Diskuze, Diskuzní fórum

dan162 » špejlička Dlouho jsem nečetl něco tak hluboce lidského, jako těch pár příspěvků, děkuji za potěšení.

dan162 » teonanacatl Ale klidně být ovce, když má člověk takový horoskop - podle mne být hlavně sebou. Nemyslím si, že je potřeba řešit svět, možná občas, dočasně a výjimečně. Ale jinak řešit čistě svou palici. A svůj život. Společnost se skládá z miliónů palic, různého názoru, vývoje a tak to má být.

A jestli tomu řešení jen své palice něco překáží, jako například strach ze zhouby světa, tak se podívat, proč ten strach nastal, proč kazí život, jestli je fakt potřeba atd.

dan162 » teonanacatl Nemám pocit hrůzy, můj vesmír funguje docela dobře a přeju každému stejně nebo líp.

Návrh? Udělat, co je nejlepší a co dokážeme nebo chceme dokázat a zbytek přijmout, jaký je. Hlavně si nehromadit v sobě naštvání a odpor k tomu, s čím nehneme.

dan162 » cimi Jak jsi nadhodila genové klíče, tak je považuju za dobrou metodu. Přišel jsem k nim přes Human design, který mi ukázal například oboustranně otevřené brány. Když jsem si vzal svou 59, tak dle toho co je od Rudda (ne od Human designu, to je pro mne povrchní, viz popisek "SEXUALITA / ROZPTÝLENÍ", což nevystihuje podstatu), beru z internetu, je to velmi pěkně popsané i se Stínem. Věděl jsem o klíčích, ale léta pominul. Když se dívám zpátky, tak šlo o to to mít jako prožitek, ne racionálně dle knihy. Že bych si nějakou knížku koupil, když většinou silážuju superknížky nečtené? :-D

Koncepce Stínu jako východiska, jako běžné a zažité metody, jak k něčemu přistupujeme, mne oslovila. Už jen tohle si uvědomit a aplikovat, rozpoznat - aby to šlo dát do vědomí.

Mám bránu 59-6, tak se nyní začínám zabývat druhou stranou, šestkou (konflikt - diplomacie - mír) a porejpat se ve stínu - jak nevědomě reagujeme na cizost (konflikt). Cizost jako odpor ke kontaktu, dotyku, prolnutí. Nepřijetí (dočasné, trvalé). Co jsem četl, tak je to vnímané jen emočně, tj. ne všechna nepřijetí to zahrnuje, ale platí to pro smradlavé ponožky stejně jako ostré slovo od rodiče.

Označíme-li něco za fuj, tak tu energii můžeme nechat odplynout, jak je to normální. Tím pádem nezůstává, nic se nelepší a nic nehorší. Obvykle ale náš odpor, nepřijetí podržíme, například:
1) zpracovat mentálně (okamžitá reakce, snadno po ruce):
a) dlouhodobé odmítnutí - říct si, že už nikdy nedopustím abcd (kontrola budoucí situace)
b) proč se to stalo? (analýza vzdalující nás od prožitku, který nechceme)
c) dlouhodobé popírání vjemu nebo překroucení zážitku (vnutím si, že mi to vůbec nevadí)
d) dlouhodobé racionalizace, vysvětlení vnější, obvykle obvinění (žalobce má postoje)
e) dlouhodobé přijetí vlastního nepřijetí - tohle mne vždy zraní (chudáček) nebo tak to má v životě být (falešná transcendece)
f) jednorázové přetvoření energie na jakýkoliv děj (hráč)
g) jednorázové přijetí se vtipem (energie unikne ven smíchem)
h) jednorázové zacyklení - mysl to pořád a pořád probírá a nemůže se hnout z místa
i) jednorázové vracení energie (a vy zase trápíte černochy)
j) tvorba takovéto tabulky

2) podržet v těle jako zkušenost (zvířecí způsob učení) - mikrostažení, které už zůstane a na jeho udržení je třeba energie. Trauma je zranění, po kterém se tělo nevrací zpět do původního stavu.

3) dočasně nebo trvale snížit svou citlivost k podnětům dané třídy

Samozřejmě problém je už v našem odporu - následné cesty jak z toho ven ten odpor nezmění. Cesta vede přes to, že situaci nezhodnotíme jako ohrožení, tím pádem nevznikne odpor a nemusíme řešit nerudovskou otázku "Kam s ním". Jsme pak pozorovatelé.

dan162 » MIKULAS > Opice se vozí na zádech Ovce.
> Je Vám vrozeno, že svým biologickým Tělem, potláčíte svou Duši.

Tomuhle nerozumím. Mám zato, že když jsem takto šel, tak protože jsem si to sám zvolil - a volím nyní něco jiného.

dan162 » MIKULAS >Dobré odpoledne,
>prosím o prominutí, že se vměšuji do dialogu s paní Cimi.
>
>Ze všech lidských archetypů, právě zrozenci let Opice, jsou těmi, kdo patří mezi >největší koumáky, vzhledově blízké gorilám a orangutanům.
>
>Paní Cimi i Vy, pane Dane, svou účastí v najdise, nejlépe dokumentujete filosofii >nikdy nekončicích proměn.
>
>Zamyšlení nad včelami je skvělé.
>Teď už jenom přijít na to;
>proč jsou včelí Královny
>k čemu používají křídla
>Kdo jim napovídá, jak to mají dělat, kdy, atd atp ....souvislosti evoluce až k >lidem
>
>Když nesmažete Vy, smažu v příhodnou chvíli sám

Proměnami myslíte vývoj do spirály? Opakující se způsoby řešení situace, jen poněkud posunuté v čase a s lepším vztahem k sobě?

Hmyz si nemyslím, že je v nás obsažen, i když všechny evoluční fáze našeho vývoje ano, počínaje RNA. Sociální rozměr známe až od savců (tj. emoce).

dan162 » cimi Ahoj, tady koukám se rozdává životní moudrost po hrstech, děkuji, zní mi to jako postup dokonale: "Začít nejdřív od úklidu, zjistit co je moje a co ne, pak naučit se umění hmotnému zabezpečení, pak přejít k péči - duševní potravě, pak k budování něčeho smysluplného, pak k umění strážit to co vybuduji i svůj život/to životodárné ve mně a teprve pak vylétnout “ven” ve smyslu zaměřit se ven…a odpoutat se od toho kde se celý můj život odehrával…přijetí smrti…."

S tím, že předbíhání vytváří slepé uličky.

dan162 » Lupi Já tohle vyvodil z "však to víš sama". Jakže my jako část světa, máme v sobě všechny informace uvnitř, netřeba hledat venku. Nejen že jsou všude kolem.

dan162 » MIKULAS Bezesporu, vy také. Dobré poledne.

dan162 » Lupi Aha, něco ve smyslu že i když my jednotliví lidé jsme jen součástí celku jako část tohoto celku, tak přesto neseme v sobě všechny informace. Myšleno jako lidská vlastnost obecně, však to víme sami, každý, jen to nechceme nebo neumíme vytáhnout, pochopit, přijmout?

dan162 » MIKULAS Děkuji. Ano, opice, to jsem já. Fascinuje mne, jak se bez návodu dostávám k odpovědím, z části odvodím celek, najdu příhodu, která to způsobila. Asi tranzity do Černé Luny.

dan162 » dan162 Zajímavá příhoda, kde mohu ukázat práci na sobě přes pozorování svých reakcí. Má to tak spousta lidí zde, a nepíše o tom konkrétně, sdílím to pro inspiraci.

Najít někoho, kdo mne nebude mlátit pohrábáčem do hlavy i ve vzdálených vztazích je pro mne velmi obtížné, kvadráty těžkých planet ke mne do Raku od drtivé většiny lidí asi 15 let pode mnou tak fungují. Učím se jak s tím fungovat, aniž bych se zavíral a dělal další kompenzace jako v minulosti, hledám.

V konverzaci, kterou jsem vedl včera, nastala časová díra, a mne se před usnutím připomnělo, k čemu všemu se chci ve vztahu dostat - a míjí mne to, celoživotně. Pojmenování toho pocitu je zoufalství, jako emoční vlna. Není to lítost, nezabalil jsem to, není to vztek, přijímám jak co bylo a že jsem dělal co jsem dokázal a vím, kolik krásného ve mne je. V té chvíli to bylo zoufalství, bezmoc, smutek. Může být, emoce přicházejí a odcházejí, vím, že je nejlepší tím prostě projít. Usnul jsem, a v noci jsem se probudil mělkým prudkým dechem. Srdce maká, ale není bolest, není strach, tam problém nebude. Je to něco, čemu už delší dobu chci přijít na kloub, kdysi tachykardie, nyní občasné dýchací obtíže. Ta mělkost, co to je? Svaly plic ovládáme jen částečně, povelem, a jako třídu. Dýchají svaly břišní, kupodivu ty nejnižší. A výše položené nic. Pomalu se probouzím a pozoruju se. Zkoumám je jednotlivě, jsou stažené. Vůlí je uvolňuju, nic. Vzpomínám si na příhodu, kdy jsem tak v osmi letech musel do nemocnice, pro nedýchání, to jsem jen sípal. A dochází mi souvislost, co to bylo tehdy. Je to reakce strnutí a napětí, když jsme v situaci, se kterou nemohu hnout. Na bezmoc jsem býval alergický, nadával jsem silně i na skočivší červenou na semaforu, že něco nestihnu a bude v životě zle. To jsem vyřešil přijetím následků - ale bezmoc jak vidno, jako vzorec v těle stále je. Po dnešku už o tom vím, super. S probuzením se to zlepšilo, ale kus pořád cítím. Půjde to uvolnit si myslím rukou, ale tím nezmizí alergie těla. To je směrovka. Máma měla ke stáru dýchací obstrukce chopn, tak už vím jak jí to vzniklo.

Pracuji s tím dál, proč nedýchá malý kluk, když prožívá bezmoc, zoufalství a že to bude pořád? Zkrátím řetězec otázek a odpovědí - protože táta říkal nebreč, nebo ti přidám, nešlo to tehdy vyřvat. Od té doby prakticky nebrečím, nejde mi to. Nevyndám ze sebe nic, vše se hromadí. Tak už vím proč.

dan162 » Frojlajn Při výkladu na sebe musím být ve vnitřním klidu a odosobněný - k sobě i k druhým. Nemít přítomné emoce (ani prožívané, ani vznikající), nemít upřednostněnou variantu, být vnitřně otevřený i otevřený vnějškově - jakékoliv možnosti, včetně těch nejvíc nepříjemných. To nejsem vždycky - pozoruju se dost pečlivě a když cítím, že se do tohoto stavu nedostanu, tak nevykládám, smůla. Nebo když to zjistím v průběhu míchání, tak zastavím. Tím pádem za normálních okolností mám důvěru, i když mi to někdy ukáže něco zcela nečekaného (a jindy se nedozvím nic nového). Karty, které mi přijdou divné, mají kupodivu obsah, nemusí mne význam napadnout na první dobrou (můj talent není tak vysoký, je trochu plachý, není to tak, že by mi vše mluvilo i když nechci). Tarot je jeden z pomocníků, který mne vede životem.

dan162 » Frojlajn Ó tak pardon, to se nemusím angažovat.

EDIT: To jsem zestručnil příliš (dle výtky že píšu příliš dlouhé příspěvky). Myšleno bylo pardon, protože svůj dojem jsem měl zcela mylný a "nemusím se angažovat", protože když to není akutní, tak je dost času, aby se našel někdo kdo má zájem na výměně. (pro sebe výklad nepotřebuju - vyložím si na sebe když potřebuju a navíc se spíš snažím nevědět).

dan162 » Frojlajn Koukám, že zatím žádná odpověď, nerad vidím trápení z neodpovědi. Jaká je otázka?

dan162 » verka96 U mne byla příčina (a částečně je) emoční, jak jinak. Tělo dohání deficit kudy může. Když jsem to zkoušel přes drezúru sebe, tak to jde, příčina zůstávala a musel jsem být na sebe zlej (jde mi to špatně). Zjistil jsem zlepšení až zpětně, že to tak je, nebylo to mým cílem. Za mne je nejlepší najít příčinu, opravdovou příčinu, tu dát do pozornosti, neměnit ji, ale přijmout jako své řešení/potřebu jak je (nedělat si v sobě barikádu odporu), a pak chodit na kranio. To ostatní se "po proudu" postupně během měsíců srovná.

dan162 » thééé Proč by nemohli mluvit všichni, když stojím o názory? Zvířecí vrstva (Mars) neumí odpovědět na varianty, dokud je nehmatá a neumí nic než teď, čas nezahrnuje, Intuice/Neptun se vyjadřuje u mne spíš jako připomínka ("vrať se a vem si s sebou to a to, budeš to potřebovat!"), neodpovídá, Venuše (hodnoty) jako atraktivita/odpad poměřovaného nápadu a Měsíc (emoční vrstva) spíš z pozice svých deficitů, co chce/nechce zažívat. Merkur (myšlení, jemné pohyby) furt má nějaký názor, ten nelze minout. Plus aspekty, kde se planety spojují a v reakci na něco (ne v odpovědi) jedna mluví skrz druhou.

Doufám, že to je o tom umět naslouchat, abych odpovědi dostal, případně navodit zdání situace, aby přišla odpověď v reakci. A odpovědí není vždy ticho, v některých tématech je získání odpovědi snadnější, třeba setkání s mužem, to se vyjádří o překot všichni, ne?

dan162 » Lupi Nejvíc mne fascinovalo, když jsem zjistil, jak hodně se mi zredukovala chuť na sladké.

dan162 » verka96 Chodím na kranio už hafo let, možná i díky tomu mi zdraví drží a vzorce se rozpustily natolik, že jsem s nimi mohl začít nakládat.

dan162 » Lupi Borůvčí je v borech za Hlavencem.