Diskuze, Diskuzní fórum

Džejn123 » cimi No myslím že spousta uvědomění mi přišla ale že bych něco dokázala???
Každopádně i Tobě díky za slova podpory,j.

Džejn123 » tajga Jo odporu mám v sobě hodně, vím o tom, jen nevím s čím se přesně smiřovat, protože nemoc mi stále občas ponechává prostor pro stavy, kdy mi jej fajn a nemoc není ani nijak vidět, jen kdyby těchhle momentů bylo víc a víc.
Děkuju za tvoje pěkná slova.
j.

Džejn123 » tulačka_gryf Když jsem ještě bydlela v Praze, chodila jsem k Monice Šramlový, která kdysi byla finalistkou Superstar a dnes učí lidi zpívat i ty co si myslí že zpívat neumějí. Učila nás zpívat alikvotně, dýchat a zpívali jsme hlavně samohlásky. Koupila jsem si její CDčko s nazpívanýma samohláskama a spolu s tím jsem o zkoušela doma a téměř vždy po doznění jedné nahrávky jsem si užívala to nádherné ticho, které mnou vždy prostoupilo. Později se mi nahrávky někam ztratily, ale ted jsem to CD dohledala na internetu a objednala, dorazilo minulý týden, takže opět se do toho nořím.
Ještě nedávno bylo tady u nás v Plzní takové místo setkávání duchovně hledajících lidí, vybudovala to taková parta nadšenců v místě stále funkční vlakové zastávky. Udělali tam kavárnu a hlavně rozjeli kulturně duchovní program, cvičilo se vše možné vč.jogy, já tam kromě té jogy chodila hlavně na pondělní hromadné meditace, scházeli jsme se už asi hodinu předem , kdy nám šéf naší meditační skupiny vždy uvařil čaj a pak jsme jen tak kecali...Byla jsem tam ma přednášce Pjéra la šéze nebo na léčení zvukem skrze tibetské mísy, kdy zcela náhodně nám do zvuků mís vplul zvuk přijíždějícího vlaku a nádražního hlášení, všichni si pak pochvalovali jak do toho ten vlak nádherně ladil. Při takových akcích mi bylo vždycky hodně dobře a zvyšovala se mi rapidně účinnost léků. Škoda že v době covidové se projekt kavárny zhroutil, myslím že město už přestalo přispívat dotacemi.Tohle setkávání mi hodně chybí.

Džejn123 » cimi Víš mně by úplně stačilo,kdybych si prožila den, kdy by mně nebylo permanentně zle, kdybych nemusela furt sledovat čas, kdy brát prášky, kdy a jestli se můžu najíst. A oni takový dny jsou, ale v poslední době si už na takový den nebo půlden ani nepamatuju. Furt se potýkám s nevyspalostí, únavou, stavy,, kdy jakoby ti někdo odčerpal veškerou energii, zhoršená hybnost a nevolnost, vyčerpanost.
Pokud léky dobře a včas působí po celý den, já konečně začínám trochu žít a to je potom paráda a jsem pak vděčná Bohu za každou takovou minutu. Takže pro mě žít, mít se dobře, je hlavně o stavech, kdy netrpím.
Snažím se o různé techniky abych navázala kontakt se svou duší, s někdy větším a někdy menším úspěchem. Docela přirozeně mi jde řekla bych zpívání alikvot a koncentrace na dech. Méně dobře klasická meditace. Dost ztěží mi jde navodit si úplný klidový stav těla vzhledem ke svým potížím spojeným s užíváním léků.
J.

Džejn123 » fanik Jo to máš asi pravdu
A čím se dle Tebe nastartuje proces uzdravení?

Džejn123 » tulačka_gryf Ahoj,
moc děkuju za tvé příspěvky, mnoho z toho co píšeš o mně, neslyším poprvé. Kdybych se měla ke všemu přirozeně vyjádřit v rozsahu , který považuju za optimální, tak to budu sepisovat až do večera. Mám v plánu jednou to všechno sepsat a vydat knížku. Přemýšlím kdy bude vhodné s tím začít, jeden čas jsem si psala něco jako deník nebo občasník s tím že to bude pro účely vzniku knihy jednou možná k využití, bohužel se mi ztratil příslušný flash disk.
Těch událostí kolem projevů nemoci,bylo tolik, že je možná lepší , že už se to nedá ani pamatovat. A poslední cca 2 roky těch převážně negativních zážitků bylo tolik, že nastaly chvíle, kdy jsem ztrácela i svůj optimistický postoj,nadhled a i smysl pro humor a jenom brečela jak malá. Tak jsem si pak říkala, zda se vůbec pokoušet psát, když v tom nebude místo právě pro nadhled a humor, že by tu knížku asi každej soudnej člověk odložil.

Džejn123 » Eli1 Ahoj Eli,
nejsem astroložka, ale astrologii věřím, přesvědčila mě, že funguje, i když dané informace se snažím nebrat nijak dogmaticky. Tvůj příběh, třebaže jsi ho popsala jen v pár řádcích, se mě hluboce lidsky dotknul a divím se, že Ti dosud nepřišla od místních astrologů žádná reakce. Dost možná ten příspěvek spadl níže bez jejich povšimnutí a třeba se ještě nějaká astro reakce najde.

Je velmi vzácné najít ve svém životě takovou duši, se kterou bys měla tak krásný vztah jak popisuješ, o to bolestnější musí být ztráta takového člověka. A pokud chceš vědět proč za Tebou Tvůj muž narozdíl od jiných jemu blízkých duší nepřišel, možná by bylo vhodnější obrátit se na nějakou v daném směru dobrou kartářku nebo psychologa či psycholožku celostního zaměření.

Mám kamarádku která pracuje v Praze jako regresní terapeutka, od dětství komunikuje s dušemi zemřelých lidí a také s andělskými bytostmi. Znám i výbornou kartářku z Plzně, která pojímá výklad tarotových karet jako pomoc k hledání té správné cesty životem individuálně dle daného člověka.
Obě mě velice pomáhají při hledání mojí cesty za uzdravením.

Jinak přeju, abys vše ustála a aby Ti brzo přišla do života hlavně radost a štěstí ve všech ohledech.
Jana

Džejn123 » verka96 Hovory ze země taky dost sleduju, tohle video znám.
Posílám Ti odkaz na Rostu Václavíka u Duška v Duši K -
https://www.youtube.com/watch/…

a na jeho Dýchánky -
https://www.youtube.com/watch/…

Džejn123 » verka96 Objevila jsem na youtube Rostu Václavíka a jeho "Dýchánky", učí různý dech.. techniky, sám měl taky dost blbou nemoc, ze který se vyhrabal......
No a ze zpívání mě vždycky nádherně uvolŇovalo zpívání alikvotních tonu - samohlásky podle Moniky Šramlový dle nahrávky.....nebo zpívání jen tak čehokoliv při vaření ....to mi většinou dodá dobrou náladu a energii na cokoliv

Džejn123 » tiferett Ahoj,
tak se konečně dostávám k reakci na tvůj příspěvek. Píšeš o mém úkolu "vyléčit rodinou karmu"..... Přemýšlela jsem ted hodně o tátovi, chodíme ho s mamkou občas navštívit, a on je ted hodně jiný, nevím zda byl jeho mozek nenávratně poškozen,každopádně i přes to jeho typické občasné nadávání na všechno a na všechny mi přijde jako jiný člověk, je takovej smutnej, odevzdanej, asi si uvědomuje, že se s ním něco stalo, nevím zda přemýšlí o životě, o smrti? To je téma, kterému se naše rodina v komunikaci s ním vyhýbá.... No pořád mluví o indiánech, kteří ho údajně navštěvuji, tak jsem mu objednala v internetovém knihkupectví tři útlé knížky na toto téma, první je Indián od Pjéra la Šéze, pak Duše Indiána od CH. A. Eastmana a třetí Modlitby 4 dohody od D.M. Ruize, no jsem docela zvědavá, zda do nějaké z nich alespon nahlédne. On měl vždy rád literaturu faktu a především téma 2. sv. válka, tak mě napadlo třeba jestli neexistuje nějaká kniha o indiánech Navahos, kterak byly využíváni nacisty prostřednictvím kódů tajné komunikace, ale knížku o tom jsem nikde neobjevila. Ráda bych si s ním popovídala, bohužel zatím to nešlo, nebylo ani moc o čem........
Co se týká léků, vím že nejsou řešením, ale pro mě se stávají prokletím, nedokážu si představit jak bych se jich mohla zbavit, žít bez nich v současné době nemůžu ale žít s nima je život na h.., je to pořád o stavech nahoru a dolů, s hybností, nevolnostma, pořád musím sledovat čas, nejen kvůli jejich užívání ale i kvůli jídlu, dost často trpím hlady, protože léky kontraindikují s proteiny a než bych riskovala že mi bude hodně zle, to jsem radši o hladu. O spánku ani nemluvě. Nedovedu si už ani představit, že by mohl nějaký muž chtít být se mnou při těchhle všech těžkostech, které jsou ted spojené s mým životem.

Džejn123 » tiferett Ahoj,
chci ti moc poděkovat za příspěvek,který mi přijde také velmi trefný, ještě se k němu vyjádřím, jen ted to moc nejde, neb je mi dneska hodně ouvej, asi vlivem těch teplotních změn, no tak blbě mě už dlouho nebylo, j.

Džejn123 » verka96 Jo jasně že jsem meditovat zkoušela individuálně i ve skupině, ale nejsem si jista zda je to jen o tréninku a zda jsem někdy opravdu skutečně meditovala, i když mi přišlo že ano, tady šlo ale opravdu o vizualizační metodu, která mi nešla. Nejlépe se odpoutávám od vlastních myšlenek dýcháním nebo zpěvem.

Džejn123 » Mici Angóra děkuju, pohledám, nemáš kontakt na někoho kdo s touto technikou pracuje?
J.

Džejn123 » verka96 Mám takovou knihu "Probud své vnitřní dítě" nebo tak nějak ,kde je i postup jak, ale když mě tyhle vizualizační techniky nikdy moc nešly.

Džejn123 » Mici Angóra Ne, nevím co je |SRT, budu ráda když mi o tom napíšeš víc.
Upřímně mě v souvislosti s tátou trápí jedna věc, už dříve když byl ještě zdravý, mě opakovaně napadlo, že kdyby zmizel z mého života, že by se mi asi hodně ulevilo a nejen mě. Za tím zmizením si člověk asi představí hlavně úmrtí, trápilo mě a trápí, že mám takové myšlenky. No pokud zůstane zmatený tak jako je ted, už to nebude on a jeho manipulace jakkoli byly dost možná i nevědomé myslím také ustanou, přesto bych mu přála opět bystrou mysl a k tomu nějaké obrácení, poučení směrem k duchovnímu obrození, to je ale velká utopie myslím.

Džejn123 » Mici Angóra Ahoj,
děkuju za tvůj příspěvek, taky bych řekla že to tranzitní téma bude o otci, neb ho řeším celý život, zejm. jeho nevšímavost a podceňování mojí osoby v dětství, kdy moje hlavní emoce k němu byly o strachu. Cítila jsem se vždycky lépe když doma vůbec nebyl, byl vždycky dost egoistický a materiálně zaměřený, jeho hodnoty se hodně točily kolem peněz a inteligence, neuznával vůbec lidi co neměli titul, no a ted je z něho takovej bezbranej stařeček, kterej říká, že ho navštívili indiáni a podobné hovadiny...Paradoxní je že leží na LDN nemocnice kde většinu svého života pracoval jako primář - internista a ted se rve se sestrama a sprostě jim nadává. No je mi ho pochopitelně líto a přeju mu aby mohl co nejdřív domů ale na druhou stranu si neumím vůbec představit jak ho s mamkou zvládneme, bude -li nemohoucí, což asi bude, v kombinaci s jeho povahou a s tím že si ani nedojde na záchod. Budu jí muset pomoct, ale vzhledem k tomu, že ani já na tom nejsem vždy stopro, to bude hodně těžké. Ale sama vím jaké to je civět na LDN dlouhé měsíce do zdi v pozici ležáka a kolem vás umírají lidé, převážně staršího data ale přesto člověka napadají myšlenky " dostanu se odsud vůbec?" To aby se se mnou začalo rehabilitovat, jsem si musela těžce vybojovat,, protože tamní lékař byl arogantní kretén.

Z alternativní medicíny jsem vyzkoušela snad všechno vč. TČM opakovaně, jediné na čem se všichni shodli bylo to že moje základní diagnoza je mylná, naposledy léčbu konopím zejm. na ty mé šílené bolesti, které už jsou snad za mnou. V té době jsem také téměř permanentně slyšela něco jako andělské chorály. Napojení k vyšším sférám mi pomohla jedna moje kamarádka, která má dar zprostředkování léčby skrze tyto sféry již od dětství a pracuje jako terapeutka, mluvila o tom, že mám v sobě nevyřešené dětské trauma. Ale přesto se jí podařilo mně pomoct jen zčásti. Takže sháním ještě psychologa - terapeuta, který má celostní přístup a zkušenost v práci s vnitřním dítětem ,tenhle týden mám sjednán termín u jedné psycholožky, tak uvidíme....

Džejn123 » verka96 Ahoj Verko,
moc Ti děkuju za to cos mi napsala, zvedlo mi to trochu náladu.
Říká se, že největší nepřítel je člověk sám sobě, u mě to platí natuty.
Těžko si člověk někdy zachová pozitivní přístup, zvlášt když už je tak vyčerpaný a stále se jen propadá hlouběji ...Ale zatím jsem to nezabalila, to ani náhodou:)
Jen bych potřebovala aspon přestávku na vydechnutí, no snad se dočkám.
Jana

Džejn123 » Lupi Kdy už bude Ježíšek??? :)
Doudám že tam nahoře mají smysl pro humor....

Džejn123 » Najdise.cz Ahoj,
může být štěstí trvalý stav duše, nebo je to vrcholný okamžik,kdy dojdete k cíli svého dlouhodobého snažení? A co potom? Bude to asi velmi individuální, to,co jednoho člověka činí štastným, bere jiný jako samozřejmost. A když o to přijde, teprve pak to zpravidla ocení.
Mám zde několik diskuzních témat, většinou o mé záhadné těžké nemoci, které lékaři až po letech marného pátrání dali škatulku Parkinson. První příznaky nemoci přišly v mých asi 28 letech.tj. cca v roce 2003 a já si zpětně uvědomuju, že jsem asi každý následující rok doufala, že už se blížím k cíli, k totálnímu uzdravení a pak že budu konečně štastná. Myslím, že bych nebyla štastná tak jako tak. Ale kdybych tenkrát tušila, co všechno si zažiju a jak dlouho se budu trápit, tak nevím nevím zda by se mi dařilo udržet si svůj pro mé okolí tak nepochopitelný optimismus...."Ještě že člověk neví, co ho čeká" zpívá Jarek Nohavica v jedné ze svých písní.
Nejinak je to s mým očekáváním brzkého uzdravení i tentokrát, ale nní můj názor sdílí více lidí, co mají dar vhledu do budoucnosti. Nacházím se nyní na neurologickém odd. fakultní nemocnice na Karláku, jsem tu dobrovolně hospitalizovaná, aby mě pomohli snížit dávku léků, která začínala být na nebezpečné úrovni. Docela jsem měla hrůzu že budu trpět , ale opak je pravdou, první den byl sice lehce náročný, ale pak se mi začal zvedat hodně rychle zdravotní stav , je mi den ode dne lépe, takže už jsem na minimální dávce léků.Stavy jednou nahoře a pak zas dole to býval můj denní chleba, ale takhle silné zlepšení po roce vlastně jen špatných dní , jsem ještě nezažila.
Jsem nenapravitelná idealistka nebo že by přeci jen už happyend?

Džejn123 » ohenvoblacich Radiohead - Creep ad.
https://www.youtube.com/watch/…