Diskuze, Diskuzní fórum

cimi » MIKULAS Všichni touží po lásce a obejmutí...

Já se minula planetou...
ale neměnila bych...
kde jinde by byla možnost se naučit a poznat víc?
Je tak krásná...

I dualita má něco do sebe, když to nestřílí z extrému do extrému...
Každá bolest přebolí a naštěstí všude kolem obchází Smrt...

Mým učitelem si přeji, aby byl Život sám...

cimi » cimi Tak jsme chtěli na Kypr a Kypr hoří...
Hoří taky Kanada...
Co ještě hoří a co se potápí?
Bylo to tak vždycky, nebo nastává počasí, které jsem za svůj život nezažila...

Lidi jsou na sebe jak psi...člověk musí zajet do míst, kde se dějí skutečné katastrofy, aby vůbec cítil nějakou solidaritu...

Proto se na nás země "zlobí"?

Otazníky...otazníky...

cimi » cimi ......


Nádech a výdech
Ticho krátí čtvrtiny
Jako pod hladinou
unikají tíze bubliny
Z lehkosti stává se dřina
zařezává se do kůže
zas...
...jako smrt před úplňkem
dýchá na rameno...

Opakování matkou
Prázdnota otcem
Objetí je jak ztracená peřina
roztržená do údolí...

Sníh a ticho
Ticho a klid
Klid a usínání...

Nádech a výdech
Ticho krájí čtvrtiny....


.....

cimi » player x)))))
Jj......toť lásky elixír x))

cimi » cimi https://www.youtube.com/watch/…


Včely si udělaly z mé hlavy úl
třepetají křídly (chtějí ji uvařit..)
se zavřenýma očima
našlapuji tiše
proklínaje výšku
chodníky
a nejdražší auta
ve vzduchu lítají částečky popela
svět mění se a rozpadá
mířím za hradby
vysoké stěny
na chodidlech už cítím důvěrné známé šimrání
zvládnu je zlevitovat
včely chytají mé vlasy a nadnáší mě dál
a výš
a dál
a výš
děkuji jim, opouští mě postupně
jako váha opouští gravitaci
na střeše vlastních zdí pozoruji svět
jak moc se ještě zblázní za mými zády
a před vlastní páteří
padám volným pádem
dál a dál
do hloubky stínů
mezi křídla stromů
střežit mízu

Sangre de Drago

……

cimi » cimi Nedokončená....a stejně tak proměnlivá....

~~~~


Začínám se uzavírat lesu
Nebo je les ve mně?
Z které strany odemyká klíč?

V hřbety rukou obracíme dlaně
v srdcích rozpouští se sníh

Údolí jsou promáčknuté sliby
vpouští do pórů ozvěny
Vyšité nářky dlouhých večerů
mají chuť zítřka přinášející proměny

Cinká jako zvony před svítáním
tinitus probouzení
neodbytně vyhání ospalce

Pohled do zrcadla halí vlastní záda
a odraz není pro zbabělce

Vždyť jen zvědavost nestačí
i lítost krade sílu
....
....

....
V hlavě nejde umlčet...
Zabijme víru...

...
...

...

cimi » cimi Po dlouhé době nějaký záchvěv.....


Proměnlivé dny
jak počasí se střídá
den a noc
v hlavách srdcích
vzduch co jsme vydýchali
aby mysl zpomalila
a srdce stále bilo
víc a víc
prorůstáme do jiných sfér
do jiných časů
jen trochu zbabělí
jen trochu na potom
vzpomínáme co jsme zapomněli
a tam za nehty
ukrývá se kousek nové Země
kousek tebe
mě
kousek cizí pravdy
a cizí bídy
a přece štědrost prší z nebe
a co vzejde je jejím dítětem
jako odpovědi na otázky
..poslouchání ticha
-jsem-

cimi » cimi https://www.youtube.com/watch/…


Jsem vděčná
za to, že i v chaosu
existuje prostor a příležitost pro ticho...
pro vítr
pro slunce na tváři
pro květiny, mraky běžící po modré obloze
tlukot srdce
nádech a výdech
a další velké drobnosti
které pro mě mohou znamenat tak vzácný dar
zastavení se v přítomném čase každého okamžiku...

vše se spolu snoubí
nedbaje příliš našich soudů....

cimi » dj.kelly Ahoj dj.kelly : )

cimi » Najdise.cz Prodírat se starými příspěvky je teda něco pro mou venuši v raku
Škoda, že už nepíšu...poslední dobou by se to tolik hodilo...

Vyhrabala jsem ještě jednu z doby před dvěma rokama, tak si to tu zase odložím, jako další vrstvu...i když od té doby jich už bylo tolik a beze slov...
Tady jsem měla nějaké hodně romantické období x)
Ach ta hudba...
https://www.youtube.com/watch/…

https://www.youtube.com/watch/…

------


Pravé poledne
(Zrcadlo ticha)

Ticho se rozbíjí o stěny jako hrách

ve skleněné krychli je okno dokořán a záclony jsou krajky nevěsty tancující se sluncem a stíny jemnými jako chmýří dětských zádíček (beast catch you)
-lehce se dotýkám těch okrajů
zdá se že slunce zrovna vyšlo
a zastavilo se v půli před polednem v nejkrásnějším úhlu
vzduch ještě pořád po noci svěží, hutný hlínou, rosou schovávající se v poupatech

Voláš z dálky
a já z blízka poslouchám
jakobych měla cítit tě znovu jako skývu čerstvě upečeného chleba
trochu obyčejného
v křupavé kůrce ukrytý poklad k požmoulání
i s trochou soli hostina
-hlad je přece nejlepší kuchař

Řasami odháním motýly
lechtají až k smíchu
schůdky co nevedou do nebe
přesto jsem již v ráji
pro svůj strom mnohokrát umřela jsem
-obtisk kůry na tváři jak pevně objímám ho pokaždé když zajíkám se, ani neceknu
přesto křičím víc než potichu
dlaně vzhůru
-ne nevzdávám se
nesu ti modré z nebe

A ty najednou šeptáš zblízka
a já neslyším
utíká čas jako zdivočelý kolotoč
chce utrhnout hlavu
místo ní letím kdesi vzduchoprázdnem
rozmlácená o stěnu

Slunce stojí čtvrt před celou
vzduch téměř nehýbe se
krůpěje na čele opustily rosu
odbíjí ticho

(Silence beats it..)

cimi » player Však to je o koloběhu života : )

cimi » Krok Když já to mám s tím zviditelněním nějaký těžký...mám v sobě rozpor a docházím k tomu, že se/to asi nějak neumím docenit...a konkrétně teď a tady v tom mé rozpoložení, bych se cítila trapně vkládat stále nová vlákna...nevím, třeba se to časem změní...
Jak píšeš: "kdo chce a hledá, najde"
Takže si moc vážím takové zpětné vazby a děkuji moc Těší mě, že těší!

(i Annie a tak všem co tu zabrousili )

cimi » cimi https://www.youtube.com/watch/…

cimi » cimi Za horami začíná jaro
(nemohli se dočkat)
proutky zase pruží, ohebné jako vůle
vzpomínky mizí s načítáním
záplavy už nejsou o zkáze ale o zítřcích
Půle a půle půlí svět na minulost a ráj
filtr stále stejný, síto se ucpalo
a není to o záchraně

Za horami svítá slunce
zatímco to mé před nimi hostí bezčasí
jako Sisyfos nechávám je zapadat
svým srdcem barvím žlutou do ruda
míchám esence života
opilá kapkami rosy

zdánlivý klid
je jako Bůh falešných obětí
houpám se na zápraží
houpá mnou
jsme spolu
a ticho najednou tak divně tlumí
….


https://www.youtube.com/watch/…

cimi » cimi https://www.youtube.com/watch/…


Pro ten havraní chuchvalec
vraníka co osedlal sis
orat černé pole
a sklízet lány opiátů…
————————————
Z ticha je slyšet dětský pláč
podobně jako kapky století dopadají
na hlavy vězňů
je slyšet dětský pláč
ostitnátně
kap…kap…
ozvy co ztrácí se s ozvěnami
každý jinde
jak nahoře tak dole
je slyšet dětský pláč
bez propojení
se stal
a kmit
bez propojení
se stal
a ctít
růže lživá
kap a kap…
————————————
Vyřezávat do kůže dny
hodiny
vteřiny
vyřezávat trasy bojů, útěků a ztrát
tajné klíče
když póry nestíhají dýchat
osmóza zániků
vyřezávat tvary, vůně, vzpomínky
a zrady zadřít až do kostí
aby mohla dýchat
duše…
—————————————
Vzdát se sobectví je jako krok do vesmíru
k čemu jsou plíce
nohy
zrak
výbuch zní jako prázdnota
když srovnám se
jedna a jedna je nula
místo kočky na rameni smrt
v zajíkání
svých posledních nádechů
spočívá údiv
bez váhy
beze strachu
a já ti nevěřila…
Táto…

cimi » Najdise.cz

cimi » Buddha/2 Omg to je hustý myslím tu hudbu ...ještěžes tam zakomponoval ty květinky

(btw moc pěkné přirovnání...a přesné...myslím, že už se kořeny uchytily )
(text )

Chápu ...jen filosofuj : ) a díky

cimi » cimi https://youtu.be/fcRKZkk79-w


Z tolika ran dala by se vydláždit cesta
místo zlatých cihel zatlučené kočičí hlavy
vyklepávat do rytmu puchýře

vidím ji jako hada
který se mi svíjí mezi nohama
jedeme vstříc dobrodružstvím
prérií, hijé
(a on jen syčí…)

skrze lupu zkoumám krajinu
v níž sama sebe ztrácím
jen těch obludných tvarů se lekám
co objeví se pod sklem
co objeví se po stranách existence
bokem životu
to v něm ztrácím hranice
kterým směrem se dívám když tvary přesahují tloušťku
když v nich rozpoznávám pasti minulosti

z tolika ran ušiju si novou kůži
vrásněnou omyly a láskou
nechtěnou a trpkou
jako had miluje šupiny
na první pohled slizký
na druhý hebký
na třetí uštkne jemně
(dokonavě…)

jedeme vstříc dobrodružstvím
prérií
hijé
(a on jen syčí….)

cimi » Buddha/2 : )

(Víš jak je to s tim prodlužováním trvanlivosti, buď se to nedá jíst, nebo je to plný éček :-D .....ale už mlčím rozumíme si : ) víc netřeba )

cimi » Najdise.cz Poměřuju to třeba tím, že nemůžu dýchat a přijímat cokoliv dalšího.
Tak daleko jsem nedošla..