Diskuze, Diskuzní fórum

MG34 » aktigram Asi začnu pomalu rozplétat tu spirálu zla, která se tvoří v životě všech lidí. Resp. alespoň to zatím trochu naznačím, aby bylo jasné, kam mířím.

Jako příklad si vezmu manžela, který podvedl svoji manželku se svojí kolegyní (první zlo). A menželka se to dozví, ale z nějakého důvodu dává přednost spolehlivému příjmu, který díky manželovi má a rozhodne se to tolerovat (druhé zlo). Řekněme díky svému rodinnému vzorci, protože u nich v rodině se to tak vždycky bralo, že příjmy jsou na prvním místě a vztahy na druhém (třetí zlo a původ druhého zla). Ale proč se to u nich v rodině tak vždycky bralo? Protože ještě předchozí rodinné generace zažily existenční bídu a soustředily se v životě na její předcházení (původ zlého vzorce). Proč jim ale kdysi vadila ta existenšní bída? Protože je k tomu vedla nějaká jejich dřívější mateřská výchova, že bída je špatně a je třeba JAKKOLIV reagovat (i za cenu dalšího zla). Takto se dá celkem dlouho pokračovat a troufám si tvrdit, že na začátku nebude žádný neandrtálec - ti byli podle mne ještě čistí a přirození. Bude to nějaká nepřírodní společenská vazba "moderních lidí", od které se to odvíjí - něco, co se upeklo v nově vzniklé a od celku oddělené části kolektivu..

MG34 » aktigram Začnu trochu z druhé strany (než se dostanu počátkům zla). Tato větná konstrukce je v diskuzi samozřejmě špatně:

sme prišli v tomto čase nie preto aby sme ...
ale prišli sme preto aby sme ...

Dala by se tolerovat u něčeho zjevného a nesporného - ale v dané situaci je to prostě fabulace, navíc přednesená nekompromisně - zdánlivě nedávající skulinku k nesouhlasu.

Ale já jsem tu skulinku našel - není pravda, že se pohybujeme "v dobach o ktorých skutočne nevieme nič" - víme dost a víme čím dál tím více. Ještě nějakých 150 let zpátky se o neandrtálcích vůbec nevědělo a takových 10 let zpátky (dokud nezaúřadovala genetika) se ještě myslelo, že byli vedlejší vývojová větev a nebyli to ani naši přímí předkové. Dnes toho víme dost a pravděpodobně ještě více zjistíme.

Zvláštní, že celkem správně uvádíš návod "Pretrhnuť staré vzorce a tým zmeniť aj zlo", ale bráníš se hlubšímu ponoření do staré doby. "Staré vzorce" se bez jejich zmapování od prvopočátků ale přetrhnout nedají.

No a když navážu na ty "staré vzorce", začnou se zviditelňovat i počátky zla. Zatím nejstarší tady zmíněné vzorce jsou mateřství, "přirozené" rozdělení společnosti na matky a lovce - a já se v nejbližších dnech a týdnech pokusím nějak popsat sled návazností, jak se z těchto starých vzorců staly "nové vzorce zla" - touha po majetku, po moci, po ovládání druhých, po překonání odporu, atd.

MG34 » aktigram Odpovím otázkou.

Když ti v lodi (vezmu jako příklad středně velký hausbót velikosti rodinného domu) začne stoupat voda - budeš "vychádzať z bodu toho čo žijeme"? Tzn. popadneš kbelík a začneš do něj vodu nabírat a vylévat z okna ven zpět do řeky?

Anebo budeš pátrat po příčině a zkusíš najít a utěsnit díru a pak teprve začneš vylévat vodu?

MG34 » MIKULAS Snažím se jenom udržet to, co mi jde nejlépe - jednoduchost, srozumitelnost a správný postup. Sestřelování všech odboček k tomu neodmyslitelně patří. A rozpoznání omylů (které se teprve stanou) rovněž.

Asi se trochu podrobněji vyjádřím k jednomu tématu, které tě neustále pohlcuje a odvádí tvoji pozornost (zbytečně) jinam. Mateřství a vzájemná vhodnost partnerů. Ani jedna z těchto dvou oblastí není důležitá. Obě totiž nutně vychází z rozdělení společnosti (na muže a ženy). Lásku vpodstatě spojuješ s pohlavním kontaktem mezi těmito skupinami obyvatel.

Ale to není nutné a není to ani správně. Správná láska je jenom ta bezpohlavní - taková, která nepředpokládá rozdělení společnosti. Jedině za takových předpokladů je možné se vyhnout zlu. Žádná konkurence při sestavování partnerských párů (mimochodem dost častá příčina zla), žádná předem daná úloha ve vztahu, žádné přenášení lidských problémů na další generace (mateřství).

A v tom je zakopaný další velký zdroj zla - mateřství. Většina zla pochází už z mateřské výchovy. Možná úplně všechno?

V tomto směru celkem fandím novým trendům, které přináší zajímavé novoty - sebeurčení pohlaví, nemateřskou výchovu a vůbec alternativní přístupy do dříve striktně tradičních oblastí.

Nicméně z diskuze o definici zla bych mateřství úplně vyloučil. Minimálně bych vyloučil jeho zdánlivě kladnou roli. Je velmi naivní předpokládat, že funkce (matka) garantuje správný výsledek činnosti - mateřství. Tohle se nedá odhadnout dokonce ani astrologicky (vzhledem k mnoha nepředpokládatelným vlivům).

Mateřství v záporné roli má ale naopak ke zlu velmi blízko. A ta role se nedá nějak zachránit astrologicky podmíněnou volbou. Je to složitější..

MG34 » MIKULAS Opět budu muset vstoupit do linie, kterou se vlákno ubírá.

Od konce nebo od prostředka se o zlu mluvit nedá - to asi znají všichni a všichni na to soustředí svou pozornost. Všichni ví, kam zlo vede. Čím je zlo na své cestě dál, tím je rozpoznatelnější.

Ale to je zásadní chyba - já bych rád rozklíčoval úplný začátek a o zlu se bavil jenom na tom začátku - co se odehrává potom už není důležité a většinou už se s tím stejně nedá nic dělat. Vytloukání klínu klínem..

Proto je důležitá znalost o počátcích lidského druhu, o neandrtálcích, o prvotním rozdělení společnosti. A naopak je zavádějící příběh desperáta, který se na svou cestu dostal skrze rodinnou bídu.

Hlavní téma zní: neoprávněná výhoda (zlo) se dá získat jedině při nějakém rozdělení společnosti - bavme se tedy (abychom se drželi na začátku) o matriarchátu, patriarchátu nebo jiném starém rozdělení společnosti, které s různými mutacemi přetrvává dodnes a je klíčem k nazírání novějších rozdělení společnosti (chudí/bohatí, evangelíci/kotolíci, atd.).

MG34 » MG34 Dnes v 16:00 to na ČT2 opakují, tak se dívejte - je to zajímavé.

Hlavně ty pasáže o genech, o výhodnosti psychické deprese z hlediska evoluce, o divných způsobech funkce autistického mozku a mne zaujala i ta záležitost s oštepem.

MG34 » aktigram Díky za reakci - je taková .. opravdová .. a dobře doplňuje to, co tu probíráme.

"zlo je v každom z nás, je to naša temnota"

to je přesně ono, zlo je mnohem přirozenější součást každého člověka, než by většina byla ochotna připustit, souvisí s tím i to povídání o Lilith

jinak ta definice na wiki právě vůbec není - proto jsem to vlákno vlastně založil

svým způsobem navazuju i na ten dokument o neandrtálcích (co jsem právě shlédl) - nabízí to sice více otázek než odpovědí, ale takové to s lidskou populací prostě je - vývoj byl hrozně složitý, nejednotný (spousta větví, poruch a slepých odboček) a většina lidského konání je tak nějak vytržená z kontextu toho všeho - a podle toho to vypadá..

MG34 » MIKULAS Na základě shlédnutého pořadu mám jednu vysvětlující informaci k tomuto:

"Specialisté si aplikace, metody a výsledky výzkumu DNA, žárlivě střeží mezi sebou."

on je ten důvod "střežení" mnohem prozaičtější - k rozkódování něčeho tak složitého (jako kombinace DNA) je potřeba obrovské množství dat a enormní výpočetní výkon k jejich zpracování - já jako informatik tomuto omezení velmi dobře rozumím a chápu ho..

už dávno pryč je ta doba, kdy mohl jakýkoliv nadšený amatér využít mezivýsledků výzkumu a přijít s něčím novým..

MG34 » MG34 https://www.ceskatelevize.cz/porady…

tohle přišlo jako na zavolanou (dá se to přehrát, web ČTV to umožňuje) - hodně se tam mluvilo i o genech a o psychických poruchách (autismus, deprese, závislosti) a také o tom, že afričani genetiku neandrtálců nemají

MG34 » MIKULAS Ono je to o dost složitější a já se zasekávám hned na začátku - protože udělat chybu "někde na začátku" je velmi obtížně zjistitelné a má to přitom dalekosáhlé důsledky.

"Neandrtálce máme v DNA každý z nás.
Stejně tak všechny mezistupně evoluce, včetně autismu."

Tady bude nějaký problém - minimálně s těma neandrtálcama - existuje poměrně velká skupina obyvatel (možná až tak půlka ze všech na světě), která je v genech prostě vůbec nemá - ti ostatní tam něco z neandrtálců mají, protože docházelo ke křížení, ale v určité oblasti světa ke křížení nedocházelo - v subsaharské Africe. To je tuším celkem přesně geneticky dokázáno. Autismus nevím, tam jsem nedohledal dost informací, ale možná tam bude něco podobného.

Jinak zmiňuješ, že su lidská bytost. Ono to má něco do sebe ve smyslu vnímání ideálu lidské bytosti. Možná právě neandrtálec byl ideál lidské bytosti? Možná nebyl schopen konat zlo a proto byl vytlačen lidmi moderního typu, kteří mají zlo jako svoji přirozenost..?

Úvahám kolem žen, matek, dětí atd. tak nějak nerozumím - jdou mimo mne. Přijdou mi ty vazby umělé - "zbytečná nadstavba k základnímu žití" - asi tak bych to zhruba charakterizoval. A možná je v tom schován i princip "toho zla", o jehož definici se snažím. Holé základní žití nedokáže žádné zlo vygenerovat. Ale všechny jeho složité nadstavby ho v sobě mají zakuklené..

MG34 » MIKULAS Asi ano. Já jsem se pokoušel linii tématu udržet v základní rovině a uteklo mi, že možná právě tady (lidi/systém) je to zakopané..

Ještě jsem měl jeden důvod, proč jsem chodil obloukem kolem tématu "lidi" - sám se za člověka ("moderního typu") nepovažuju. Považuju se za neandrtálce i když tak nevypadám. Ale mám jednu specialitu, která mne k tomu hodně blíží - autismus (nedávno oficiálně diagnostikovaný). Takže jsem se necítil úplně povolaný na vyjadřování k vám, lidem.

Začnu tomu všemu nějak dávat tvar. A stanu se samozvaným mluvčím neandrtálců (a trochu z toho bude jasnější i proč se nezapojuju do diskuze "Proměny dívky v ženu a posléze v maminku")

Lov byl "odjakživa" společnou činností mužů a žen. Podobně jako ve zvířecí říši. I my, neandrtálci, jsme to tak měli. Rozlišení mezi mužem a ženou nebylo nikdy moc důležité. Ale něco se stalo - někde v Africe se odehrála jakási společenská proměna (ne najednou, ale v průběhu mnoha generací), díky které se část lidí dostala do úplně jiné role - do role matek a udržovatelek ohně a rodu.

Historici často zmiňují okamžiky novější lidské historie, kdy došlo k uvolnění části lidí z běžných prací (sloužících k přežití) a jejich nasměrování k "novým činnostem" - výboje, vynalézání, obchodování atd. Jedním takovým příkladem byla "neolitická revoluce" - najednou byla velká nadprodukce jídla a sposta lidí se začínala nudit.

A prvním takovým okamžikem (který ale žádný historik nezmiňuje, pokud vím), bylo rozdělení společnosti na lovce a udržovatelky ohně. Oheň někdo udržoval i u nás, neandrtálců, ale nebylo striktně dané, že to budou ženy a matky. Ta funkce udržovatele ohně nebyla takto předem určená a nemusela být dlouhodobá.

Co se tím ale stalo? Ženy najednou měly úplně jiný denní program, měly poměrně dost času ke konverzaci a dokonce se z toho stávala i jakási společenská nutnost, aby se v kolektivu takto jinak prosazovaly. Tahdy lze také hledat původ pojmů matriarchát a patriarchát. Další věc je to, že rannou výchovu dětí měly na starosti zase jenom ženy.

Tady si dovolím zase malou osobní odbočku - moji rannou výchovu neměl na starosti žádný člověk - a tím méně žena - jako autista jsem žil ve svém vnitřním světě. Takže ženský pohled na svět je mi zcela cizí.

A kam to směřuje, že ranná výchova dětí je čistě ženská záležitost? Z žen vyrostou ženy a z mužů vyrostou napůl ženy. Povšiml jsem si v nedávné době, že hodně mužů má tyto ženské prvky povahy a díky nim se paradoxně lépe prosazují v kolektivu mužů.

Tady se dá dohledat důvod toho, co trefně popisuješ jako "patriarchát, kterému vládnou ženy" - obrazně určitě a někdy i doslova.

Napsal jsem toho zatím dost - nechám uležet a pak se dostanu více k tomu systému.

MG34 » MIKULAS "si lze pojistit zisk z potravinářské výroby a z úrody, která bude teprve vyrobena, zasazena a sklizena"

ono to může narůst do ještě více překombinovaných (zlých) forem - něco, co bude teprve vyrobeno/vypěstováno může sloužit jako způsob ručení za "úvěr", který na to někomu dá banka - a ten úvěr pak v případě smrti nebo krachu (toho kdo si půjčil) přejde na někoho jiného a případně ovlivní i nějaké to plnění jeho závazků k dodavatelům, zákazníkům a já nevím komu ještě

tyto komplikace (úvěry a jejich putování) jsou samy o sobě zlo - už jenom to, že mohou vůbec legálně existovat, je obrovský problém - takže neoprávněné obohacení (pokud je legální) má viníka v tom, co způsobilo, že je to legální

Neukazuju na lidi nebo systém - to je na jinou debatu. Jinak já jsem sice psal "lichva", ale problém je prakticky jakékoliv půjčování financí - ne jen to, čemu se říká lichva oficiálně..

MG34 » MG34 S obchodem souvisí další praktická aplikace zla - a to je smlouvání.

Smlouvání při obchodování (poměrně masivní v některých kulturách) je celkem jasné zlo (získání neoprávněné výhody) dokonce i z pohledu části běžné populace. Hodně lidí má proti smlouvání výhrady, jenom nemá správně pojmenovaný důvod.

Pojmenování je možné odvodit v tomto vlákně.

Dalším jasným negativem (zlem) obchodování je lichva. Situace zašla dokonce tak daleko, že určitý typ lichvy je postaven mimo zákon, ve středověku to dokonce bylo omezené ještě víc (neznám přesně podrobnosti) - jenom vím, že když nemohli peníze půjčovat křesťané, chopili se toho židé (a na tom dost zbohatli).

Ale zase - chodí se kolem toho jako kolem horké kaše, jen to nikdo správně nepojmenuje a nějak to vždycky funguje dál..

MG34 » MG34 Mám jeden doplněk k definici - ze světa "aplikovaného zla".

Naznačil jsem dvě hlavní oblasti, kde se definice zla používá - filozofie a psychologie.

Ale nad nimi ještě stojí "aplikace" těchto činností (zejména aplikace psychologie) - při kterých se zla rovnou zneužívá - přímo zla, ne jen jeho definice. A jedním konkrétním příkladem takové aplikace zla je obchod. A s obchodem souvisí mnoho dalších (psychologických) činností - za všechny jmenujme například reklamu.

Účelem obchodu je prodat, obohatit se. Tím nemyslím "poctivou práci" ve smyslu tkadlec utká z nitě látku a za to mu krejčí nabídne jídlo nebo rovnou něco ušitého. Ani není účelem se handrkovat o množství jídla, které za dané množství látky náleží. To je jiná otázka. Účelem je porovnat 2 tkalce, kteří odvedou stejnou práci - ale potom za ni požadují každý jinou odměnu (a je jedno, co za tím vězí - reklama, ukecanost, cokoliv).

Jeden z nich se zjevně obohacuje neoprávněně. A když ten rozdíl omlouvá "přidanou hodnotou", jsme na stopě (zla).

A generálním zastřešením těchto principů (zla) je volný trh.

MG34 » MIKULAS Zajmavé, jak zmiňuješ tu evoluci - ono je to o dost složitější - zkusím nastínit některé směry úvah.

Poslední člověk, který evolucí vznikl "přirozeně", byl neandrtálec. Paralelně ale začal vznikat člověk "moderního typu". Tam už to ale evoluce tak úplně nebyla - začaly vznikat jakési "společenské tendence", které ten výběr podmínily - to už bych pod evoluci vůbec neřadil - něco málo naznačuješ (patriarchát, školy, atd.).

Dlouhá léta žili neadrtálec a náš přímý předek vedle sebe. Docházelo i k nějakému tomu křížení (kromě subsaharské afriky - tam jedině to v genech nemají) a člověk postupně začal neandrtálce vytlačovat, až je vytlačil úplně - vymřeli (poslední žili tuším někde na Gibraltaru).

Neandrtálci ještě neměli tak striktní rozdělení podle pohlaví, jako máme my, lidé. To až my jsme rozdělili společenství na matky (a udržovatelky domácího ohně) a živitele (lovce).

A až s tímto rozdělením poprvé přichází zlo. Vždycky když společnost něco rozděluje, tak vzniká podhoubí pro vznik nějaké neoprávněné výhody - zla.

Prvním zlem (hříchem) pak asi bylo vytlačení neandrtálců ze světa. Od "našeho ohně, který udržujeme" "od našich zvyklostí, které jsme si (u ohně) zavedli (nebo spíše zavedly? - protože kdo "vládl" u ohně?).

A když se vrátím k tomu rozdělení společenství - slovo "maminka" ho dost symbolizuje - není to vlastně prvotní původ všech problémů, takto dělit společnost?

Budoucnost nabízí mnohé možnosti (je otázka, jak to vlastně bude) - a jednou z nich je i smazávání těchto rozdílů - třeba v současnosti je poměrně populární dělat velkou vědu kolem práva na sebeurčení vlastního pohlaví. Dlouho jsem to nechápal, ale teď už asi pomalu chápu.

MG34 » MIKULAS Ona ta pozornost resp. to její vyžadování má 2 roviny - oprávněně a neoprávněně.

Když má dítě hlad a zabrečí si, že chce nakojit - to je oprávněně.
A když se dítě třeba nudí a předvádí se v jízdě na tříkolce - "podívejte se, jak jezdím!" - tak to už je neoprávněné dožadování se pozornosti - a blíží se stejnému principu jako ten vandalismus.

Oprávněným dožadováním se pozornosti samozřejmě prošli všichni. Ale tím neoprávněným už všichni ne (nebo alespoň ne ve velké míře). A právě v tom je něco schovaného. A souvisí to právě se zlem. Dá se říct, že neoprávěné dožadování se pozornosti bude asi hrát nějakou úlohu i v té definici zla. Tímto malým zlem možná všechno začíná. Malé zlo má vlastnost, že vždycky vyroste.

MG34 » MIKULAS Rozumím. Zkusím doplnit, jak to takto "od konce" resp. asi "od prostředka" vnímám já.

Na příčině vandalismu se asi shodneme - dožadování se pozornosti (která dříve chyběla). Otázkou je, jestli to platí i pro origo-vandalismus - Vandalové kdysi obsadili Řím a slíbili, že nikoho nebudou zabíjet. Což také dodrželi, ale rozhodli se alespoň všechno to tam rozbít. I to by asi spadalo do stejné kategorie "dožadování se pozornosti". Ve srovnání s Římem byli Vandalové od světa přehlíženi, takže se takto domáhali svého místa pod sluncem. Takže asi ano - platí to i pro "Vandalismus".

Vrací mne to ale zpět k mé základní definici zla - je vandalismus neoprávněná výhoda proti zbytku světa? A při takto chápaném pojetí vandalismu skutečně ano. Neoprávněná pozornost (výhoda) proti zbytku světa - svět vidí to, co by jinak bylo přehlíženo.

A z toho se zrovna dá pokračovat - zlo je jakákoliv neoprávněně získaná pozornost. Vlastně jakékoliv neoprávněné dožadování se pozornosti.

Dožadování se pozornosti je vlastní většině dětí - takže většina dětí se pomocí (svého) zla vychovává. Je to smutné, ale je to bohužel tak. Jsou i výjimky, kdy se děti pozornosti moc nedomáhají (například autisti). Otázka je, jestli to pak nepřispěje k nějakému jejich nezdravému vývoji oproti jiným dětem. Jedním takovým příkladem jsem já sám - a zatím přesně neznám mechanizmus vzniku mé úzkostné poruchy - že by to bylo tím, že jsem se jako dítě nedožadoval pozornosti?

MG34 » MG34 Vypadá to, že se po nehodě pomalu vracím do formy. Dříve vždycky platilo, že jsem s něčím kontroverzním vylezl na světlo a hned se vyrojilo několik potrefených hus a začala jejich sebeobhajoba (většinou jenom začala, protože jsem jim v tomhle nevyšel vstříc a utnul jsem jim to v základu).

A to se stalo i tady - jeden pochopil, že v mém vlákně není šéfem vlastní obhajoby (res. manipulací k tomu směřujících) - a založil si vlastní vlákno, ve kterém si to chce rozherát podle svých not.

A druhý pochopil, že povrchnost (a manipulace tím směrem) mu tady také neprojde, takže smazal všechno (co napsal) a vyklidil pole. Zbyly po něm jenom citace, co jsem vložil do svých reakcí.

Ale nabízí se určité pokračování, ke kterému mne nedávno v televizi inspiroval film "Velké nic". Ten film byl plný různých forem zla a jako třešnička na dortu tam bylo i hodně politiky, která má zlo už v základu.

A nabízí se i určitá zkratka, zatím bez podrobnějšího vysvětlení. Jakmile jsou "tam" nějaké emoce, tak je tam určitě i nějaké to zlo..

MG34 » Tedy Úhel pohledu / názor (momochodem je to totéž) je velmi záludná věc - způsob, jakým tato společnost nekorektně umožňuje lidem ze lži dělat pravdu. Je ale vždy jen jeden "úhel pohledu", který je jediný správný a až z tohoto úhlu pohledu se pak dá rozhodnout, co je pravda.

Zkus si představit "diskuzi" v matematice, kdy učitel dá dětem příklad 2+2=? Objeví se spousta "názorů", že 2+2 pětikoruny = 1 desetikoruna nebo podobných odboček od základní desítkové soustavy a konzistence sčítaných věcí. Ale správná odpověď je 4 - bez diskuze a bez možnosti uhnout k názoru.

Když navážu na příklad s barvou - někdo řekne "nebe je modré" a někdo řekne "nebe je šedé" - v dané situaci lze použít přístroj, který opticky zaznamená barvu a z pohledu RGB vyhodnotí její složení. Pak lze diskutovat o tom, jestli dané hodnoty RGB spadají pod modrou nebo pod šedou (záleží pouze na definici). Ale dávat hned ze začátku prostor "názorům", jestli je to šedé nebo modré - to je jako generální pardon pro případnou lež, která se vzápětí narodí.

Příklad s ošklivostí a krásou je rovněž možné nahlížet z jediného úhlu pohledu - nejprve se nějak kategorizují archetypy lidí podle způsobu vnímání krásy/ošklivosti - a potom se jenom ohodnotí, že pro takový archetyp je to krásné, pro další také a pro nějaký jiný ošklivé.

"Kdybych měl takhle hloubat ... tak bych ..."
tohle je nekorektní úvaha - do extrému tlačíš něco, co není vůbec extrémní

"když už někdo považuje pohádku za zlo, tak co už jiného nepovažuje?"
další podobná nekorektní úvaha, která tlačením do extrému dává rovnítko mezi dobro (resp. absenci zla) a pohádku - tak to ale není - drtivá většina pohádek obsahuje nějaké malé zlo na té "dobré" straně - zkus najít příklad pohádky, kde to tak není - a já ti ukážu, že i tam to tak je..

"To má být pro děti ponaučením a výstrahou, aby takové nebyly."
tohle má v sobě i druhou stranu mince - bohužel je to i návod, aby takové byly ve smyslu „Kdo s čím zachází, tím taky schází.“ - aby dělaly malé zlo, když mají dojem (jenom dojem - i to je kámen úrazu), že hrozí velké zlo

MG34 » Mici Angóra On ten zmíněný příběh má v sobě ještě předpokládané pokračování (minimálně na straně závistivé starší ženy).

Menší zlo má jednu velmi nepříjemnou vlastnost - roste. Takže ona si zvykne na aplikaci menšího zla a postupně bude přidávat na intenzitě...

https://www.youtube.com/watch/…