Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » dan162 Ještě to malinko rozepíši:
"... mohou být vztahy, kde žádný kompromis není přítomen" - ano, umím si takové vztahy představit. Např. cílené vyhledávání skupiny lidí (či spíše jednotlivce), které spojuje naprosto totožný zájem, jemuž je veškerá společná aktivita podřízena. Čím jednoznačněji je zájem definován a čím méně dalších vlivů je do toho zavlečeno, tím spíše netřeba kompromisu. A je to taky vztah v podstatě ve své nejprostší podstatě. Protože toho druhého nepotřebujeme na nic víc, než na jednu jedinou věc.
Už s takovým řemeslníkem je to komplikovanější! Nejen že se musíme dohodnout na zadání zakázky, ale i na způsobu provedení, materiálu, termínu a ceně. A třeba jen s tou cenou: On chce více, než já chci vydat. Můžeme se dohodnout na kompromisu, který je přípustný pro oba. Nebo se nedohodneme vůbec - vztah (smlouva) nevznikne. A můžeme se dohodnout i tak, že jeden sleví zcela v nárocích a druhý nabude vrchu. Ovšem zde se to může přenést zase jinam, až manželka toho "hloupějšího" zjistí, jaká byla cena, rozhodne se ho profackovat, ale v rámci kompromisu mu možná dá jen 5 facek místo deseti.

Myslím si (a nikomu to necpu), že čím je vztah spletitější, tím více kompromisů v něm přichází.

Sosna zvlčelý » player A co takhle JI, HO, JE... (a zvratné SI)?

Sosna zvlčelý » dan162 Požaduji kompromis!!! Nesouhlas jen s polovinou a já uznám, že ta polovina je kravina!
(Se dohodnem, né? )

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Vidíš, to je právě o tom, co jsem psal výše, aneb nesuď druhé podle sebe (ale jak jinak to dělat, když člověk nic jiného nezná, že?)!

Sosna zvlčelý » vuvuzelka Nooo... Kompromisy ve vztazích... Ono je to zajímavé v tom, že kde uděláš kompromis, tam je vztah. Protože nikde není řečeno, že jde pouze o vztahy partnerské. Na pracovišti děláš kompromisy, v obchodu děláš kompromisy, dokonce i při vaření děláš kompromisy... A kde neděláš kompromisy, tam zpravidla žádný vztah není. Takže z této logiky platí, že vztah a kompromis mají v podstatě mezi sebou rovnítko.
No a když to natáhneš partnerství, tak už jde o to, jak to kdo má, někdo je ke kompromisům svolnější a nemá s tím problém, druhý by jeho kompromisování neustál. Ale nemyslím si, že by člověk měl nějak hodnotit druhé, měl by se starat sám o sebe a svůj vztah. A už vůbec nepoužívat názory druhých pro přesvědčování partnera ("Vidíš, většina to tak má, tak co pořád nechápeš?"), protože to je spíše manipulace. Prostě buď se shodnou a jsou schopni s tím žít, nebo ne a mají jít od sebe. Tečka.

P.S. Partnerství jen o kompromisech bych neustál. Kompromis má být "řešením" třeba i jen dočasným a tu a tam. Asi jako když si potřebuješ něco koupit, na značku, které věříš, nemáš peníze a rozhodně si nechceš půjčovat. Pak je kompromisem třeba vzít neznačkové, nákup odložit na dobu pozdější, vzít brigádu navíc, aby doba pozdější se přiblížila... Extrém je se toho zcela vzdát, nebo se zadlužit.