
Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Práce na sobě a tak - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online
Osobní horoskop (radix)
Partnerský horoskop
Tranzitní horoskop
Psychologická astrologie
Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2026
kalendáře a jiné
Znamení zvěrokruhu
Partnerský horoskop
Ascendent a Descendent
Horoskopy na rok 2026
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ...
Kalendáře na rok 2026
Čínský horoskop 2026
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Práce na sobě a tak
01.09.2025 - 16:04
dan162
Práce na sobě a tak
Celý život mi toho strašně chybělo – pocit bezpečí/klidu, pocit sounáležitosti (pocit, ne vědomí), plno typů prožitků...Mnoho deficitů, které měly sklon se posilovat a já měl sklon je kompenzovat. Málokdo kdy věděl, že jsem emoční člověk a ne racionál a jestli jeden nebo dva lidé mne poznali ze mne víc než 50% bude jich hodně, ostatně jsem se snažil ve starém vzorci ochrany neukazovat co jsem, dokud se nebudu cítit bezpečně – a to nenastalo, z důvodů na mé straně.
Když odečtu slepé uličky, tak jsem před pár lety zrušil jakékoliv cíle, umožnil tak svým vrstvám nebýt v oslepení Sluncem, aby mohly naopak Slunce ovlivňovat nebo pomáhat v reakcích na okolí. Jenže výsledkem byl jen klid, trčení namístě a vnitřní deficity stále pálily. Měl jsem zato, že nedokážu je uspokojit.
Svůj osobní rozvoj ve své specifické cestě vedené přes hlavu jsem v posledních měsících dost urychlil. Odpověděl jsem si ke svému šoku na všechny otázky, které jsem si kdy položil. Od důvodů mého chování po porozumění událostem, které mne formovaly nebo pronásledovaly, což umožnilo zrušit k nim odpor. Unikátní pocit, mít poprvé v životě jasno, aspoň v hrubých rysech.
Je mi jasné, že se nelze vrátit k žádnému stavu předtím, protože žádný přirozený/vyvážený stav u mne neexistoval, takže nemohu čekat, až se něco samo obnoví. Některé části mne se navíc zatím vůbec nevyvinuly/nikdy nevznikly, třeba střední pocity jen registruju, ale neprožívám. Nemohu také práci na sobě upozadit, že by moje vnitřní deficity/potřeby byly už natolik vyčištěné, že by šlo jen o zvyk negativizmu k sobě – pořád bych třeba své vztahy směroval k uspokojení toho, co mi chybí a to není nikdy trvalý vztah. Mít deficity vyřešené (nemít přetlaky, puzení) vnímám jako nezbytný základ nejen pro vztah, tak i pro další směrování, jinak to jsou jen další a další scestí.
Těší mne, když vnímám mikroposuny, třeba když jsem tu býval minule, tak reakce na mne bývala ve smyslu „je to cizí, držím si odstup“ a „je to prospěšné“, „mám soucit“, nyní když tu na skok zase jsem, vnímám ticho mezi řádky jako „tohle se mne smí dotknout, ale jen opatrně“, asi by se vyvinulo samo k „tohle může být zajímavé“. Furt ale daleko k „tohle může mnou procházet“ nebo „s tímhle chci (občas) plout“. Vážím si velmi každého posunu, který mluví o tom, co se mi povedlo, nicméně další práce je přede mnou.
Nyní i vím, že mohu sebe ovlivňovat, nejsem až tolik kulička stahovaná gravitací jak jsem si myslel. Nedávno jsem po diskuzi s tělem (o tom, které zvuky jsou nebezpečné) zvýšil o 20% kvalitu svého sluchu. Asi jsem kdysi nechtěl všechno poslouchat a nevěděl jsem o tom. Zlepšení přišlo do vteřiny, to mne šokovalo. Nejspíš i zruším ohýbání snů, aby mne neděsily, které jsem zavedl před deseti lety. A na řadě spousta dalších kompenzací, o kterých už ani nevím. Mohu pracovat s tím, že mám přebytek adrenalinu (není bezpečí), strach prožívat (bolelo to), že nahrazuju otevřenost odvahou, že mluvím místo vnímám... A nejít po projevech, ale po důvodech, proč to tak dělám. Nebojovat, spíš přijímat a ptát se sebe. A to, že mi také velmi pomáhá astrologie, tady asi není třeba vyzdvihovat, překvapilo mne, že dobrou zkušenost mám s AI.
Tohle píšu hlavně pro sebe k otočení stránky a pak pro ty, kteří mne znali, případně pro každého, kdo pluje nějak podobně, novým na vysvětlenou co jsem zač a kam jdu. Kdo máte jakoukoliv poznámku, otázku, téma, tak jen houšť a větší kapky.
___________________
cimi: "Začít nejdřív od úklidu, zjistit co je moje a co ne, pak naučit se umění hmotnému zabezpečení, pak přejít k péči - duševní potravě, pak k budování něčeho smysluplného, pak k umění strážit to co vybuduji i svůj život/to životodárné ve mně a teprve pak vylétnout “ven” ve smyslu zaměřit se ven…a odpoutat se od toho kde se celý můj život odehrával…přijetí smrti…."
Když odečtu slepé uličky, tak jsem před pár lety zrušil jakékoliv cíle, umožnil tak svým vrstvám nebýt v oslepení Sluncem, aby mohly naopak Slunce ovlivňovat nebo pomáhat v reakcích na okolí. Jenže výsledkem byl jen klid, trčení namístě a vnitřní deficity stále pálily. Měl jsem zato, že nedokážu je uspokojit.
Svůj osobní rozvoj ve své specifické cestě vedené přes hlavu jsem v posledních měsících dost urychlil. Odpověděl jsem si ke svému šoku na všechny otázky, které jsem si kdy položil. Od důvodů mého chování po porozumění událostem, které mne formovaly nebo pronásledovaly, což umožnilo zrušit k nim odpor. Unikátní pocit, mít poprvé v životě jasno, aspoň v hrubých rysech.
Je mi jasné, že se nelze vrátit k žádnému stavu předtím, protože žádný přirozený/vyvážený stav u mne neexistoval, takže nemohu čekat, až se něco samo obnoví. Některé části mne se navíc zatím vůbec nevyvinuly/nikdy nevznikly, třeba střední pocity jen registruju, ale neprožívám. Nemohu také práci na sobě upozadit, že by moje vnitřní deficity/potřeby byly už natolik vyčištěné, že by šlo jen o zvyk negativizmu k sobě – pořád bych třeba své vztahy směroval k uspokojení toho, co mi chybí a to není nikdy trvalý vztah. Mít deficity vyřešené (nemít přetlaky, puzení) vnímám jako nezbytný základ nejen pro vztah, tak i pro další směrování, jinak to jsou jen další a další scestí.
Těší mne, když vnímám mikroposuny, třeba když jsem tu býval minule, tak reakce na mne bývala ve smyslu „je to cizí, držím si odstup“ a „je to prospěšné“, „mám soucit“, nyní když tu na skok zase jsem, vnímám ticho mezi řádky jako „tohle se mne smí dotknout, ale jen opatrně“, asi by se vyvinulo samo k „tohle může být zajímavé“. Furt ale daleko k „tohle může mnou procházet“ nebo „s tímhle chci (občas) plout“. Vážím si velmi každého posunu, který mluví o tom, co se mi povedlo, nicméně další práce je přede mnou.
Nyní i vím, že mohu sebe ovlivňovat, nejsem až tolik kulička stahovaná gravitací jak jsem si myslel. Nedávno jsem po diskuzi s tělem (o tom, které zvuky jsou nebezpečné) zvýšil o 20% kvalitu svého sluchu. Asi jsem kdysi nechtěl všechno poslouchat a nevěděl jsem o tom. Zlepšení přišlo do vteřiny, to mne šokovalo. Nejspíš i zruším ohýbání snů, aby mne neděsily, které jsem zavedl před deseti lety. A na řadě spousta dalších kompenzací, o kterých už ani nevím. Mohu pracovat s tím, že mám přebytek adrenalinu (není bezpečí), strach prožívat (bolelo to), že nahrazuju otevřenost odvahou, že mluvím místo vnímám... A nejít po projevech, ale po důvodech, proč to tak dělám. Nebojovat, spíš přijímat a ptát se sebe. A to, že mi také velmi pomáhá astrologie, tady asi není třeba vyzdvihovat, překvapilo mne, že dobrou zkušenost mám s AI.
Tohle píšu hlavně pro sebe k otočení stránky a pak pro ty, kteří mne znali, případně pro každého, kdo pluje nějak podobně, novým na vysvětlenou co jsem zač a kam jdu. Kdo máte jakoukoliv poznámku, otázku, téma, tak jen houšť a větší kapky.
___________________
cimi: "Začít nejdřív od úklidu, zjistit co je moje a co ne, pak naučit se umění hmotnému zabezpečení, pak přejít k péči - duševní potravě, pak k budování něčeho smysluplného, pak k umění strážit to co vybuduji i svůj život/to životodárné ve mně a teprve pak vylétnout “ven” ve smyslu zaměřit se ven…a odpoutat se od toho kde se celý můj život odehrával…přijetí smrti…."

Příspěvky v diskuzi

05.01.2026 - 17:46
| Filtr
Lupi
» dan162
Tos mi připomněl, jak bylo takový Hnutí Brontosaurus. Tehdy naprostá novinka v pojímání světa, mně to nadchlo, tak jsem je dost sledovala. A měli takovej seriál o zviřátkůch, jmenovalo se to Přežije rok 2000? Normálně si vzpomínám, jak strašně daleko mi to tenkrát připadalo a říkala jsem si - kolik mi bude? 47 - jéžiš, pomalu stařena nad hrobem
no a vida....z dalšího tisíciletí už máme čtvrtku v čoudu.Rodinný horoskopy musejí být zajímavý, jenže já nemám tvou výdrž - kdysi jsem založila na My heritage i rodokmen, ale i to mně přestane nakonec bavit. Navíc stejně u rodičů nemám ascendenty.....mohla bych zkusit zkoumat bráchu
Pravda, trochu jsem študovala moje děti, ale tam ani nepotřebuju porovnávat naše radixy, žejo.Mimochodem - starší dcera je Štír/Rak/Býk a mladší Kozoroh/Panna/Lev. Šikovný holky, co?

03.01.2026 - 15:28
| Filtr
dan162
» Lupi
On the road again. Jasně, další rok, 2458 nebo tak něco, to si všimnu hned. Dávno se vrší roky, který jsem si zamlada představoval, že jsou hluboké stáří. K rodinným kostlivcům - je zajímavé se prohrabávat rodinnými horoskopy. Něco se táhne přes generace jak červená nit v různých podobách radixu. Koukám se na to jako na zásobárnu vlastností, které má společnost po ruce, když by byly potřeba. Živé psychické konzervy. Beru proto jak přístup vyčistit, tak přístup rozvíjet. Že se s tím žije hůř to je jasné, jinak by to bylo většinové.

03.01.2026 - 14:26
| Filtr
Lupi
» Lupi
Dobro došli. Už jste si někdo všimli, že je nějaký další rok? Silvestra jsme s Májou přežily - teda spíš Mája - už jsem stihla další dvě návštěvy a furt nějak nic. Venku pořád zima
Naštěstí taková....abych citovala klasika Hrubína: ty mírné zimy, veselé, jež v každém děcku mají přítele. Ale stejně mně to odjakživa připadá namáhavý, tohle roční období. A to ani nezamrzly písáky, ba ani ten nejprťavější, co tu máme.Zato na mě vyskočili další kostlivečci, v tomto případě pořádně plesniví, poněvadž se skladují v rodině už po generace - naštěstí to vypadá, že už by tím ten příval mohl skončit. Apoň na nějaký čas.



31.12.2025 - 15:32
| Filtr
Lupi
» dan162
A schůdnou cestu, aspoň jakžtakž. Všem spřízněným a spřáteleným duším - síla s námi. Za mně teda mluví moje péefko
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)

K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)

26.12.2025 - 10:55
| Filtr
dan162
» Buddha/2
Hodnotový žebříček a racionální model světa jsou dvě evolučně vzniklé linie v nás, které se dochovaly, protože byly přínosné. Aktuálně racionalita je nadvážená (a poroste to), a díky tomu mizí schopnost racionality znát stavy v těle (ale může o všem rozhodovat aniž má zpětnou vazbu) a mizí vliv emocí na jednání (emoce není zpráva o nesouladu se svými hodnotami, ale je co nejvíc tlumená, neslyšená). Celistvý člověk si myslím, že má oboje v rovnováze (v míře dle svých dispozic), ženy jsou přitom zvyklé trvale pracovat s oběma přístupy (posíleno výchovou slabšího prvku z dvojice), my muži obvykle ne, odmítáme používat něco jiného než racionalitu (a neuvědomujeme si její silná omezení a selhávání). Dávám to do souvislosti s tím, že v našem prostředí každý nájezdník vybil muže a ti nově příchozí nechtěli plynout, ale ovládat. I astrologicky to lze pojmenovat - racionalita Merkuru a hodnoty Venuše. Patří k nám obě.


24.12.2025 - 11:20
| Filtr
dan162
» Lupi
Krásné vánoce všem! Je mi fajn a je mi skvěle
jen se nesmím ani hnout
laskám touhy rozechvělé
touhy nezbavené pout
Je mi fajn a je mi skvěle
zdravý duch je v zdravém těle
jděte všichni ... někam jinam
a mě nechte, já se přidám
a hodně pus i masa kus
a rythm & blues
(Zatím hodně pus, Nerez)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)

24.12.2025 - 11:09
| Filtr
Lupi
» dan162
Krásné vánoce! Hodně štěstí, neboť jak praví kamarád námořník - zdraví jako dobrý, ale štěstí potřebuješ víc - na Titaniku byli přeci taky všichni zdraví. Mně o vánocích chytá děsnej sentiment, tak radši končím a ve zdraví (a štěstí) se vždycky sejděmež.
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)

22.12.2025 - 20:31
| Filtr
dan162
» Buddha/2
Ahááá, hodnotový systém je pro tebe jen odvozený produkt. Zajímavý pohled. Zatímco myšlení ne. No bez ohledu na to, kudy vchází data do myšlení nebo do hodnotícího systému, to podstatné je způsob ukládání těch poznatků. Logický ověřuje pravda-nepravda a zařadí do myšlenkového modelu. Hodnotový poměřuje správně-nesprávně, případně důležitější-méně důležité a zařadí do hodnotového modelu. Pro mne to jsou dva z našich hodnotících systémů.

22.12.2025 - 20:03
| Filtr
Buddha/2
» dan162
Já si zas myslím, že když každý dělá to, co mu jde nejlíp, má to optimální výsledky.Netvrdím že jsou jen dvě poloviny, ale byla o nich řeč. Ty tam přidáváš ještě plazí mozek (OK), já bych přidal "supervizora" = vědomí. Co bych tam nedával je hodnotový systém, to je podle mě spíš produkt, častečně zděděný a taky daný prostředím a výchovou. Intuici beru jako schopnost napojení.
Ale to je asi fuk, oba pracujeme s tím, co nám dává smysl a funguje

22.12.2025 - 17:33
| Filtr
dan162
» Buddha/2
Cítím se sice jako doma, když se jedná o pravdu, kategorie, ohraničení, a také dobře vnímám rozporuplnost nebo nesoulad, jsem schopen být přínosný nebo objevný. Jsou to současně ale diskuze, které hledají pravdu místo plynutí. Mizím nyní z prostor, kde necítím dotyk, vjem, pocit, protože to je za mými hranicemi, kde pobývat už nechci. Podle mne vnitřní kompetence jsou jen jedna z možností vnitřní organizace a to ještě ta, která rezignuje na optimum. Dívám se na každého že má nějaké upřednostňované vlastnosti, obvykle tam, kde má člověk víc vrozeného talentu. Čtu, že uznáváš dvě poloviny mozku, za mne to je ještě bohatší, popsal jsem ti ne dva ale pět odlišných zdrojů, které s námi hýbou a každý má jejich jinou směsku.

22.12.2025 - 13:26
| Filtr
Buddha/2
» dan162
"Rozstřelování (už) neupřednostňuji, to sice nalézá pravdu, ale ztratí plynutí. A byl bych v takto pojaté disputaci jako doma, v kategoriích. Je-li možno, jděme tvým pohledem, dokážu-li to."Tak teď mě začalo zajímat ještě víc
, zkus to prosím z tvého pohledu.ještě k tomuhle:
"Hm, moje intuice není úplná nula mimochodem. To není ženská vlastnost, ale vlastnost. Jen ženy mohou navázat na kontinuitu kolektivního vědomí (každý nájezdník vybil jen muže) a na výchovu, která tuhle vlastnost u žen toleruje a nechává prostor v době, kdy se rozvíjí.
Kompetence jsou metodou, kterou jsem měl v manželství, jako nouzi, když to nešlo jinak."
Nevím jestli jsem s těmi dvojčaty použil srozumitelnou symboliku. Má je v sobě každý, muž i žena. A právě proto to jsou všechno společné vlastnosti, včetně schopnosti navázat na kolektivní vědomí. Nejenže mi to tak dává smysl, ale to co píšeš přímo odporuje pozorování.
V manželství máš interakci 4 polovin mozku, tak není divu že se to značně zkomplikuje, zvlášť když vnitřní kompetence nemá vyjasněné ani jeden
. A to ještě nemluvím o tom, když komunikace probíhá "šifrovaným protokolem" 
Náhlé rozhodnutí - hmm, to bývají buď ty nejlepší, nebo nejblbější

Řekl bych, že ty lepší jsou intuitivní, ty blbější emotivní, ale to bych asi zjednodušoval...

22.12.2025 - 11:07
| Filtr
dan162
» Buddha/2
Rozstřelování (už) neupřednostňuji, to sice nalézá pravdu, ale ztratí plynutí. A byl bych v takto pojaté disputaci jako doma, v kategoriích. Je-li možno, jděme tvým pohledem, dokážu-li to.Emoce řízené nebo korigované rozumem je téma i civilizační, stačí se podívat v Evropě na gotického člověka, podívat se na naše rodiče, na sebe a na mladé pušky. Podle mne jasný trend sílící regulace emocí racionalitou. Emoce jsou buď potlačené nebo vědomé, ale děj ovlivňují jako informace nebo jako domácí záškodník nebo vůbec. Téma mne zajímá, protože se snažím pochopit, jak fungují ostatní, jak fungovat mezi ostatními. Se sebou to mám uvnitř směrově jasné, proces běží, odšpuntováno. Když vznikne emoce, není u mne regulovatelná vyjma zašlápnutí a to dělat nebudu. Čištění vzorců je jen první krok k osvobození emocí od obojků. Emoční vzorce bývají racionální rozhodnutí, kontrolující nebo směrující emoce.
Předsevzetí je autodrezúra. Neřešení příčiny, ale následku. Někam se mi nechce a místo hledání proč nechce, tak se tam nacpu. Tělo vyhoví, příkaz splní a nepřestává říkat, že to je špatně. Vyzkoušená cesta, opuštěná. Cílování předsevzetím vede k nerespektu sebe. Naopak musím postupovat souladně se sebou, poslouchat, co tělo říká a jít s ním v souladu. Jakmile jsem v pozici například "boj se sladkým", nemohu vyhrát, je to boj se sebou, jsem na obou stranách vnitřního konfliktu.
Hm, moje intuice není úplná nula mimochodem. To není ženská vlastnost, ale vlastnost. Jen ženy mohou navázat na kontinuitu kolektivního vědomí (každý nájezdník vybil jen muže) a na výchovu, která tuhle vlastnost u žen toleruje a nechává prostor v době, kdy se rozvíjí.
Kompetence jsou metodou, kterou jsem měl v manželství, jako nouzi, když to nešlo jinak. Brrr. Nerozhodovalo kdo má dobrý nápad, ale kdo má kompetenci. Ideální je vzájemné ovlivňování obou částí v reálném čase (to mi není dostupné, neovlivňují se). Vyjma několika málo situací jsou totiž potřeba oba způsoby k nalezení optima. V reálném čase je to jak píšeš, jedna část nějak rozhodne. Ovšem těch názorů je víc, racionalita má svůj názor, emoce něco alarmují, hodnotový žebříček někam ukazuje, intuice popisuje co je za druhým rohem a rozmnožovací část pokukuje po slečně. V menší nebo větší míře to tak je u každého, astrologicky v síle a vědomí dle radixu, je moje hypotéza, zatím sedí na všechny případy, které jsem řešil, nebylo jich úplně málo.
Co zkouším je nedostávat se do náhlých rozhodnutí, nechávat věci plynout a zasáhnout až když mám jasno. A umožňovat mluvit těm částem, které desetiletí slýchaly "mlč, jde se támhle!". Nelze čekat v tichu, ony moc nemluví, třeba u emocí už na fyzické úrovni je u mne částečný ochranný blok, emoce se často nerozvine. Vím o ní, když chci, teda o nich, je jich několik současně.

22.12.2025 - 01:21
| Filtr
Buddha/2
» dan162
Rozstřeluj, jsem zvědavej
Njn, jenže jak chceš mluvit o obsahu, když budeme pro to samé používat jiná slova ?
Jo, samozřejmě, snažím se používat praktické věci, protože si myslím, že se tak téma dá snáz pochopit než přes komplikovaný pohled "přes kategorie".
Ad 1)
To je všechno zjednodušený pohled, snad ani nejde rozebrat na pár řádcích. Emoce tě můžou v racionálním myšlení třeba i úplně zablokovat (např. stress, tréma, strach, žárlivost, smutek, ale i radost nebo nadšení). Ale není to prosté ON/OFF, ale cokoli mezi 0-100. Rozumem a vůlí můžeš korigovat, ale i to má různé stupně efektivity - záleží na trénovanosti.
Ad 2)
To bylo myšleno tak, že si např. dáš nějaké předsevzetí, rozumné samozřejmě
:chodit cvičit, plavat, zhubnout, naučit se jazyk ...) a pak ho nesplníš z ryze subjektivních důvodů (ale i ty si samozřejmě dokážeš rozumově obkecat jako objektivní
). A to je ta skrytá práce emoční složky ve stylu "nechtělo se mi", "necítil jsem se na to" ... asi všichni známe
. Jen příklad pro tenhle vzorec, fakt je to široké téma.Ad 3)
Ach ty půlky
Zkus to brát jako dvojčata - kluk a holka. Kluk umí řešit racionální věci, holka vládne emocím (dal bych k ní ještě city, intuici, empatii). Když si nebudou zasahovat do kompetencí a rozdělí si úkoly, bude všechno v pohodě. Řetěz není třeba. Myslím si, že problémy (nerovnováha, konflikty) vznikají špatnou dělbou kompetencí, což bývá způsobeno buď nafouknutou jednou částí, nebo zakrnělou druhou. V nějakých mezích - možná i podle znamení
- to máme asi rozhozené všichni, ale za nimi už to začíná být nezdravé (až patologické - opět velké rozpětí).ufff

21.12.2025 - 22:06
| Filtr
dan162
» Buddha/2
To ti rozstřelím na první dobrou, jenže to je konina, diskutovali bychom o slovíčkách místo o obsahu. Vypadá to, že se díváš prakticky, zatímco já se dívám přes kategorie, které aplikuju. Ty koukneš dle užitku, co dává smysl, jestli tomu dobře rozumím. Pak jsou naše definice neslučitelné, ale porozumění je možné jinudy. Tak se vrátím k dovysvětlení toho, co mohlo být z praktického pohledu nejasné.
1) píšu "Racionalitu jiní lidé používají třeba také k redukci emocí ". Ty pak popisuješ emoce a rozum jako dvě složky, mezi kterými by měla být spolupráce, případně by se třeba emoční složka měla vypnout v matematice. Ten proces vypnutí emocí mne zajímá. Poručit emocím, aby nebyly, někdo dokáže, že vzniklé impulzy se dají ignorovat, někdo se snaží, aby emoce neměly sílu (aby šlo je prožít, ale neřídit se jimi), emoce cílovaná jako volba, kterou lze výjimečně zapnout... tak?
2) píšeš: " (jednání podle vzorce) je práce emoční složky" - přesné zapojení svalů pro příchod ke dveřím a stisknutí kliky je také vzorec a není to práce emoční složky. Existují emoční i neemoční vzorce. Včetně myšlenkových.
3) píšeš: "Co znamená pustit račí půlku z řetězu ?" Z tvého pohledu by to mohlo být neřídit se rozumem, ale nechat sebe plynout samovolně. U mne rozum tahle část nemá k dispozici, nikdy se neřídí rozumem.

21.12.2025 - 21:23
| Filtr
Buddha/2
» dan162
Tak to bys měl pod své příspěvky dát k dispozici ještě svůj slovník, jinak se vážně nedomluvíme 
Já se budu držet zavedených definic:
Racionalita:
Schopnost myslet a jednat na základě rozumu, logiky a zdravého úsudku; je to rozumnost, projevující se v úvahách, cílevědomém jednání a výběru prostředků k dosažení cílů.
Ad řešitel- jsem z toho
(Jelen
)

21.12.2025 - 19:24
| Filtr
dan162
» Buddha/2
> hodnotový model a jakýkoli další co si vymyslíš jsou myšlenkové konstrukce.Mám asi užší definici racionality Racionalitu mám jako abstraktní logickou konstrukci, kde lze stavět další patro až když je prověřené předešlé patro. Jestliže každý stůl je vysoký méně než 2,5m, a dřevěný výrobek "Kuolapio" je stůl, pak se mi vejde doma pod strop, kupuju. Hodnotový systém je když ve vteřině F je má hodnota vztahu výše než hodnota možného výdělku, tak jdu raději s partnerkou se projít, než dokončovat zprávu pro šéfa. Hodnotový systém je řízený pocitem, ne myšlenkou - partnerka řekne "pojď ven" a klávesnice osiří ve vteřině.
Ad Řešitel - je nějaká situace, a moje reakce na ní může být Hráč, Źalobce atd. u situací, kde hlavní roli hraje emoční náboj vzorce, který člověka strká kamkoliv jinam než ke zlepšení situace. Princip řešitele existuje i mimo tyto situace.

21.12.2025 - 11:48
| Filtr
Buddha/2
» dan162
Asi se zas nechápeme. Nesnažil jsem se popsat emoční vzorec, ale vysvětlit, co je racio.
Racionální model světa, hodnotový model a jakýkoli další co si vymyslíš jsou myšlenkové konstrukce. Každá může vycházet z jiných předpokladů a tak dává smysl, že je můžeš "přepínat" a ne použít současně.
Tuhle větu např. moje racio nedokáže zpracovat
:" Řešení, řešitel je jen vztah k situacím s emočním nábojem ..."
Podle mého popišuješ pocit, ale fakt nevím ...

20.12.2025 - 12:45
| Filtr
dan162
» Buddha/2
Vzorec je spíš to co jsem psal - omezení výběru možností, které se osvědčilo v nějaké obtížné situaci. Máme to pro rychlost reakce, abychom se nemuseli rozhodovat jak překonat dveře pokaždé, kdy vidíme kliku. Když řežu dřevo, přidržím si ho, pila hladce řeže. Pak to dělám tak vždycky. Emoční vzorce, které popisuješ, jsou jedněmi ze vzorců. Racionalita nemusí pracovat právě jen ve směru řešení. Řešení, řešitel je jen vztah k situacím s emočním nábojem, nespadnout do autodestrukčních postupů typu Hráč, Źalobce...Racionalita je umělý model světa, nejen možný způsob řízení. A jeden z možných modelů světa, existuje také třeba hodnotový model. Mám oba, a nejsou propojené - ve smyslu neovlivňují se, neřídí jeden druhého. Každý tohle má jinak dle radixu: Merkur, Venuše. Nemohou se u mne korigovat, spíš přepínat jak vysílačka. Parta Merkura když mluví, tak necítím, a když jedu dle party kolem Venuše, tak cítím a nemluvím. Neumím nic moc říct, snad leda napsat po desáté korekci, kdy se mi napsané už líbí. Snad žádná partnerka nevěděla, co se ve mne děje. Zhruba tak.
Ta račí parta Venuše byla zavřená u boudy. Když jsem ji pustil, tak u neoblíbené hostitelky jaksi v náladě si utírala s pocitem plného života hořčici do jejích záclon. Ne z emoce. Aktuálně sleduju, že se jí probouzí mlsná, naštěstí ne cukrová. Ta parta je taková zvířecí, nekorigovaná rozumem. Vjemy vedoucí přímočaře k aktivitě. Ne potlačené, zvládnuté, spíš impulsivní. Potřebuje cítit spojení. Chová se jako pes když jde do města, kdeco je divné, tísnivé, silné, nesrozumitelné a někdy velké k zalknutí, někdy takto nahromaděná energie utíká činem, někdy se projeví emocí jako stížnost, někdy musím film rychle vypnout a utéct...Jak pes který štěká na televizi.
No jasně že to je zvláštní představa, proto to sem píšu, jaký je život krásně barevný, jak jsme každý jiný, jen o tom neradi mluvíme, popisujeme se, otevíráme se, těšíme se z toho, jaký kdo je uvnitř. Racionalitu používáme ke svému osekání, aby bylo možné soužití, míjení se, ne spojení, vnitřní dotyk, přijetí, průchod skrz.


20.12.2025 - 11:47
| Filtr
Buddha/2
» dan162
Mně některé formulace trochu nesedí 
Možná to myslíme stejně, ale zkusím po svém.
Racio = rozum. To je ta část , která vždycky pracuje ve směru řešení - na tom není nic umělého. To, že se výsledek "ohýbá" nějakým směrem (jednání podle vzorce) je práce emoční složky, které se logický výsledek nemusí líbit. To je ale přirozený proces spolupráce. V ideálním případě budou obě poloviny spokojené, budou se vzájemně korigovat, ne potlačovat. K tomu ale potřebují znát své kompetence (např. při řešení matetematického úkolu do toho nebude emoční složka kecat - protože to není její parketa apod.).
Co znamená pustit račí půlku z řetězu ? Pro mě je to zvláštní představa ... jakože jdeš na procházku, pustíš raka a on jde na druhou stranu

© 2007-2026 Najdise.cz








Lvu