Žena a její role - Diskuze a zkušenosti

player No - každej to asi bude mít jinak. Protože každej má jiná očekávání..

Já si sám uvařím , vyperu a především zabavím. Jak šel život , tak jsem zjistil , že když mám tvořit , tak tam nesmí bajt ženská. Jak je tam , udělám půlku a ještě mizerně. A protože je to gró mého žití , ta jediná (patrně) správná cesta , tak když už holku , tak jen se správným nadávkováním. Distanční lásky. To jsou pak ty můzy...

Matka - byla to vlídná žena. Byla velmi oblíbená . Ale hádky s otcem doma byly , ne , že ne... Ale protože jsem potřeboval životní prostor , tak jsem ve čtrnácti zmizel do volné místnosti o patro níž a do její smrti jsme měli kamarádkej vztah. Ostatně s oběma rodiči. Na mě měl spíš zcela zásadní vliv můj o 14 let starší kolega v práci. Ten mě naučil zřejmě nejvíc.

Jak vnímám ženy? No - jako bytosti , k nímž je svět nespravedliv. Nic moc od nich tak nějak celoživotně neočekávám. Jen mě některé vzrušují a některé dokonce i baví. Ale na vztahy se dívám s nadhledem. Krčím rameny.

player » Žihadlo Tak je to správně. Když se zamyslíš nad prošlým žitím: kolik procent času jsi mohla říct : JSEM ŠŤASTNÁ ! ?

Já 99 - asi proto , že jsem život na vztazích nepostavil a že jsem měl výborný dětství (bez dominantního vlivu rodičů , my ho trávili venku). Sport , hudba , knihy , přátelství...neustálé se těšení na věci příští. Pak se mnou trochu zalomcovala ztráta první "lásky" a současně smrt kamaráda na chronickou leukemii. Tehdy jsem asi tři měsíce hledal odraz ze dna. Našel jsem ho právě v kumštu. A to rozhodlo o mém dalším směřování.

Ano - nemám potomstvo - i bych se dost bál ho mít. Vidím určitou společenskou bezmoc současné doby , co se rodinného žití týče. Ale za to 52 let v euforii. Chm.

Ženy to mívaj až moc vázaný na vztahy.

cimi » player Neztratit se ve vztahu je dost podstatný fakt, aby vůbec ten vztah fungoval...jinak je z toho asi vždycky patologie...
"Když mám tvořit, tak tam nesmí být ženská..." -- tomu rozumím moc dobře x))

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Žihadlo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Kolik procent času? To nejsou housky v krámu ne?

Hele, já to vezmu z opačné strany v konfrontaci s tím tvým.
Ty jsi měl výborné dětství. To já rozhodně říct nemohu.
Kde vlastně moje dětství skončilo? Myslím si, že v okamžiku, kdy jsem řekla dost. A utekla jsem z domova (který žádným domovem nebyl, žádné bezpečí).
To mi bylo 17. Tam poprvé jsem se cítila šťastná. Trochu smutný, když si vezmeš, že je mi 33, že to je víc, než polovina dosavadního žití.
A i tak jsem měla z kliku. Kolik lidí to říct nemůže? Přišel mi v té době do cesty chlap, který mi ukázal, že žít se dá i jinak. Nekecal mi, že hledat musí každý v sobě. To jsou takové kecy, co stejně každej ví, ale nejotravnější je, když ti to furt lidi předhazujou. Tenhle nemluvil. On mi to ukázal. Tak vznikl první vztah na celý život. Ne milenecký, ne partnerský, prostě vztah, který nebyl dán sourozenectvím, rodičovstvím, ale tím, že si to sám tak vybereš. A taky mě naučil (bez poučování) mít vztah sma k sobě. K horám, k lezení, k životu.
I když ho třeba už nikdy v životě neuvidím (vídáme se jen občas, teď už jen jednou do roka, občas pár řádku mailem), je to vztah. protože vztah nemusí být, jak se občas plete, oboustranný. Mám vztah k němu. A jen to vědomí, že takový člověk tu fakt někde je, mi dělá žití příjemnějším. Nemusím být s ním, aby mi bylo líp. Stačí mi to vědět.
Máš problém s takovým vztahem?

No zpět k otázce: Byla jsem od těch 17 let pak už šťastná?
Kdyby se dalo na vše zapomenout, asi by to šlo snáze. I dneska jsou dny, kdy se mi nechce ani vstát. Kdybych si neudělala ranní rituál, tak tomu prostě podlehnu.
Ale taky mám za sebou už dost dlouhou cestu. A kdybych zapomněla, tak by se nebylo za čím ohlédnout. A tu dlouhou cestu bych neviděla. To by nebylo dobrý.
Takže ne, nebudu si hrát na to, že jsem většinu času šťastná. Nežiju v rauši. A ani nechci. Chci žít v průměru bez nějakých velkých výkyvů. A prožívat spoustu malých radostí. Hýčkat si je. To je víc, než jsem kdy měla. A to mě táhne dopředu. A jestli s posledním výdechem budu moci říct, že jsem celkově 50% času byla šťastná, tak jsem s ohledem na zpackané dětství byla mega úspěšná. A jestli 25%, tak jsem byla taky úspěšná. Protože do 17 let to bylo 0%. A přesto jsem se nepoložila a jsem teď někde jinde.

A dá se to vůbec takto měřit? Co když tvých 99% se bude rovnat mým 25%?

player » AL8EX "okolo nás hledáme viníky a viny, ale v zrcadle najdeme tu svini"

Do kamene tesat !

player » Žihadlo Nemám problém s takovým vztahem. Proč bych měl mít ?

Dostáváme se zpět na počátek. Dětství je naprosto signifikantní v tvorbě štěstí. A žel bohu , když se dívám na některé manželské páry , tak bych jim nejen zakázal se množit , ale rovnou pohledal nějaký tichý kout v blázinci.

Vono vůbec - pomalu na sex by se měl dneska dělat řidičák a některým bych to dovolil jen pod dohledem.
A ubohý dítě pak musí psychopaty poslouchat a ještě je mít za vzor...a pak z toho má vyrůst žena , která je ženou nebo muž , který je chlap.

Paradoxně tím , z hlediska věku , útočím do vlastních řad. Ano - moje generace to zpackala nejvíc. Vyšla z totality a potkala se s ambicemi.

player Klíč. To jsem ještě opomněl. Klíčem je bublina , ve který tě ten druhý potřebuje najít. Ukázat mu: koukni - takhle a takhle to mám já a jsem spokojenej nebo dokonce šťastnej , nechci si kvůli vztahu překopat konstanty na proměnné. Ber , nebo nech ležet.

Vzpomínám na Nunu , naši pirátku.

Kdysi jednou ji jeden chlap pozval na rande k sobě domů. Ale vybral si pátek a ona mu řekla: koukej , v pátek si vždycky dělám natáčky a pak koukám na Krause (tehdy ještě Uvolněte se , prosím , bylo v pátek). On jasně , jasně - neuvěřil.
Dorazila na rande , zašila se do koupelny , tam si vyráběla vlasy , pak v noční košili přišla do křesla a zapla si Krause. A bylo po lásce - už se druhé pozvání nekonalo. Ale ona to udělala správně. Mohla mu sice říct: vyjímečně to kvůli tobě poruším , ale chtěla mu ukázat svojí pozici spokojenosti.

Možná v tu chvíli byla sobec , kterej myslí jen na seme. Asi jo. Ale...

cimi » player Rozumím. To je to: neztratit se ve vztahu. Ono těch pokušení k “přizpůsobit se” je mnoho a kor v zamilovanosti. I když zase na druhou stranu nemyslím si že striktní tvrdohlavost a suverénost nějak vztahu prospívá. Od toho se tomu říká vztah, protože už se člověk nevztahuje jen k sobě ale i k tomu druhému...
Ale ten příklad je fakt trefný x))

player » thééé Zjistil jsem , že sexualita dnešních holek se velmi přiblížila k té mužské , protože můžou a není to ani zakázaný ani odsouzeníhodný. To je fajn.

Druhá poloha - hnízdění. Zcela zásadní pro ženu , ale dnes již velmi sekundární pro muže. Respektive ne , oni taky chtějí hnízdit , ale tam , kde je nikdo nebude rušit od her (nejčastěji počítačových). Neboli u rodičů. Teplo a střecha nad hlavou , bezpečí je lidská potřeba. Ale od holek se dřív hospodyňství očekávalo jako samozřejmost. dnes je to spíše jen přidaná hodnota. Holky jsou často prasata větší , než chlap single. Moje kámoška jednou navštívila vydokoškolskou kolej dvou studentek FAMU. Krásnejch mladejch holek. Říkala mi: jo , na obrazovce z nich budeš nadrženej , ale kdybys na ten pokoj přišel , tak se pobliješ a z hadrů bys jí rozhodně nesvlík , nýbrž bys utekl. Eklhaft.
Takže disproporce. Chci hnízdo , ale nejlíp se služebnou , aby mě to nestálo čas. (jo - čas , mocná to jednotka).

Společné projekty - ANO , to vztah prodlužuje. Tvorba něčeho nadčasového , oddání se vyššímu cíly než jen být a hnít. Protože tahle vyšší meta většinou hodnotově převýší upadající vášeň tělesnou.

Sdílení - jo. Ale než se z milenky stane matka. Pak nastane nový režim. A najednou se barvy mění. Modrá v zelenou , červená ve žlutou a tak.

Přeji holkám hodně holčičenství. Ale která chlapa nenakrmí , má proti té , která ho nakrmí , silný handicap. Ale jink - tohle téma je takové nerozlousknutelné. žijou tu tři různé generace , jedna , vyšlá z totality na starých principech - div ne středověkých a defacto církevních. Druhá pod vlivem mamonu. Třeti pod vlivem virtuální reality. Každá je svá a každá to má nějak blbě.

cimi » player Hele ono by se to dalo říct i opačně: Chlap, který ženskou nenakrmí má proti tomu, který ji nakrmí handicap : ))
Ale muži v tomto mají výhodu v té jejich jasnosti...ženský si mnohdy život samy sobě komplikujou asi tou svou extrémní potřebou až závislostí na bezpečí (hnízdo), že mnohdy jsou ochotny zavřít oči nade vším, i na úkor sebe sama...
Proto to mají ženy, které jsou tak trochu víc muži, v něčem jednodušší...a naopak zženštilí muži v něčem náročnější x)

Jj tohle má mnoho rovin a určitě má velký vliv minulost a klima ve společnosti...ale tak nějak si říkám dohromady s tím předchozím příspěvkem verky, jestli to vlastně v současné době není už jen záležitost těch žen a jejich postoje, jakou roli ty ženy budou mít...tedy otázka, ze které strany to vlastně pochází...

player » cimi Jo - já holky krmím...jsem obstojnen kuchař...

Jinak - já si stejně myslím , že celej moloch má jedno pozadí. A tím je erotický život člověka , jako druhu homo sapiens. My se snažíme fungovat podle nefunkčního schématu vymyšleného křesťanskou církví. Respektive patrně jejími někde ve čtvrteém století ohnutými dogmaty.

Role ženy jsou tři. Milenka - matka - ochránkyně rodinného krbu , to ano , ale jakoby měli pravdu spíše ti starověcí Římané. Popřípadě třeba Ganéšovci. Nezapadaj ty puzzle do sebe , alespoň podle mého odžitého názoru.

I když každej tohle vnímá jinak.

Tuvalu » player Citát:

: Role ženy jsou tři. Milenka - matka - ochránkyně rodinného krbu.


Moje slova, a představ si že takové ženy ještě existují!
To se jde ráno do práce uplně jinak!

thééé » player jé , to já bych chtěla být občas taky nakrmena

player » cimi No páč jediná správná pohádka je Jak chudák do ještě větší nouze přišel.

player » Buddha/2 https://diskuze.najdise.cz/prispeve…

player » thééé Jasně - feminizace změnila svět. Ale muselo to být - holky musely jednoho dne z poroby ven. Vždyť historie lidstva je (až na pár okamžikůú historie zubožených a týraných žen.

S tou sexualitou jest to otázka. Nebo-li - je pravdou to , že se ženy z televize jen naučily formát ovládání mužů a využívají toho? Či naopak je jim dovoleno naplno prožívat sexualitu svou a být rovnocenné ? Mě právě přijde , že dnes jsou autentické a své. Jasně , většina jsou líné a rozcapené blahobytem , to jo. Protože je vychovávala generace penězomilců.

Spíše to vidím na to druhé. Protože - jak za svého života pozoruji , holky erotika baví víc a víc.

A ženské složky lidství - které to jsou? Jinak - další otázkou je , zda je plán univerza , aby lidstvo přežilo. Notabene tak , jak momentálně odporně žije.

player » Korzárka Jednoduše být můžeš. Ale ne s někým. Maximálně vedle někoho. Nebo sólo piko. A ono to není snadné.

player » Korzárka Nesouhlasím.

Je potřeba vidět věc v historickém kontextu. Zhruba 17 století ( a to je pořádná doba) byla ženská za sexualita tabu a pokud vyjela na povrch , tak defacto trestána. A v běžném životě opravdu žena chlapovi ve všech směrech od a do z vydaná napospas.

Všechno. Muž živil. Muž rozhodoval. Muž si její tělo podmaňoval a sériově ho přiváděl do jiného stavu, dokud ona nazemřela nebo zkrátka dokud to šlo.
Bestiální "křesťanská" doba.

A pokud muž zdechnul - tak na tom byla ještě hůř. Odkázána na milodary.

Taži se já. Nebyl bůh spíše Starej Říman? Jasně - byla to už ke konci pak zvěř , ale práva měla obě pohlaví.

player » cimi A myslím si , že dnešní mladice už si žádnou moc křivdu nenosí a jdou do všeho po hlavě. Už na ně nedosáhne pan farář...

A je to krásné.

A pro mne , kterej vlastně zažil už tři generace v posteli je to fascinující.

Ale pravda - role se mění tak , jak se přetváří celý svět. To máš tak - k čemu sloužila výpočetní technika před 40 lety a k čemu je dnes? Muž ještě před třiceti lety byl voják. Učili ho , jak se zabíjí a před zabitím se chránit. Učili ho to 24 měsíců (tehdy třeba třicetinu života).

Civilizaci změnil komfort , dostatek a právě nedostatek zpětné vazby na časy nedávno minulé. Ale já si myslím , že vesmír ví , co dělá.

player » thééé Jistě. Je to především nekonečným útlakem . Útlakem křesťanství , muslimství ale také i židé nejsou nijak zvlášť volnomyšlenkářští.Monoteistická náboženství...asi špatně.

A pak se podíváme na východ - a hle , vše je jinak. V tom , za co by ženskou v Evropě inkvizice upálila je japonská gejša školena. Thajka bere sexualitu jako dar - pravda , tam jsou muži zvýhodňováni automatickou vstupenkou do Nirvány , kdežto dívka si to ve čtyřech reinkarnacích musí odsloužit. Atd, atd.

Nebo stará náboženství : antika , Egypt , všechno sexualitu oslavovalo...

Vystoupení z role obětí: TO JE ONO !!!!

player » Korzárka Bohatí. Šlechta , měšťanstvo, pokud zrovna zem nebyla ve válce nebo v morové epidemii.

Jasně - vždycky byly radostné povahy , nepochybně i ve středověku , ale musíš to brát komplexně.

Zavádějící to není. Právě historie píše stránky pravdy a reality - ačkoli vše je relativní.

thééé » player "další otázkou je , zda je plán univerza , aby lidstvo přežilo. Notabene tak , jak momentálně odporně žije."
no, ale tak kéž by, radši opravit, než vyhodit..
....

A ženské složky lidství - které to jsou?
já myslím, že na některých se většinou shodneme

Sosna zvlčelý » player A to já si myslím, že je to úplně jinak. Pokud toto bere nějaký chlap jako výzvu k boji, tak to není z důvodu, že by měl problém s "její nestabilní emoční
složkou". On má problém sám se sebou, s nějakou částí své mužské složky.
Prostě když se chlap pokusí po chlapsku pochopit ženskou, tak pochopitelně nepochopí nic. To není pro nás pochopitelné. Není. Leda prodělat hormonální léčbu, nechat si tu přišít, tu ufiknout a možná pak, snad (velmi nejistý výsledek).
Jenže to pořád není výzva k boji. Jestli se tím někdo cítí provokován, tak je to jeho problém, nikoho jiného. Ten pevný totiž bojovat nemusí, ani ho to nenapadne. Naprosto v klidu přijme fakt, že nechápe a nepochopí a nezhroutí se z toho. On má taky své, co zase nepochopí ženské. A stejně to není důvod k boji. A smyslem žití není to, že musíme pochopit naprosto vše. Tedy pro mě rozhodně ne, ale znám takové, které to nesmírně vytáčí, tím více, čím víc já jsem v klidu.

(Připouštím, že nějaké ženské by mohly provokovat naprosto cíleně, ale tam se nenechá pevný chlap vyprovokovat k boji ani náhodou. S klidem se otočí a odkráčí. Ať se baba třeba po! Jen blbec v těch jejích bude přešlapovat, ale to není chlap, to je .)

player No - ještě jednou jsem se nad tím poctivě zamyslel. A došel jsem k tomu závěru , že žena má v životě takovou roli , jakou ji pan režisér život napíše.

player » Buddha/2 Vůbec ne. Vesmír je chaos. Je potřeba obou polarit. Dělat něco smysluplného a pak klidně zcela nesmyslně vyrazit na sraz Najdise.cz.