Diskuze, Diskuzní fórum

Jyotis » Evika87 No zájmů máš v profilu hromady, takže že bys byla moc "bačkorová", to zřejmě ne..
Možná jsi prostě krásná a milá, a tak se do Tebe zamilují i Ti vlastně zadaní a přitom slušní, pak mají výčitky, cítí starý závazek a vrátí se...

Jyotis » Ebelie No, já jelikož se pohybuji v centru, tak vidím velmi často sedět mladé cizince a ještě ke všemu nejsou zvyklí dočasně vystoupit, když lidi chtějí vyjít. Všichni se nechají oblézat u vchodu a nenapadne je to.
Akorát jednou, když jsem požádala nějakou starší Angličanku, tak řekla, je to je "dobrý nápad"... fakt je to nenapadne. Zejména Italové jsou v tomhle
K tomu ještě vyřvávají...Na druhou stranu, když je člověk upozorní, tak se neurazí.
Naši lidi se hned začnou hádat, místo jejich sorry...

Jyotis » movvin Zase na druhou stranu, nedávno jsem vyslechla v tramvaji dva atraktivnější mladé muže a vzpomněla si na Nejkrásnou: Ta Tvoje nová je pěkná. Ale, Ty vole, víš, kolik jí je. 40, dyť je STARÁ. Dávám jí tak 14 dní...
Takže asi případ od případu..

Jyotis » GURURU Já nevím, jestli jste už vybrali, ale nechceš se domluvit s Lídou Chrášťanskou v Nesměni na nějakém termínu?
Jedu k ní, aspoň doufám v polovině července.

Jyotis » GURURU spíš všichni rozebírají tu první část textu, já jsem reagovala na ten konec, tj. "čistý stav mysli bez naprogramování.."
to mi přijde dobré, že k tomu člověk přistupuje tady a teď a meditativně, ne, že pozoruje, co tomu ten druhý říká, jak kouká, jestli nekouká blbě..

Jyotis » GURURU To jsi vystihl docela pěkně.

Jyotis » ži.va Hele, jak jsem psala u Guruuru. Jsem kočka.
Nebojím se, nejsem rozpolcená.

Nechci být uvázána, jen občas sdílet..a občas sama, jako polodivoké zvíře.

Nevzniká chaos, když to druhý pochopí.

Takže manžel to pochopil,částečně mu to bylo metaforicky vysvětleno. Trochu se tomu směje, ale neuráží se...
Je taky svobodomyslný.
Já bych to nedramatizovala.

Když je člověk citlivý na energii druhých, tak docela upřímně má někdy problém, proč by měl sdílet něco v čem je mu momentálně nepříjemně..ale taky z toho nedělám závěry.

Jindy jsem zase unavená třeba já a ráda se u někoho "přihřeju"
Jen žádná sdílecí agrese..

Jyotis » ži.va No jejej, to mají všechny kočičky

Vždycky sedí nejraději na okraji aury, aby se jemně dotýkaly s aurou druhého, přivřené oči nebo bokem. Nezírají, ale kontrolují situaci. Když opadne zájem, nebo se suita přesune, přesune se nenápadně taky a myje si tlapky... Když se na ní navalíš, mrskne znechuceně ocasem. Když ale má sama chuť, jen lehce vrkne a už se přitulí a jen ke komu chce.

Mužský jsou spíš psi. Přihrnou se z hrátek s ostatními psy, mají špinavý tlapy, umolousaný huby, radostnou náladu /kočky jsou povahou spíš pesimistky/ a chtějí rovnou žrát.
No a čubičky si moc nevybírají a jako pána snášejí skoro každého, pokud je nemlátí a dá jim nažrat. Jen se občas servou..

Jyotis » GURURU No jo, buď blízko, ale nesvazuj mě. To je kočičí postoj, to jsme my ženský, tak to tak berte..
jen když my chceme, tak se navezeme rovnou na klín

Jyotis » GURURU Abys tam neměl samý baby, to by mohl být trošku oříšek

Jyotis » HL Zavolat numerologovi Radkovi z Frenkvence 1, ten má vždycky suverenní odpověď

Jyotis » Najdise.cz Ano. Na začátku ovšem musí být něco nosného, aby se o to to další, co přijde, a kde je třeba se vyvíjet mohlo opírat.

Pro mě to byly kvality: smysl pro humor a otevřená inteligence.

Jyotis » Tyna_Tynka Taková otevřenost je vždycky dvousečná: dává víc možností i víc rizik.

Když máme takového hodně otevřeného malého tvora, tak je náchylnější k různým vnějším vlivům, nebo k přeháněnému předstírání definování dané oblasti /např. krční centrum - protože nemá specifický vlastní projev, tak snadno přebírá různou jinou dikci skupiny, nebo se snaží zmocňovat hovoru, protože se normálně ke slovu nedostane, to mu berou ti "definovaní"./

Nám to docela vycházelo.
Viz naše debata o Human Design.
Tam je i zdroj k vypočítání mapy.
Rozhodně to inspiruje k taktice výchovy.

Jyotis » Tyna_Tynka Na to byla inspirativní ta přednáška o Human Design, že totiž lidi jsou v různých tématech /centrech-čakrách/ buď tzv. definovaní nebo profilovaní nebo otevření. Pokud jsou ve smyslu Human Design otevření, má na ně velký vliv v daném tématu kontext, okolí. To se pozná právě, jaký vliv má změna partnera nebo změna školy, přátel u dítěte.
Řekla bych, že u syna zůstalo jádro, ale povrchové chování bylo velmi ovlivněno jeho vrstevníky právě ve věku 15-25 let.
Nikdy není člověk otevřen úplně ve všem, ale jen v některých centrech.

Jyotis » Jyotis Jinak, jaký to vezme vývoj fakt člověk nikdy neví, a pořád se to mění..
Syn byl jako dítě sociálně úžasný, pubertu taky neměl. Až když nastoupily mužské hormony, tak to bylo slabší, dokázal z choleričnosti pořádně ranit, no a te´d je to zas lepší, když má dítě...

Myslím, že na něj trochu negativně zapůsobilo, že střední i vysokou školu byl mezi samými kluky.

Člověk se vyvíjí spíš jako košatý strom, ne lineárně. Nikdy není jisté, že když něco neprováděl nebo prováděl do určité doby, tak už se to nezmění.

Jyotis » Najdise.cz Máš recht, mně se zase líbí to Tvoje shrnutí.
Seberflexe, otevřenost, tvořivost, laskavost

Jyotis » Pan Božský Nesympatický No,
aby měl nějakou fyzickou kondici a hygienické návyky, neb máme citlivé čumáčky

aby se mu rozvinula co možno nejvíc inteligence všeho druhu včetně emoční a sociální

aby se dokázal ovládat a samostatně rozhodovat
byl vnitřně co nejsvobodnější

aby měl soucit, a to nejen pro lidi, ale i pro přírodu.

Jyotis » Pan Božský Nesympatický A jaká je Tvoje žena?

Jyotis » flotila Tomu rozumím.
Chování mužů se v tomto věku většinou mění, taky přechod. Taky o sebe míň pečují fyzicky i psychicky, většinou, takže je to takový samospád z úrovně, kterou měli.
My se snažíme víc o sebe pečovat tělesně i celkově, chodíme na různé kurzy.
Proto sis asi najednou všimla, že stárne..

Jyotis » jitkakoc Stává se.
Uvědom si, že děcka se chovají tak trochu jako zvířátka. Testují, kam až mohou zajít, nevědomky a reagují neklidně /pláčem, zlobení, lítáním/, když cítí neklid a nervozitu "ve vzduchu."
Je na Tobě, aby sis uvědomila, že Ty máš být jasným pánem situace. Ne rozkazováním, ale vnitřním postojem. Když se uklidníš a budeš se vnitřně cítit jako šéf a nenecháš se vláčet situací, tak dítě přestane brečet, větší zlobit. Jasné pokyny, u většího nejlépe z očí do očí, ne z výšky a od boku. Chtít potvrdit, že rozuměl a že udělá, cos řekla.

Zkoušej to, chce to na to nezapomínat.
Ty máš vrch a je to tak správně. Nejsi sluha.