Diskuze, Diskuzní fórum

MG34 » tulačka_gryf Dost razantně si protiřečíš už na prvních 2 řádcích..

Zlo neexistuje
Zlo je...

Další záludnost vnímám ve využití jiných nedefinovaných pojmů "dobro", "Satan" atd.

Zastavil bych se u zmínky "To zlo je naše. Náš výtvor." - v jistém smyslu to platí pro příběh "menšího zla", které většina lidí hledá (a pak ho ale stejně nechá růst do mnohem větší velikosti). Svět je plný malých zel. Ve většinové společnosti je to dokonce princip jejího fungování.

Patřím ale k lidem, kteří se do většinové společnosti nehlásí.
Nehledám "menší zlo" a nepřijímám ho jako "motor lidství", jak ho vnímá většina lidí - zejména těch, co jsou zvyklí sedět u ohně a u toho klábosit.

MG34 » Tralalala100 Ona vlastně žádná astrologie ani není.

Je jenom psychologie (a to tak, že hodně) a pak spousta impulsů, se kterými ta psychologie pracuje.

Astrologie je jenom takové ucelené seskupení impulsů (a je celkem jedno, jestli reálných nebo imaginárních) - potrava pro psychologii, když má někdo hlad.

Víc bych v tom nehledal.

MG34 » okázalá diva Potřeboval jsem opravdu pořádnou ránu do hlavy, abych si uvědomil 2 svoje psychologické problémy.

Ale o tom, jestli je moje vidina obrazu světa porucha nebo realita, má smysl mluvit asi jako o absolutním a relativním času (když existuje teorie relativity). Jinými slovy - málokdo o tom něco pořádně ví, už z principu, protože je to na hranici lidského poznání a dotýká se to samotného způsobu fungování mozku.

MG34 » Nabi* Ahoj, mám za sebou jeden semestr čínštiny na vysoké škole. Ale je to hrozně dávno (více než 20 let) a moc si z toho už nepamatuju. Ta výuka vznikla trochu jako příležitost - na škole působila manželka jednoho spolužáka - rozená a vyrostlá v Číně, neuměla česky, ale uměla trochu anglicky. Vzděláním matematička/informatička jako my. Ale rozhodla se učit čínštinu jako nový předmět.

Do toho předmětu chodilo pár lidí - byli jsme tam většinou tak dva nebo i jen já sám a k tomu učitelka.

Učebnici jsme žádnou neměli - tehdy snad ani žádná nebyla. Ona si to pojala po svém - mluvila obecně o Číně, o různých částech země a různých dialektech a jejich vzájemné srozumitelnosti. Učila nás tuším kantonštinu https://cs.wikipedia.org/wiki/… A mluvila o historickém pozadí toho všeho - hlavně psaní. Také jsme rozebírali znak - co všechno se do něj maluje a jak funguje jejich klávesnice na počítači (jednotlivé klávesy jsou určené pro různé části znaku). Tu klávesnici doporučuji sehnat a nainstalovat doma.

Ze samotného jazyka už si nepamatuju vůbec nic..

MG34 » Najdise.cz Kdo chce kam, pomozme mu tam.

MG34 » zelenooccka Díval jsem se na horoskopy sebe a dvou dalších autistů (mých příbuzných) - a nevidím tam žádnou spojitost..

Snad jedině blíže nespecifikovaný (a u všech různý) vliv znamení vodnáře.

Neochota podřizovat se jakékoliv "lidské autoritě" je pro autismus charakteristická.

MG34 » Najdise.cz "Sdílej"

tohle mi dost nesedí - jednak je to proti mé autistické přirozenosti, zvlášť u lidí, které dobře neznám

...a totéž se dá říct o dovětku "prosím" - buď něco udělám nebo ne a takový dovětek to vůbec neovlivní, maximálně mne úplně odradí - jako autista tyhle společenské hrátky (možná se ti nechce, ale udělej to pro mne, PROSÍM) vnímám dost negativně.

MG34 » zelenooccka Mám letos oficiálně diagnostikovaný autismus (aspergerův syndrom) - mám ho od narození, takže je možné se podívat na můj radix - co se tam dá vyčíst.

Vždycky jsem věděl, že su jiný, ale netušil jsem, co se mnou je. Nicméně pár lidí (i odsud) mi ten autismus tipovalo - to jsem ještě nevěřil, že mám autismus. Uvěřil jsem až po nehodě, kdy jsem byl připravený, že se mnou něco asi bude - a odtud byl už jen krůček k přijetí dovětku "ale tohle mi bylo už před nehodou".

Jen ten můj autismus není úplně typický - poruch autistického spektra je hodně a ta moje se zkombinovala asi s tím, že se mi v ranném dětství matka vůbec nevěnovala. Takže jsem si vypěstoval potřebu hledat ukotvení kolem sebe - a ne u své matky. Takže na autistu su až moc společenský.

MG34 » MG34 Mám jedno menší "pokračování" - včera mi v nemocnici zjistili, že mám zápal plic. Dokonce si mne tam hned chtěli nechat a tlačili s tím na mne - dost nepříjemně (hlavně ty tupé zdravotní sestry). Naštěstí jsem odolal - oficiálně diagnostikovaný Aspergerův syndrom je v tomto směru úplně zlatý :-)

Takže to v klidu léčím doma předepsanýma antibiotikama a za 14 dní bych měl jít už jen na kontrolu, jestli su zdravý.

ALE

Dovedlo mne to k dost nečekaným úvahám - vždycky jsem si myslel, že ten autismus mám od báby a matky. Jenže on ho možná měl i děda - matčin otec. Byl to podivín, uzavřený do sebe, pěstitel kaktusů, truhlář. Vůbec s nikým si nerozuměl, jenom paradoxně se mnou..

A jak jsem na něj teď přišel? Při jeho smrti v roce 1999 (mimochodem v den mých narozenin) také hrál roli zápal plic, nemocnice a asi i ten autismus. On by se z toho zápalu plic i sám doma nějak dostal, ale sousedka zdravotní sestra zařídila v dobré víře tu nemocnici. Tam ho sice vyléčili, ale naplno se tam projevil ten jeho autismus (o kterém se nevědělo) a od té chvíle nikdo nevěděl co s ním - a bába (sama taky autistka, což se také nevědělo) se od něj distancovala a nechtěla ho vzít domů. Nemocnice ho tímpádem strčila do nějaké LDN, kde na něj nastoupili "dorážeči" - sebrali mu brýle, pravidelně mu dávali velkou dávku sedativ a do týdne byl na prkně (asi hladem nebo žízní).

No a teď po letech jsem hodně ocenil, že jsem nevlezl do podobné pasti jako on. Autista v nemocnici to má hodně těžké - ne s doktory, ti to respektují. Ale se všemocnými zdravotními sestrami a s ostatními pacienty..

MG34 » tajga "Lidsky" řečeno, mi nehoda "otevřela oči", ale přesně autisticky je to trochu jinak - vypěstoval jsem si za ta léta psychický blok, že mi "nic není". A nehoda ten blok sestřelila, protože po nehodě už bylo přípustné, že "mi něco je". No a odtud byl už jen krůček ke konstatování, že "tohle jsem měl už před nehodou".

Popisované "aspergerické rysy" potvrzuji - jsou mi také vlastní. Jen jsem se je už zase naučil víceméně zakrývat.

Jinak potvrzuju, že platí "vědomí vlastní diagnózy prý většinou docela důležité" - jakmile jsem se diagnózu dozvěděl, jakobych se podruhé narodil - teprve teď mi do sebe všechno zapadlo a mohl jsem si život podle toho přeskládat a zpětně přehodnotit.

Ještě abych se trochu vrátil k původnímu tématu - svět bez matek je asi pro všechny autisty špatně, ale u mne to je trochu jinak - já bych ho uvítal, protože je to pro mne realita už teď..

MG34 » tajga Aspergerův syndrom, přesně tak. Zjistil jsem i odkud se to ke mně dostalo, protože je to víceméně dědičné (budeš si "původ" zjišťovat i u syna?). Já jsem to "získal" od té mé problematické matky a od její matky - v té větvi rodiny byli bohatí sedláci a k tomu evangelíci, takže se prostě často brali i více nebo méně vzdálení příbuzní, protože moc jiných možností neměli. A to je podhoubí pro spoustu různých psychických poruch, viz třeba Habsburkové. Jinak u žen se údajně autismus za celý život nemusí vůbec zjistit.

Potvrzuji tu moji sebedisciplínu, jak píšeš - a bude to souviset s tou nefunkční matkou. Každopádně důvod tak pozdní diagnózy je celkem prozaický - je to 2 roky, co jsem měl brutální nehodu na kole, kdy mne srazilo auto. Byla tam částečná ztráta paměti a návyků (možná i klinická smrt) - a zjišťovalo se, kde se moje psychické problémy najednou berou. Nejdříve si všichni mysleli, že to je z té nehody - ale zjistilo se, že ne - a dost mi to zapadlo do kontextu toho, co jsem od dětství celý život prožíval.

Potvrzuji i trapnost a děsivost "různé zábavy, školní besídky, nedejbože cokoli, co zavání romantikou" - tohle jsem začal příznivěji vnímat jen pod tlakem toho, abych nevybočoval, ale reálně to vnímám vpodstatě úplně stejně jako on..

MG34 » tajga Směrem k autismu (který mám teď už oficiálně diagnostikovaný) to posunu rád. Zatím se všichni hlásili jen k příběhu knihy/filmu.

Zmiňuješ, že vztah matky(tebe) a jeho je v pořádku. Věř, že to je dost důležitá součást jeho světa a určitě z jeho pohledu přínosná. Pouze jde o to, aby se příliš nefixoval a nebál se občas odpoutat a zařadit se do nějakého "jiného" kolektivu - například mezi ty šachisty.

Mimochodem také jsem chodil do šachového kroužku, asi z podobných důvodů, ale já jsem neměl "funkční" matku (ani neznám ty správné pocity dítěte k matce), takže mne to do těch "jiných rodin" více nutilo - pro mne to nebyla náhrada, protože nebylo co nahrazovat, spíše jsem vždy cítil potřebu někam/k něčemu patřit, což má většina lidí zařízené právě fungující matkou..

Jinak autismus se obecně s emocemi vylučuje - alespoň v mém případě se jim vyhýbám a moc je neprojevuju, ale číst v nich umím. Třeba to bude mít podobně - neodpovídá na ně, jak sis zvykla u jiných lidí, ale vnímá je a zařazuje si je podle nějakého svého vlastního klíče a pak už s nimi tak počítá.

MG34 » MG34 Myslím, že to mám.

Princip náhrady za matku ve stylu "všichni patří všem" je správně, ale nabízí se i varianta pro autisty.

Klíč je v tom, že "všichni" nemusí být úplně všichni, ale jen úzký víceméně uzavřený kolektiv. Dostatečně různorodý, aby se autistická odchylka ztratila a autista by byl přijímán jako "skoro normální". Současně si uvědomuju, že takový úzký uzavřený kolektiv je živné podhoubí pro nějaký úlet ve stylu sekty, zvlášť když je ve středu kolektivu autista a vnímá to jako alternativu k rodině.

Takže se hodí, když jsou minimálně "okraje" kolektivu trochu otevřené.

Pro příklad nemusím chodit moc daleko - třeba tady najdise a komunita lidí kolem astrologie. Já mám kolem sebe ale lepší a dosažitelnější příklady - a to je přesně to ono.

MG34 » Mici Angóra Ano - otec fungoval, jen matka bohužel systematicky už od mého ranného dětství podrývala jeho pozici skrze manipulaci, lži a pomlouvání, takže ho vnímám pokřiveně. S tím musím ještě něco udělat, ale tohle trauma je dost hluboké, nebude to snadné.

Problém je v tom, že otec nechápe autismus a často se chová "protiautisticky" (emoce, přímý nátlak, společenské záležitosti atd.). Navíc se matky (pod vlivem její manipulace) ještě zastává.

K matce "osamocené a trpící" - to je jednoduché, autismus jsem zdědil čistě po ní a ona od své matky (a pravděpodobně od ní získala i tu pozici "nefunkční matky"). Sice to nepřizná, ale má ten autismus jak vyšitý (dokonce to zkoušela zmanipulovat tak, že autismus pochází z otcovy strany - byly to zjevné lži, nachytal jsem ji při nich, ona mne osočila co si dovoluju zjišťovat pravdivost jejích výroků a tím to celé vyvrcholilo - myslela si, že si to neověřím).

Její matka jí asi byla dříve mentálně dost podobná a zajímavé je, že přesně stejným způsobem ji vyškrtl ze svého života můj strýc (který ale ten autismus nezdědil). Možná dospěl k podobnému závěru jako já. Ale tady už nic nezjistím - bába i strýc jsou už po smrti. Každopádně matce neodpustím, když svoje mnohé chyby a viny nepřizná (a ona asi už nic nepřizná - to je skoro jisté) - naopak stále hledá vinu a chybu u druhých (tím to asi překrývá). Pro mne je teď mnohem bezpečnější ji prostě vyškrtnout - stejně to pro mne nikdy skutečná matka nebyla - pouze biologicky, bohužel.

MG34 » Deam Tomu úklidu "někam bokem" rozumím a platí to pro maják, ostrovy a koneckonců i trip na somě. Ale není to reálné začlenění do toho systému. Reálné by bylo, kdyby soma autismus dokázala (byť dočasně) překrýt a autista by fungoval s ostatními.

Jinak autismus nevnímám jako poruchu, ale možná jako "normální stav" - možná mají poruchu naopak všichni "neautisti". Nevím co je CBD, ale vlastně bych se ani nechtěl "z autismu vyléčit" - naštěstí to ani nejde.

Moje hlavní (a možná jediná) porucha (úzkostné stavy) se odvíjí od absence matky v ranném dětství - a pokud by společnost byla na absenci matky celá postavená (jako Brave New World), asi bych nakonec ten autismus nějak zakryl-obětoval, protože autistické problémy jsou pro mne výrazně menší zlo než chybějící jistota ve formě (starostlivé) matky..

MG34 » MG34 Dívám se, že diskuze se zvrtla nesprávným směrem - k příběhu té knihy/filmu.

Ale ten dobře znám - já bych se rád bavil právě o tom, jak by se mohl do té utopistické společnosti začlenit autista (jako já). Částečnou odpověď jsem v
tom příběhu našel - ale nevím, jak to vnímat.

Autisti tam můžou svým způsobem fungovat o samotě pod vlivem nějaké té drogy somy, co se tam používá anebo pod vlivem té drogy možná dočasně ztrácí svůj přirozený autismus. Samota je tam vlastně vyhrazena těm, co jsou "na tripu" a nemají být vyrušováni.

V našem současném světě autismus léčitelný není, nějaká kompenzační droga neexistuje, ale něco vzdáleně podobného suplují antidepresiva - dnes hojně využívaná. I to je k diskuzi - podobnost mezi somou a antidepresivy.

Zhruba si pak fungování autisty v takovém světě dokážu představit, ale vedlejší účinky drogy tam bohužel budou.

A když se okrajově vrátím k těm naznačeným zfilmování příběhu - to z roku 1980 vypadá asi celkem blízko filozofii toho utopického světa. Ale to z roku 2020 tam má minimálně jednu zásadní chybu - je to evidentně dělané dněšním "přehnaně korektním" pohledem na společnost a postrádá to zjevné (i optické) rozdělení společnosti na kasty. Nebo je zmiňuje jen okrajově, přitom to je zásadní část celého konceptu.

MG34 » funky Zjistil jsem, že jednu webovou stránku stále mám - pro případ, že mám nějaký složitější odkaz a potřebuju se ně něj odkudkoliv dostat, tak si ho tam dám. Nebo prostě cokoliv, co bych tam potřeboval dát pro možnost, aby se na to odkudkoliv dalo dostat. Aktuálně tam mám odkaz na svoji genealogii.

Mám to na sweb - je to zdarma součástí balíčku, který dává seznam k emailu. Mám možnost se přes ftp dostat přímo na disk toho webu. To mi bohatě stačí, protože znám jazyk HTML a dál už si všechno můžu napsat doma sám (a dát to do souboru, nazvaného index.html - který tam nahraju). Taky tam můžu dát jakékoliv další soubory, co potřebuju pro tu stránku využít - třeba obrázky.

MG34 » MG34 Mám už kontakt v PAS komunitě (PAS=poruchy autistického spektra). Uvidíme, jak to bude pokračovat. Nicméně sem jsem teď vůbec nechodil, protože se tu rozmohla klika agresivních (propagandou ovlivněných) lidí a necítil jsem se tu dobře.

Ale vypadá to, že někdo tomu učinil přítrž a to je dobře. Emoce a propaganda jsou mi úplně cizí - a stejnětak lidé, co jsou v tom chycení a tlačí to navíc ostatním pod nos - měl jsem je na blacklistu, ale z pohledu celé diskuze je to málo - smazání jejich účtu je lepší řešení..

MG34 » mg Ano, většina toho co píšeš sedí. Ale jedna věc mne obzvláště zaujala - říkáš, že některé děti s tímto postižením nemluví?

Kam směřuju - po nehodě mi 14 dní zachraňovali život a různě mne operovali a byl jsem na plicní ventilaci skrze tracheostomii. Pak ale naznali, že už asi budu žít, vytáhli stehy a pár šroubů a tu hadici z krku mi vyndali a začal jsem normálně dýchat (ze začátku údajně i přes tu díru v krku) a dali mne na doléčení do jiné nemocnice. Nic si nepamatuju, vím všechno jenom ze zpráv. No a v té jiné nemocnici se hrozně divili, že vůbec nemluvím (i když už jsem mohl a vnímal jsem je). Trvalo to týden a teprve někdy na konci druhé nemocnice jsem začal trochu mluvit. Předtím měli podezření na "mutismus" - možná jsem to ale jako správný autista ze začátku pojal tak, že prostě mluvit nebudu. Možná je tohle správné vysvětlení.

Pak mne dali do třetí nemocnice blíže k domovu a ptali se, jestli už "je to lepší" - a já jsem údajně tvrdil, že ano, ale nedokázal jsem ani s nápovědou konkretizovat v čem. Zase to možná sousvisí s tím autismem, protože hned po nehodě to na mne asi dopadlo dost drsně (ale to tehdy nikdo ani já nevěděl).

MG34 » registrovaná Ano - tak to vnímám :-) Jako šanci začít znovu a tentokrát jinak, správně.