Já když jsem byla hodně nemocná každý večer jsem se modlila k Bohu,že ještě nemohu odejít a Bůh mě vyslyšel a já se uzdravila a za tomu děkuji,že je se mnou.
Lud-mila
Už jako malá jsem věřila na Jéžiška a asi andělíčky a volala je na pomoc, když hrozil nějaký průšvih ve škole nebo doma a ono to fungovalo. Buď mě nevyvolala, nebo podobně. Ale postupem času to bylo nějak pořád u mě. Víra u mě není v tom že chodí někdo do kostela, ale že ji má v srdci, tam někde uvnitř. Vždy jsem měla k těmto věcem takovou úctu. Ale nejvíc mi vše docvaklo až asi po 45letech, kdy jsem prošla těžkým obdobím a teď je žádám o pomoc pokaždé, když mám třeba málo benzínu, tak zázrakem dojedu, když se pokazí auto tak dojede 50km na trojku a přechody jsou najednou prázdné, protože já to tak potřebuji atd.Nezapomínám poděkovat a ta vírá je najednou úžasná, jak ji objevuji víc a víc.