Jsem dnešek, jsem zítřek. Rodím se stále znova a umírám. Na co jen si vzpomínám, že nejsou žádná slova, jen stoupá hruď, pak klesá, jak slunce na nebesa.
Jsem dnešek i zítřek, jsem i včera. Nejedna slza zabrečela, štěstím, když se zrodím, v pláči nových rodin, smutkem, když usínám, když umírám.
Jsem dnešek, jsem zítřek, jsem i včera. Nejedna duše zabrečela, když se znovu rodím, když vaše srdce hladím. Jsem nádech-výdech.