cimi
» Bosch
Pýcha.... Ad jak se s ní vyrovnáváme, jak s ní vycházíme.... Jak by se s ní teda člověk měl vyrovnávat/vycházet s ní? (Trochu abstraktní pro mě....)
cimi
» Bosch
Jakoby to tu bylo pro mě....asi jsem musela být moc pyšná, když teď dostávám samý ťafky....
Já vidím pýchu jako zapomenuté dítě... A pokoru jako přijetí toho že nic není špatně, tedy hlubokou důvěru...ale ne ve smyslu alibismu ale jako poznání a vědomí sama sebe, svého středu, svého místa....a taky jak je to pěkně napsaný - vědomí vlastní jedinečnosti a současně slabosti a nedokonalosti.... Pokora je pravdivost....