Kdy jste v sobě objevili víru v Boha? - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele josefinka1, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
JÁ ASI JAK JSEM BYLA MALA,TAK NĚJAK JSEM VĚŘILA SAMA OD SEBE A VYPTÁVALA JSEM SE NA JEŽÍŠE RODIČU.

růžička Když jsem začala obdivovat souseda-jeho chování , byl nábožensky založený ...
A pak když jsem před rozvodem navštívila boží zem Jugoslávii, tam jsem pochopila o čem je boží láska a co vlasně hledám ..otevřely se mi tam hodně oči
Tato boží láska mi pomohla přemoc i smutné věci ..
Boží láska má velký dar.Například milovat bližního svého.

Eva » růžička A je krásné,že každý tou svou cestičkou dojde k Boží lásce.

Eva » růžička Jsem moc ráda,že i druzí to cítí jako já,buď hodně šťastná.

Najdise.cz » Eva Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iza23, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ja skor verim v tu energiu...ale spominam si, ze na mna zaposobili slova Jezisa, ked som videla filmy alebo citala bibliu...ale zial nejak ma sklamali farari v kostoloch...takze mi to tak nejak nesedelo Jezis-Cirkev-Boh...no a postupne som sa nejak dopracovala aj k inym naukam a stale u mna vyhrava priroda, sila prirody a energie, ci uz v ludoch, rastlinach, zvieratach alebo celkovo energia ako taka

růžička » Eva děkuji, udělám tam trošku změnu asi není dobré se veřejně takhle proprat ..

Eva » růžička Máš pravdu,tak to je když má někdo srdíčko na dlani.

volnost Severní Čechy jsou dost zvláštní místo, kdyby nebylo jedné spolužačky vedle ve třídě, která mi vyprávěla o své víře s tak čistým srdcem, tak bych řekla, že tu nebyl nikdo, opravdu nikdo, od koho bych se o Bohu dozvěděla. Jí děkuji, že se cosi ve mě zapálilo. Od té doby jsem si povídala se svým andělíčkem a posílala po něm vzkazy jako po zlaté niti až k Bohu. Pak jsem dost pozapomněla...ale přišel čas, kdy se nedařilo v životě a já jsem zase našla cestičku...

Lud-mila Už jako malá jsem věřila na Jéžiška a asi andělíčky a volala je na pomoc, když hrozil nějaký průšvih ve škole nebo doma a ono to fungovalo. Buď mě nevyvolala, nebo podobně.
Ale postupem času to bylo nějak pořád u mě.
Víra u mě není v tom že chodí někdo do kostela, ale že ji má v srdci, tam někde uvnitř.
Vždy jsem měla k těmto věcem takovou úctu.
Ale nejvíc mi vše docvaklo až asi po 45letech, kdy jsem prošla těžkým obdobím a teď je žádám o pomoc pokaždé, když mám třeba málo benzínu, tak zázrakem dojedu, když se pokazí auto tak dojede 50km na trojku a přechody jsou najednou prázdné, protože já to tak potřebuji atd.Nezapomínám poděkovat a ta vírá je najednou úžasná, jak ji objevuji víc a víc.

eivlys Já to taky tak měla,já v sobě našla taky víru v období vážné nemoci.Vzpomínám si (ač jsem do té doby byla absolutní ateista),jak jsem každý den klečela a prosila Boha o uzdravení.A on mě vyslyšel.Našla jsem Boha ve svém srdci a jsem ráda,že jsem se nenechala ovlivnit žádnou sektou,které jen nařizují ,čemu má a nemá člověk věřit.Našla jsem si svou cestu a svou víru bez omezení.

Coala Nikdy...tedy doufám, že tu mohou psát i takový jako já

Otázky tohodle rázu a otazky smyslu zivota, smrti vyznamnosti ci bezvyznamnosti vlatni existence a podobnymi jsem se hodne zabyval tak kolem 18 bych rekl nejintenzivneji

Došel jsem k závěru ze si na tu otázku existence boha nebo nejaké formy vyšší moci vlastne nepotrebuji odpovedet ...

jeho existenci ci neexistenci proste neovlivnim ...pokud je tak tak tu bude bez ohledu na to jestli v jeho existenci verim nebo ne .....zjistil jsem ze je pro mne dulezitejsi snazit se zit dle vlastniho svedomi

Vzdy mi vadily organizované formy viry ... myslim to jak nektere skupiny vericich ziji podle spolecnych pravidel o kderych jako jedinci casto ani nepremysleli .... proste je prijali za sve, tak jako se prijmaji nazory jinych forem autorit ... paxe s nimi bavite a leze z nich nazor nekoho jineho ...neumi ani vyjadrit pocity svymi slovy ...snad rozumite co myslim

Asi proto jsou mi prijemnejsi viry vychodniho typu nebo "nabozenstvi" nekterych prirodnicch primitivnich narodu...

Osobne nemam kladny vztach k formalnim autoritam ... coz jiste ovlivnuje muj pohled i na tuto otazku ... mam sklon respektovat pouze tzv. prirozene autority ... jako u ucitelu ...nektery autoritu mel a jinemu jste se smali za zady i kdyz byl prisny jak ras

Proste pro mne je dulezitejsi hledat "vlastni" cestu


Ale jinak urcitemu typu vericich zavidim v tom kladnem slova smyslu ... je fajn mit v zivote jasno

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Už mnohokrát jsem to tu psala není to víra v boha ,je to moje víra v život, lidi a hlavně to dobro co je v nás lidech....

hela215 » růžička jednou takhle přijde ježíš za p.marií a říká:mami,bude léto,pojedeme na dovolenou,kam chceš.no a ona říká že do medžugorije.a on na to proč tam.no a ona-protože tam jsem nikdy nebyla

doufám,že si to nebereš nějak zle.mě to vždycky napadne,když čtu o medžug.kdysi tenhle vtip koloval,protože tohle zjevení údajně vyvolává otázky i v KC.

Najdise.cz » jojojo Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele melanie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Napíši to podobně jako ty.
Musím věřit hlavně v sebe, ve svůj duchovní potenciál, a potom hlavně, v to, že existuje štěstí.

Ale 100% víru nemám. Vše je důsledkem náhody.

Tyna_Tynka Tak něco málo už v dětství, ale to asi nic moc. První velký předěl začal v pubertě okolo 14. roku života. Najednou jsem se začala zajímat o různé věci, co je po smrti atd., ale bylo to samozřejmě dost "neohrabané". V té době jsem taky poprvé pocítila, že bych si chtěla přečíst Bibli, což např. moje okolí dost tenkrát překvapilo, protože rodiče nejsou věřící a vůbec v okolí jsem neměla nikoho, kdo by se se mnou o Bohu nebo podobně bavil (i přesto, že jedna moje babička je opravdově věřící a nádherná bytost, ale to naplno vidím až teď nějakou dobu, protože slovy o tom nikdy nemluvila a dříve jsem tak jasně "neviděla"). Ale začala jsem číst Starý Zákon a vůbec jsem nechápala, takže jsem to nechala být. Ovšem přesto to byl začátek. A pak přišel obrovský přelom okolo 19., 20. roku mého života - začala jsem se hodně otvírat, začala jsem daleko víc cítit a tím potkávat lidi, knihy atd. kteří/ré mi začali odpovídat na otázky, které jsem v sobě měla už dávno a sama jsem začala nalézat i další odpovědi pak už i "v sobě" a z "prostoru" a cítit další věci a úplně se mi změnil život. Zajímavé, že u mě to nebylo vůbec jako po, či kvůli nějaké události, ale skoro tak zčistajasna "samo od sebe" a sílilo to a sílilo a stále sílí a sílí. Jaká nesmírná milost, když si to tak uvědomím...
Snad bych to ani nenazývala, že jsem věřící, spíše možná přesvědčená, ale úplně nejradši říkám, že jsem prostě člověkem.
Kéž zazáří mnoho Světla do života všech.

Najdise.cz » Tyna_Tynka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Pan Božský Nesympatický Někdy kolem mých 34 tých narozenin jsem si začal hrát s kyvadlem a kartami. Kyvadlo mi odpovědělo, že Bůh neexistuje. Pak jsem přišel na to, že sám sobě Bohem jsem já. Stačilo k tomu pochopení Tajemství a pár detailů z mého života, které mi ukázaly, že jsem sám sobě svým Bohem. Své prosby "k Bohu" jsem pronášel "někomu", cítil jsem něco jako Boha, ale nebyl to Bůh jako takový. Později jsem si uvědomil, že to byly prosby k mému já, k mé intuici a k mému podvědomí.

Mé prosby byly vyslyšeny. Zažil jsem pocity a situace, které nezažilo moc lidí na téhle planetě. Od té doby vím, že Bůh je v každém z nás a že křesťanské pojetí Boha je zcestné a slouží pouze k manipulaci... Mimochodem, mnohem blíže mému pojetí Boha je pojetí čínské energie Čchi, která je ve všem (něco jako Síla ve Hvězdných válkách :-) ).

Mimochodem, věřím, že smrtelné nemoci a zranění lze v určitých případech překonat, klidně i vyléčit a stejně tak i přivolat.

Zlobím, co?

Coala » Pan Božský Nesympatický Tááák proto PanBozsky :) jj clovek zapasi se sebepoznamim a hledanim hranic vlastniho potencialu

capricorn věř a víra tvá tě uzdraví ... nevím jestli věřím v Boha ... ale určitě věřím na adělíčka strážného ... už mi několikrát pomohl ... mně i dětem

ave Měla jsem krásné dětství plné lásky a Bůh v něm nějak nenásilně byl vždy.Nechodili jsme do kostela,jen na jesličky o vánocích.Moje prababička měla v podkroví místnost a v ní svíčky,obrázky Ježíše a "záhadnou vůni"
Babička nás naučila Andělíčku můj strážníčku. Ale nikdy jsme se se sestrou povinně nemodlily.
Jinak se o víře u nás nemluvilo a přesto jsem Jeho Energii myslím vnímala vždy I když jsem dělala dětské lumpárny,měla jsem pocit,že mě chrání

Pan Božský Nesympatický » Coala Přezdívka pan Božský vznikla dva roky před tím z něčeho úplně jiného :-) V tomhle jsem nevinně :-)

růžička » hela215 A víže já na ten pobyt hrozně ráda vzpomínám.Bylo to prvně co jsem si mohla úplně osvobodit od všech a všeho kolem sebe.Od té doby nejsem tak horká krev a jsem o dost klidnější.
Ta cesta se nijak neplánovala , bylo to ze dne na den , jela jsem tam solo, nikoho sem neznala.Šlo o silně věřící lidi , zahalili mne vnitřním klidem.Setkání s vizionáři bylo úžasné.
Prvně jsem se tam setkala s něčím nadpřirozeným a přitom úžasným o čem celá léta hodně přemýšlím a dost to i můj život ovilvnilo.
Toto místo je hodně posvátné možná bohužel už komerční , ale stále jistě hodně zajímavé.
Jako dodatek -věřím v pána Boha, ale do kostela chodím jen zřídka.
Mám ho stále vsrdci

Aillé Díky své životní cestě a zkušenostem s ní spojemým jsem došla k víře v Sílu, která je nad námi. Taky mám zkušenosti, že andělé pomáhají.

miluška medvídková Nevěřila jsem v Boha díky výchově ve školách. Byli mě směšní všichni ti lidé, kteří pospíchali v neděli do kostela, dostali odpustky a vesele dál hřešili, kradli a podváděli a hlavně se pomlouvali.
Před 5 lety jsem se dostala k reiki, všechno se ve mně změnilo za jeden den, protože ta síla a láska proudí tak, že to nelze přehlídnout. Pak jsem dospěla k nádhernému poznání, že nejsem nikdy sama, On je ve mě, já v něm, všechno co je- každá květina, zvíře, člověk, je stvořeno Bohem a já jsem součástí. Je to tak nádherný pocit, večer ležím v posteli a děkuji mu za všechno, i za to zlé, které mě poučilo. Jsem ve stálém úžasu z toho, jak je naše planetá nádherná a co všechno mám a dokážu.

Coala Zajímavé, že jsou v této diskuzi takřka samé ženy ... že by to enem potvrzovalo, že vnímame věci jinak