Konec života. - Diskuze a zkušenosti

Buddha/2 A jak si takovou připravenost představuješ ?
Aby to nebylo jak u maturity, kde se Tě zeptají přesně na to, na co ses nestihla podívat

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Neferlin, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No mě to přijde jak s porodem. Taky je termín, ale stejně se mimčo narodí jak se mu chce. Takže my se můžem připravovat jak chcem, ale stejně si to udělá podle svýho

Namchan K tomu jsem v dubnu napsal článek:

Smrt a přechod na druhý břeh

Ptají se lidé, proč někteří umírají v klidu a pokojně, rychle a jiní těžce, dlouho a v bolestech.

pokračování: http://ceske-forum.cz/index.php/…

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Je to jako se vším – představy se strachem , život na prd i ve smrti, pokud víme, že jsme nesmrtelní a jen odložíme futrál a jdeme dál, umíráme šťastni. Je jedno, zda umřeme stářím, nebo úrazem. Jsme nebo nejsme připraveni. Někde vyprovází lidé na poslední cestě s brekem a stresem, někde se veselí a mají radost. Každý je strůjce svého života a může si i vybrat. Je pravda, asi člověk musí dozrát a nebo také ne.

Bosch Znal jsem několik tvrdě materiálních lidí co si s posmrtným životem nijak nelámali hlavu.
Zajímavé je na tom že když to přišlo, umřeli v klidu. Nic je netrápilo neměli žádné špatné stavy.
Znal jsem i několik těch kdo se připravovali a říkali že jsou se smrtí srovnáni. Že se v podstatě těší. A u nich to tak příznivě neprobíhalo, měli pak na konci strachy.
Člověk si dokáže(nebo nechá) namluvit kdeco, jakože po smrti ro bude dobré atd. Ale naše představy nevychází z réálné zkušenosti která je v tomto směru nulová.
Na smrt se nelze nijak připravit a už vůbec ne tvrzením že žijeme i po smrti. Smrtí končí pobyt v této sféře rozpadá se spolu se zánikem nervové soustavy tedy CNS a pokud něco dokáže přetrvat tuto smrt, pak to nemá nic společné se světem ve kterém žijeme. Tudíž definitivní ende.
Nejspíše to co vede k formování pokračování této naší existence coby reinkarnace, příští vtělení, je právě ten výkřik zoufalosti naší bytosti z konfrontace se zánikem. Ale identita tohoto pokračování s tou naší je sporná. Stejnětak jako je sporné to jestli tento život opravdu žijeme. Myslíme si to. Ale myslet znamená jak víme nevědět nic.
Skoro bych řekl že ti co se nijak na posmrtný život nepřipravují a nevěří báchorkám to mají lepší. Nejsou pak zklamáni když jim jejich líbivé plány nevyjdou.

Jaňajs » Buddha/2 Ah jo. Já to blbě napsala. Nemyslela jsem tím připravenost umírající osoby, nýbrž připravenost rodiny, přátel, kamarádů, atd. Hm? Prostě co je větší bolest pro okolí? Tak ....Jestli nenadálá smrt, nebo se dívat na umírajícího tvora v bolestech delší dobu. Snad už je to srozumitelněji napsané Jinak ano, bude to jako u marurity, to si také myslím.

Kocour1 Smrt není úplný konec, je to jen konec jednoho příběhu a začátek jiného. Připravovat se na to asi nemá moc cenu, pokud člověk necítí, že se fakt blíží. (Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby člověk byl připraven každý den. Ale to je nerealizovatelné. Tak jen nemít příliš mnoho důležitých restů.) Jinak kdybych měl osobně volit: tak raději rychlou, náhlou smrt než dlouhé měsíce v LDN.

mikiduc Jani, Jani dokud žiješ, žij. Nikdo nevíme, jak zemřeme a je zbytečné to řešit dokud žijem. Hezká smrt je "za odměnu"

http://reporti.net/inspiration/…

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Jusstýna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Zrovna jsem ve fázi kdy mi odchází ze života má nejbližší osoba...a ač bych chtěla říct,že na to jsem připravena tak nejsem..na jednu stranu se modlím za každý den navíc a na druhou,aby to už skončilo..je to zvláštní..za jedinou věc děkuji,že nemá bolesti a že nemusím přihlížet k tomu jak se trápí..protože už je v komatu..je s námi doma...a staráme se o to,aby cítila,že je v rodiném kruhu těch nejbližších...a né v chladné a neosobní LDN..asi jsem odbočila od tématu

Marhon já si myslim, že je to jedno, obojí bolí a obojí je o tom člověku, který odchází, ne o tom co je lepší.

Morti sem jednou nasala toto:
"...no, vim o ni, presto me vzdycky zaskoci...vim, ze je neodvratitelna ale stejne je mi to lito kdyz prijde....vim ze je i vysvobozujici ale stejne si vzdycky rikam PROC?
Vim, ze pri ztrate blizkeho mam pocit ztraty samozrejme...a zaroven jsem po urcitej cas odolnejsi vuci ostatnim "prusvihum"...prijdou mi malicherny.... "
mě to bylo hodně blízký, tak se snad nebude zlobit, když to sem vložim znovu, bez toho, abych dlouhosáhle psala já.

movvin To je docela obšírná věc na odpověď.
Jsou dva pohledy. Jeden co se týká mé vlastní a druhý mých nejbližších. Svou vlastní ... tak o té nemůžu říct zhola nic, protože jí nemám ještě prožitou a a jestli tu někdo říká, že je na to připraven, že je to jen převlečení kabátu atp., tak ať si to myslí... až ta daná chvíle přijde... noo tak si myslím, že na to připravená nebudu a to můžu mít načteno spoustu mouder a knih.
No a co se týče mých blízkých... tak je to o to horší, že ikdyž tu smrt očekáváme (nemoc),nebo je náhlá (úraz), že nám odchází milovaný člověk, který nám bude vždycky chybět. Je to možná trochu sobecké pojetí, ale je to tak. Protože si vždycky říkáme.... jo tohle bychom mohli spolu zažít...sdílet... co je ale důležité, to aby věděl než odejde, že jsme ho milovali.

Antony52 Málo kdo ví kdy zemře. Takže s onou přípravou je to dost pofidérní.
Na druhé straně jsou individua která se na další - tedy, ehm posmrtný - život připravují již za tohoto. Patří mezi ně někteří mystici, jogini a asi i mnoho dalších a vypracovali k tomu mnoho různých "technik".
Obvykle např. Na východě věří že na co člověk myslí v okamžiku smrti podle toho získá jeho duše podobu v dalším životě. Proto sáhodlouhé mediatce části (ne fšech) joginů.
Pro změnu třeba adepti antických mystérií páchali vyvolávání bůžků které uctívali aby se jim viditelně projevili, věříce že v dalším životě přejdou mezi ně a ne mezi duchy obyč. smrtelníků. Podobně jako africké animistické kmeny věří že duše šamana - kouzelníka - přejde mezi bůžky na které se obrací. Případně viz praxe taoistické alchymie. Předmluva překladatele:
"na rozdíl od evropských „jogínů“, pro něž jsou tyto orientální cviky pouhým sportem — dospívali téměř vždy ke kýženému centrálnímu zážitku, takže lze říci, že tu jde o dokonale osvědčenou metodu, jak čínská mentalita (která je, jak správně ukazuje C. G. Jung, až do nejnovější doby v některých základních směrech podstatně odlišná od mentality evropské) dosahuje určitých duchovních prožitků. Nejen že se člověk vymaní z pout vnějšího zmateného světa, ale různé sekty si kladou i mnohé jiné cíle a usilují o ně. Nejvyšším stupněm je úsilí dospět tímto vysvobozením buď buddhistické nirvány (nebo Joginského paramatmau) anebo, jako např. podle spisu, kterým se zabýváme, spojením duchovního principu v člověku s přidruženými psychickými silami získat možnost žít dále po smrti ne pouze jako vágní pokleslá stínová bytost, nýbrž jako vědomý duch. Mimo to a často spolu s tím působí směry, které se snaží takovouto meditací ovlivnit jisté vegetativně animální životní procesy (po evropsku bychom tu mohli mluvit o funkci endokrinních žláz) posílením, omlazením a normalizováním životních pochodů, čímž se překoná i smrt, takže se připojí k procesu života jako jeho harmonické zakončení: Duchovní princip (schopný dále samostatně žít jako duchovní tělo vytvořené vlastními silami) opustí pozemské tělo, a to pak zbude jako vyschlá slupka, asi jako kukla po vylíhlé cikádě."

Sice materialisticky ale přezto pměrně výstižně podané.
http://jlswbs.files.wordpress.com/2…

Dr.Voštěp cut&paste

Lister: Kde jsou všichni, Holle?
(Lister ochutná jednu hromádku bílého prášku.)
Holly: Jsou mrtví, Dave.
Lister: Ale kdo?
Holly: Všichni, Dave.
Lister: Co, i kapitán Hollister?
Holly: Všichni jsou mrtví, Dave.
Lister: A co Todhunter?
Holly: Všichni jsou mrtví, Dave.
Lister: A co Selby?
Holly: Je mrtvý. Všichni jsou mrtví, Dave.
Lister: Peterson ale ne, že jo?
Holly: Všichni jsou mrtví, Dave.
Lister: Chen snad ne?
Holly: Gordon, Bennett, ano i Chen, všichni. Všichni jsou mrtví, Dave!
Lister: Rimmer?
Holly: Je mrtvý, Dave. Všichni jsou mrtví. Všichni jsou už mrtví, Dave!
Lister: Počkej. Snažíš se mi říct, že jsou všichni mrtví?

Jaňajs » mikiduc Máni, neboj!!!! Já fakt žiju a robím tak, jak nejlépe to jde. O mě neměj strach ty vejre! Jen mi šlo o to vnímání smrti víš? Néé o mě! Já jdu ještě zítra do roboty a pak nazuji ty své boty a šup na boudu a na hubky a na rybky... A li, nezmrznu po ránu, tož ještě vydržím na tém živu. Ale je tam fakt už zima mooc. Mno. Buď se ještě někdá potkáme, nebo mě potkáš v muzeu. A kdyby někdo věděl, jak zprovozniti komín, tož budu ráda moc.

vltavínka Toť otázka na tělo...

Vzhledem k tomu, že jsem si takovým bolestivým odcházením maminky nedávno prošla...vím, na co se ptáš..Taky si tu otázku od té doby často kladu...

Na jednu stranu je pro nejbližší okolí jistou útěchou, když si můžou říci, že je ta smrt a opuštění bolavého těla vysvobození... Člověk by tudíž čekal, že to bude snazší...ale ouha, ono to stejně bolí...
A ten proces odcházení je prostě drsný zážitek, když to trvá týdny, měsíce... To nakonec zamává s každým..
Taky jsem žila v domnění, že mám smrt zpracovanou, že ji nevnímám jako konec.... bla, bla...

Jinak člověk přistupuje ke smrti vlastní a jinak prožívá odchod blízkých..

Jaňajs » vltavínka Děkuji Ti vltavínko. Ten proces odcházení je opravdu drsný zážitek. A asi nejdrsnější pro nás pozůstalé v celém životě. A jak píšeš, když to trvá měsíce je to hrůza. Děkuji a souhlasím s tebou.

Jaňajs » Jaňajs Hale, lidičkové, měla jsem s kamarádem hovor o tom žití a umírání. Tak jsme měli každý jiný názor. Jemu prostě umřela mamina znenadání. Nic jí nebylo a najednou nebyla. Byl to pro něj šok. Asi moc šok. Věřím tomu. Mazec prostě moc. Ale po týdnech to pobral a zasejc si žil a byl na téj svéj koleji. Je mi jasné, že na maminku myslíval a myslí dodnes. To je nomální. To tak k žití patří.
Nu a opačný případ je když je človík nemocen a bolestiv. Když to trvá mrak měsíců a já na to koukám a nemůžu nic robit! Nejde pomoci a jen se človík modlí , ať už to vezme konec! A to modlení je nekonečné.......... A vám povidám, že koukat se na bezmocného človíka a hlavně bolavého je to nejhorší , co může býti. Takže , tak jsem to myslela.

Najdise.cz » Jaňajs Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No já třeba chápu,jak si to myslela,ale nechápu proč se připravovat...stejně ta s kosou vždycky zaskočí,ať už to čekáš a nebo ne.

Jaňajs » bubobubo Je to marné. Asi jsem to prostě písla blbě. Připravovat to bylo blbé slůvko. Možná jsem chtěla napsati Čekat, blnouti,plakati, vnímati.... Se omlouvám. Hrabká mi moc.

vltavínka » Jaňajs Nene, vůbec Ti nehrabká..Já Ti rozumím přesně, na co se ptáš..Ne na přípravu na svoji smrt, ale na to, jestli dlouhé umírání může usnadnit pozůstalým to loučení..Tím, že mají dost času se s tím smířit a na nevyhnutelný odchod se "připravit ".

Ušetřit si ten šok, kdy duše během vteřiny odejde bez varování...

Ale co z toho je pro pozůstalé snažší..na to odpovědět neumím

No.4711 Ptáš se, co je lepší....a ono je možné si vybrat? (Teda pomineme-li možnost sáhnout si na život)

Najdise.cz » Jaňajs Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A na to ti opět odpovím,že rozumím tomu,na co si se ptala.Smrt je smrt a smutno je z ní,ať už byla očekávaná u nemocného,či starého člověka,stejně tak jako když někdo koho miluješ,odejde náhle.Podle mě se připravit nelze,jelikož až v tu chvíli na tu situaci začne člověk nějak reagovat.

Jaňajs » bubobubo A já si budu s dovolením státi za svým. Když to přijde z nenadála, je to sice rána, ale nebolí to toliko, jako když ten človík trpí mrak měsíců. Trpí s ním totiž ti , co ho mají rádi a nemůžou s tím nic dělat. Jen se smutně koukati. Ende. A díky všem......

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Rainbow, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Smrti to nekonci... vedomi zustava a vraci se zpet do jednoty.. lze si tohoto byt vedom a tak byt v klidu pripraven na to, ze to neni vas konec, protoze my nejsme jenom telo, myslenky a emoce, jsme duse

Jaňajs » Rainbow