Diskuze, Diskuzní fórum

dan162 » Frojlajn Díky. Tedy on neřeší pod a nad obzorem, ale nechává to domům. Ok. To je třetí pohled na problematiku, super, zní to dobře, prozkoumám.

Tedy mužské planety Slunce, Mars, Jupiter, Saturn a ženské Měsíc, Venuše, Neptun a Pluto. Neutrální Merkur a Uran. Když se podívám k sobě, tak:
Ź Měsíc (pod obzorem, Rak, v ženském znamení) = zesílené ženství
- Merkur (pod obzorem, Blíženci, v mužském, pod obzorem, 5. dům)
Ž Venuše (pod obzorem, Rak, v ženském) = zesílené ženství
M Mars (pod obzorem, Rak, v ženském) = oslabené mužství
Slunce, a vše od Jupitera nechám být.

Chci se dostat k tomu, jaké je přirozené vyjádření dané (osobní) planety. Měsíc, Venuše, Mars, ok, beru, sedí. Mars jsem 55 let pojímal jako aktivní, sama činnost mu jangově má být motorem, jen že je třeba ho rozhýbat, začít, pak že už jede sám. Ale ono ne, takhle mu jen beru energii, Mars energeticky líp funguje jinově, tažený dle svého pocitu z té činnosti, nadšení, klidně se zdrží akce nebo reaguje na někoho, to pak má energie nekonečně. Z toho mi plyne, že druhá možnost je ta přirozená - pod obzorem a ženském znamení.

Merkur je dle tohoto neutrální, no vnímám u sebe jeho jangovou vnější podobu, jsem zřetelně myslí i slovem aktivní, reaguju na vnějšek, velmi. Přitahuje mne ale zkoumání vnitřní mapy, skutečných příčin, analýza, pojmenování, to je jinové. I sebezkoumání když jde přes logiku musím udělat tak, že pozoruju nějakého Daniela, ne přes prožitek. Hele děláš to a to, koukej. Nesděluju ve smyslu třeba politiky, ale poznávám ve smyslu myšlením se ohmatávat. Podle mne hraje roli to, že Merkur je pod obzorem.

dan162 » tajga Však od toho je diskuze nad hypotézou, abychom to probrali. Souhlasím - běžně to vkládáme do znamení, kdy už samotné znamení obsahuje tuto informaci a do domů, kdy už dům obsahuje tuto informaci. Já to schválně vzal z jiného úhlu, popsat planetu takto. A buď to má informační hodnotu nebo ne a je to zbytečné plýtvání časem. U mne mi to něco říká, ve vnitřní diskuzi o ambici a plynutí, klasicky přes domy/znamení mi to nedocvaklo.

dan162 » Buddha/2 V systémech založených na hanbě není snadné a bezpečné se lišit od ostatních. Lidé se vyhýbají tomu, aby byli označeni za hrůzu, byli odlišní, například respektovali sebe místo kánonu.

dan162 » tajga Nedivam se na domy, ale na planety. Co bylo pod obzorem v okamziku narozeni je podle mne vnitrni, reagujici, nevedome nebo pasivni, zkracene jinove. Vetsina astrologu si proto dava rovinu obzoru vodorovne. Zaujme u planet, ktere jsou v muzskem znameni pod obzorem a v zenskem znameni nad.

dan162 » Buddha/2 klidne si je tak oznacim, ovsem s tim, ze u nich plati jejich pravidla. A tady at si kazdy dela dle sveho, dokud nenarazi na prostor druhych, nemame princip hanby prilis silny. Ten kolektivni pristup taoismu (a nerikam, ze mu plne rozumim) se mi vcelku libi, ale neprenasim ho sem jako univerzalitu, navod pro vsechny. Cinu respektuji vcetne historicke role jednoho z center civilizace.

Nasilně: to je prave ono, uz samo uceni je nasili na tech, kteri ho nechteji, kolektivni spolecnosti nemohou jinak.

dan162 » aktigram Když to podle téhle teorie vezmu, tak jinový Jupiter v pátém domě štědrý je, když ho člověk nepoužívá jangově. A k osobním planetám - měla by směrem ven vyčnívat lví Venuše (obzvlášť v tandemu s Plutem) a vyšilující Mars ve Střelci, oboje nad obzorem. To pod obzorem a jinové nemusí plno lidí vůbec zaregistrovat.

dan162 » Buddha/2 Díky za odkaz. On vlastně Taoismus, pěstovaný v Číně (civilizace hanby jako vše v Asii), mluví o plynutí jako společenské ctnosti, jestli jim dobře rozumím, tedy že tak se má chovat i ten, kdo tak stavěný není.

dan162 » Lupi Klotoida je silniční oblouk.

Jizera je regulovaná celou louku od Sojovic po les nad Káraným, kde stávala tvrz Opočno a na pravém břehu lovecký dřevěný zámeček Rudolfa II. Nevím o rudolfinském prokopání, jen o tehdejším dřevěném mostku v tom místě, skála byla do poslední povodně v tom místě velmi mělko. Kdysi Jizera tekla půlkou louky na levém břehu, jsou tam jen stromy kdysi stojící na břehu a terénní mulda jak zavážka slehla. Jizera tekla až k silnici Káraný-vodárna, kde se tomu říká Rohlík, za větších povodní se tam udrží voda i po opadnutí vody. Vejš byl další meandr, kolem osady Kotlík. Je to propíchlé, ramena polozasypaná, oblouky umělé, venkovní břehy v místě starého koryta opevněné lomovým kamenem. Po poslední extrémní povodni se díky zkrácení řeky posunula řeka o asi půl metru níž na vstupu do lesa (to je nebývale mnoho na nížinný tok). "kaňon" v lese je původní, řeka se tam zahlubuje vylamováním opuky ve dně v místech, kde spadlé duby zužují tok, a při menších povodních vystupuje tím, že na dně se usazuje kulatozrnný štěrk z louky. Tady regulovaná není, posunula se za můj život maximálně o metr do pravého břehu. V mapy.cz jde vidět mapa z 19. století, která ukáže jak to vypadalo před kanalizací Labe (kdy byla zrušena pláž Grado a Káranský ostrov) a Jizery.

Regulace řeky je i pod Káraným, ostatně soutok s Labem je umělý, reálný byl před nějakým stoletím jinde, před kanalizací asi o 500m proti proudu Labe, a dávněji až u Staré Boleslavi (Jizera ústila do labského meandru u staroboleslavské Houšťky), a ještě dávněji až u Staré Lysé zhruba v novodobém toku Mlynařice. Mnoho toho je vidět na leteckých snímcích v mapách, hranicích katastru nebo v pozemcích, když tušíš, co hledáš - obloukové hranice, kraje remízků do oblouku, zahnuté řady starých stromů, které kdysi rostly "jako z vody".

Čtu krajinu už léta.

Edit: do čtyř do rána jsem pak přicházel na to, proč nevydržel dávný soutok Jizery s Labem u Staré Lysé/proč si udělala nové koryto přes Káraný do Boleslavi, zda Mlynařice/Vlkava ústila do Jizery...

dan162 » Lupi Jizera je u nás zregulovaná do oblouků lemniskáty. Hladké oblouky místo přirozených meandrů. Žádná kružnice, žádná klotoida, žádná elipsa.

Zda jsem oproštěn při tarotu nevím, úplně spíš ne, ale karty když fungují, tak mi to je dostatečné. Odhadnu, když jsem ve stavu, kdy by určitě nefungovaly.

dan162 » Lupi Ano, výklad si myslím musí být oproštěný od svého postoje, pocitu. Nevím, jak to kdo má, mne by se to zcela rozsypalo do nesdělení, nevěrohodnosti. Na výklady, kde mi něco ve mne zůstane, nemohu vyložit, třeba někdo jiný jo. Ale když mi tarot funguje i na mne, tak to je pro mne dobrá cesta.

To podstatné je, abych si nepřál nějaký výsledek. Nechtěl potvrzení toho, co vím odjinud. Byl ochoten s pokorou přijmout i to, co se mi nelíbí. Neměl strach. Dokázal udržet tělesnou otevřenost a nezaujatost, aspoň při míchání a snímání. Sázet karty na stůl už je pak mechanika. No a když tohoto nejsem schopen, uklidím karty zase zpět bez výkladu, občas se stane.

Ano, objektivněji. Ty lemniskáty říkají něco jiného, než jaký má on názor, část informací byla vyložena ohnutě. Jak vedle jak ta jedle? Lemniskáta je křivka plynule proměnlivé křivosti kolem dvou pólů. Když se navrhuje zatáčka řeky, tak podle téhle křivky, je ladná. Mějme dvě ohniska, dvě varianty, dva způsoby, třeba den a noc, pravdu a lež atd. Můžeme na jejich zachovanou polaritu (= lemniskáta) zareagovat několika způsoby, které jsem uvedl. Lavírování mezi nimi je asi jasné, ani jedna krajnost, spíš chytrá horákyně. Síla je projekce ven - použiju neodolatelný koktejl pravdy a lži tak, abych dosáhl cíle. Nebo opravu dálnice provede dobrá firma kusem v noci, kusem ve dne, šikovně jak to je nejlepší a tím má konkurenční výhodu, je silná použitím té duality oproti firmám,které používají jen den. A karta Mág je použití dovnitř, například si vyberu z pravdy i lži které slyším, abych lépe věděl, co chci nyní udělat. Neuzavřu se jen do poslouchání pravdy, která by mi toho neřekla tolik. Lemniskáta v mém pojetí je u těchto karet osedlání/použití obou protichůdných věcí současně.

A napadá mne karta Smrt která měla být vyložena jako přirozený odchod ve správnou chvíli.

dan162 » Lupi Tarot si vykládám sám, i na sebe, a u mne s přesnou pozicí karty s významem, typu Keltský kříž. Výklad musí být poctivý, i kdyby se mi nelíbil, nelze ho ohýbat podle svého názoru. Když nejsem schopen se zbavit filtru ve své hlavě (pětidemolice), tak výklad nemůžu udělat, to je moje zásada. On jo, talent má nejspíš větší než já, karty mu chodí reálné, to má super, nu každý to má jinak. Výklad už ovšem ohýbá, má to správně být tak, že výkladový úlet nenastane díky tomu, že dobrý kartář vždy upřednostní příklon k poznání, k tomu co principem sedí, co je souladné, padni komu padni, že nejde o shodu s názory kartáře, to je past.

Lemniskáta popisuje děj při pokusu o spojování nespojitelného, zde jako lavírování (dvě mince), vnitřní použití (VIII síla) a vnější použití (I Mág). Obě krajnosti zůstávají a tím vzniká nový děj. On si lemniskát pěkně všimne, ale vykládá je účelově jako polarity a rozpory v něm, sice může být, jenže důležitý je děj - je to hlavně jeho volba konsensuálního přístupu, kdy sjednocuje nesouladné odlišnosti a někam tu energii směruje. atd. Za mne je Fiala čitelný, nejsou třeba karty, je to politik se svými ctnostmi i slabinami, má nějaký názor, dostane nějaké hlasy, děj někam popluje, jsem s tím srovnán. Karty si vykládám jen když chci vědět, co nevím, ne pro potvrzení co vím. A když nevědění je horší než vědění, klidně jinak můžu nevědět. Na své vztahy jsem si vyložil málokdy.

Hm, stavba domu: je to jistá omezenost, jen stavba domu, ne architektura, potřeba je to i to. A vlastně mám vychozenou stavařinu :-D A dokonce jsem ji deset let dělal (jako zatím poslední práce).

Mne přijde úžasné, že se můžeme inspirovat, nebýt uzavřeni ve svých kolejích, a taky lze lépe přehodit výhybku, když je jasnější kam. Druhé co se mi líbí je schopnost pochopení až prožití normality druhého, naladit se na jeho oči, jak co vidí/nevidí.

dan162 » Lupi Díky za sdílení. Jo, je tam méně nadhledu a pohody, zatím. A ano, Jupiter v Panně má rád stavbu domu. Není motání jako motání, intuice může říct co je v dané chvíli nejlepší udělat a bude to lepší postup. A zpátky hleděno člověk ví, co se osvědčilo. Jsem rád, že mám aspoň tu stavbu domu :-)) Vlastně je to jako tarot - mám několik ustálených výkladů, ale jsou lidi, kteří to sází zcela nahodile, hravě, a plují tím s bravurou. Umí.

dan162 » Lupi

dan162 » MIKULAS Děkuji. Snažím se souvislosti pochopit, ne vždy se mi to daří. U mne je to nehladké napojení na druhé, prskám na to kudy chodím.

Abych pořád jen neničil vlákno, tak přidám nějaké knihy, které ovlivnily mne. Svého času, když jsem začínal s prací na sobě, to byl Alchymista. Vědomí vlastní schopností i jejich hranic, dodržování nepsaných pravidel a humanita jako volba, k tomu objevení světa, o kterém jsem asi 40let nevěděl (otočil se mi Neptun ze zpětného do přímého v direkcích). Ovlivnily mne stovky knížek, každá kusem mi změnila život, náhled, směr. Stejně jako u lidí. Není to jedna řacha, ale hafo "wow". Klidně i beletrie, s překvapením jsem zjistil, jak hodně jsem přebíral, třeba Arthur Hailey. A kdybych měl přidat něco staršího, tak dám Kulihráškovu abecedu. Dílko ze třicátých let, kde byla písmena, formát neskladný a čtvercový, velmi útlá kniha v pevných deskách. Tak od čtyř jsem si ji prohlížel. Něco mi vysvětlil táta, ale pak zarytě odmítal, protože viděl jak to hltám a bránil mi, abych se naučil číst předčasně. Tak jsem se ptal ostatních, kteří o zákazu nevěděli, třeba na písmeno v názvu obchodu. V pěti jsem četl, co mi přišlo pod ruku a ve škole v šesti jako skoro nejmladší jsem se nudil, školní čítanka přečtená někdy v říjnu během hodin čtení (jen byl problém nalistovat zpátky a navázat kam dočetl spolužák, když jsem byl vyvolaný). A přidám z té doby Rychlé šípy, nejdřív komiks. Étos první republiky byl úžasným oknem do minulosti, které říkalo, že vše má své kořeny, které se dají objevit i v dnešku a že účel nikdy nesvětí prostředky.

dan162 » Frojlajn "Blbé je, když se mě někdo na něco zeptá a není připravený na syrovou odpověď..." To mne pobavilo. Obvykle dopředu upozorním, ať se druhý ptá jen na to, na co snese slyšet jakoukoliv odpověď a jestli otázka trvá, ať mi ji řekne ještě jednou. A to nemám takové aspekty a navíc jsem v odpovědích obvykle co nejvíc ohleduplný :-D (ale musím být pravdivý).

Jak by asi mělo znít dopředné upozornění druhému před opravdu syrovou odpovědí... něco jako bezpečnostní elektrikářská cedule: "pozor, zpětný proud! a kupa piktogramů blesků"

dan162 » Lupi Když do krania vložím záměr, tak podle mne přetrhnu spojení. Vysvětlím. Vzorce jsou obvykle vrstvené na sobě. Řekněme počáteční trauma -> nouzové rozhodnutí -> zvyk ho opakovat -> používáno v dalších situacích -> tím se vytvoří jiné obtížné situace -> nouzové řešení ... Když začnu s kraniem cíleně (=odprostředka), tak vyřeším co jsem chtěl, ale pak se mnohem hůř dostanu k tomu, co předcházelo a následovalo za vzorce, bude se vzorec méně často spínat, tj. ubydou příležitosti s tím něco dělat - ale přitom to pořád zpodpalubí dělá neplechu.

Jsem příznivce biodynamiky, kde si tělo samo rozhoduje, co chce řešit a v jakém pořadí, aniž by bylo jasné, co se zrovna řeší. Terapeut vytváří (nebo já sám sobě) jen pole, kde se mohou věci rovnat, bez záměru.

dan162 » Lupi kranio je super přesně na toto, jen není zřetelné co je zrovna v řešení. Až zpětně se to zjistí, když v nějaké situaci je najednou svoboda jednání, nevzniká nával energie. Fulkra (v představě jako ložiska, uložený vzorec ve svalech) lze rozpustit kraniem suprově.

Mikrosvaly - Mám příliš napětí v sobě. Myšlenka je, že když něco dokážu uvolnit, tak to nejspíš dokážu i uvolňovat a časem se to nevrátí do napětí. mohu dát pozornost do jakékoliv části těla a popsat vjem. U svalů mohu něco uvolnit, tož do toho. Dám pozornost na nějaký kousek svaloviny, do určité hloubky (těch svalů je v jednom bodě víc), a uvolňuju, až narazím na mez, že dál to už nejde. Tak zkusím ještě o kousek dál, mikro kousek aby časem to bylo celé uvolněné, aspoň chvilku. Někdy se neposunu, protože proti mne jde odpor a někdy to dojde do zvláštní rovnováhy, kdy nejspíš stojím na protichůdných stranách. Napětí přítomné (asi ochranný systém), svaly už neposlouchají (vůle nemá hlasovací práva dále postoupit), takové zvláštní trnutí. A pak se přesunu jinam. Mohl bych si dát ruku na tělo a uvolnit to místo kraniálně, ale nejde dosáhnout všude. Zkouším to a uvidím výsledek. Třeba je to slepá ulička.

dan162 » Lupi A nedá se to zredukovat jen na to, co se reálně přihlásí o pozornost?

dan162 » Lupi Obviňovat se dá kdokoliv, všude jsou lidé fajn i ti druzí. Nicméně když takto vypadá obecné mínění, tak má svůj důvod. Já taky mám dobré zkušenosti, jedna z mých partnerek byla Štírka.

Ad "nerejpej se v tom furt" - když jsem přemýšlel, kdo vlastně by byl nejlepší ke mne, tak jsem si vždycky myslel vodní lidi, mám tam deficit a jsem vodní, lidi vodou jen šmrncnutý mi byli málo. Jenže druhá půlka mne potřebuje přijít něčemu na kloub, tak často něco řeší, kde jiní už dávno valí dál, něco pitvat je pro normálního člověka příliš. Jo, zase je na problém člověk sám.

dan162 » Frojlajn Každý aspekt má rub a líc, když bychom to chtěli hodnotit, neberu aspekty jako dobré nebo špatné. Vážím si plutovské/štírovské energie uchopené jako porozumění, hloubky, ponoření, protože mi je jasné, jak těžká cesta je se k tomu dostat. Cesta neinzerované zranitelnosti místo obávané síly. Moudrost, kterou nikdo neocení. Většinou bílá strana tmy, kam se neodvážím vstoupit.

Regenerace ano, emočně přitom bývá těžké proces regenerace unést, a současně platí, že ta schopnost regenerace není nekonečná. Míváme sklon se pohybovat na hranici snesitelného, jen schopnost regenerace posune o parník dál tu hranici a stejně pak jde zas o pohyb na hranici, jen jinde. Když se urve, stojí to pak zato. Tolik má zkušenost, pozorování, vcítění.