Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » Bosch V podstatě máš pravdu. Nejde jen o argumenty druhého, ale srovnání vlastních citů k němu. Ten rozhovor je vlastně taková poslední šance. Ale musíme ji jako skutečnou šanci vnímat, ne si tím vylepšovat svůj vlastní obraz a přitom již být definitivně rozhodnuti. Nebo naopak jít do rozhovoru s tím, že to stejně necháme být tak, jak je - nevyřešené.

Sosna zvlčelý » player Jo, někdy mám pocit, že některé vztahy trvají jen proto, aby vše dospělo do bodu, kdy druhý bude za viníka.

Sosna zvlčelý » Elizabeth Crevel Myslím (je to fakt jen úvaha), že by mělo dojít především na rozhovor. Samozřejmě, že kdo v tom umí chodit, je velký lhář. Ale jde o to, zda člověk z rozhovoru získá zpět ztracenou jistotu. Protože pokud ne, měl by najít tu odvahu vztah ukončit. Ano, i v případě, kdy se fakt nic nestalo (pokud v to nedokáže uvěřit). Ano i za cenu, že bude označen za viníka rozpadu vztahu (a možná jím i bude). Protože život v pochybnostech ten vztah stejně naruší. A jestli se s nimi nedokážeme vyrovnat, pak nemá cenu vztah otravovat. Třeba těmi dalšími možnostmi a jejich vymýšlením.

Sosna zvlčelý » Laryta Nechme mobil stranou, stalo se. I bez něho by jsi měla být schopna vyhodnotit, že vztah s takovým partnerem je neperspektivní (vlastní mobil byl jen posílením vlastní argumentace, ve které jsi se cítila slabá).
Mne spíše zaráží, že takovou pijavici jsi už dávno nekopla do řiti! To bych klidně i schrastil prachy na uhrazení chybějících peněz na dluzích, mobil i PS zabavil (případně za prachy na dřevo vydal) a partnera učinil expartnerem. Neprodlužovat agónii! Protože z bytí sama pak můžeš skončit sama s dluhy. V nejhorším i bez dítěte a to nechci strašit, ale nebyla bys první...

Sosna zvlčelý » Elizabeth Crevel Jo, už vidím, jak někdo žárlivý s odhodláním vlézt do mobilu získá klid tím, že se partnerovi do mobilu nedostane.
Ale jinak mi to přijde jako omluva pro takový čin nepřípustné. Nemluvě o tom, že se vždy hovoří jen o tom, jak byl nalezen důkaz o nevěře. Ale jak všichni mlčí o tom, že tam nic nenašli, určitě jich je taky dost!

Sosna zvlčelý » Bosch Mohla by být, ale vždy na ni trpí jedinci s tak slabou sebedůvěrou, že kvůli tomu nedokáží důvěřovat ani druhému. A buď s někým takovým ve vztahu.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Doupřesním, protože zde používáš více toho, co jsi si přečetla, než toho, co jsem napsal, což bude asi způsobeno mojí slabou vypovídací schopností (přesněji používáš i věcí, kterých jsem si ani po opakovaném přečtení nikde nevšiml, že bych napsal) :
O jejich vztahu jsem věděl od nich obou v době, kdy vztah probíhal. Jde o osoby blízké (i přes odstup muže, který se stáhl, jej považuji za blízkého člověka). Popis znám z obou stran a je ve shodě.
Že jsem nyní v kontaktu jen s jedním z nich (s druhým se občas vidím, pozdravíme se, prohodíme pár slov, ale není to již takové, jaké bylo) je způsobeno právě tím, jak vztah skončil (dotyčný se izoloval, zatrpkl). Zprávy o konci mám tedy jednostranné, z mužova pohledu neznám jeho pohled na konec vztahu. Z pohledu ženy to znám celé, proto jsem ji více zmínil.
Já to psal pro Daisybunch a ne pro Tebe, příklad toho, jak to taky může vypadat v ojedinělých případech. Jestli to je/není normální, nebo nám to tak ne-/připadá, chceme-li si tam vkládat něco navíc (třeba milostnou korespondenci), je pro mne jinde. Slov jako harmonie splynutí jsem také nikde nepoužil. Nemluvě o tom, že každý stejně vidí jako normu sám sebe. Třeba máš pravdu a vidím to jinak, než byla realita. Třeba ne. Já to jen popsal tak, jak umím. A více vzhledem k svému vztahu k dotyčným, které mám rád, to nehodlám pitvat. Věř si, čemu chceš a vzhledem k veřejné diskuzi o tom pochopitelně diskutuj. Pokud to bude mít smysl pro mne, rád zareaguji.

Sosna zvlčelý » Loen Potlačení je na prd, to vybouchne jako ucpaný papiňák. TRANSFORMACE!

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Rozumím. Ale oproti Tobě mám jednu výhodu v tom, že je znám (tedy komunikuji již jen s jedním, druhého pravidelně nepotkávám). A že toto mi stran toho jednoho bylo celkem jednoznačně popsáno. I s důvody. Pravda, měl jsem sice mírnější, avšak podobnou reakci té Tvojí. Jenže znát toho člověka stojí za to. A myslím, že smyslu jeho sdělení jsem celkem porozuměl, ačkoli osobní prožitek je nepřenosný.

Ale máš pravdu, toto skutečně není pro každého. Přesněji málokdo (zdravý a další Tvá označení, co jsi psala) by to dokázal. Ale shazovat by to neměl. Ne proto, že sám to tak nemá. Co je výjimečného na tom, že patříme k většině?

Sosna zvlčelý » Najdise.cz A Ty znáš pouze sexuální jiskření? Nic víc?

Sosna zvlčelý » dan162 Z toho si nic nedělej, já taky začal o T-kříži v padajících znameních, retrográdním Merkuru a Venuši atd. Naštěstí jsem koukl na profil, zjistil, že někdo je někdo a něco není něco... Ale deformace je deformace, tak nás ty radixy někdy zajímají více, než je třeba. A přitom ne ve hvězdách, ale v sobě nosíme spoustu odpovědí a příběhů. Neříkám, že správných odpovědí. I tak mohou dát někdy více, než jakýkoliv astrorozbor.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz "Když z vás někdo udělá lepšího člověka"
Ne! Tady nedokážu souhlasit. Někdo nám něco může ukázat, ale nikdo z nás nedělá lepšího člověka, pokud k tomu nemáme potenciál a vůli sami v sobě! My ze sebe můžeme udělat lepšího (i horšího) člověka (ač je to velmi filozofické, co je lepší a co horší a zda v životě někdy to horší není tím, co máme být a máme mít a bla bla bla).
Že něco vypluje na povrch v přítomnosti někoho, ještě neznamená, že to je jeho zásluha. Možná jen my v tu chvíli otevřeme dveře uvnitř sebe, které jinak bůhvíproč tak úzkostlivě (třebas nevědomě) střežíme. Vyplulo to v nás! Je to naše! To jsme my! Přesněji i to jsme my. Nemusíme hned to dobré přisuzovat druhému, v jehož přítomnosti se tak děje. A právě tak nemusíme zavírat tomu krásnému dveře, když dotyčný odchází. Naopak mu děkujme, že nám umožnil je otevřít, ale nedávejme mu zásluhy za to, co za nimi sami jsme měli.

Jednomu mně blízkému člověku se v životě stala věc, že také nemohl být s dotyčným spřízněným člověkem. Šlo o ženu, která potkala muže a mezi nimi to neskutečně zajiskřilo. Naprosté souznění, které jeden před druhým asi dva roky tajili, přitom to bylo oboustranné.
Rozhodli se, že v žádném případě kvůli tomu nebudou rozbíjet své rodiny, oba byli v manželství a měli děti. Udrželi to ve vztahu přátelském, sdíleli koníčky, sex z toho vynechali. Byli šťastní za to, že mají příležitost alespoň takto spolu být. A klapalo to asi 10 let, než mužova manželka pojala nějaké podezření a začala tropit scény. Nedokázala si z toho vzít to, že její manžel zůstal s ní a dětmi, i když srdce ho táhlo jinam. Protože i tak ji měl stále rád. Donutila ho, aby to ukončil a dále se s dotyčnou nestýkal. A protože nechtěl rodinu rozbít, podvolil se.
Dnes je z něho starý morous (přestože věkem zase až tak starý není), otrávený životem, bez koníčků a radosti ze života. Jestli je jeho žena šťastná s tím, co v něm nyní doma má, nevím. Ale s tím, že si jej jako své vlastnictví uhájila, je spokojena velmi, protože jeho štěstí nikdy neporozuměla.

Sosna zvlčelý » Mici Angóra No máš pravdu, že jsem zažil vztah dvou lidí s Lunami v Kozorohu. Vyhovovalo jim to, oběma. Jen chudáci děti.
To byly dva kusy ledu, kteří se k sobě opravdu hodili, ale těžko někdo jiný k nim. Oni dva vedle sebe neměli šanci roztát, Arktida dorazila k Antarktidě.

Možná mě to ovlivnilo a proto říkám, že dvě Luny v Kozorohu ve vztahu jsou zmrzlé. Jinde totiž souhlasím s tím, co píšeš - "podobné emoční naladění" u lun ve stejném znamení. I zde by se dalo souhlasit, jenže je to spíše soulad chladných emocí. Jejich vibrace pak vyzní značně kakafonicky.

Sosna zvlčelý » LynxMetis Také to nedokáži na základě čínských znamení hodnotit.
Ale i bez znalosti jeho času mi to jako jednoduchý vztah nepřipadá. Zvláště pokud je partnerský. Ty dvě Luny v Raku... Poučný ano. Takže bych si položil otázku: Je za takové poučení takto vysoká cena pro mne akceptovatelná? Někomu totiž nevadí platit více, než je třeba...

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Nebudu používat přívlastku "osudová". Nevím, jestli nějaká láska je skutečně osudem. Možná je, možná není... A pro mne asi není až tak podstatné o tom přemýšlet. Prostě věci se dějí. A většinou všechno je právě jak má být, ale to se dá posoudit spíše až zpětně.
Stalo se mi jednou jedinkrát, že jsem to vytušil. Dřív, než se dotyčná objevila, jsem věděl, že se něco děje. Ale neměl jsem ponětí, co to bude. Takže třeba to souviselo s něčím jiným, co jsem nepostřehl a mylně si to nyní spojuji s tímto.
Když se dotyčná objevila (to znamenalo pouze zjištění, že někde někdo takový existuje, nedošlo ke kontaktu fyzickému a ani virtuálnímu, virtuálně byla jen zaznamenána), zase něco uvnitř reagovalo. Jenže bylo to umlčováno; byl jsem v jiném vztahu, takže jsem si nic takového nepřipouštěl.
Následovalo časem navázání komunikace a po pár měsících jsme si domluvili shledání. Přestože jsme se do té doby neviděli (vyjma fota), mohu odpřisáhnout, že jsem věděl, jak to dopadne. Setkání bylo pouze potvrzením toho, že dosud tušené je realitou.
Nikdy dříve jsem nevěděl předem, že mi někdo vchází do života. Tady dříve, než se objevila. Před prvním setkáním jsem věděl, co bude následovat. Při prvním setkání jsem věděl, že mám před sebou matku našich dětí. Vše bylo mé mysli známo o krok napřed. A to pro mne bylo znamením.

Netvrdím, že spolu zůstaneme. Nevím. Co já vím, co se stane? Ale i kdyby, vím, že toto bylo v mém životě jedinečné. "Osudový" se přeci nemusí nutně rovnat s "na věky" (do smrti), jediný atd. Nakonec i skrze ty předchozí partnerky jsem došel až sem. Jsem tady a teď.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Myslím, že kdo si nedokáže připustit, že může zůstat sám, ten by se do vztahů neměl vůbec pouštět! Protože samota je lekce, kterou musíme zvládnout k tomu, aby mohla následovat lekce vztahová. Ale na druhou stranu právě toto nezvládnutí první lekce vede k mnohým krachům ve vztahu (vztazích), kdy člověk sám pak zůstává a téma samoty pak musí zpracovat tak jako tak.

A jaké pocity jsem u toho zjištění, že mohu zůstat sám, měl? Těžko říct... Možná osvobozující, ale žádná euforie. Ani žádný strach. Prostě jako když se podíváš na hodinky a zjistíš, že je 14:48. OK, vím, kolik je a že za cca 68 minut zapadne Slunce.
Jenže je tu otázka: Skutečně jsem si dokázal toto připustit až do morků kostí se vším, co to obnáší? Odpovím jako často na podobné úvahy: Nevím.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Když vypojíš mozek, tak na to hned vlítneš. Pokud s vypnutým mozkem nezapomeneš na rande. Ale s vypnutým mozkem Tě to třeba nebude mrzet.
https://www.youtube.com/watch/…

Sosna zvlčelý » Agny Nekonfliktní? Hmmm... Hlavně ten s Lunou v Beranu a asc. ve Štíru, co znám. Nejprve vyvolá hádky na všech frontách, protože se rád konfrontuje, musí všechny utlouct argumenty (často vycucanými z prstů), ale pak je se všemi kamarád.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz V lásce nevím. K té jsme se neprokousali nikdy, protože jsem nestíhal posunovat současně všechna rozjetá témata. Ale jako kamarádi většinou zlatí. (Samozřejmě kamarády si člověk vybírá.) Mám je rád vedle sebe, i pro ten klid a relax, když pak odejdou.

Sosna zvlčelý » Buddha/2 A ty nemáš vztah sám se sebou? Jednotlivé části duše? Nikdy netrpíš vysloveným dialogem se sebou samým, který někdy přechází až v hádku? Žádný játy?