Kudy tudy vy za štěstím? - Diskuze a zkušenosti

cimi Co mě dělá šťastnou? Jako co mi dělá dnes radost? : ))
Že jsem se probudila živá, nikam nemusím, nikdo po mně nic nechce, uvědomění si že celý den mám svobodnou volbu, pohled na kytici červených růží na skříňce vedle postele, to že venku svítí slunce a taky to že kočičkám dočasně stačilo otevřít dveře do ložnice a teď mě vítají...
Taky to, že jsem si včera stihla koupit pekanový pletanec, který miluju a teď ráno si ho můžu sníst..
A kdyby se z podobných drobností stal zvyk, tak mě to i bude dělat šťastnou...podmínkou pro mě je jednat v souladu se svými vnitřními impulzy...pak už je jedno o jako činnost, nečinnost, akci nebo reakci jde...

Dík za diskuzi : ))

Tedy Partnerka.

Tuatha Dé Danann Pral bych si, aby veskere lidske bytosti, zejmena ti, co tomu materialne zvracenemu blazinci na tehle planete veli, konecne sundali klapky a nalezli ve svem nitru pravou podstatu byti a lasku , a uvedomili si, ze jsme vsichni soucasti jedne energie a soucasti jeden druheho.

Lupi Štěstí bych tomu neříkala - to je dílem okamžiku, náhlé uchvácení.....stačí ti spokojenost?
Být venku se svým vlkem a pokud možno s kamarádkou/kamarádkami a jejich psy/vlky
A vnoučata - jenže ta, jak mě rozveselí, tak mě taky rychle unaví.
Tuhle jsem honila z bažiny vlkovou a současně telefonovala s naší nejmenší, s občasným překladem od maminky: kolkolem krajina zlátnoucí, hojná a mírná, hladina přede mnou, les za řekou....tak něco takového. To byla chvíle, jak zralá broskev.

Mici Angóra Momentálně mě těší to krásné podzimní počasí a doufám, že ještě nějaký čas vydrží

Sosna zvlčelý Už dávno jsem přišel, že jsem mistrem drobných radostí. Alespoň pro sebe. Už to je štěstí
Dokážu zvednout kamínek na cestě a zase jej nezahodit. Plácnout sebou (skoro) nahý do sněhu a ryčet zimou i blahem. (Ale běda tomu, kdo by mi sáhl studenou rukou na pupek!) A dokážu se těšit jako malý kluk na všelicos.

Z momentálních okamžiků štěstí vyberu to, co vnímám velmi intenzivně: Dělá mi dobře, když zpívám. Když se přidají děti, dělá mi to velikou radost. A když se přidá i Khali a zpíváme všichni, celá rodina, jsem šťastný.

A víš, co mě dělá šťastným celkově? Že tohle všechno vím. Protože kdybych si to neuvědomoval a nevážil si toho, štěstí by bylo tu tam.


Díky za tohle téma. Přimělo mě přihlásit se a vyloudilo úsměv.

locin12 » Mici Angóra Ten podzim taky miluju.

Mici Angóra » locin12

Freja asi amnézie...

player V tomhle okamžiku nový struny na banju. Zněj parádně. V období - teď jsme s velkou partou plavali na turecký riviéře a bylo to úžasný.

Onirique Momentálne Beethoven+víno. A čo by ma urobilo šťastnou? Chlap s psychoterapeutickým výcvikom, ktorý by mi bol k dispozícii keď ho potrebujem

Džejn123 Ahoj,
může být štěstí trvalý stav duše, nebo je to vrcholný okamžik,kdy dojdete k cíli svého dlouhodobého snažení? A co potom? Bude to asi velmi individuální, to,co jednoho člověka činí štastným, bere jiný jako samozřejmost. A když o to přijde, teprve pak to zpravidla ocení.
Mám zde několik diskuzních témat, většinou o mé záhadné těžké nemoci, které lékaři až po letech marného pátrání dali škatulku Parkinson. První příznaky nemoci přišly v mých asi 28 letech.tj. cca v roce 2003 a já si zpětně uvědomuju, že jsem asi každý následující rok doufala, že už se blížím k cíli, k totálnímu uzdravení a pak že budu konečně štastná. Myslím, že bych nebyla štastná tak jako tak. Ale kdybych tenkrát tušila, co všechno si zažiju a jak dlouho se budu trápit, tak nevím nevím zda by se mi dařilo udržet si svůj pro mé okolí tak nepochopitelný optimismus...."Ještě že člověk neví, co ho čeká" zpívá Jarek Nohavica v jedné ze svých písní.
Nejinak je to s mým očekáváním brzkého uzdravení i tentokrát, ale nní můj názor sdílí více lidí, co mají dar vhledu do budoucnosti. Nacházím se nyní na neurologickém odd. fakultní nemocnice na Karláku, jsem tu dobrovolně hospitalizovaná, aby mě pomohli snížit dávku léků, která začínala být na nebezpečné úrovni. Docela jsem měla hrůzu že budu trpět , ale opak je pravdou, první den byl sice lehce náročný, ale pak se mi začal zvedat hodně rychle zdravotní stav , je mi den ode dne lépe, takže už jsem na minimální dávce léků.Stavy jednou nahoře a pak zas dole to býval můj denní chleba, ale takhle silné zlepšení po roce vlastně jen špatných dní , jsem ještě nezažila.
Jsem nenapravitelná idealistka nebo že by přeci jen už happyend?

bojka-new Současně?
Mě dělá šťastnou přítomný okamžik, kazdičký den, byť jen maličkost neboť nikdy nevíme kdy se co změní.
Paradoxně až po pár hnusných propadech z poslední doby zdravotní a vztahové jsem si víc uvědomila že můj život má smyl pro mě.
A tudíž se snažím radovat a být šťastná každý den třeba jen z úsměvu pana kavárníka který připravuje to nejlepší Late machiato.
Pod pojmem štěstí by ještě nedávno bylo rodina, manžel,pohoda.
Ale teď jsem to já a když budu já šťastná tak i sebemenší okamžik bude zázrak.

player » bojka-new Škoda času , stačilo před deseti lety přečíst OSHA.

bojka-new » player Jenže to by teď nebyla žádná životní zkušenost Ta lekce stála za to.
Nepoznáš, nevíš

Freja » Onirique takže nafukovací ?