Diskuze, Diskuzní fórum

Lupi » dan162 Hele, není mi to úmorné v běžném provozu. Když je všechno víceméně v pořádku. Jsi ve vzduchu, vlastně je to jako bys plachtil po termikách. Úmorné to ačne být, když se dostaneš do protichůdných proudů, kdy nevíš, čeho se přesně chytit.
Dýchání jsem samozřejmě zkoušela - ono mně to brzy přestane bavit. Mimochodem - když máš takovýho vlka naučíš se, že je dobrý dýchat pravidelně. To přináší klid - ani vědomě, ani takový nádech a takový výdech - docela prostě a obyčejně raz-dva
Nádech, raz-dva výdech. Blbý je, že když mám chmury, nebo řeším něco těžkýho, tak mi to nejde, kdybych se stavěla na hlavu.
Nával jako vlna mi přichází právě když se snažím "nemysle" tak na to musím trochu jinak. A není hnusná - jen je toho moc.Jak dělá v těle jsem se nesoustředila, protože s ní přijdu do styku zřídka.
Mimochodem - já nehodnotím skoro nikdy, nezapomeň, že jsem usazená především na ose Blíženci-Střelec, na ose relace, poměřování. Tam se nehodnotí, akorát se kouká, jak to vypadá odjinud.
Nojo, ohrožení.....vysvětluj to mýmu hadímu mozku, že jsme v bezpečí. Teď už to jde, ale ostražitost přesto zůstává.
Jdu se zakutat do dek, miláčkové. Chytila jsem nějaký moribundus a zítra mi přijede uklízecí četa, tak abych byla trošku v cajku.

verka96 » dan162 Taky mi před nějakou dobou pomohla jóga, tedy ne úplně ta klasická, kdy je potřeba se soustředí i na dech, pak na konci úplně si lehnout a pomalu usínat.... To se mi taky líbilo a pěkně jsem se uvolnila.

Lupi » dan162 Hele jak komu. Já když to zkoušela, musela jsem něžně, ale trvale myšlénky odhánět, nebo odfoukávat. Můj muž jednou v diskusi přišel na to, že já ten mozek neumím jako vypnout a nedovedl to pochopit....pro něja to byl běžný proces. Jak jsem pak zjistila, dokáže to hodně lidí - já jsem mentálně zvotročenej zbědovanec!
Když nerozvíjím a nedávám palivo, dopadne to tak, že z toho mám za chvíli nával, jak v létě na plovárně-.

tajga » dan162 Po čase jsem přišla na to, že se nemůžu nechat otrávit její první reakcí, protože ona vyplivla někdy takové povrchně moralizující odpovědi. A když jsem otázku rozvedla, upřesnila, tak potom napsala věci, že mě až skoro dojalo to, jak moc chápe a jak dokáže věci pospojovat a najít v nich smysl...Je to zvláštní.

Už si taky bohužel všímám, že ji lidi používají ke komunikaci, dostala jsem už párkrát zprávu psanou AI (např. od realitního makléře), což jde hned poznat a jestli se z toho stane norma, tak to je hodně černý scénář.

Zajímavé téma, ty věty.

Buddha/2 » dan162 Tak definovaný obsah bohužel nemá. Když dáš do vyhledávače "druhy meditace", máš o zábavu postaráno . Stručně řečeno, něco mezi meditací nad vznikem vesmíru až po "jaké si vzít ponožky ?" .

Správně by to nemělo označovat obsah, ale proces - tj, přemýšlení soustředěné na jeden objekt/téma.

Lupi » dan162 Ještě se nejdu úplně zapojovat - navíc musím navařit kotel boršče, na víkend mi přijede banda kamarádek.
Jen poznamenám, že jsi sice zodpovědný za prostor, který vytváříš, to jo - ale už ne za to, kdo ti tam vleze a jak se bude cejtit.
Jinak vás tu čtu a je to fakt krásná debata.

Buddha/2 » dan162 Díky .
Když se Ti líbí , tak se jí drž .
Vždyť si to nastavování právě krásně popsal:
"Ok, když jsme cíle z definice zahodili, a vnitřní hodnoty očistili od zvnitřnělých (vnucených, naučených v ochraně, zvenku přišlých s cílem)".
Souhlas, není to jednoduché. Možná proto, že se to často chápe obráceně, jako že je třeba něco přidat. Ale je to asi jako se špinavým oknem, přidáním dalšího skla lepší výhled nebude, stačí voda (příklad co mě právě napadl ).

A jsme zas u toho sklepa
Nebo už u sklepního okna

A Dane, díky. Fakt mě nutíš přemýšlet a lovit formulace v éteru

Buddha/2 » dan162 Vnitřek nemůže být daný rozhodnutím zvenku, je jaký je. A autenticita znamená, že cíl vychází z vnitřní potřeby. Pocity jsou takové patníky, které ti ukazují jestli jsi v souladu nebo ne (nemá smysl kopat do patníku když jdeš blbě ). Když to ignoruješ, pak se snadno dostaneš na "pustý vrchol".

Ještě jednou: "Autenticita v psychologii je SCHOPNOST být v souladu se svými vnitřními hodnotami, pocity a přesvědčeními a jednat podle nich..."

- jasně, není třeba s ní spojovat strategii ani cíle. Můžeš sedět v tiché meditaci půl života a pokud je to s tvým vnitřním já v souladu, je a bude to autentické, bez ohledu na to, co si o tom kdokoli jiný myslí.

Buddha/2 » dan162 AD: Priorita je jasná - plný a spokojený život, nejde to naroubovat na život výkonový nebo život s cílem. Je to nějaký vyšší stupeň autenticity, podle mne čím víc tím líp. Mám rád autentické lidi.

Dovolil bych si nesouhlasit. Lidi, kteří mají jasný cíl pro něj udělají všechno co můžou. Ne proto, že by je k tomu někdo nutil, ale proto že chtějí.
Našel jsem hezkou definici autenticity. A nemá žádné stupně :

Přehled od AI
Autenticita v psychologii je schopnost být v souladu se svými vnitřními hodnotami, pocity a přesvědčeními a jednat podle nich, nikoli jen reagovat na vnější tlaky
. Znamená to být „sám sebou“, což je chápáno jako stabilnější rys osobnosti, který se projevuje ve shodě mezi vnitřním já a vnějším chováním (tzv. kongruence). Autenticita je spojena s vnitřní integritou, sebedůvěrou a schopností žít smysluplný život, včetně přijímání chyb a překážek.

Buddha/2 » dan162 K těm zážitkům - ani nevím o čem bych měl mluvit. Ty máš nějakou představu, ale já nevím jak se do ní vejít
K té vnitřní demokracii: Tak jak to popisuješ (s parádou na rynku ) mi to přijde dost v hipíckém stylu. Nevím, no, někomu to možná vyhovuje, ale podle mě to časem nevyhnutelně - díky odmítání autority vnější, pak i vnitřní - vede k rozkladu, prostě už si člověk nedokáže srovnat hodnoty a určit priority, protože je považuje za omezení.
Kdybych to přirovnal k tělu, tak si každý orgán bude dělat co chce a kdy chce - výsledek je asi jasný.

Buddha/2 » dan162 Reakce. Jo, tak nějak. Učíme se odmalička. Je fajn mít aspoň jednoho člověka, který to má trochu zpracované - jako příklad (a to i když časem pochopíš že to tak docela neměl ). Druhý wow moment, myslíš jako jiné pochopení nebo hlubší ?
Radar - no jo, ale on je přece primárně pro pozorování, ne pro ovlivňování. Cynismus - jo, pro odvedení energie - podobně jako hromosvod , akorát ve spojení s radarem
Tank potřebuje řidiče při smyslech. Nemůžeš ho nalejvat vodkou a čekat zodpovědná rozhodnutí

Buddha/2 » dan162 Díky.
Když o tom nesladitelném přemýšlím, tak nějaké možnosti přece jen vidím. Jednou je cynismus (snažím se to s ním nepřehánět ) a druhá černý humor. Vlastně to má k sobě dost blízko.
Emoční tank - hezký výraz . Tak asi je dobré mu nedávat moc velký příděl PHM, jinak to může nadělat velkou paseku široko daleko.

Buddha/2 » dan162 Tak to máme oba podobné očekávání . Já zas čekal že mi k ní něco řekneš . Třeba proč je to handicap v komunikaci, že jsem cíťa, nebo tak něco ...

Lupi » dan162 ale prdlačku, jen si pěkně vybarvi okýnko modře! Zas člověk nemůže pořád přemejšlet, jestli náhodou na někoho nedejchnul příliš. Jak vidíš, tak si svoje ubráním. Tak mám dojem, jestli neomaleností nenazýváš obyčejnou upřímnost.

Lupi » dan162 Nemluvení ovšem bylo způsobeno tím, že jsem fakt neměla co dodat leč správně jsi čenichal, správně. Potřebuju si chvíli dáchnout, jsem nějaká přediskutovaná, ale v žádném případě nemizím z techhle debat definitivně! Nechám tě tu na chvíli Buddhovi.
To je teda dost zvláštní, že když žijící pustíš z ohrádky, že nepřináší energii....harmonie, to je jiná věc a je to kurevsky těžká disciplína. Víš, jak dlouho se slaďuje orchestr?? A to ješt pokaždý dolaďujou znova.

Buddha/2 » dan162 Mně se stírá hranice mezi sebekázní kterou popisuješ a masochismem. Je fakt smutné, když si člověk zvolí takový typ sebekázně jako menší zlo .
Měl jsem dojem, že chceš řešit tu půlku v karanténě . Tak jestli se Ti do toho chce, bude lepší neřešit to "globální strategií".
A na mou opozici neber ohled, stejně nevím co znamená

I přemýšlení je přirozené (teda jak u koho, neber mě za slovo ), jen by to neměla být jediná cesta k výsledku v rozhodování.

Buddha/2 » dan162 Tohle na mě působí taky trochu zmateně:
"Sebekázeň má zase nudný a pevný jízdní řád, tedy po osekání kusu sebe. Tam mířím, mohou být určité části vývojem jaksi v karanténě, dlouhodobě. U mne to je vědomá půlka mne, není mi jasné, co s ní, když jsem si sebe zmapoval. Není nijak zlá, spíš syrová, ale v té karanténě je z nějakého důvodu."

Chápu sebekázeň jako nástroj k uspořádání se. Osekání kusu sebe - tak spíš by to mělo být o zbavení se nepotřebného.
Těžko chápu, jak můžeš mít vědomou půlku v karanténě, to by byla lobotomie, ne ?
Zní mi podobně, jakobys napsal, že ses rozhodl nepoužívat levou (nebo pravou) půlku mozku

Buddha/2 » dan162 Když já pořád nevím o co přesně Ti jde. Zasypals mě hromadou tvzení, některá si i protiřečí. A to neber jako uhýbání. Např. tohle : "...zda dát zelenou té části, která je mým motorem, je neřiditelná a impulsivní v dobrém i zlém, akční, emotivní, hodnotová ...". Jak chceš dát zelenou NEŘIDITELNÉ a impulsivní části ? Proč je hodnotová? Mám to chápat tak, že je to o tom vypuštění Krakena i když je to i v dobrém ? Mate mě to no ...
Nevím jestlis to chtěl přizpůsobit abych to líp chápal, ale dal bych přednost víc analytické formě, tj rozebrat to na menší díly a pak se to pokusit nějak objasnit a složit. Chápu, že když s tím máš spojené emoce jde to ztuha, ale protože já je tam nejspíš nemám stejně jako Ty, moc mi to chápání neulehčují .

Buddha/2 » dan162 Já věděl že si nabíhám
O čem se mě snažíš přesvědčit? O tom, že to nejde?
Oba víme, že někdy fakt ne, ale v ostatních případech se nevyplácí ustupovat a o to jde.

Mimochodem, dortík byl špatně zvolený příklad

Buddha/2 » dan162 Tak ne že bych se chtěl někam obtiskávat , ale zajímavé téma to je.
No, já postupně došel k tomu že si nedělám násilí a ani se do něčeho nenechám tlačit (vnitřní a vnější hranice). Jestli o něčem mluvit nebo ne - na to není jednoduchá odpověď ani návod - je to vždycky o tom, kdy, kde a hlavně s kým. Když mluvíš o energii - na potlačování jí spotřebováváš, navíc pak riskuješ papiňák (jestli dobře chápu "co se zachová...")