Diskuze, Diskuzní fórum

Sirrael » Mici Angóra Tomu zcela rozumím. Vím, že je u kompozitu dost zásadní postavení v domech, které bez času jedné z osob neznám. Na druhou stranu: zkusila jsem u druhé osoby Zadat různé časy a podívat se na změny v celkovém obrazci a ten se příliš neliší.. většina aspektů mezi planety zůstává podobná. A přece jen vizuální podoba kompozitu hraje taky roli.. nebo ne?

Mišple » Mici Angóra To bych chtěla, ale zatím to vypadá, že jsem v jeho pokračování velice úspěšná :)
Zaujala mě ta Venuše šmrncnutá Rakem, takhle jsem se na ní nikdy nedívala, děkuji za posun. Ještě mám podotázku, jde mi Venuše, Mars a Lilith přes nativní sedmý dům, tak možná proto mám teď intenzivnější pocit si ty vztahy v sobě pořešit?

Sirrael » Mici Angóra Děkuji. Kompozit se mi zdá být pěkný. Foto je přiloženo v komunikaci.

Sirrael » Mici Angóra Děkuji. Ve smyslu, že se naše duše znají dlouho? Jinak jsme se právě potkaly a bude se jednat především o pracovní vztah na dvou úrovních (podřízená/nadřízená).

Jana + » Mici Angóra jj čas mám dobře.

Jana + » Mici Angóra moc Vám děkuji, ... nereálné představy nemám, stojím nohama na zemi, snažím se snažím, ale tělo řeklo dost, tak teť se musím dát dohromady.
Práce v cizině tedy nevím....asi ne...mám tu ještě závazky, staré rodiče, kteří nikoho nemají, takže nee...spíše bych ráda využila tvořivost s lidmi, ale to mi zatím nevyšlo...takže spíš dřina tedy práce se nebojím, ale člověk to musí zvládat, jinak je to špatný...
mám nabídku spět do pečovatelství...tak to zvažuju,ale ne dřív než za dva-tři měsíce.....ještě uvidím....
Moc moc díky

Mišple » Mici Angóra Pochopení, co se dělo u žen v mé rodinně, mám, došla jsem k tomu poměrně nedávno. U nás vládne rodinný vzorec nechuť být ženou, nepřijetí mateřství, neochota se podřizovat mužům, nechuť být pouhým sexuálním objektem i přes silnou sexualitu.
Ta Venuše/Saturn v devátém domě, Střelecky zabarvená, žiji v cizině, ale nedovedu si představit mít vztah s cizincem, to je taky nějaký blok.

Uff, rok 2002, to mi bylo sladkých 18. Zásadní byl rozchod s prvním přítelem, první vážný vztah. Odstěhování z domova. Pak jsem se dala dohromady s budoucím manželem. Ale už jsem rozvedená. Otěhotněla jsem, ale nic z toho nebylo a děti nemám dodnes.

Původně jsem chtěla napsat, že se asi nic nedělo, ale koukám, že toho bylo na osmnáctiletou holku docela dost

Mišple » Mici Angóra Děkuji za názorný příklad. Ta dominantní matka by souhlasila, i ty hmotné statky, které zajišťují pocit jistoty, s tím rozdílem, že tedy nedědím, naopak, o rodinný majetek spíš přicházím shodou divných náhod.

Mišple » Mici Angóra Ten Neptun už mě taky napadl, hlavně mi jde roky přes první dům :/

Freja » Mici Angóra Tady je bouřka, čiči
Ale stejnak mám asi zavařenej mozek, bo se pokoušim Ti odepsat z mobilu na PC klávesnici...


To druhý video je mimochodem moc zajímavý

verka96 » Mici Angóra Jo, tam jde o problém souhvězdí x znamení...
V tom druhém videu je to asi 38 minuta.

tajga » Mici Angóra Ono je to půl roku staré...aha

doradunaj » Mici Angóra Dekuji za odpoved. Jak to myslite, zivotni udalosti maji byt uvadeny presne, tim myslite na hodinu a minuty nebo staci den? Dekuji. Eva

tulačka_gryf » Mici Angóra Vy dvě mluvíte o tom, že má být známa "hodina aspoň trochu přesná" a já "životní události aspoň trochu přesné". Takže když pominu tu snahu o aspoň částečné zúžení a zpřesnění výsledku (kde se bezesporu shodneme), tak bych si i troufnul říct, že to to samé fakt není

Znovuzrozená » Mici Angóra Jj, chystám se tam napsat, ale abych pak nebyla v šoku, co všechno mi nezapočítali.
Na černo jsem nikdy nepracovala, tak uvidíme.
Pekarovou jsem zrovna včera viděla v Partii na Primě a já tu babu s jejíma hraběcíma radama teda fakt nemusím...

tulačka_gryf » Mici Angóra Dá se to zjistit pomocí primárních direkcí, ale aby to fungovalo, tak je potřeba vědět několik zásadních životních událostí, jako je třeba svatba, narození dítěte, úmrtí rodiče, první zaměstnání apod. Ideálně s přesností na den. "Někdy na jaře" asi stačit nebude.

Znovuzrozená » Mici Angóra Tak to jsem zvědavá, jestli budu taky příjemně překvapená a ne zaskočená. Já to tak jednoduché nemám, žila jsem osm let na Slovensku a taky byla asi třikrát na pracáku, kdy jsem hledala práci např. právě po návratu na Moravu, po zrušení celé firmy u které jsem pracovala atd. Na tu sociálku se taky chystám zjistit co a jak.
"Za pár" to je z tvého pohledu, v mém věku je každý rok navíc utrpení, přesně vím, co štírka popisuje, to každý pozná až na vlastní kůži.

Svá štírka » Mici Angóra Asi máš pravdu, měla bych asi zajít na důchodové a poptat se. Také bych měla využít ještě těch chvil, kdy tam mohu jít osobně, protože elektronicky já nic nevyřídím. Díky.

Znovuzrozená » Mici Angóra No Mici, já nevím, jestli s tím výpočtem nejsi trochu mimo. Pokud vím, tak podle posledních zpráv se nyní na výpočet důchodu bere plat za celou dobu odpracovaných let, nikoliv za několik let posledních, jako tomu bylo dříve. Takže pokud vezmeme do úvahy, že Štírka i já jsme začaly pracovat v osmdesátých letech, kdy nástupní plat byl nějakých 800 Kčs a ještě hodně dlouho ty platy byly mizerné, takže ten průměr bude nic moc. Navíc při předčasném odchodu do důchodu ti strhávají za každé tři měsíce, o které jdeš dříve určité procento. Takže to vlastně asi ani nepřipadá do úvahy.
Mám z toho taky obavy, už teď se cítím vyčerpaná a strhaná, mám strašně náročnou práci zejména po psychické stránce, loňský rok byl pro mne strašný a pár dní jsem pobyla i v nemocnici... Myslím, že my šedesáté ročníky jsme na tento experiment (odchod do penze v 65) doplatily nejvíce. Tak jak se má současná generace penzistů (Babišovi uplacení voliči) my se taky mít nebudeme.

Svá štírka » Mici Angóra Nemá smysl v této diskuzi rozebírat spravedlivost důchodů, to bychom se dostali k rasismu i k jiným problémům jako je hodnocení lidí podle inteligence. To do této diskuze nepatří a také s tím sotva něco uděláme.
Ale pokud výpočty, které mi tu píšeš, opravdu tak v reálu vycházejí, není to tak hrozné jako je moje představa. Jenže do té doby bude v platnosti nejspíš už nová úprava a podle ní to bude kdoví jak. Také úmysl přijmout Euro není můj sen. A také inflace stále pokračuje. Jsem diabetička, takže nemohu do pusy vložit kdykoliv cokoliv a od Nového roku také léky mi zdražily, a to hodně.
Nechci tu plakat, mají se lidé i hůř než já. Ale fakt si nemyslím, že po 42 letech práce má člověk nárok jen na holé živobytí, žádné divadlo, kino, prostě nic, a to nekouřím a nepiji, dluhy nemám. Smutná to doba. I jako samoživitelka s 2 dětma jsem se před léty měla líp než teď. Je mi líto mladých, tím spíš, že jsem čerstvá babička měsíčního chlapečka, kterému toho moc do kolébky nedám. Takže ani očekávat, že mi mladí pomohou nemůžu, mají svych starostí dost.
Přiznám se, mám strach z toho, co ještě může přijít, protože už jsem zažila tolik různých slibů a vlád a skutek utek. Už nevěřím, že to teď bude jiné a že bude líp. Kéž by se toho dožily aspoň naše děti, když já už nejspíš ne. Nejsem optimistka a nikdy jsem neměla takový strach jako mám teď.
Spíš teď čekám, že budu smazána, jelikož by můj příspěvek mohl někomu vadit.