Plavali jsme v moři plném žraloků den po dni uspávaní rytmem měsíčních hodin rytmem uvadajícího oceánu zatuhli v té vodě přítelkyni tmy živili naděje umírali s nadějí když další slunce vycházely a zacházely bez rozkazů i zákazů letargicky a prázdně jako špatně vypnuté plátno (na potom..)
Zčernaly oči místo zornic šípy jemně zazářily jako nic co na obloze nazýváš hvězdami poslední co svítí než jdeš spát