a samozřejmě děti (pokud nebyl biologický problém). Rodina je nejdůležitější, tam se dítě formuje do budoucího života. Nyní dochází k takovému mírnému upouštění od partiarchátu, společenským změnám, žena už si může svobodně vybrat partnera, od záčátku 20. století může volit nebo zůstat svobodná a bezdětná a bude to společnost brát "normálně". A pak taky hodně záleží, jak role budeme hrát, podle sebe nebo podle toho, co se od nás očekává. A jestli pokračovat v tom, co nám rodiče a prarodiče předali nebo si uvědomíme, že tento vzorec už dál ne (když vzorec není zrovna dobrý, dochází k ponižování, týrání, zneužívání apod). Takový genetický otisk, co podvědomě od rodičů máme.
Život je plný rolí, ale dnes máme větší svobodu se rozhodnout. Nejdůležitější je být upřímný sám k sobě a vědět co chci a taky se podle toho chovat.

Najdise.cz » Mici Angóra Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Žihadlo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Zvědavá ne, ale hlavně že mě nelituješ. Dík.

cimi » thééé "Alchymie vztahů je taky dobrý otvírač vnitřních rolí."

jo přesně tak...a tady ten balíček, který nějak do sebe natřádáme za celý život se vždycky nejvíc zhmotní v partnerství...tzn, že se nějak naše osobnost začne štěpit...ale pouze tak moc jak je to "zrcadlo" rozbité...
Někdo se vztahy ani souladem v partnerství nemá vůbec žádný problém a jiný se zase točí v bludných kruzích a ne a ne se poskládat...

"ono stačí si dát otázku, kde ve mě začíná pocit, že jsem naživu..a jde to velmi do hloubky."
Ano : ) to už je taková vyšší "vědomá životní" tak vnímám smysl meditací...ne jako něco statického...

Prosím tě a jak bys tu roli baby-jagy vyložila? : ) já ji znám jen z výkladu toho pána, se kterým moc nejsem na stejné vlně...

cimi » verka96 "Nejdůležitější je být upřímný sám k sobě a vědět co chci a taky se podle toho chovat."
Naprosto souhlasím : )

Jinak k těm rolím...a k tomu vědomí toho co chci a upřímnosti k sobě, mě právě zajímalo co na to muži, s jakými představami do vztahů vstupují...tohle propojení s tím, jak je paušálně vnímána žena dlouhodobě s tím má samozřejmě mnoho co dočinění...prostě si myslím, že to člověk může uvidět a ze sebe dostat jedině vědomou prací na sobě...ale tak nějak si říkám, že tady ty sdílecí a "analytické" tendence mají spíš ženy, tak nevím co jsem jako čekala

Buddha/2 » cimi Mně z toho furt není jasné, jestli Tě to zajímá víc obecně- jakože "statisticky" nebo individuálně- trochu víc "do hloubky" .
Představy ... tady bych Ti to ještě zkomplikoval . Dost často ani o představy nejde, spíš o naivitu, Buď v tom smyslu, že všechno bude růžové a problémy buď nebudou nebo se nějak vyřeší samy. A nebo se nějak automaticky předpoládá, že vztah bude stejný jako mají rodiče - to je trochu záludné, protože máme 2 páry rodičů . Výsledek pak často připomíná pohádku o pejskovi kočičce a dortu
Bylo to dost sdílecí ?

cimi » player Hele ono by se to dalo říct i opačně: Chlap, který ženskou nenakrmí má proti tomu, který ji nakrmí handicap : ))
Ale muži v tomto mají výhodu v té jejich jasnosti...ženský si mnohdy život samy sobě komplikujou asi tou svou extrémní potřebou až závislostí na bezpečí (hnízdo), že mnohdy jsou ochotny zavřít oči nade vším, i na úkor sebe sama...
Proto to mají ženy, které jsou tak trochu víc muži, v něčem jednodušší...a naopak zženštilí muži v něčem náročnější x)

Jj tohle má mnoho rovin a určitě má velký vliv minulost a klima ve společnosti...ale tak nějak si říkám dohromady s tím předchozím příspěvkem verky, jestli to vlastně v současné době není už jen záležitost těch žen a jejich postoje, jakou roli ty ženy budou mít...tedy otázka, ze které strany to vlastně pochází...

cimi » Buddha/2

Samozřejmě že do hloubky

Jo...nějak takto jsem si to představovala to sdílecí : )) jestli tam probíhá nějaké propojení na rodiče, společnost, jak to chodí, či odkazy na pohádky...jasně : )
Spousta žen, (včetně mě ) v určité fázi vývoje očekávají prince, kterej je zachrání a všecky ty opletačky kolem : )) a proč ne, leč realita není pohádka, že (a toužily by po tom, kdyby jim to maminky nečetly před spaním???) --- např

Buddha/2 » cimi Tak to jsem rád
Jste mě s Plájou přiměli se zamyslet nad funkcí krmení. Zcela nejungovsky pominu kojení .
Model muž uloví, žena upeče má něco do sebe. Oba do toho aby se najedli vloží svůj díl - což spojuje. Snídaně do postele je vyšší level . Obecně: když se s někým podělíš o kus žvance, dáváš tím najevo dobré úmysly. To je tak základní gesto, že platí i ve vztahu člověk-zvíře (A jo, taky mi dlouho nedocházelo, proč kočka nechává myš před dveřmi - ještě že mám chytrou kamarádku ).
Pohádky jsou fajn . Jen je tu jistá disproporce v kvantitě princů .A pak taky idealizují. Že by nikdy žádný drak neukousl princi hlavu? Nebo se princezna nezakoukala do špatného prince ?
Víš co, já mám problém jak nakombinovat globální pohled s úzce zaměřeným. Zvlášť když položíš dvě a víc otázek současně . To pak nevím jestli se rozepisovat na A4 nebo radši . Třeba propojení na rodiče: samozřejmě že je, ale těch variant ... Chci říct, že to nemusí být neochota, ale třeba jen obyčejná bezradnost . A možná nejsem sám ...
Já ten "statistický pohled" beru spíš jen pro zajímavost. A ten do hloubky je čistě individuální. Sice může mít společné rysy s jiným, ale zároveň se od něj v jiných liší. Takže co si z toho vybereš, může ale nemusí fungovat.
Jakože když dva dělají totéž, není to totéž - proto, že mají jiné dispozice.
Hezký příklad jsou horoskopy, ale těm nerozumím (příliš mnoho proměnných )