Podělíte se o své oblíbené verše? - Diskuze a zkušenosti

savvana Můj život jsou stále delší oběžné dráhy,
Které protínají tento nádherný svět.
Kroužím kolem Boha,kolem starých věží
A už to tak dělám tisíc let.
A pořád ještě nevím,jestli jsem orel
Bouře nebo spíš nádherná píseň..

/R.M.Rilke/

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ZA TROCHU LÁSKY - JAROSLAV VRCHLICKÝ

Za trochu lásky šel bych světa kraj
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý
šel v lednu, ale v duši věčný máj
šel vichřicí, však slyšel zpívat kosy
šel pouští a měl v srdci perly rosy
za trochu lásky šel bych světa kraj.
Jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
FRANCOIS VILLON - BALADA

Já u pramene jsem a žízní hynu,
horký jak oheň, zuby drkotám,
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu,
ač blízko krbu, zimnici přec mám,
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání,
mně lékem je, co jiné poraní,
mně při zábavě oddech není přán,
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.

Jen to mi nesporné, co plno stínů,
kde světlý den, tam cestu sotva znám,
kde průzračnost, tam výkladem se minu,
svou znalost vděčím náhlým náhodám,
vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám,
dím "dobrý večer", jitro-li se skví,
když ležím naznak, strach mám z padání,
bohatství čekám, ničí nejsem pán,
mám vše, co chci, - nic, na čem srdce lpí -
srdečně přijat, každým odmítán.

K věcem, jež neznám, horoucně se vinu,
ženu se k cíli, jehož nežádám,
kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu,
kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám,
můj druh je ten, kdo vemluví mně klam
a "labuť černá je jak havran" dí,
v tom spojence zřím, kdo mi ublíží,
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán,
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.

Kníže, každý, kdo to čte, nechť ví:
nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí,
srdečně přijat, každým odmítán.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
J.H. Krchovský

Za smrtí tečka, dvojtečka, či otazník ...
vznik, život, zánik... Konec nebo znova vznik?
Odpověď neznám; nechci ji znát, zatím ne
– zemřu-li, ztratím život! Ne, on ztratí mne...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele včielkaMajka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ernst Stadler - V prítomných nociach

V prítomných nociach mrazí moja krv po tvojom tele, drahá.
Ó, moja túžba je jak temná voda prehradená splavom,
Zložená v poludňajšom tichu, bez pohnutia číhajúca,
Dychtivá odtrhnúť sa. Letná búrka,
Čo sťažka zotrváva v pasci obťažkaných mrakov.
Kedy prídeš, blesk,
Ty, čo ju spustíš, naplníš ju vášňou, prievoz,
Čo pretneš zmeravenú hrádzu? Chcem
Niesť si ťa k sebe do podušiek ako hrste mladej ďateliny
Do pokyprenej krajiny. Som záhradník,
Čo si ťa mäkko ustelie. Mrak, čo ťa
Obklopí a vzduch, čo ťa zovrie.
Do tvojej pôdy zahrabať chcem svoju pomätenú páľavu
A túžbou rozkvitnutý vstať z mŕtvych nad tvojím telom.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele včielkaMajka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
José Martí - Okrídlená čaša

Ty okrídlená čaša, kto ťa videl
skôr ako ja? Dvíhala si sa nahor
pomaly, majestátne, akoby vylievali
posvätný olej. A moje lačné ústa
sa prisávali k tvojmu okraju
a ani kvapku, ani kvapôčku
z božského moku tvojich sladkých úst
som neprepásol.

Tvoje rozpustené
čierne vlasy som rukou pohládzal.
A spomínaš si? - tvoje štedré ústa
držali sa ma, tvárne ako bozk,
ktorým som sa do teba prelieval.
A vľúdne bolo vôkol: celý život
som cítil v náručí, majúc v ňom teba.
Svet sa mi strácal z očí, jeho ruch,
i nenávistné dravé zápasy.
Len jedna čaša dvíhala sa nahor.
V neviditeľnom náručí k nej sklonený
a o jej sladký okraj prisatý,
v belasom vzduchu dvíhal som sa tiež.

Ach, láska - nekonečno, láska - umelec!
Koleso z kovu kováč ukuje,
kvet lebo ženu, anjela či orla
z tvárneho zlata vytepáva zlatník.
No iba ty vieš, iba ty
do jediného bozku vtesnať vesmír.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Díky Savvana, Tulačka a Majka....

Zavři oči - Václav Hrabě

Zavři oči
Dole na ulici kropicí auto napodobuje déšť
Beránci sbíhají do údolí a usínají
ve tvém stínu zatímco ručičky hodin se zastavují
protože tato chvíle se už nebude opakovat

Ticho večera
provokuje
labutě
aby se ještě před smrtí pokusily zazpívat
něco o tvé kráse

Zavři oči
V berlínské hospodě se rouhá jednonohý
Kristus
a jeho krev
padá na hlavy farizejů
Hannibalovi sloni leží na březích Konga s podřezanými žilami
a vypasení básníci předvídají konec
lidské komedie

Zavři oči! Zavři oči...
Za chvíli umlknou
zvony trombóny tramvaje
a já
budu poslouchat jak se z oblohy s ozvěnou vracejí
údery tvého srdce
v rytmu ptačích křídel
v rytmu v kterém se země kolébá vesmírem
v rytmu který se nikdy nikomu nepodaří
upálit nebo ukřižovat

Zavři oči
a bude to jako když měsíc zapadá v aleji mostů

Zavři oči
a bude to všechno jako na počátku světa

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele včielkaMajka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jacques Prevert - Paris at night

Tri zápalky po sebe zažíhané do noci
Prvá aby som ti videl celú tvár
Druhá aby som ti videl oči
Posledná aby som ti videl ústa
A úplná tma aby som videl že to nie je klam
Keď si ťa objímam.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Michail Jurjevič Lermontov "Nevěř si"


Co je nám nakonec po prázdném povyku
žonglérů se slovem, žvanivých kupčíků,
kuplířské čeládky, jež zbožňuje své fráze
a větu jedinou neřekne bez emfáze?

A. Barbier



Ne, mladý snílku, ne, nevěř si, nevěř,
jak moru boj se inspirace...
Je to jen blouznění, sten duše v nemoci,
křeč ducha nebo nářek srdce.
Darmo v ní nehledej náznaky božských ech:
toť přetlak krve, ne hlas výší!
Spíš utrať své dny ve všedních starostech,
vylij tu otrávenou číši!

Jestliže tajemný, kouzelný nepokoj
odkryje v dávno zmlklé duši
doposud ukrytý panensky čerstvý zdroj
prostých a sladkých zvuků - zdrž ji,
nevposlouchávej se a nepodléhej jim,
zastři je clonou zapomnění:
tvá zledovělá řeč, tvůj plytký verš a rým
jim dají smysl, jenž v nich není.

A když ti pronikne až na dno duše stesk,
když vášeň nechá duši pustou,
pak se drž opodál veselých lidských cest
s tou svojí potřeštěnou družkou.
Ne, neponižuj se. A styď se kramařit
hněvem a steskem pro svou slávu,
nevystavuj hnis ran a zkrvavený cit
na odiv povrchnímu davu.

Co je nám do toho, cos musel vytrpět?
Nač máme slyšet tvoje vzněty,
naivní naděje tvých nedozrálých let
a krutě soucitné, zlé věty?
Hleď - lidé před tebou, s jak hravou slušností
jednají jedni jako druzí,
v těch hladkých vizážích beze stop starosti
nenajdeš nezpůsobné slzy.

A přitom v zástupu je sotva jediný,
kým tisíc trýzní neochvělo
a komu nezdary, ztráty a zločiny
předčasně nezvrásnily čelo.
Jsi jim jen směšný, věř, s pláčem i s horlením,
s manýrou zpěvu, jíž jsi vlečen,
směšný našminkovaný mim,
jenž máchá lepenkovým mečem.

Najdise.cz » musiúa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
tuhle mám ale o něco radši.... myslím, že se nijak nejmenuje...?



Dej mi ruku svou, pojď a skloň se ke mně,
jsme oba stejní, spoj svůj osud s mým:
též nejsem zrozen pro hluk této země
a mezi lidmi žíti neumím.
Neměl jsem čas a chuť jít s nimi všemi
za jejich povrchními nadějemi,
srdce mé láska zajala, a hleď:
mé čelo - jaká bledost, jaká šeď!

Jsou na něm stopy dohořelých vášní,
jež mě tak záhy vtáhly do pasti:
nad svými vzpomínkami nemohu být šťastný,
opuštěn stojím čelem k propasti,
do které byl můj život sudbou zbořen:
tak stojí stromek nad bezedným mořem
a bouří sváté listí nese proud
po rozmaru a zvůli bludných vod.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele včielkaMajka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ešte niečo od slovenského autora, jedna z mojich obľúbených

Pavel Koyš

Takú lásku čakaj


Takú lásku čakaj, ktorá príde
nečakane, kruto, ktorá páli.
Aj keby ťa mnohé milovali,
iba ona nikdy neodíde.
Takú lásku čakaj.

Takú lásku hľadaj, čo je jasná,
a tak prosto ako slnko svieti,
s ktorou zaraz ľahko, dobre je ti,
nech ju stretneš v ktorýchkoľvek pásmach.
Takú lásku hľadaj.

Takú lásku volaj, ktorá úsmev,
teplú nehu rozpustí ti v tvári,
ak je s tebou, všetko sa ti darí,
ukonaná šťastím v tvojej dlani usne.
Takú lásku volaj.

Takú lásku pretrp, ktorá bolí,
obavami, túžbou vykúpenú,
čo aj tisíc nocí prebdieš pre ňu,
ona nepoddá sa, nepovolí.
Takú lásku pretrp.

Takú lásku chráň si, čo sa zmení.
ktorá je dnes iná ako včera,
čo jak kvet sa zrána do večera
neustále mení v zafarbení.
Takú lásku chráň si.

Takú lásku miluj, čo ťa schytí
ako jarná rozvodnená rieka,
čo ti do každého nervu vteká,
až sa zdá, že srdce rozlomí ti.
Takú ženu miluj.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
a do třetice...


Charles Baudelaire "Živá pochodeň"



Jdou stále přede mnou, ty oči, jež mi patří,
jimž magnet Anděla dal sugestivní klid;
jdou jako sestřičky, jdou jako rodní bratři
a propůjčují mi svůj démantový třpyt.

Vím, odvracejí mne od každé hříšné léčky,
jdou se mnou ke Kráse, jdou jistě, rozhodně;
jsou mými služkami a já jim líbám vlečky,
má bytost poslouchá ty živé pochodně.

Vy Oči, zářící jak drahocenný kámen,
jak svíce ze světla, jak boží znamení,
zář slunce nezničí váš fantastický plamen;

já oslavuji Smrt, vy slavnost Vzkříšení;
a opěvujete mou duši, jež se budí,
mé hvězdy, žádná zář vás ze mne nevypudí!

Najdise.cz » musiúa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
....Neměl jsem čas a chuť jít s nimi všemi
za jejich povrchními nadějemi,
....stojím čelem k propasti,
do které byl můj život sudbou zbořen


Zbývá krok poslední
přijmout tu prázdnotu co šklebí se tmou
či proti sudbě tasit její vlastní zbraně
Bláhově možná snad, však není co ztratit,
ať s námi či bez nás, vše dál plyne....

Najdise.cz » musiúa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nebylo mým záměrem reagovat na básně. Ale tahle mě dostala. Díky.
Nechávám teď už prostor skutečným básníkům a díky za všechny příspěvky.

Najdise.cz » musiúa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
no, a když už jsem ho vzpomněla...



Vítězslav Nezval "Vteřina"


Miláčku ty máš v ústech zralou třešni
Jak chutná ti?
Takové odpoledne jako dnešní
se nevrátí

Miláčku ty máš v ústech plno jahod
a v očích vřes
A já jenž žiji celý život z náhod
jsem štasten dnes.

player VDOVA KOSTILVCOVA
Mirek Hofmann

Dostal jsem od tety Lotky
K svátku lahev plnou vodky,
a že byl měsíc zrovna nov
já šel ji vypít na hřbitov.

Tam , na zídce jedné hrobky
já ulévám si do nádobky...
...pak asi jsem si trochu zchrup,
hned půlnoc je tu , coby dup´.

V tom se hrobní kámen zvedá,
leze ven postava bledá!
"Chci tvou lásku!" , kostra volá
"Já jsem vdova kosltivcova".

Zuby praskaj , kosti chrastí,
klouby skřípou , já jsem v pasti
a když jedna byla z věže,
svou čest já tam ztratil vleže.



Od té doby , hopky , hopky
Chodím v noci mezi hrobky.
A když ráno kohout budí ves
ztahanej jsem , jako pes.

Uběh´ rok , snad ze zvyku
Zas jdu k známému pomníku.
A co zřím snad není sen...
Ztuhnu , jak bleskem zasažen!

Na mramoru , na hrobečku...
sedí šest malejch kostlivečků.
Maj no hy do ó kapínku...
A volají: Tatínkůůůůůůůůůůůů

endymion Bezejmenná


Lásko...

...vcházíš ke mně v záplavě květů jarních
i v lehounkým letním vánku
jsi v dešti...i za červánků
když bdím...i v sladkým spánku

Lásko...

máš všechny jména...
...a přec jsi ...bezejmenná...

Tvé jméno voní dálkou, mořem, Sluncem na pláži...
...tajemným krásnem...jenž mně oblaží

...tím co nelze uchopit...

- jen v hloubce Srdce...stále žít...

Marhon přiznávám, že verše nečtu, pouze tady, co napíší tady lidé z najdise, jejich vlastní.
jako malá jsem pořád dokola četla kytici, ta mě bavila, ale teď už nic.
ale jedna mě zaujala, ač od básníka, s jehož názory jsem se nikdy neztotožňovala. našla jsem jí na profilu u Ilči.

Vítězslav Nezval

Až se ti zasteskne,
přijď.
Až se ti slza v oku zableskne,
ty přijdeš, viď!
Z té noci přeteskné
nezbude ani hvězda, ani rybářská síť
a nový den se rozbřeskne.
Ty přijdeš. Přijď!

Marhon » Marhon a pak ještě jedna, také nalezena u Ilči.

Jan Skácel

Naděje s bukovými křídly

novému ránu rožnem svíci
je neznámé a nemá tváře
jak anděl v dřevu lípy spící
a čekající na řezbáře

někdy se anděl na nás hněvá
anděla máme každý svého
a naděje má z buku křídla
a srdce z dřeva lipového

Marhon » Marhon kdysi sem Karamel dávala toto. mě se to líbilo ač netuším a nikdy jsem se nepídila co to je.


| Neznámí autor | Trocha´´poezie´´

Sám?

Jsi sám?
Ptáš se ,odpověď zda znám?
Na milost a odpuštění?
...v očích dva ptáci poranění....

Sám?
Stojíš sám?
Myslíš si, že to nepoznám,
že strach máš ze svádění?
...srdce rvou supi pomatení....

Sám?
Čekáš sám?
Doufáš, že zahlédneš ji tam,
kam umírat chodí opuštění?
...však stojí tu jenom odsouzení...

Strach?
Máš strach?
Ztrácíš se v dálce ve hvězdách.
Samota přináší nezměrnou bolest?
Smíš něco hledat však nesmíš to nalézt?

il*ča » Marhon No totok ... ona mi vykrádá profil

Toho Nezvala jsem si dala na profil v mizerném období ...ale je to hezké,že?


Mám ráda Skácela:

Jan Skácel : Sonet jako talisman

Aby tě před zlým chránil
(takový už je svět)
dávám ti amulet
a nos jej bez přestání
Je proti chvílím krutým
zahání z duše hlad
a toho kdo má rád
uchrání před uřknutím
Snad z nebe na zem spadlo
to vzácné zaklínadlo
Ve světle létavic
do stříbra jsem vyryl
SINE AMORE NIHIL
bez lásky není nic.


POUTA
Jan Skácel

Dětství je to co dávno kdysi
bývalo a dnes ze sna visí
jak provázek a zbytek pout
jež lze i nelze rozetnout

Třeba nám život jinak káže
kdo moudrý je ten nerozváže
motouzek co nás s dětstvím spíná
a krásná pouta neroztíná

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Už jsem tak zduchovněl, že vidím anděly?
čistotou jako by k hříchu až sváděli...
kradmo jim zahlížím pod roucha z oblaků
jestli tam nemají alespoň kloaku

J. H. Krchovský

Najdise.cz » Marhon Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Skácel....zaloužil by si vlastní prostor

"Všechno se jednou probolí

na vlastní dno a zmizí strach

krásné jsou staré stodoly

prázdné po dávných úrodách"

---------------------------------

"A není pravda že nám život lže

osud je mince která dlouho padá

teprve na zemi se ukáže

padne-li orel nebo hlava"

Najdise.cz » il*ča Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Dobré věci - Jan Skácel

Z těch dobrých věcí miluji oheň
a černé stříbro hvězd
za opaskem noci.

Černé stříbro a stará slova,
kterými pasovali na rytíře:
snes tyto tři údery a žádný víc.

Z těch dobrých věcí miluji den,
kdy jaro klade uzdy na dobré koně,
modré uzdy
a růžová sedla.

Každého roku se vrací,
jaro je dobrý úmysl.

Z těch dobrých věcí miluji naši lásku,
tu starou, která nerezaví,
a říkám ti znova a znova:

Je včera
bude dnes
a byla zítra.

Snes tyto tři údery a žádný víc.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
JSEM - JOHN CLARE

Jsem—čím už, všem je skryto, lhostejno;
neznámý, ztracen v známých paměti:
Sám v sobě sahám až na vlastní dno—
bol zčeřen, kalný, stoupá ve změti,
jak stíny v lásky dušném soužení
přece jsem, živ—jak páry sražení

do prázdna, kde zní pohrdání řev,
do živlu moře probuzených snů,
kde netečné je žití, bez úlev,
jen ztroskotání veškerých mých dnů;
kde jsou ti, co nejmilejší byli,
cizí—nad druhé se odcizili.

Chci tam, kam dosud nikdo nevkročil,
kde dosud nezněl ženský smích, ni pláč,
tam s Bohem, Stvořitelem svým bych byl,
a spal jak v dětství sladce, nedbal nač,
netížil nic, jen zem, obklopen travou,
nezatížen—jen klenbu nade hlavou.