Diskuze, Diskuzní fórum

cimi » cimi 30.8.2023
——————
V dlaních a mezi prsty



Můj život je výdech
dlouhý a ochablý
jako se rozpíjí barvy v mlhovině
Dálího hodiny
a vzorek kapky pod mikroskopem
(ukaž zda skutečně jsi)
— ty který jsi i nejsi vidět

Okamžikem narození
neznám břehy
kam až nevidím, cítím jak mísí se život se zemí
tam není už síly rozrušit kámen
tam není už vůle plout dál
tam vysychají prameny
tam zastavuje se čas v bažiny
mrtvá ramena
(ukaž kde skutečně jsi..)
— ty který nebydlíš

Tam kde nedosáhnu
a síla ztratila poslední kapky
je dotek silnější než vůle
pružiny chtění svíjí se jako hadi
zpět do klubka
zpět do dělohy
tam kde ztratil se kdysi i čas
(v omylu narození schováváš smrt
v laskavosti jejích kostí kolíbáš zrod)
— ty který nemáš jméno

Můj život je tvůj výdech
křik bez ozvěny
ticho neslyšně dotýkající se paralel
dřív než spatříš cíl, jsi zpět
držíš se mě jako stín, má polovina
oko pravdy
nezaujaté
nezajaté
tečka bez pýchy významu

(i kdybych nedýchala
ty mnou budeš dýchat)
— ty který…

cimi » cimi 9.6.2023
—————-


Někdy cesta vede až na okraj
těžko vysvětlovat kolemjdoucím, proč stojíš na útesu a láká tě to dál
srdce pálí a místo tlukotu země-třese…
(pojď dál…)

A není to hlas flétny, který promlouvá tělem
není to zvuk
není to obraz
nikdo tě netlačí
Jen srdce pálí a místo tlukotu země-třese…

A těžko vysvětlovat, že některé věci nejde nahradit
a těžko si vysvětlit, že některé věci se prostě stanou…
pak promlouvá to tělem
jakoby každá buňka podávala druhé ruku
jsou vás nakonec statisíce…

Je nutné dávat životu pauzu?
Je ticho tak sterilní veličina?

Ne nikdo tě netlačí
a vidíš to teď jasně, stejně jako když jsi před lety zaměnila póly
kde bylo nahoře, je teď dole
je naivní ptát se zda to ustojíš

jen pár centimetrů, na které je každý sám

srdce pálí a místo tlukotu země-třese
ne nikdo tě netlačí

(pojď dál….)

cimi » cimi 2. 5. 2023
——————-


V máji…jako úsměv na rtech ztrácí se obzor
bez vysvětlení, každý chce kvést
chytáme se lásky, jak berlí mrzák
jako
jakoby
a stejně když slunce pohladí duši
ve druhé vteřině zarývá do zad zuby smrt

skrýváme v trnech ukrytý filtr
reklamy na to, jak si nejlíp schovat zadní vrátka k potěšení

jsem tak drahá, jak jen iluze umí být
nedám se zaplatit
jsem výměnou za amrit

a neztrácím se, jen tvořím suky
klubíčka k zahození
spálení v ohni
ach ty čarodějnice
nechtít ani pravdu okusit

V máji…když jsme v míru
sám vidíš, jak vítr rozhání vlasy, aby nebylo vidět do očí
které pláčou do svých žil a mění víno na vodu

skrýváme v trnech ukrytý filtr
a neznáme ani sebe sama
ve snaze dotknout se
…ve stvoření
…

cimi » cimi Pamatuju si ten den
kdy jsem ležela na zemi

(ten pohled z okna nejde napodobit)
jabloňový sad
hned za ním hřbitovy
nad hlavou proletělo letadlo
modré nag champa
a ticho v opuštěném bytě

zvonky rozbíjely mé struktury až na atomy
jako rozpouštějící se barva přeskupující se ve tvary a beztvary
vědomí soucitně pozorující proměny
bez tíže kdy bolest je tak daleko
jakoby země se ani nedotýkala
magnety z různých galaxií trhaly si kousek po kousku
a zbytek se propadl do černé díry
chvíle kdy nejde vidět
a znova a znova si pouštíš ten stav
v domnění, že jednou se propadneš úplně a narodíš se jinde a jindy

-do ticha které je jasně zelené jako květy jara
a voní po lípě-

Na zemi, probouzená ze sna
jemně čpící pachem zaječích bobků
zapomínám že čas je tvárný
asi jako rozlitá ranní káva
když slízneš facku
a vzpomínky jsou sítě čekající
your own musca naivity

směju se…

cimi » cimi A tak přišel vítr
hrubě strhal stromu listy
i ty které držel z posledních sil
shodil větve, i kůry
ne-vyhýbavě
aby zbyl sám
ve slunci
které nepatří zimě ani létu
na svém místě
mrtvý či živý
otisk jednoho z oka-mžiků
tak hebce měkký
jako tvrdost minulosti

—memento mori

cimi » cimi Prý abych přežila
hledám ten obraz v mysli, i v každém kousku přítomnosti
a přitom sčítám rány, za každé klopýtnutí, když na mě jdou mdloby, za nepozornost
že stojím si v cestě
-bludný kámen, maják pro slepce-

Tak blízko až daleko
únavou bez výdechů
bolím jak zanícená hluboká rána, kráter spící si pro sebe svůj sen
místo vděčnosti v dlaních dusím zlost, prorůstá k srdci
aniž by se kdokoli ptal
křičí...

Častěji pro víru než pro skutečnost napínám vůli
dovoluji vydechnout si, tak jako každý den ulehá v míru
i já přeji si spočinout v nepohodlí

Kdo by to nemiloval?

-světlo je jak bodliny dikobraza-

cimi » cimi Kolikrát přepsané stránky

ticho a klid

kolikrát přehráné hádky

ticho a klid

sedím na rtech a hlídám co vyjde z nich
jako čistička zkažených potravin

nějaký paša guru hájí svá práva z poza rohu
někdy mu věřím
někdy roztáhnu křídla

je to jedno
jako vše co je JEDNO

bolest kříčí si sama
v komnatách smrti hledá počátek

a já nedotčena
jen naoko předstírám zranění
která pálí jak čert
na hrudi
v konečcích prstů
kterým schází dotyk
v odepření toho nepřirozenějšího

scházíš mi s ubýváním
scházíš mi tou prapodstatou úniku

dýchám, abych ucítila
déšť na listech prastarých stromů
blíž nesmrtelnosti
blíž tomu co mi šlape na paty
snad teď i zítra
v kořenech morku i zítřejším rozbřeskům

odevzdávám se
tomu co chybí
jako poupě růže očekávající včely

jsem pryč
i stále tady
někde v mezerách a pórech
zapomenutá něha….

~Mí


https://www.youtube.com/watch/…

cimi » beno Já bych teda volný verš se stoupenci hippies fakt nesrovnávala

Když pominu ty technické detaily (nejsem zelenáč) tak prostě někoho psát vázaným veršem holt nedonutíš
A rozdíl mezi vázaným a volným veršem je, že volný verš rýmy nepoužívá, takže se nikde rytmicky scházet nemusí. Zůstává pak podstatou myšlenka, pocit, obraz, který předává, podobně jako je tomu u výtvarného umění : ) tam jsme taky ušli kus cesty a dnes je abstraktní umění stejně uznávané jako to konkrétní.

I když stále platí, že vkusu se prostě zas až tolik neporučí, což naprosto chápu : )

Myslím že málokdo kdo si píše do šuplíku/tady na web posdílí pro potěchu duše - si čte své básně nahlas je to spíš takový obraz jeho nitra - jak píšeš emoční úkaz a i to lze napsat jinak, jak vidíš

Tu snahu rozvíjet potenciál chápu, ale znám i Wolfinku a taky jsem podobné soudy potkávala často na Písmáku a třeba mně osobně to spíš blokovalo tvořivost : ) někdo prostě takový myšlení nemá, pak to zní sešněrovaně nikoli oduševněle a umělecky.

Každopádně nevím co si o tom myslí autorka..moje báseň to není...tudíž nebudu předjímat

cimi » beno Volný verš je verš, v němž se zásadně nepracuje s žádnými obvyklými prvky prozódie, tj. ani s přízvukem, ani s délkou samohlásek, ani se v něm nevyskytuje konstantní počet slabik ve verši.
Volný verš poprvé použil americký básník Walt Whitman, je velmi rozšířen v moderní poezii jako projev opovrhování konvencemi „staré“ literatury, které pro řadu současných básníků představuje mj. vázaný verš.

cimi » beno Oboje má něco do sebe : )
A obdivuju, když někdo umí vázaný, tak lehce, čistě a přitom hluboce...na to musí být vskutku talent...


PS: Co nelze: číst vázaný verš jako volný a volný jako vázaný : )

cimi » cimi
“ See the animal in his cage that you built
Are you sure what side you´re on?
Better not look him too closely in the eye
Are you sure what side of the glass you are on?
See the safety of the life you have built
Everything where it belongs
Feel the hollowness inside of your heart
And it´s all
Right where it belongs
What if everything around you
Isn´t quite as it seems?
What if all the world you think you know
Is an elaborate dream?
And if you look at your reflection
Is it all you want it to be?
What if you could look right
Through the cracks?
Would you find yourself
Find yourself afraid to see?
What if all the world´s inside of your head
Just creations of your own?
Your devils and your gods
All the living and the dead
And you´re really all alone?
You can live in this illusion
You can choose to believe
You keep looking but you can´t find the woods
While you´re hiding in the trees
What if everything around you
Isn´t quite as it seems?
What if all the world you used to know
Is an elaborate dream?
And if you look at your reflection
Is it all you want it to be?
What if you could look right
Through the cracks?
Would you find yourself
Find yourself afraid to see?”

https://youtu.be/OXSkfTedVb0

cimi » Tuatha Dé Danann

cimi » Tuatha Dé Danann

cimi » cimi Odstup - věnováno poslednímu měsíci...


Slepá bábo
zavři oči
zatočím tebe
pozornost
překvapení

Srdce bije stejně jako hra za vrstvami
ty i svět

jsou to snad oči co pohltí tvou zvědavost?

Kde světlo, tam pravda
a kam padá stín je snad lež?

Slepá bábo,
jsi panenka, co vnímá bolest za hranami
kam otočíš se tam prší déšť
směj se směj
svým zádům, které nosí břímě

kde otevřeš oči přichází sen
tvým osudem se zdá zapomnění

hrej se mnou ještě chvíli
než uvědomíš si den,
kdy tvůj cit byl polapen
~~~
Skrz divokost světa
v oku hurikánu
dýchá klid

cimi » baraSKA

cimi » cimi
"Yesterday I was a word, left with no voice to speak it
Now I am a happy song, placed on the lips of a woman..."

https://www.youtube.com/watch/…

cimi » cimi ...
Miluji déšť
když smývá líčidla polím
pooraným péčí o hlad špačků

louky a luhy jsou vzpomínky
skřeky dravců vryté i do duší srnců, laní
zdánlivě předstírajících nevinnost neúčasti


Plují přídě dochovaných, ostražitě skrze brázdy
do sítí chytají útěky odlivu


nepopsanými pravidly

umlčenými


dřív vzpomeň na původ
než holubice vrátí ti ratolest
...


(2012)

cimi » Kerryna Nečetla, ale slyšela jsem na tuto knihu samou chválu

cimi » MIKULAS Všichni touží po lásce a obejmutí...

Já se minula planetou...
ale neměnila bych...
kde jinde by byla možnost se naučit a poznat víc?
Je tak krásná...

I dualita má něco do sebe, když to nestřílí z extrému do extrému...
Každá bolest přebolí a naštěstí všude kolem obchází Smrt...

Mým učitelem si přeji, aby byl Život sám...

cimi » cimi Tak jsme chtěli na Kypr a Kypr hoří...
Hoří taky Kanada...
Co ještě hoří a co se potápí?
Bylo to tak vždycky, nebo nastává počasí, které jsem za svůj život nezažila...

Lidi jsou na sebe jak psi...člověk musí zajet do míst, kde se dějí skutečné katastrofy, aby vůbec cítil nějakou solidaritu...

Proto se na nás země "zlobí"?

Otazníky...otazníky...