Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Podělíte se o své oblíbené verše? - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Podělíte se o své oblíbené verše?
15.02.2017 - 00:22
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Podělíte se o své oblíbené verše?
Třeba už to tu bylo.
Ale tak si pročítám něco od svých oblíbenců a tady je dost lidí, kteří mají verše rádi.
Ať už zkouší nějaká ta slůvka poskládat sami, nebo si je rádi přečtou.
Jsou věci, které nám pomáhají odněkud někam a verše jsou pro mnoho lidí jedněmi z nich.....
MALÁ MŠE - OLDŘICH MIKULÁŠEK
Sbírávám kaštánky,
ty nejmenší,
a nosím je po kapsách.
Pak dívám se do ztichlého stromu
na ona prázdná místa,
odkud je vítr smetl -
a sloužím za ně mši.
Padaly každý zvlášť
a nikdy, nikdy by
se nenašly.
Až já jsem po nich sáh -
po jejich dávno odeznělém stonu,
jako když hrkne
v starých hodinách...
Komu to odbily?
Ale tak si pročítám něco od svých oblíbenců a tady je dost lidí, kteří mají verše rádi.
Ať už zkouší nějaká ta slůvka poskládat sami, nebo si je rádi přečtou.
Jsou věci, které nám pomáhají odněkud někam a verše jsou pro mnoho lidí jedněmi z nich.....
MALÁ MŠE - OLDŘICH MIKULÁŠEK
Sbírávám kaštánky,
ty nejmenší,
a nosím je po kapsách.
Pak dívám se do ztichlého stromu
na ona prázdná místa,
odkud je vítr smetl -
a sloužím za ně mši.
Padaly každý zvlášť
a nikdy, nikdy by
se nenašly.
Až já jsem po nich sáh -
po jejich dávno odeznělém stonu,
jako když hrkne
v starých hodinách...
Komu to odbily?
Příspěvky v diskuzi
30.11.2018 - 22:48
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Eduard , který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Moc hezké
=====
Moc hezké
01.12.2018 - 00:43
| Filtr
Bosch
Znáš dálku? Já ji znám. Na stropě, plném much,
v ohyzdné světnici mám jazyk přilepený.
Je parno v ulicích, jak olej hustý vzduch,
kdosi se zasmál. Pomalá chůze ženy.
Jde, kolébá se, jde a svírá koleny,
bílými koleny a stehny naše mozky.
Znáš dálku? Já ji znám. Proměny, proměny,
déšť trhá plakáty a stírá barvy. Trosky.
Z okna mám vyhlídku na pivovarský dvůr.
Tajemné jeskyně a ve dne sudy.
Je ráno, drhnou zem. Lucerna mrtvých můr.
Znáš dálku, já ji znám. A znám ji ve všem všudy.
Ivan Blatný
https://www.youtube.com/watch/…
v ohyzdné světnici mám jazyk přilepený.
Je parno v ulicích, jak olej hustý vzduch,
kdosi se zasmál. Pomalá chůze ženy.
Jde, kolébá se, jde a svírá koleny,
bílými koleny a stehny naše mozky.
Znáš dálku? Já ji znám. Proměny, proměny,
déšť trhá plakáty a stírá barvy. Trosky.
Z okna mám vyhlídku na pivovarský dvůr.
Tajemné jeskyně a ve dne sudy.
Je ráno, drhnou zem. Lucerna mrtvých můr.
Znáš dálku, já ji znám. A znám ji ve všem všudy.
Ivan Blatný
https://www.youtube.com/watch/…
01.12.2018 - 22:40
| Filtr
Bé át
Za temnym oknem,
v kvetniku sivem,
Hruby a spicaty mracil se kaktus..
v kvetniku sivem,
Hruby a spicaty mracil se kaktus..
13.12.2018 - 17:46
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Spala jsem
se svým andělem
a to se nedělá
tak si teď vyčesávám peří
T. Žurková
=====
Spala jsem
se svým andělem
a to se nedělá
tak si teď vyčesávám peří
T. Žurková
13.12.2018 - 19:53
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Prairie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já u pramene jsem a žízní hynu,
horký jak oheň, zuby drkotám,
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu,
ač blízko krbu, zimnici přec mám,
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání,
mně lékem je, co jiné poraní,
mně při zábavě oddech není přán,
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.
Jen to mi nesporné, co plno stínů,
kde světlý den, tam cestu sotva znám,
kde průzračnost, tam výkladem se minu,
svou znalost vděčím náhlým náhodám,
vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám,
dím "dobrý večer", jitro-li se skví,
když ležím naznak, strach mám z padání,
bohatství čekám, ničí nejsem pán,
mám vše, co chci, - nic, na čem srdce lpí -
srdečně přijat, každým odmítán.
K věcem, jež neznám, horoucně se vinu,
ženu se k cíli, jehož nežádám,
kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu,
kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám,
můj druh je ten, kdo vemluví mně klam
a "labuť černá je jak havran" dí,
v tom spojence zřím, kdo mi ublíží,
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán,
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.
Kníže, každý, kdo to čte, nechť ví:
nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí,
srdečně přijat, každým odmítán.
(Francois Villon: Balada)
Tu miluju od mých jedenácti let
=====
Já u pramene jsem a žízní hynu,
horký jak oheň, zuby drkotám,
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu,
ač blízko krbu, zimnici přec mám,
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání,
mně lékem je, co jiné poraní,
mně při zábavě oddech není přán,
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.
Jen to mi nesporné, co plno stínů,
kde světlý den, tam cestu sotva znám,
kde průzračnost, tam výkladem se minu,
svou znalost vděčím náhlým náhodám,
vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám,
dím "dobrý večer", jitro-li se skví,
když ležím naznak, strach mám z padání,
bohatství čekám, ničí nejsem pán,
mám vše, co chci, - nic, na čem srdce lpí -
srdečně přijat, každým odmítán.
K věcem, jež neznám, horoucně se vinu,
ženu se k cíli, jehož nežádám,
kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu,
kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám,
můj druh je ten, kdo vemluví mně klam
a "labuť černá je jak havran" dí,
v tom spojence zřím, kdo mi ublíží,
mně jedno, jsem-li šalbě ve psí dán,
mám v mysli vše, jen ne to nejbližší,
srdečně přijat, každým odmítán.
Kníže, každý, kdo to čte, nechť ví:
nic neznám, ač mám o všem vědomí.
Jsem stranický, jsem zastánce všech stran.
Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí,
srdečně přijat, každým odmítán.
(Francois Villon: Balada)
Tu miluju od mých jedenácti let
04.01.2019 - 09:46
| Filtr
Háňa*
Nic nechci víc než v duši klid
a žádného víc štěstí,
než co ho ptáče může mít
na květné ratolesti.
Když slunce hřeje z vysoka
a zem je pestrá květem
a vítr duje z hluboka
a mír jde celým světem.
A pochybností neznat hles,
jež v duši nesvár nítí,
- jen cítit, jak je krásno dnes,
a dýchat jen a žíti!
J.V. Sládek
a žádného víc štěstí,
než co ho ptáče může mít
na květné ratolesti.
Když slunce hřeje z vysoka
a zem je pestrá květem
a vítr duje z hluboka
a mír jde celým světem.
A pochybností neznat hles,
jež v duši nesvár nítí,
- jen cítit, jak je krásno dnes,
a dýchat jen a žíti!
J.V. Sládek
16.09.2019 - 19:02
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Khalia Zvlčelá, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Kočka v prázdném bytě
(Wislawa Szymborska)
Umřít — ne, to se kočce nedělá.
Co si má počít kočka
v prázdném bytě.
Drápat se na zdi.
Třít se o nábytek.
Nic jako by se tady nezměnilo.
S ničím jako by se tu nehýbalo,
a přece rozsunulo.
A po večerech nesvítí už lampa.
Je slyšet kroky na schodech,
ale nejsou to tamty.
Ruka, co klade rybu na talířek,
taky není ta, co ji kladla dřív.
Něco tu nezačíná
v svém obvyklém čase.
Něco se tady neděje,
jak se má dít.
Někdo tu byl a byl,
a potom náhle zmizel
a umíněně tady není.
Do všech skříní jsem se už podívala.
Přeběhla přes police.
Vlezla pod otoman, a nebyl tam.
Dokonce přes zákaz
papíry rozházela.
Co víc se už dá dělat.
Spát a čekat.
Jen ať se vrátí,
ať se ukáže.
Však se dozví,
že s kočkou se tak jednat nemůže.
Zamířím k němu,
jako by se mi vůbec nechtělo,
pomaloučku
na velmi uražených tlapkách.
A žádné hopsahejsa skoky zpočátku.
=====
Kočka v prázdném bytě
(Wislawa Szymborska)
Umřít — ne, to se kočce nedělá.
Co si má počít kočka
v prázdném bytě.
Drápat se na zdi.
Třít se o nábytek.
Nic jako by se tady nezměnilo.
S ničím jako by se tu nehýbalo,
a přece rozsunulo.
A po večerech nesvítí už lampa.
Je slyšet kroky na schodech,
ale nejsou to tamty.
Ruka, co klade rybu na talířek,
taky není ta, co ji kladla dřív.
Něco tu nezačíná
v svém obvyklém čase.
Něco se tady neděje,
jak se má dít.
Někdo tu byl a byl,
a potom náhle zmizel
a umíněně tady není.
Do všech skříní jsem se už podívala.
Přeběhla přes police.
Vlezla pod otoman, a nebyl tam.
Dokonce přes zákaz
papíry rozházela.
Co víc se už dá dělat.
Spát a čekat.
Jen ať se vrátí,
ať se ukáže.
Však se dozví,
že s kočkou se tak jednat nemůže.
Zamířím k němu,
jako by se mi vůbec nechtělo,
pomaloučku
na velmi uražených tlapkách.
A žádné hopsahejsa skoky zpočátku.
© 2007-2024 Najdise.cz