Proměna - Diskuze a zkušenosti

beno (* 26.3.1965)
Muž

No jasně . Jo a pak byli také v Americe stoupenci hippies a různých náboženských skupin, které tvrdily to či ono.... Vždyť si dělejte v literatuře co chcete, já vám jen sdělil definici básně. Toto není báseň ale emoční "úkaz". Nemá formu, libozvučnost ani stopu básně. Vždyť si to zkuste před zrcadlem zarecitovat. Nejpozději ve čtvrtém řádku první sloky se dostane do konfliktu s fonetikou, která se nicméně táhne celým textem.
Rytmus slova nula, rýmy nula, o libozvučnosti slov dík stavbě vět není ani památky.
Samozřejmě že se v klasické básni nemusí rýmovat každý verš ale právě ta již výše zmiňovaná rytmika slova se musí někde sejít (nejpozději na konci sloky), jinak tento literární útvar jak rytmicky tak melodicky nedává žádný smysl.
Je to jako kdyby jste od teď přestala dodržovat pravidla silničního provozu a tvrdila, že je to tak zajímavější. (Aspoň pro některé jak zjišťuji). Nebo pila kávu ze stolu, protože hrnek jí nedává dost prostoru.
Aby se tento emoční text stal básní potřebuje úpravu. Z tohoto textu by mohla být po "chirurgickém" literárním zásahu i zajímavá píseň.
A teď jednu důležitou věc. Nechci se dotýkat emocí autora, jen chci poradit jak dát jeho slovům "křídla" a ne poslat proti zdi, což udělal. Není to špatný text a má potenciál.

cimi (* 29.5.1980)
Žena

Já bych teda volný verš se stoupenci hippies fakt nesrovnávala

Když pominu ty technické detaily (nejsem zelenáč) tak prostě někoho psát vázaným veršem holt nedonutíš
A rozdíl mezi vázaným a volným veršem je, že volný verš rýmy nepoužívá, takže se nikde rytmicky scházet nemusí. Zůstává pak podstatou myšlenka, pocit, obraz, který předává, podobně jako je tomu u výtvarného umění : ) tam jsme taky ušli kus cesty a dnes je abstraktní umění stejně uznávané jako to konkrétní.

I když stále platí, že vkusu se prostě zas až tolik neporučí, což naprosto chápu : )

Myslím že málokdo kdo si píše do šuplíku/tady na web posdílí pro potěchu duše - si čte své básně nahlas je to spíš takový obraz jeho nitra - jak píšeš emoční úkaz a i to lze napsat jinak, jak vidíš

Tu snahu rozvíjet potenciál chápu, ale znám i Wolfinku a taky jsem podobné soudy potkávala často na Písmáku a třeba mně osobně to spíš blokovalo tvořivost : ) někdo prostě takový myšlení nemá, pak to zní sešněrovaně nikoli oduševněle a umělecky.

Každopádně nevím co si o tom myslí autorka..moje báseň to není...tudíž nebudu předjímat

cimi (* 29.5.1980)
Žena

Volný verš je verš, v němž se zásadně nepracuje s žádnými obvyklými prvky prozódie, tj. ani s přízvukem, ani s délkou samohlásek, ani se v něm nevyskytuje konstantní počet slabik ve verši.
Volný verš poprvé použil americký básník Walt Whitman, je velmi rozšířen v moderní poezii jako projev opovrhování konvencemi „staré“ literatury, které pro řadu současných básníků představuje mj. vázaný verš.

cimi (* 29.5.1980)
Žena

Já bych teda volný verš se stoupenci hippies fakt nesrovnávala

Když pominu ty technické detaily (nejsem zelenáč) tak prostě někoho psát vázaným veršem holt nedonutíš
A rozdíl mezi vázaným a volným veršem je, že volný verš rýmy nepoužívá, takže se nikde rytmicky scházet nemusí. Zůstává pak podstatou myšlenka, pocit, obraz, který předává, podobně jako je tomu u výtvarného umění : ) tam jsme taky ušli kus cesty a dnes je abstraktní umění stejně uznávané jako to konkrétní.

I když stále platí, že vkusu se prostě zas až tolik neporučí, což naprosto chápu : )

Myslím že málokdo kdo si píše do šuplíku/tady na web posdílí pro potěchu duše - si čte své básně nahlas je to spíš takový obraz jeho nitra - jak píšeš emoční úkaz a i to lze napsat jinak, jak vidíš

Tu snahu rozvíjet potenciál chápu, ale znám i Wolfinku a taky jsem podobné soudy potkávala často na Písmáku a třeba mně osobně to spíš blokovalo tvořivost : ) někdo prostě takový myšlení nemá, pak to zní sešněrovaně nikoli oduševněle a umělecky.

Každopádně nevím co si o tom myslí autorka..moje báseň to není...tudíž nebudu předjímat

beno (* 26.3.1965)
Muž

Vůbec nevadí, je v pořádku že má každý jiný názor. Vycházím jen ze svých vlastních zkušeností a chtěl jen vypomoci, postrčit. V každém případě bez rýmů to nebylo není a nebude ono. Chybí harmonie slova, myšlenky a to chybí mnohdy tak málo...

tajga (* 19.6.1976)
Žena

S rýmy to zní infantilně. Možná, že pro většinu lidí je to tak lépe.

K poezii se nedá prorýmovat, poezie se musí žít.

beno (* 26.3.1965)
Muž

Báseň je literární dílo ve verších, většinou krátkého rozsahu a lyrického ladění. Zvukovými prostředky básně jsou rým, eufonie a metrum.
Mějte se krásně a zdravě

player (* 20.5.1968)
Muž

Spíš jinak. Do určitého letopočtu byla báseň to , co se veršovalo. Pak přišel někdo , kdo to neuměl a tak vymyslel jednodušší variantu , že to jako sloky vypadá , ale v podstatě to jsou jakési věty. Prostě věty.


Vyrobím ti úžasnou báseň :

Za vším hledej ženu
Jak se do lesa volá , tak se z lesa ozývá
Uprostřed problémů příležitost leží
Vědět málo je nebezpečné , vědět mnoho také....

Buď připraven , vždy připraven , lidé bděte
Já připraven jsem na vše
...když za vším ženu hledám...
a komu se nelení , tomu se zelení.

Jsem to ale poeta...

beno (* 26.3.1965)
Muž

No jasně . Jo a pak byli také v Americe stoupenci hippies a různých náboženských skupin, které tvrdily to či ono.... Vždyť si dělejte v literatuře co chcete, já vám jen sdělil definici básně. Toto není báseň ale emoční "úkaz". Nemá formu, libozvučnost ani stopu básně. Vždyť si to zkuste před zrcadlem zarecitovat. Nejpozději ve čtvrtém řádku první sloky se dostane do konfliktu s fonetikou, která se nicméně táhne celým textem.
Rytmus slova nula, rýmy nula, o libozvučnosti slov dík stavbě vět není ani památky.
Samozřejmě že se v klasické básni nemusí rýmovat každý verš ale právě ta již výše zmiňovaná rytmika slova se musí někde sejít (nejpozději na konci sloky), jinak tento literární útvar jak rytmicky tak melodicky nedává žádný smysl.
Je to jako kdyby jste od teď přestala dodržovat pravidla silničního provozu a tvrdila, že je to tak zajímavější. (Aspoň pro některé jak zjišťuji). Nebo pila kávu ze stolu, protože hrnek jí nedává dost prostoru.
Aby se tento emoční text stal básní potřebuje úpravu. Z tohoto textu by mohla být po "chirurgickém" literárním zásahu i zajímavá píseň.
A teď jednu důležitou věc. Nechci se dotýkat emocí autora, jen chci poradit jak dát jeho slovům "křídla" a ne poslat proti zdi, což udělal. Není to špatný text a má potenciál.

player (* 20.5.1968)
Muž

Spíš jinak. Do určitého letopočtu byla báseň to , co se veršovalo. Pak přišel někdo , kdo to neuměl a tak vymyslel jednodušší variantu , že to jako sloky vypadá , ale v podstatě to jsou jakési věty. Prostě věty.


Vyrobím ti úžasnou báseň :

Za vším hledej ženu
Jak se do lesa volá , tak se z lesa ozývá
Uprostřed problémů příležitost leží
Vědět málo je nebezpečné , vědět mnoho také....

Buď připraven , vždy připraven , lidé bděte
Já připraven jsem na vše
...když za vším ženu hledám...
a komu se nelení , tomu se zelení.

Jsem to ale poeta...

Sosna zvlčelý (* 4.1.1979)
Muž

No ale Wolfinka tu přece nikde nenapsala, že je to báseň. To vy trváte na tom, že je to báseň a přitom to není báseň.
A Wolfince je to úplně putna.

tajga (* 19.6.1976)
Žena

Každý píše tak, jak píše. A kdo se naplňuje vlastní tvorbou, nemá zapotřebí rozdávat nevyžádané rady, jako drzý Brouk Pytlík

player (* 20.5.1968)
Muž

Spíš jinak. Do určitého letopočtu byla báseň to , co se veršovalo. Pak přišel někdo , kdo to neuměl a tak vymyslel jednodušší variantu , že to jako sloky vypadá , ale v podstatě to jsou jakési věty. Prostě věty.


Vyrobím ti úžasnou báseň :

Za vším hledej ženu
Jak se do lesa volá , tak se z lesa ozývá
Uprostřed problémů příležitost leží
Vědět málo je nebezpečné , vědět mnoho také....

Buď připraven , vždy připraven , lidé bděte
Já připraven jsem na vše
...když za vším ženu hledám...
a komu se nelení , tomu se zelení.

Jsem to ale poeta...

cimi (* 29.5.1980)
Žena

Oboje má něco do sebe : )
A obdivuju, když někdo umí vázaný, tak lehce, čistě a přitom hluboce...na to musí být vskutku talent...


PS: Co nelze: číst vázaný verš jako volný a volný jako vázaný : )

beno (* 26.3.1965)
Muž

No jasně . Jo a pak byli také v Americe stoupenci hippies a různých náboženských skupin, které tvrdily to či ono.... Vždyť si dělejte v literatuře co chcete, já vám jen sdělil definici básně. Toto není báseň ale emoční "úkaz". Nemá formu, libozvučnost ani stopu básně. Vždyť si to zkuste před zrcadlem zarecitovat. Nejpozději ve čtvrtém řádku první sloky se dostane do konfliktu s fonetikou, která se nicméně táhne celým textem.
Rytmus slova nula, rýmy nula, o libozvučnosti slov dík stavbě vět není ani památky.
Samozřejmě že se v klasické básni nemusí rýmovat každý verš ale právě ta již výše zmiňovaná rytmika slova se musí někde sejít (nejpozději na konci sloky), jinak tento literární útvar jak rytmicky tak melodicky nedává žádný smysl.
Je to jako kdyby jste od teď přestala dodržovat pravidla silničního provozu a tvrdila, že je to tak zajímavější. (Aspoň pro některé jak zjišťuji). Nebo pila kávu ze stolu, protože hrnek jí nedává dost prostoru.
Aby se tento emoční text stal básní potřebuje úpravu. Z tohoto textu by mohla být po "chirurgickém" literárním zásahu i zajímavá píseň.
A teď jednu důležitou věc. Nechci se dotýkat emocí autora, jen chci poradit jak dát jeho slovům "křídla" a ne poslat proti zdi, což udělal. Není to špatný text a má potenciál.

Buddha/2 (* 11.10.1962)
Muž

No jasně. Můžeme si vymyslet 100 pravidel jak má vypadat báseň, z nich pak udělat normu a učit ji ve škole. A kdo tam nedával pozor, je prostě trubka
Má to jen jednu chybu - nebudeme mít dost kopíráků .

Hele, buď dokážeš z textu vydolovat to o co šlo, nebo budeš lpět na blbostech - je to na tobě .

Já třeba nemůžu číst Jiráska. Kdybys ho dokázal zeditovat na 15% (a věřím že by to šlo ), možná by se pak dal skousnout . Ty máš zřejmě s Wolfinkou opačný problém

player (* 20.5.1968)
Muž

Třeba takhle:

Dramatická báseň o příhodě , která se jednoho rána v lese přihodila jedné krásné houbě.


Masák
nasák´.

Buddha/2 (* 11.10.1962)
Muž

No jasně. Můžeme si vymyslet 100 pravidel jak má vypadat báseň, z nich pak udělat normu a učit ji ve škole. A kdo tam nedával pozor, je prostě trubka
Má to jen jednu chybu - nebudeme mít dost kopíráků .

Hele, buď dokážeš z textu vydolovat to o co šlo, nebo budeš lpět na blbostech - je to na tobě .

Já třeba nemůžu číst Jiráska. Kdybys ho dokázal zeditovat na 15% (a věřím že by to šlo ), možná by se pak dal skousnout . Ty máš zřejmě s Wolfinkou opačný problém

beno (* 26.3.1965)
Muž

Nemám s nikým žádný problém a doufal, že už je celá záležitost vyřízená. Přísahám, že "poradenství" je u konce. Jen jsem do této stoleté místnosti plné pavučin nakouknul a nevěděl, že se jedná o tajný zednářský spolek vedený až z Ameriky, který lpí na tradicích. Couvám, potichu zavírám dveře a jdu si po svých....

beno (* 26.3.1965)
Muž

Nemám s nikým žádný problém a doufal, že už je celá záležitost vyřízená. Přísahám, že "poradenství" je u konce. Jen jsem do této stoleté místnosti plné pavučin nakouknul a nevěděl, že se jedná o tajný zednářský spolek vedený až z Ameriky, který lpí na tradicích. Couvám, potichu zavírám dveře a jdu si po svých....

beno (* 26.3.1965)
Muž

Než úplně zavřu potichu dveře této komnaty a jelikož se ze mne stává ješita, hodím vám sem ještě jednu literární světlici. Třeba zahlédnete její záblesk:

Kdo se ráno usměje,
je šťastný než se naděje.
Kdo se ráno mračí,
boty ho pak tlačí.

A kdo by chtěl zapomenout,
musí zas ty boty zout
a hodně rychle ulehnout.
Každý už teď dobře ví,
že ranní ptáče nesleví,
tak neseďte mu na větvi.

Napsal a NARÝMOVAL: Beno Užjefuč

beno (* 26.3.1965)
Muž

Čas ždíme z duše tvý slzy poslední
Neboj a klidně se, zpátky ohlédni
To Fénix svá křídla roztáhl na povel
Kdo píseň uslyší, shoří až na popel

..... atd


Nezní to lépe s rýmy? Báseň by měla mít shodné souzvyky.
Mějte se krásně a zdravě
BS

beno (* 26.3.1965)
Muž

Milý zvlčelý sosno. Jelikož jsem si (dle tvého vynikajícího postřehu) její "nebáseň" přečetl zjistil jsem, že použila rytmicky silná na význam bohatá slova. (Je to jako sídliště plné bytů, v kterých nikdo nebydlí).
Kdyby na té nebásni zapracovala, mohla by z ní být docela zajímavá báseň či dokonce píseň. To byl celý můj záměr. Jestli budu mít čas což nemám ještě na nebáseň kouknu a zkusím jen tak pro srandu upravit na píseň. Už jsem totiž to samé s jedním členem najdi se.cz podnikl. Ten samý zádrhel. Velmi silná rytmicky bohatá slova (tentokrát ale v básni), kterou jsem pro názornou ukázku zkomponoval na píseň. Tato se zítra posílá do studia na aranž. Až bude hotová zveřejním pro porovnání.
Pokud "wolfinka" nechce rozvíjet své psaní, tak se jí tímto omlouvám, nebudu jí už napovídat. Nemám to vlastně zapotřebí ani já ani ona.

Sosna zvlčelý (* 4.1.1979)
Muž

Milý beno,
metafora o "sídlišti, v kterém nikdo nebydlí" asi odhaluje mnohé. Je velmi trefná, ale současně ukazuje na srovnávání jablek a hrušek dohromady. Já bych totiž ještě doplnil ono otřepané, že "když dva dělají totéž, není to totéž".
Nevím, jestli se mi to podaří vysvětlit srozumitelně, ale pokusím se:

Řekněme, že autorem zveřejněného literárního dílka není Wolfinka, ale beno, který hned pod tím uvedl verzi s rýmy, souzvuky... Předložil ji k posouzení. A zde se jistě přirovnání k prázdnému sídlišti skvěle uplatní, protože beno právě na rozdíl souzvuků chce poukázat. A v tomto případě přijímám veškeré argumenty, ovšem s vědomím, že někomu se i tak může více líbit verze nerýmovaná.

Jenže zde je autorkou Wolfinka a srovnání s prázdným sídlištěm těžko může obstát jednoduše proto, že my nevíme, jaký prožitek vedl k uvedené "říkejmesitomujakchceme". Jestliže nevíme, těžko můžeme tvrdit, že jde o dílo bezobsažné! Jelikož jsem však od Wolfinky již přečetl mnohé, ze svého úhlu pohledu mohu předpokládat, že to ze skutečného prožitku vyšlo, ze života. A v tom je podle mne ten rozdíl mezi jejím a Vaším. Že Wolfinka autenticky volila slova podle toho, co cítila a prožila. Vy jste je přeskládal libozvučně, ale přitom vlastně nevíte, o čem to je. Ale to nevíme skoro nikdo. My všichni se můžeme jen domnívat a prokládáme to vlastním žitím. A proto někomu je to blíže a souzní s tím právě tak, jak předloženo bylo. A jinému to nedá nic. Ale při uvědomění si výše napsaného si dokáže uvědomit, že to tak je se vším, že mu také nechutná některé jídlo, které jiní zbožňují a že proto jim jej nemá cenu rozmlouvat. Jablka a hrušky.

A my?
My jsme jen struny. Různě napnuté, v různém ladění... Není divu, že jedna struna vyloudí tón, který některé další struny též rozvibruje, ale jiné nechá netečnými. A některé, ač jinak laděné, k tónu druhého přidají svůj vlastní a vznikne akord.
Bylo by škoda některé tóny vynechat a nemoci je hrát, že někomu přijdou nelibozvučné. Neomezujme básníky, neomezujme muzikanty, jinak se uzavřeme do vlastních neomezitelných mezí omezenosti.


P.S.
V tvorbě Jaroslava Seiferta také v pozdnější tvorbě budete také určovat, že takto je to napsané špatně, a že takto by to znělo lépe?

Lupi (* 29.5.1953)
Žena

Neseďte mu ve větvoví - když dovolíš. Sice furt kostrbaté, ale trošku méně.
Když na komín - tak na komín!