Diskuze, Diskuzní fórum

Krok » rivka Ve/na Vás není špatného nic. S tím člověk jen nějak nakládá, nějak to cítí. Každý jinak dle svých dispozic. Někdo to umí využít ku prospěchu, někdo se tím může trápit. Ale nedělil bych asi na dobré a špatné.
A nebojte se, tyto věci se často dějí recipročně. Tedy nejen že okolí Vás někdy mate, ale i okolí bývá Vámi zmateno. Což může působit na jedné straně potíže, ale na druhé Vám poslat do cesty i možnosti, které se jiným nedostávají. Dokážete se totiž na problém dívat z úhlu, který jiní nemají. Je v takovém případě vhodné s tím zkoušet pracovat a používat to, než jej potlačovat.

Krok » verka96 ... a pak napíšete to samé. Že jsou kurzy, aby se člověk nejprve něco naučil, než do toho skočí. To gró člověka stejně nenaučí žádný kurz, žádná škola, až praxe, ale bez nějakého základu to fakt zvládne plnohodnotně málokdo a můžete se mnou nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je tak vše, co...
Proti tomu, aby člověk hledal své vysněné povolání, něco naplňujícího, bych nenapsal ani ň. To by bylo proti mému přesvědčení. Aby hledal a také aby nezapomínal na soudnost. Byl dotaz a tak jsem přispěl se svým střípkem, svým subjektivním názorem. Je naprosto v pořádku a potřebné, aby přispěli ostatní i s odlišnými pohledy na věc.

PS
Nehodnotil jsem jiná povolání, jen v rozsahu dotazu. Člověk má v naprosté většině tolik jiných možností...
Ale proč lidé pořád operují s hajzlbábou? Tak moc si neváží práce i těchto lidí? Nebo je něco špatného na tom uklízet? Takoví lidé nejsou snad potřební? Za mě si zaslouží úctu.

Krok » rivka Na astrologii jsou tu jiní koně, já třeba vůbec nedokážu z té změti říct, jestli je čas měnit teď povolání, natož takto konkrétně.

Ale vezmu to profesně, protože stavby se mého povolání také týkají. A v soukromé sféře pracuji.
Když vezmu v úvahu Vaši poslední větu, tak rovnou říkám, že ne. V soukromé sféře musíte mít výkon hned a pokud jdete na již zavedenou pozici, nemáte moc času na zaučení. I když Vám je přislíbeno, že Vás někdo zaučí, předpokládá se, že alespoň základy už máte a naučíte se již pouze konkrétní úkony, nikoli vše. Kdo Vás zaučuje nemůže sám naplno odvádět svoji práci, přestane stíhat. A to neudělá dobré vztahy na pracovišti, pokud pokrok nebude rychlý. Musíte růst rovnou před očima.
Jak se zapíšete na počátku, tak Vás v novém prostředí uvidí i později, pořád. Já bych do stavitelství z pozice, že o tom vůbec nic nevím, nešel v žádném případě. A taky mám nějakou sebeúctu. Nepotřebuji, aby na mě koukali jako na blbečka, co nic neumí. Jak si taky člověk má říct o nějaké finanční ohodnocení, když ví, že nic neumí? (Tak je dost takových, co neumí nic, ale nebojí se přesto požadovat nadprůměrnou mzdu. Takové jsem ve skupině měl taky, konce zkušební doby se nedočkali.) Nejprve bych se učil a až pak bych se někam hlásil, nikdy ne naopak. A v rámci zodpovědnosti ani v jiných oborech bych nešel naprosto do neznáma. To si člověk dneska může dovolit jen tehdy, pokud má na to žaludek, nějakého mecenáše, nebo pracuje sám na sebe. Taky bezdětní dobrodruzi bez hypoték to mohou zkoušet, proč ne?
Tak za sebe mohu říct jen to, že pokud si nechcete procházet očistcem na pracovišti, měla byste o tom něco vědět. Čím víc, tím lépe. Buď se porozhlédnout někde, v čem se vyznáte, nebo se nejprve něco naučit a pak to nabídnout.

Je ale možné, že někdo Vám na základě postavení planet řekne, že právě teď je ta nejlepší chvíle poslechnout hvězdy a jít. Nevím. Jsou chvíle, kdy bych naslouchal raději rozumu, než astrologům. Protože astrologové, já, kdokoliv Vám můžeme říct cokoliv, ale důsledky dobré i špatné vždy půjdou za Vámi, nás tížit nebudou.

Přeji šťastnou volbu při rozhodování.

Krok » verka96 Děkuji za odpověď. Ale neuspokojuje mě.
Píšete, že nejvíce energie je v tom začátku (kvadrantu, ročního období, cyklu). Tak bych to bral taky, ale... Planeta během dne prochází skrze domy nikoli v pořadí 1, 2, 3 atd., ale právě naopak. Takže v běhu času jde z hrotu rohového domu, třeba z ascendentu (silné působení) do domu 12. (propad do slabého působení), 11., 10, aby cestu tímto kvadrantem zakončila na MC (silné působení). Vyjma luny se ta planeta během toho čtvrt dne moc nepohne, v naprosté většině případů zůstane ve stejném znamení a opět mimo luny i na stejném stupni.

Nesnažím se to tu zpochybňovat. Netvrdím, že astrologie by takto neměla fungovat. Ale nějak mi nestačí jen tvrzení, že tak to prostě je. Snažím se pochopit taky proč. A zatím jsem zmatený. Ale třeba někdo zkušený to vysvětlí srozumitelně.

Krok » Saly Vzhledem k tomu, že astrologie má pomoci některým věcem předejít, nebo alespoň usměrnit některé jevy, bych též řekl, že toto se určit nedá. Takže raději učinit kroky k tomu, aby k nějakému střetnutí došlo, anebo naopak nedošlo. Plus ještě za jakých okolností, než hledat a čekat kdy.

Krok » Barbora) Já se omlouvám, že neodpovím astrologicky, ale na to si netroufám. Ale troufalost mi nechybí v jiném směru, tak to zkusím alespoň tak.
Dala jste dotaz, jestli "žena s takovým horoskopem, může mít příjemný život". Může. Protože to, jestli se člověk cítí příjemně, či nikoliv, je hlavně o způsobu jeho vnímání. Pro zjednodušení si slovo příjemný, nahradím slovem šťastný, protože s ním operují davy.
Znám hodně lidí, kteří jsou šťastní a přitom bych s nimi neměnil. A nikdo z těch, co znám a jistě ani většina z těch, co neznám. Neměnil bych, protože jsem šťastný s tím, co mám já. Z jejich bych se zbláznil. A nepochybuji, že oni z mého by taky neslintali blahem. Ale známe to své a jsme v tom skutečně šťastní, není to jen něco naučeného, z nouze ctnost. Naučený je možná ten přístup, že se zkrátka nepo z nějakých těžkostí, ty život s sebou nese. Naopak se díky nim pak radujeme z toho dobrého, z maličkostí. Že občas přijde splín? Tak občas asi musí. Ale přejde, i s vlastním přičiněním. A už to, že se můžeme sami přičinit, je taky štěstí.
Pokud toto mohu ovlivnit a pokud to ovlivním pozitivním směrem, tak mám skutečně v životě štěstí. Navíc zasloužené štěstí, protože toto k člověku nepřijde až tak samo. A když to k někomu přijde samo, tak se to většinou nezdrží natrvalo, protože si to člověk neumí udržet, nedopracoval se k tomu. A s tím mi, abych se vrátil, může být příjemně. Čímž ovšem nepomohu popřít, že nějaký životní pesimista se neraduje z toho, že je mu čím dál tím hůře, protože došlo na jeho slova, on to přece říkal.

Ještě se tam ptáte: "Co pro to můžu nejvíc udělat?" Neporovnávat se s ostatními. Žádný univerzální návod na štěstí není, přestože někteří na tom zbohatli, nebo se alespoň přiživují, když lidi jim posílají peníze na různé kurzy, koučinky atd. Jsou to zajímavé příběhy, budiž, ale nic víc. Někomu to napodobování může prospět, ale pouze ve smyslu, že namísto nicnedělání, alespoň něco dělá. Jiným to může ještě více ublížit, protože "udělali všechno přece naprosto stejně, jako autor knihy, jako ten kouč, instruktor..." Jenže oni nejsou on! Taková "inspirace" je na .
A v tomto duchu musím říct, že ani astrologie vám tedy nedá odpovědi. A pokud dá, tak za moc nestojí (přesto právě na tom někteří dobře profitují). Ale tím nezatracuji astrologii jako takovou. Ona vás totiž může postrčit na správnou cestu, kterou si však už musíte projít sama. Pouze taková zkratka má smysl, zkratka ke správné cestě, na start. Na cestě však již nezkracovat, ale vychutnat neprosto vše!

Krok » Tralalala100 Víte, ona ta astrologie skutečně nefunguje. Ne v podání lidí, kteří ji neovládají. Ne v podání lidí, kteří ji používají nesprávně (spíše zneužívají, než používají). A skeptický úhel pohledu v takovém případě mohu jen doporučit. Může Vás ochránit před zklamáním a průsery.

Skepticismus doporučuji i z důvodu, že fakticky těžko předem zjistíte, kdo tady z uživatelů (pokud vůbec někdo) astrologii skutečně ovládá. A i když Vám u někoho přijde, že se poměrně trefuje, můžete se 100%-ní jistotou říct, že jen se neztotožňujete s tím, co chcete slyšet? (Nejen Vy, to se týká lidí obecně, vždyť je to známý jev před kterým málokdo je skutečně imunní.) Dokážete se na problém podívat i z jiného úhlu pohledu?

Píšete především o tranzitech. Nevím, zda jste se je pokoušela vykládat sama, nebo je vykládal někdo jiný. Já se přiznávám, že k tranzitům jsem se nikdy nepropracoval k nějaké úrovni, takže mě berte s rezervou. Za to však vím, že lidé je používají, aniž by zvládli správně vyložit natální horoskop! Protože se příliš upínají k tomu, co prožívají nyní a hledají vývoj na nějakou dobu dopředu. To je podle mě hluboké nepochopení, úplně špatně! To fakt fungovat nemůže a nebude. Vždyť v natálním horoskopu každá ta planeta vládne nějaké oblasti, nějakému domu. Pokud tedy v tranzitech se tvoří aspekt, nelze brát jen význam planet, ale i domů, jimž planety vládnou, také v jakých domech aspekt probíhá... Řeknu Vám, že to tady v diskuzích jsem zcela v posledních letech postrádal. Lidi se tu mezi sebou třeba i pohádali o konkrétním významu nějaké kvadratury, ale že bude mít na člověka narozeného za určité konstelace zcela jiný význam, než na člověka narozeného za jiné konstelace? Nic, ticho. Pouze asi dva jedinci, kteří se tu již nevyskytují (nebo málo), to občas zmínili.

Takže ano, máte pravdu, slepá víra v astrologii (i cokoliv jiného) může být škodlivá a nebezpečná. Právě tak slepá víra v její vykladače (ta možná ještě více). Nikoli však astrologie samotná. Astrologie je zde pouze onen pomyslný nůž, nástroj, který Vám může pomáhat (krájet), ale také se jím můžete při nešikovnosti pořezat, nebo se může stát i vražednou zbraní. O způsobu využití nerozhoduje astrologie sama. A dokonce to není ani argument k tomu, aby někdo mohl říct, že astrologie je nefunkční. Přesto zdravý skepticismus je přístup, proti kterému nelze nic mít.

Krok » mg Tuto kombinaci saturna s neptunem (recepci) mají prakticky všichni narození v letech 1994, 1995 a začátek roku 1996. Nemyslím si, že by ti všichni šmahem měli být nestabilní a bez výdrže pouhým vlivem dvou neosobních planet, pokud tyto nejsou jinak aspektovány nějakými osobními planetami, nebo nejsou významněji postaveny v domech, jako vládci atd.

Kolegyně byla jednou se synem někde v poradně. Měla na syna názor, že nemá žádnou vůli, za ničím si nejde, k ničemu ho nedokope, ani školu neudělá... Prostě že z něho nikdy nic nebude. Výsledek vyšetření pak těžce chřoupala, protože jí naopak bylo řečeno, že on má velkou vůli i cílevědomost, což se projevilo i v tom, že dokázal odolávat jejím tlakům na to, aby dělal věci, které chtěla ona, aniž brala ohled na jeho přání a potřeby. Prostě si jel celou dobu po svém, dnes už je MUDr. a pokračuje ve vzdělávání. A kolegyni nezbylo, než si uvědomit, že není dobré hodnotit druhé jen ze své vlastní perspektivy, protože ta nemusí odpovídat realitě, pouze našemu vnímání reality. I malý člověk nás může zastínit.

Krok » aktigram Asi bych nenapsal, že je magie jistou cestou do pekel, ale v zásadě s Vámi souhlasím. Kdo ovládá (spíše používá, ovládání je něco více) magii, má velkou moc. Magii ovládá mnohem (nebo i násobně?) více lidí, než těch, kteří ovládají i zodpovědnost s ní spojenou. A je častěji využívána především ku vlastnímu prospěchu. Dá se skrze ni dobře manipulovat a získat moc nad někým, děje se to. Dá se na ní obohatit. A zdaleka nemusí jít o peníze, stačí i to, že si jí udržujeme něčí pozornost a zájem. Navíc když už má takový "mág" něčí zájem, je opět blíže k ovládnutí a manipulaci s dotyčným.
Teď už se to tu na webu až tak moc nenosí, mnozí zmizeli, nebo nediskutují ale v dobách mé registrace jsem tu někdy čuměl na drát, jak někteří "astrológóvé" tu balamutili. Tím nechci zpochybňovat jejich um, to nejsem schopen kompetentně posoudit. Ale jak žili z pozornosti, někde byly i snahy navázat osobní kontakt... Fujtajxl!

Nějak mám pocit, že ti nejlepší mágové o tom nějak moc nemluví. Mnohdy by se jejich okolí divilo, kdyby tušili...
Umění mlčení = magie.

Krok » Znovuzrozená Já se omlouvám, že jsem to tady zmotal dohromady, takže Vaše poznámka je oprávněná. Rozežranost nebyla v žádném případě míněna tak, že co důchodce, to rozežranec. Více jsem uvažoval v rovině zátěže, kterou tady necháme dalším generacím, ať už je to státní dluh, nebo ekologie. To jsem nemusel dávat k důchodům.
Na druhou stranu oni budou muset toto vyřešit (zaplatit) za nás a ještě si našetřit na svoje stáří. Mi přijde, že jim rozhodně není co závidět!

Krok » Gryphon Zajímavý názor. Já Vám bohužel neodpovím astrologicky k tomu dotazu na Jupiter a Cheiron na hrotu druhého domu. Ale zeptal bych se, proč bazírovat na pozici na hrotu nějakého z nerohových domů, když sami astrologové se nejsou schopni shodnout v tom, který systém domů je správný? Vy máte třeba topocentrický, v jiném je to jinak, takže lze volit takový systém, kde něco "vyjde". Je vhodné klást důraz tam, kde panuje taková nejistota?
Přiznám se, že mi to důvěru v astrologii zrovna neposiluje. Tedy astrologii to nevytýkám, té bych i věřil. Ale jejím vykladačům... Dá se to dobře použít. Nebo zneužít.

Krok » Svá štírka To nijak zle neberu. Naopak, já s Vámi souhlasím. Ale zase bych nezlehčoval tu druhou stranu a nesnažil se vše vidět jen svojí optikou.
Na nás už možná žádné důchody nevyzbydou, možná symbolické. Říkají nám: Musíte si našetřit na svůj důchod. Fajn. Jenže k tomu musíme platit na stávající důchodce. K tomu máme hypotéky, máme malé děti. Chcete vědět, kolik mi zbývá na to, abych si spořil na důchod? Nebo mám být slušný a mlčet?
Mohu to vzít do vlastních rukou a spořit si na důchod, ano. Ale za jakou cenu?
A víte co? Nestěžuji si. Myslím, že lidi, co jim je 20, jsou na tom ještě hůře. Kdo z nich (kolik procent) si někdy našetří na svoje bydlení? A ti, co přichází na svět nyní, ještě daleko hůře. Oni sice mohou vzít celý svůj život do svých rukou, ale budou taky platit dluhy za rozežranost předchozích generací, nejen své vlastní. A nemyslím zde v první řadě dluhy nějaké státní, ale ekologické atd. Pořád tady drancujeme, co se dá. Abychom se my měli o fous lépe, upisujeme budoucí generace peklu.
Takže si nemyslím, že bych měl nějaké výsadní právo si stěžovat a nadávat.

Krok » Nabi* Nebudu přínosný astrologicky a možná nebudu přínosný vůbec. Ale radikální změna (přestěhování mezi ně patří, pokud tedy nejde o člověka, co se pravidelně stěhuje 3x ročně) s sebou nosí možnosti změnit více. On totiž člověk někdy má "svoji komfortní zónu" nikoli kvůli své podstatě, ale kvůli vlivu okolí (rodina, kolegové, letití přátelé...). Prostě oni nás nějak vidí a podle toho s námi jednají. Jenže ne vždy jsme to, jak nás tak vidí, třeba ani nechceme být takoví. Třeba pro rodiče jsme stále děti, přestože jsme dospělí, přestože jsme samostatní, leckdy moudřejší a schopnější, než oni, ale prostě z toho vystoupit často nejde jen tak. Někdy to chce udělat malou vzpouru. Najít si partnera, který jim nevoní (ale voní nám, máme ho pro sebe, nevybíráme ho pro ně). Odstěhovat se nejen z hnízda, ale daleko od jejich vlivu. Nebo u mladších lidí prospěje třeba změna školy, protože noví spolužáci nám umožňují tvořit si "novou identitu", ve starém kolektivu nás pořád budou vidět stejně.
Takže chci říct, že pokud došlo ke stěhování, promítne se to určitě i v jiných oblastech a bylo by škoda nových příležitostí nevyužít. Ale pozor, železo se musí kout, dokud je žhavé, protože by mohlo vychladnout a zatuhnou zase do podoby starých kolejí!

Krok » endymion A jaký je na to Váš názor?

Krok » Krok Ještě si dovolím úvahu nad tvrzením, zda "za Babiše bylo líp". Už jsem také viděl, že "bez Babiše a Okamury bude líp" a v minulosti jiné stejné. Vše je to jen politický marketing, nikoli fakt. Jednoduché heslo působící na emoce, nikoli na rozum. Bohužel přes emoce je člověk ovlivnitelnější, než přes fakta. Nicméně jestli někdo věří, že za ... (dosaďte si dle libosti, těch jmen je dost, Babišové, Bartošové, Okamurové, Fialové, Pavlové, Skálové, Klausové, Zemanové, svatí Mikulášové, tři králové...) mu bude líp, tak nebude.
Je jen dobře, když lidé hledají cestu k tomu mít se lépe. Horší je, že jsou už méně ochotní pomoci si sami. V okamžicích rozčarování, máme je občas všichni, pak snadno viníme druhé (nebo v tomto případě stát, jeho představitele, či jejich část) za své nenaplněné sny i leckdy nerealistická očekávání, která byla kdysi sycena televizí a tiskem, jejichž roli však více než zdatně převzala média sociálních sítí. Odtud je to pro mnohé již jen zkratka do hřejivé náruče extrémních skupin (což si však dotyčný pochopitelně nikdy nepřizná, protože jemu extrémní nepřipadá), kde má pocit, že je mu nasloucháno (manipulace, dopřejte sluchu někomu, jemuž se nedostává pocitu porozumění, brzy si jej budete vodit, jak chcete a on se za vás bude bít). Zde jej ostatní ubezpečí, že mají pravdu a že se o něho postarají.¨
Jenže štěstí nespočívá v tom, že jej svěříme do rukou někomu jinému. Nečekejme, že to někdo udělá za nás. Sami musíme převzít kontrolu a zodpovědnost za sebe, za vše, co můžeme! Udělat nás šťastnými a mít se dobře, to není v moci žádného politika, byť by byl samotným prezidentem. A dokonce ani v rukou Boha ne, protože i Bůh pomůže především těm, jež si snaží pomoci sami.



P.S.
Nevím, proč máte dojem, že nevoliči pana Babiše mu závidí. Mě by to nenapadlo u voličů žádného z kandidátů (včetně těch z prvního kola). Je tak těžké přijmout, že různí lidé mají různé pohledy na tu samou věc, protože na ni koukají každý ze svého úhlu a vidí ji jinak, popíší ji jinak, přestože koukají na totéž? Já myslím, že to je přeci normální. A naopak člověk s odlišným pohledem mi zprostředkuje pohled, kterého sám nejsem schopen. Nemusím se s ním ztotožnit, mohu s ním i nesouhlasit, ale je dobré jej znát. Takový člověk je přínosem, nikoli nepřítelem. A choval bych se velmi omezeně, kdybych názory, jež mi v mém nastavení nevoní, dehonestoval pouze z toho důvodu. Jsme totiž často mnohem podobnější, než se zdá, každý se chceme mít trochu líp, mít nějakou jistotu. Chodíme do práce, platíme daně, vychováváme děti, nabo jsme vychovávali, některé to teprve čeká... Není to o tom, že ti druzí nám chtějí vše vzít (mluvím o normálních lidech, zde třeba z řad voličů, ne o zlodějích). Nejme bez chyb nikdo. Ale jestliže sám nejsem závistivý, proč bych označoval za závistivé jiné?

Krok » Svá štírka Promiňte, ale uvedla jste ohledně počtů sebevražd a násilných činů nepravdu. Je to právě naopak. Já nemohu tvrdit, že se trend neotočí. Ale tento trend je již dvě desetiletí klesající.

Doporučil bych přečíst tento článek "Jak je to s agresí mezí námi: přibývá a klesá zároveň" (a doufám, že nebude napadán jako jednostranný a účelový jen z toho důvodu, že tvrdí odlišné věci, než zdroje tvrdící opak, je napsán odborníky, nikoli novináři): https://hlidacipes.org/jak-je-to-s-…

Dovolím si z článku citovat závěrečnou část, opravdu stojí za to:

Fakta a alternativní fakta

Vraťme se k titulku: Agrese přibývá i ubývá zároveň. Pravda může být obojí: první sdělení je správné, pokud vyjdeme z toho, že se v prvních letošních měsících odehrálo o 14 vražd víc než v těch loňských. Druhé sdělení je správné, protože jak fyzické násilí, tak sebevražednost v horizontu let a desetiletí systematicky a výrazně klesá. Zdůraznění prvního přinese větší čtenost, druhé lépe informuje.

Rozpor mezi obojím vyplývá z našeho evolučního nastavení, kvůli němuž pro nás mají negativní zprávy větší význam než ty pozitivní. Jsme potomky těch, kteří raději stokrát zbytečně utekli, než aby se jednou nechali zbytečně sežrat. Proto negativním zprávám věnujeme pozornost – a proto svět z pohledu skrze média působí jako nebezpečné místo.

Důsledkem je nárůst frustrace, úzkosti, strachu a z nich pramenícího hněvu. Náš prožitek je přitom skutečný, i pokud jej spustily mylné informace.

Počet vražd, sebevražd a vážného fyzického násilí v Česku systematicky a dlouhodobě klesá. Jsme přesvědčeni, že minulý rok byl i navzdory covidu (a i nyní navzdory válce na Ukrajině) jedním z nejklidnějších a nejbezpečnějších v celé historii lidstva jak v Česku, tak na Zemi vůbec.

Zda se o tom dozvíme, zůstává v moci redaktorů i našich vlastních rozhodnutí při získávání informací.

Krok » Najdise.cz Jsem taky přesvědčen, že nebude na špici. Tedy alespoň doufám.

Krok » MG34 Jo, že se z toho udělal problém politický, souhlas.
Ohledně té statistiky jsem vyjádřil, že stran Covidu je neúplná, ba co víc, je to jen malá výseč (kolik známe v tuto chvíli nikdo neví). A že není relevantní srovnávat tato neúplná data s chřipkou, jejíž statistiku známe prakticky ze 100% (to se týká i ostatního ve statistice uváděného). Je vlastně podobná lžím (neúplným informacím) našich politiků. Tak proč zdůrazňuješ auta? Sice je Tvůj argument naprosto pravdivý, ale vzhledem k mnou napsanému také naprosto irelevantní, protože já tu těžko mohu obhajovat vyhlášení výjimečného stavu, když s ním se neztotožňuji.
Sledoval jsem různá vyjádření odborníků a sami se neshodnou. Slyšel jsem vyjádření, která píšeš, ale i opačná. Vesměs se však shodují jen na tom, že nikdo neví. I zastánci volného průběhu připouští, že vůbec nevědí, zda se kolektivní imunita vytvoří, jak dlouho pak člověk imunitu udrží. I zastánci drsných opatření nepopírají, že nevědí, co bude dál, až první vlna opadne. Samozřejmě bych mohl dát větší váhu tomu, co je mi bližší a tím nabýt dojmu, že je tento názor správný. Jenže to popravdě nevím a nemám problém to přiznat, tady si počkám.

Krok » Najdise.cz Právě na Vámi uvedeném případě je krásně vidět, že k odborným problémům by se měli vyjadřovat především odborníci.
Nejsem žádný vědátor, ale i mně je na první pohled jasné, jak je tato statistika a srovnávání nesmyslné.
Řekněme, že 17.11.2019 byl Covidem-19 nemocný jeden člověk. Na počátku roku nevím, ale vy to jistě dohledáte. Právě tak dohledáte data k dnešku. A zjistíte, že Covid je pouze na počátku. A autor srovnání operuje s rakovinou a klasickou chřipkou, kterými je celosvětová populace promořena skrz naskrz? Nedošlo mu náhodou, že nemůže smrtnost počítat z celé populace planety, ale z počtu nakažených (v minulosti i nyní)?
Pro srovnání: smrtnost chřipky je kolem 0,1% při nakažlivosti 1,3. Smrtnost Covidu-19 zatím vychází kolem 2-3% (pochopitelně toto číslo se ještě bude měnit a upřesňovat, ale již nyní je jasné, že bude o mnoho vyšší než u chřipky) při nakažlivosti kolem 3 (ani tady není ustálená hodnota).

Chválím Vaši snahu o zklidnění situace. Ale i ta by se měla dělat s relevantními údaji. A ty co se tohoto viru týká prostě zatím nemáme. Hodnotit se bude až zpětně.

Krok » teonanacatl Nakolik sebevražda přitíží v příštích životech a zda vůbec, říct nedokážu. Kdo to vlastně může říct? Kdo skutečně ví?
Církev (nebo třeba křesťané, i příslušníci jiné víry) sebevraždu odsuzují. A odsuzují sebevrahy. Ani se nepokusí pochopit, prostě toto je špatné a za to patříš do pekla (zhoršíš karmu) atd. Nepřísluší snad takový soud pouze bohu? Když soudíme druhé, nesnažíme se zasahovat do pravomocí božích? Není to rouhání? Není to větší prohřešek než sebevražda? Každý, kdo by chtěl takto šmahem soudit, by si měl uvědomit, na jak tenkém ledě se pohybuje! A nesoudit. Protože zpravidla jej to usvědčuje i z toho, že se nepokusil o pochopení dotyčného sebevraha. A ono to popravdě dost dobře pochopit nejde. Sám píšete, že jeho problémy byly řešitelné. On si to asi nemyslel. A možná my sami kdybychom se dostali do úplně stejného rozpoložení, bychom v mnohých případech jednali stejně a nikdo by nás nepřesvědčil, že je to řešitelné.
Nerad bych aby to vyznělo, že snad schvaluji sebevraždy. Neschvaluji. Ale pokouším se alespoň pochopit. A nepochopil. Tak alespoň nesoudím.