
Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Práce na sobě a tak - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online
Osobní horoskop (radix)
Partnerský horoskop
Tranzitní horoskop
Psychologická astrologie
Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2026
kalendáře a jiné
Znamení zvěrokruhu
Partnerský horoskop
Ascendent a Descendent
Horoskopy na rok 2026
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ...
Kalendáře na rok 2026
Čínský horoskop 2026
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Práce na sobě a tak
01.09.2025 - 16:04
dan162
Práce na sobě a tak
Celý život mi toho strašně chybělo – pocit bezpečí/klidu, pocit sounáležitosti (pocit, ne vědomí), plno typů prožitků...Mnoho deficitů, které měly sklon se posilovat a já měl sklon je kompenzovat. Málokdo kdy věděl, že jsem emoční člověk a ne racionál a jestli jeden nebo dva lidé mne poznali ze mne víc než 50% bude jich hodně, ostatně jsem se snažil ve starém vzorci ochrany neukazovat co jsem, dokud se nebudu cítit bezpečně – a to nenastalo, z důvodů na mé straně.
Když odečtu slepé uličky, tak jsem před pár lety zrušil jakékoliv cíle, umožnil tak svým vrstvám nebýt v oslepení Sluncem, aby mohly naopak Slunce ovlivňovat nebo pomáhat v reakcích na okolí. Jenže výsledkem byl jen klid, trčení namístě a vnitřní deficity stále pálily. Měl jsem zato, že nedokážu je uspokojit.
Svůj osobní rozvoj ve své specifické cestě vedené přes hlavu jsem v posledních měsících dost urychlil. Odpověděl jsem si ke svému šoku na všechny otázky, které jsem si kdy položil. Od důvodů mého chování po porozumění událostem, které mne formovaly nebo pronásledovaly, což umožnilo zrušit k nim odpor. Unikátní pocit, mít poprvé v životě jasno, aspoň v hrubých rysech.
Je mi jasné, že se nelze vrátit k žádnému stavu předtím, protože žádný přirozený/vyvážený stav u mne neexistoval, takže nemohu čekat, až se něco samo obnoví. Některé části mne se navíc zatím vůbec nevyvinuly/nikdy nevznikly, třeba střední pocity jen registruju, ale neprožívám. Nemohu také práci na sobě upozadit, že by moje vnitřní deficity/potřeby byly už natolik vyčištěné, že by šlo jen o zvyk negativizmu k sobě – pořád bych třeba své vztahy směroval k uspokojení toho, co mi chybí a to není nikdy trvalý vztah. Mít deficity vyřešené (nemít přetlaky, puzení) vnímám jako nezbytný základ nejen pro vztah, tak i pro další směrování, jinak to jsou jen další a další scestí.
Těší mne, když vnímám mikroposuny, třeba když jsem tu býval minule, tak reakce na mne bývala ve smyslu „je to cizí, držím si odstup“ a „je to prospěšné“, „mám soucit“, nyní když tu na skok zase jsem, vnímám ticho mezi řádky jako „tohle se mne smí dotknout, ale jen opatrně“, asi by se vyvinulo samo k „tohle může být zajímavé“. Furt ale daleko k „tohle může mnou procházet“ nebo „s tímhle chci (občas) plout“. Vážím si velmi každého posunu, který mluví o tom, co se mi povedlo, nicméně další práce je přede mnou.
Nyní i vím, že mohu sebe ovlivňovat, nejsem až tolik kulička stahovaná gravitací jak jsem si myslel. Nedávno jsem po diskuzi s tělem (o tom, které zvuky jsou nebezpečné) zvýšil o 20% kvalitu svého sluchu. Asi jsem kdysi nechtěl všechno poslouchat a nevěděl jsem o tom. Zlepšení přišlo do vteřiny, to mne šokovalo. Nejspíš i zruším ohýbání snů, aby mne neděsily, které jsem zavedl před deseti lety. A na řadě spousta dalších kompenzací, o kterých už ani nevím. Mohu pracovat s tím, že mám přebytek adrenalinu (není bezpečí), strach prožívat (bolelo to), že nahrazuju otevřenost odvahou, že mluvím místo vnímám... A nejít po projevech, ale po důvodech, proč to tak dělám. Nebojovat, spíš přijímat a ptát se sebe. A to, že mi také velmi pomáhá astrologie, tady asi není třeba vyzdvihovat, překvapilo mne, že dobrou zkušenost mám s AI.
Tohle píšu hlavně pro sebe k otočení stránky a pak pro ty, kteří mne znali, případně pro každého, kdo pluje nějak podobně, novým na vysvětlenou co jsem zač a kam jdu. Kdo máte jakoukoliv poznámku, otázku, téma, tak jen houšť a větší kapky.
___________________
cimi: "Začít nejdřív od úklidu, zjistit co je moje a co ne, pak naučit se umění hmotnému zabezpečení, pak přejít k péči - duševní potravě, pak k budování něčeho smysluplného, pak k umění strážit to co vybuduji i svůj život/to životodárné ve mně a teprve pak vylétnout “ven” ve smyslu zaměřit se ven…a odpoutat se od toho kde se celý můj život odehrával…přijetí smrti…."
Když odečtu slepé uličky, tak jsem před pár lety zrušil jakékoliv cíle, umožnil tak svým vrstvám nebýt v oslepení Sluncem, aby mohly naopak Slunce ovlivňovat nebo pomáhat v reakcích na okolí. Jenže výsledkem byl jen klid, trčení namístě a vnitřní deficity stále pálily. Měl jsem zato, že nedokážu je uspokojit.
Svůj osobní rozvoj ve své specifické cestě vedené přes hlavu jsem v posledních měsících dost urychlil. Odpověděl jsem si ke svému šoku na všechny otázky, které jsem si kdy položil. Od důvodů mého chování po porozumění událostem, které mne formovaly nebo pronásledovaly, což umožnilo zrušit k nim odpor. Unikátní pocit, mít poprvé v životě jasno, aspoň v hrubých rysech.
Je mi jasné, že se nelze vrátit k žádnému stavu předtím, protože žádný přirozený/vyvážený stav u mne neexistoval, takže nemohu čekat, až se něco samo obnoví. Některé části mne se navíc zatím vůbec nevyvinuly/nikdy nevznikly, třeba střední pocity jen registruju, ale neprožívám. Nemohu také práci na sobě upozadit, že by moje vnitřní deficity/potřeby byly už natolik vyčištěné, že by šlo jen o zvyk negativizmu k sobě – pořád bych třeba své vztahy směroval k uspokojení toho, co mi chybí a to není nikdy trvalý vztah. Mít deficity vyřešené (nemít přetlaky, puzení) vnímám jako nezbytný základ nejen pro vztah, tak i pro další směrování, jinak to jsou jen další a další scestí.
Těší mne, když vnímám mikroposuny, třeba když jsem tu býval minule, tak reakce na mne bývala ve smyslu „je to cizí, držím si odstup“ a „je to prospěšné“, „mám soucit“, nyní když tu na skok zase jsem, vnímám ticho mezi řádky jako „tohle se mne smí dotknout, ale jen opatrně“, asi by se vyvinulo samo k „tohle může být zajímavé“. Furt ale daleko k „tohle může mnou procházet“ nebo „s tímhle chci (občas) plout“. Vážím si velmi každého posunu, který mluví o tom, co se mi povedlo, nicméně další práce je přede mnou.
Nyní i vím, že mohu sebe ovlivňovat, nejsem až tolik kulička stahovaná gravitací jak jsem si myslel. Nedávno jsem po diskuzi s tělem (o tom, které zvuky jsou nebezpečné) zvýšil o 20% kvalitu svého sluchu. Asi jsem kdysi nechtěl všechno poslouchat a nevěděl jsem o tom. Zlepšení přišlo do vteřiny, to mne šokovalo. Nejspíš i zruším ohýbání snů, aby mne neděsily, které jsem zavedl před deseti lety. A na řadě spousta dalších kompenzací, o kterých už ani nevím. Mohu pracovat s tím, že mám přebytek adrenalinu (není bezpečí), strach prožívat (bolelo to), že nahrazuju otevřenost odvahou, že mluvím místo vnímám... A nejít po projevech, ale po důvodech, proč to tak dělám. Nebojovat, spíš přijímat a ptát se sebe. A to, že mi také velmi pomáhá astrologie, tady asi není třeba vyzdvihovat, překvapilo mne, že dobrou zkušenost mám s AI.
Tohle píšu hlavně pro sebe k otočení stránky a pak pro ty, kteří mne znali, případně pro každého, kdo pluje nějak podobně, novým na vysvětlenou co jsem zač a kam jdu. Kdo máte jakoukoliv poznámku, otázku, téma, tak jen houšť a větší kapky.
___________________
cimi: "Začít nejdřív od úklidu, zjistit co je moje a co ne, pak naučit se umění hmotnému zabezpečení, pak přejít k péči - duševní potravě, pak k budování něčeho smysluplného, pak k umění strážit to co vybuduji i svůj život/to životodárné ve mně a teprve pak vylétnout “ven” ve smyslu zaměřit se ven…a odpoutat se od toho kde se celý můj život odehrával…přijetí smrti…."

Příspěvky v diskuzi


10.09.2025 - 18:52
| Filtr
Lupi
» thééé
Vidíš.....já mám už léta představu takového astro - planetária. Že bys tam stála uprostřed a kolem se ti řadily archetypy podle zadání - radix, tranzity - jako vyloženě obrazy kolem tebe.Petra Nel dělávala astrokonstelace, jestli ještě dělá nevím. Třeba by se to Danovi líbilo. Ta kamarádka, co jsme s ní byla na tom Probošťáku, se tak prokonstelovala k zajímavým věcem.


10.09.2025 - 18:41
| Filtr
thééé
» dan162
No a jak já mám vlastně taky merkur v rybách, ovlivněný neptunem, tak hodně často nedořeknu podstatné a pointu a ztratim se v množství obrazů a pocitů
(naštěstí mám saturn v blížencích, takže jsem se prokousala přes období - panebože já vypadám jak debil - k období - ale jo, neuteču tomu , dám si s tím práci a zkusím ze sebe vylovit srozumitelnější vysvětlení pro ostatní
...a útěk a neochota pořád někomu něco vysvětlovat je přesně téma neptunu)Integraci vidím v tom, že vím, proč mi ty okolnosti přehrávají téma onoho archetypu, neodmítám ho, naopak ho přijmu a udělám součástí sebe, svého života.
A prožívat archetyp k tomu pak patří a život je tím velmi bohatý

Ano, tvůj merkur - dívám se, že ti aspekty k merkuru dělají takové psaníčko. V tom vidím i něco osudového, čemu musíš v životě věnovat větší pozornost. Je dobře, že máš aspekt merkur saturn, protož saturn může vytvořit nakonec pro neptuna formu, ale i uzemní uran a stabilizuje pluto.
S těmi archetypy se dá hezky pracovat - jak popisuješ - a představit si je, jako vnitřní postavy. Nejlépe nám v tom pomáhají pohádky, báje, mýty.
"Pomalé planety cítím ve smyslu jejich chování, představím si, že jsem třeba Neptun, a nějak si představím, jak bych reagoval v konkrétní situaci s jeho principy."
třeba tak, nebo i ve smyslu - Neptune, jakou formou mám vyjádřit tvoje ideály, tvoje principy? Jak se chceš v tom tématu Neptune projevit, co chceš říct?
Ne náhodou ho máš v horoskopu. Ale v podstatě všichni - neptun, saturn, uran pluto utváří celou tvojí komunikaci - i se sebou, i s okolím.
Pozvi je ke kulatému stolu
a teď se mi tady děvčata a chlapci vyjádřete a spojte se a vytvořte z toho jednu myšlenku

Vždycky to bývá tak, že se nám některé oblasti integrují líp, jsou ve světle a ty co nechceme, tak k nám přichází přes druhé, přes vztahy. To, co odmítáme je ve stínu.
Tvůj merkur je retro, takže je hloubavý a je natolik intro, že se ty slova hůře vytahují na světlo.Řekla bych, že je to karmická záležitost.
přeber si to jak chceš...Ale tvůj merkur ovlivňují další věci. I hloubavost a tendence k psychologii jižního uzlu, i nabušený 6.dům, který tě nutí udělat si pořádek ve svém dni, stejně jako ve své mysli.
Takže když bych vzala vyhození pojistek v souvislosti jen merkur pluto, tak bych to viděla na kazení spotřebičů proto, abych viděl, jak fungují uvnitř.

to je k vedlejší diskuzi.



10.09.2025 - 18:22
| Filtr
Lupi
» dan162
Ty bydlíš v Toušeni? Malvíny jsou teď přeci překrásné. Probošťák už je tak velkej, že jestli hrabali přes celý jezero, tak jsme to ani neslyšely. Ano, to s tou vodou bude pravda, potřeba klidu....i když tedy že by Labe byla proudící voda
no ale přeci jen teče.

10.09.2025 - 18:16
| Filtr
dan162
» Lupi
Když ještě hrabali písek v pískovně za Toušení na Malvínách, tak mi to jezero lezlo krkem, setrvalý rámus šel proti vodě až k nám. Probošťák nemůže být jiný a vozila se navíc do něj léta suť... Dneska super místo k zastavení, nic nepřipomíná tehdejší rámus, bezútěšnost, neživot, smrad. Táta zase měl potřebu výhledu na Jizeru, takže nepotřeboval televizi, udělal si velké okno k podlaze, celé dny se kochal pohledem. Je to jiné - proudící voda dává o dost jiný pocit než stojatá. Řeka je neklidná, proměnlivá, je to děj, někam spěchá, evokuje potřebu, aktivitu - takže té potřebě stojaté vody rozumím. Dnes je takový klidový hodiny trvající déšť, oknem mi vnášející dovnitř blízkost, jemnost, měkkost, jak kapky naráží na střechu, listí, trávu, každý zvuk je jiný, dohromady koncert.


10.09.2025 - 17:44
| Filtr
Lupi
» verka96
Tak to ti závidím....burčák nemůžu a Pálava je krásná. A jo, Novomlýnská je jak Lipno, takové malé moře. Nevím, co to je - možná právě ta aqua incognita - poslední dobou mám pořád potřebu koukat na hladinu, ale ne řeky - jezera. Naštěstí tu máme písáky, tady je třeba ten Probošťák. Pořád se zvětšuje, jak tam hrabou.https://brandysko.cz/probostska-jez…



10.09.2025 - 17:10
| Filtr
dan162
» thééé
Děkuji za superodpověď. Vida. Integraci jsem častěji dělal vnější aktivitou ve směru dané planety, a ono pravda bude u mne lepší integrovat vnitřněji, když už mohu nebo tuším a vnějšek bude toho odrazem, vrškem ledovce, samočinný projev (nebude ho potřeba hledat). Planety mám v ženských znameních, to je s tím v souladu. Uf to je ale velké pole. Ale dává to smysl. Pomalé planety cítím ve smyslu jejich chování, představím si, že jsem třeba Neptun, a nějak si představím, jak bych reagoval v konkrétní situaci s jeho principy.
Merkur má u mne vazbu na všechny pomalé planety, nese v sobě každou z nich, jeho "oceán" je tak velmi obsažný, víc než si dokážu uvědomit, jinudy k němu nemám přístup. Ano, pak spousta slov. No jo no. A to se dost brzdím :-)) Děkuji za trpělivost.
Ad cizí: když něco nasaju (každou vteřinou něco), tak nevidím volbu zda to budu prožívat. Mohu jen vybírat prostředí, které je se mnou víc v souladu, když mne ovlivňuje. V lese je teď fajn, kolem stoleté duby, 100m Jizera, krásně tu prší :-) Aha, někdo má na výběr, že to nebude prožívat. :-o To jsou věci, mrkev v zimě...




10.09.2025 - 14:35
| Filtr
thééé
» dan162
K integraci - je to vlastně zvědomění planet - archetypů, základních principů. Aby s nimi měl člověk nějaký vědomý kontakt, když už mají v horoskopu významné místo. Třeba jako ty - neptun. Vnitřní pocit z toho - když na sobě takto pracuješ - je určitě super.Ono teď vlastně navazuji na vedlejší diskuzi - pokud člověk nějakou část svojí psychiky odmítá, tak se mu to může do života vlamovat přes situace a lidi. Třeba jak jsi psal o kamarádce, která vyhazuje pojistky úplně běžně.
Nebo někdo přitahuje nehody, násilí, agresi ( to je pak marsovská energie), nebo muž může přitahovat hysterky - pokud třeba nechce nic mít se svými emocemi... nebo člověk, který není v kontaktu se svojí plutonskou venuší - může přitahovat manipulující partnery a závisláky, a může si myslet, jak on je svobodný. Nebo při aspektu venuše neptun u muže ho mohou přitahovat jemné a citlivé ženy, typu rusalky, které přijímá jen v jejich ideální podobě. Jakmile je začne poznávat více v realitě, zmizí. Buď ta žena, nebo on sám ze vztahu uteče, protože jeho obraz ženy chce být zidealizovaný, dokonalý, v růžové bublince. Atd. A ty ženy bude třeba opouštět, dokud nepochopí svůj vnitřní obraz, se kterým nechce růst.
Luna - pokud představuje- emoce, ale i matku, moje základní potřeby, ranné dětství, ženství, vztah k přírodě, rodinu - tak jde o to, mít tyto základní věci nějak srovnané a možná stačí vědět, co potřebuji.
Neuvěřitelné, kolik dospělých lidí vlastně neví, co potřebují, aby byli v pohodě a tím pádem si o to neumí ani říct.
Neptun už je na integraci samozřejmě složitější. A záleží, ke které osobní planetě se u muže váže, či ke které ose.
Ty máš třeba na MC a v aspektu k merkuru, oba jsou retrográdní. To by mohlo souviset s tím, že jsme ti teď nedávno napsali o shrnutí
Je možné, že jakmile se ponoříš do uvažování o nějakých všeobecných tématech, tak se dostáváš do svého vnitřního nekonečného oceánu. Nabídne ti neskutečné množství variant a ty si v tom proplouváš a vlastně se snažíš všechno obsáhnout...a hledáš vhodné slova.Pro někoho, může být schůdnější ten obrovský "prostor" zachytit pak jinak, než slovy jednomu člověku a začne psát knihy pro větší skupinu lidí. Nebo psát básně, nebo malovat obrazy, skládat hudbu, nebo fotit všechny ty dojmy a vjemy, nebo začít meditovat a nechat všechno kolem sebe jen proplout...protože jednoduše slova jsou na to krátká. A to by byla vhodná integrace takového neptunu. Protože jak popsat oceán, nekonečno? jak uchopit vodu do dlaní - to prostě nejde...
Proto jsou taky neptunici pro ostatní neuchopitelní.
Integrace je tedy - najít třeba smysluplný projev pro tak neuchopitelný nástroj merkur neptun.
"Mechanizmus, jak cizí smýt - aha, jakože s vyšším věkem člověk už nemá v sobě nebo kolem sebe kousky druhých? Nebo že se ty kousky už vnitřně nedotýkají, protože vše je plošší?"
Myslím si, že jak má naše osobnost postupně s integrací saturnu jasnější a jasnější formu, jak víc víme, kdo jsme a nejsme, tak lehčeji rozlišíme, že jsem si třeba někde nasál nepříjemnou atmosféru, a vlastně ji nemusím doma dál prožívat. Takže už vím že mi funguje př.sprcha, jít si zacvičit, dát si kafe, začíst se do knížky a moje energie se obnoví.
Kdo je více propojený s kolektivním polem, tak to přirozeně v mládí a dětství neumí. A asi je mimoň

07.09.2025 - 19:54
| Filtr
dan162
Děkuju jinak za podporu a pochopení. A když diskutujete, je to pro mne to nejkrásnější, dotýkáme se jemně navzájem.

07.09.2025 - 19:52
| Filtr
dan162
» cimi
Ano, přesně, má to být inspirující. S dotekem něčeho hlubšího, o čem se běžně nemluví. Plno rozhodnutí, prožitků, obtíží, pokusů každý den mizí v propadle času, nesdílené, se zdáním, že musíme být na vše sami. V žádném textu nelze vše pochytit, jsou tam desítky sdělení - registrujeme třeba deset z nich a třeba jen dvě osloví, protože rezonují. A ty jsou k rozvinutí/sdílení/diskuzi. Super.
Ad poslouchání - tělo evolučně vždy poslouchalo nějaké hodnocení, nikdy to nebyl "běh do nikam". Je zvyklé že se něčím řídí a dle radixu je možné kouknout čím to je možné ovlivnit. Modeluju si tělo často Marsem. Aby to bylo pochopitelnější, kouknu na radix - není nutno Mars jangově řídit (příkazem/kopnutím při kvadrátu do Slunce), ale klidně i jinově táhnout jinou planetou, třeba jupiterovsky vytvářením cílených nových prostor, ve kterých Mars neodolá usilovně konat správným směrem, nebo posílením vnímání toho, co se nelíbí (Měsíc), kde Mars okamžitě jde řešit problém. Vypadá to, že tělo poslouchá, ale přitom se třeba jen zvedne schopnost vnímat a určit to, co je nepříjemné (viz ona hypersenzitivita). U mne je to o fous jiné, Slunce a Venuše mají do Marsu konjunkcí silnou cestu, funguje mi proto jak příkaz, tak hodnocení.

07.09.2025 - 19:19
| Filtr
dan162
» thééé
Nerozumím - co to je integrovat Neptun a Lunu? Je to něco jiného než vnitřní vjem/pocit? U Neptuna krátké jasné sdělení nebo impuls, u Měsíce vnitřní tah někam dle aktuální emoce (jedné nebo víc současně)? Je to jiné, než u žen? Mechanizmus, jak cizí smýt - aha, jakože s vyšším věkem člověk už nemá v sobě nebo kolem sebe kousky druhých? Nebo že se ty kousky už vnitřně nedotýkají, protože vše je plošší?



07.09.2025 - 12:54
| Filtr
aktigram
» dan162
Ja chápem prečo tak píšeš, ako zodpovedný Rak má každy z nás obavu aby jeho slová neboli zle pochopené a pritom sa ešte viac zamotame. No a teraz ta Luna dáva ešte viac zabrať, takže je v pohode a píš ako je to pre teba najlepšie. Určite to pôjde všetko pochopiť ak sa budeme môcť vedieť aj sústrediť.

07.09.2025 - 11:48
| Filtr
dan162
» thééé
Jde mi to příliš těžko, omlouvám se, peru se s tím, pro mne má snad vše svůj obsah, souvislosti, inspiraci, nabízím ve více místech otevřené dveře, nebo dávám okolnost k vnitřnímu pochopení. Mohl bych tomu dát ještě hodinu a zestručnit o polovinu, to asi jo, někdy zkusím. Někdy nevím díky nepropojení, které mi zatraceně vadí, na co se druhý přesně ptá. Ke zbytku odpovím večer.

© 2007-2026 Najdise.cz







A sestřenka bylí v Modre.
A na zdraví burčák...


Panně