Diskuze, Diskuzní fórum

Lupi » dan162 Tos mi připomněl, jak bylo takový Hnutí Brontosaurus. Tehdy naprostá novinka v pojímání světa, mně to nadchlo, tak jsem je dost sledovala. A měli takovej seriál o zviřátkůch, jmenovalo se to Přežije rok 2000? Normálně si vzpomínám, jak strašně daleko mi to tenkrát připadalo a říkala jsem si - kolik mi bude? 47 - jéžiš, pomalu stařena nad hrobem no a vida....z dalšího tisíciletí už máme čtvrtku v čoudu.
Rodinný horoskopy musejí být zajímavý, jenže já nemám tvou výdrž - kdysi jsem založila na My heritage i rodokmen, ale i to mně přestane nakonec bavit. Navíc stejně u rodičů nemám ascendenty.....mohla bych zkusit zkoumat bráchu Pravda, trochu jsem študovala moje děti, ale tam ani nepotřebuju porovnávat naše radixy, žejo.
Mimochodem - starší dcera je Štír/Rak/Býk a mladší Kozoroh/Panna/Lev. Šikovný holky, co?

Arezet » dan162 Děkuju za tak vyčerpávající odpověď

Chápu to vše jak píšeš...jdu zkoumat saturn....Ježíšek mi přinesl knížku, tak jdu na to...

Arezet » dan162 Koukala jsem na určité podobnosti a kdysi jsem měla sen o svém tátovi, že vypadal na umření a za rok umřel na rakovinu.
Nevím ,poslední dobu jsem o smrti přemýšlela.Jenze mám malé děti a manžela, který by úplně moc nedokázal fungovat, no musel by nějak...ale mám hyperaktivní 3letou dceru a syna 6let s adhd....takže je to dost náročné a manžel no neumí s nimi moc pracovat.
Bojím se smrti jen tak,že bych je tu nechala samotné....z toho mám hrůzu...ale jinak musím říct, že díky tomu,že mi v rodině pár lidiček odešlo, tak jsem se o tohle věci zajímala a samo o sobě se smrti nebojím a beru ji jen jako prerod do dalšího života.
Občas mám úzkosti ze strachu o život milovaných...a proto nekoukám na tv a zprávy...ale občas mi ty myšlenky jedou a ja hodne rychle musím tyto myšlenky zaplasit,jinak bych se zbláznila hrůzou.
Oporu moc nemám, kdo nezažil nepochopí a kolem je málo empatickych lidí a nebo zažili a nechtějí o tom mluvit...no prostě si to řeším sama,že se zajímám o duchovno.

Lupi » dan162 Matně si vzpomínám, že to naopak je očekávání - vypadne z ní ta dobrota, nebo ne? Patrně se to nějak protahovalo, proto to napětí Ony se tam na talířích povalovaly šunčičky a slovenské domácí klobásky a tak.

Lupi » dan162 A schůdnou cestu, aspoň jakžtakž. Všem spřízněným a spřáteleným duším - síla s námi. Za mně teda mluví moje péefko

dan162 » dan162 PF2026

thééé » dan162 No uvidíme, řekl slepý.
Každopádně, pokud jsou to velké změny, začnou se asi pomalu...
Pokud mi někdo třeba neřekne, že to ohnivý kúň vystřelí

thééé » dan162 Ahoj Dane,
toto vnímám stejně, "počátek velkých kolektivních změn".
I když - kolikrát jsem tuto větu slyšela

Dokonce jsem někde četla: nejen že numerologicky začínáme od 1, ale že se vlastně tímto rokem 2025 uzavírá 9 X 9., A to od roku myslím 1945. Tak to mě zaujalo.

Buddha/2 » dan162 Tak jo. Hezké Vánoce všem

Jedna z hodnot, na kterých se shodne drtivá většina lidí (pokud nejsou úplná paka )

Lupi » dan162 Krásné vánoce! Hodně štěstí, neboť jak praví kamarád námořník - zdraví jako dobrý, ale štěstí potřebuješ víc - na Titaniku byli přeci taky všichni zdraví. Mně o vánocích chytá děsnej sentiment, tak radši končím a ve zdraví (a štěstí) se vždycky sejděmež.

Buddha/2 » dan162 Já si zas myslím, že když každý dělá to, co mu jde nejlíp, má to optimální výsledky.

Netvrdím že jsou jen dvě poloviny, ale byla o nich řeč. Ty tam přidáváš ještě plazí mozek (OK), já bych přidal "supervizora" = vědomí. Co bych tam nedával je hodnotový systém, to je podle mě spíš produkt, častečně zděděný a taky daný prostředím a výchovou. Intuici beru jako schopnost napojení.

Ale to je asi fuk, oba pracujeme s tím, co nám dává smysl a funguje

Buddha/2 » dan162 "Rozstřelování (už) neupřednostňuji, to sice nalézá pravdu, ale ztratí plynutí. A byl bych v takto pojaté disputaci jako doma, v kategoriích. Je-li možno, jděme tvým pohledem, dokážu-li to."
Tak teď mě začalo zajímat ještě víc , zkus to prosím z tvého pohledu.

ještě k tomuhle:
"Hm, moje intuice není úplná nula mimochodem. To není ženská vlastnost, ale vlastnost. Jen ženy mohou navázat na kontinuitu kolektivního vědomí (každý nájezdník vybil jen muže) a na výchovu, která tuhle vlastnost u žen toleruje a nechává prostor v době, kdy se rozvíjí.
Kompetence jsou metodou, kterou jsem měl v manželství, jako nouzi, když to nešlo jinak."
Nevím jestli jsem s těmi dvojčaty použil srozumitelnou symboliku. Má je v sobě každý, muž i žena. A právě proto to jsou všechno společné vlastnosti, včetně schopnosti navázat na kolektivní vědomí. Nejenže mi to tak dává smysl, ale to co píšeš přímo odporuje pozorování.
V manželství máš interakci 4 polovin mozku, tak není divu že se to značně zkomplikuje, zvlášť když vnitřní kompetence nemá vyjasněné ani jeden . A to ještě nemluvím o tom, když komunikace probíhá "šifrovaným protokolem"

Náhlé rozhodnutí - hmm, to bývají buď ty nejlepší, nebo nejblbější
Řekl bych, že ty lepší jsou intuitivní, ty blbější emotivní, ale to bych asi zjednodušoval...

Buddha/2 » dan162 Rozstřeluj, jsem zvědavej
Njn, jenže jak chceš mluvit o obsahu, když budeme pro to samé používat jiná slova ?
Jo, samozřejmě, snažím se používat praktické věci, protože si myslím, že se tak téma dá snáz pochopit než přes komplikovaný pohled "přes kategorie".
Ad 1)
To je všechno zjednodušený pohled, snad ani nejde rozebrat na pár řádcích. Emoce tě můžou v racionálním myšlení třeba i úplně zablokovat (např. stress, tréma, strach, žárlivost, smutek, ale i radost nebo nadšení). Ale není to prosté ON/OFF, ale cokoli mezi 0-100. Rozumem a vůlí můžeš korigovat, ale i to má různé stupně efektivity - záleží na trénovanosti.
Ad 2)
To bylo myšleno tak, že si např. dáš nějaké předsevzetí, rozumné samozřejmě :
chodit cvičit, plavat, zhubnout, naučit se jazyk ...) a pak ho nesplníš z ryze subjektivních důvodů (ale i ty si samozřejmě dokážeš rozumově obkecat jako objektivní ). A to je ta skrytá práce emoční složky ve stylu "nechtělo se mi", "necítil jsem se na to" ... asi všichni známe . Jen příklad pro tenhle vzorec, fakt je to široké téma.
Ad 3)
Ach ty půlky Zkus to brát jako dvojčata - kluk a holka. Kluk umí řešit racionální věci, holka vládne emocím (dal bych k ní ještě city, intuici, empatii). Když si nebudou zasahovat do kompetencí a rozdělí si úkoly, bude všechno v pohodě. Řetěz není třeba. Myslím si, že problémy (nerovnováha, konflikty) vznikají špatnou dělbou kompetencí, což bývá způsobeno buď nafouknutou jednou částí, nebo zakrnělou druhou. V nějakých mezích - možná i podle znamení - to máme asi rozhozené všichni, ale za nimi už to začíná být nezdravé (až patologické - opět velké rozpětí).
ufff

Buddha/2 » dan162 Tak to bys měl pod své příspěvky dát k dispozici ještě svůj slovník, jinak se vážně nedomluvíme
Já se budu držet zavedených definic:
Racionalita:
Schopnost myslet a jednat na základě rozumu, logiky a zdravého úsudku; je to rozumnost, projevující se v úvahách, cílevědomém jednání a výběru prostředků k dosažení cílů.

Ad řešitel- jsem z toho (Jelen )

Buddha/2 » dan162 Asi se zas nechápeme.
Nesnažil jsem se popsat emoční vzorec, ale vysvětlit, co je racio.
Racionální model světa, hodnotový model a jakýkoli další co si vymyslíš jsou myšlenkové konstrukce. Každá může vycházet z jiných předpokladů a tak dává smysl, že je můžeš "přepínat" a ne použít současně.

Tuhle větu např. moje racio nedokáže zpracovat :
" Řešení, řešitel je jen vztah k situacím s emočním nábojem ..."

Podle mého popišuješ pocit, ale fakt nevím ...

Buddha/2 » dan162 Mně některé formulace trochu nesedí
Možná to myslíme stejně, ale zkusím po svém.
Racio = rozum. To je ta část , která vždycky pracuje ve směru řešení - na tom není nic umělého. To, že se výsledek "ohýbá" nějakým směrem (jednání podle vzorce) je práce emoční složky, které se logický výsledek nemusí líbit. To je ale přirozený proces spolupráce. V ideálním případě budou obě poloviny spokojené, budou se vzájemně korigovat, ne potlačovat. K tomu ale potřebují znát své kompetence (např. při řešení matetematického úkolu do toho nebude emoční složka kecat - protože to není její parketa apod.).

Co znamená pustit račí půlku z řetězu ? Pro mě je to zvláštní představa ... jakože jdeš na procházku, pustíš raka a on jde na druhou stranu

Lupi » dan162 Ježiš, ty to máš srovnaný a nažehlený! Až to voní mátou. Přečetla jsem, pokochala se, na dišputace nemám energii.
Jen poznamenám, že mně když se vynořujou a padají ze skříní všechny ty plesnivý kosti a šanony, že často úplně stačí, že se vůbec zjevily ve světle vědomí. Sice je třeba ještě trochu vzít připečeniny drátěnkou, ale někdy ani to ne a věci se začínají měnit už tak.
Gratuluju tvé račí půlce, že konečně může volně dejchat!

dan162 » dan162 Protože tu je prázdno, přidám do diskuze něco od sebe. Seznam vzorců, alias viditelná část procesu vynášení obsahu sklepa ven na světlo, umožnil pokračovat v úklidu. Už to, že jsou dříve skryté věci vědomé, je velká změna - umožňuje mi to zvolit jinak. Ne jako tehdy. Neznamená to, že vím, jak je to dobře, je to hledání, ale navazuje se vývoj na okamžik, kdy vzorec vznikl a jde to dál už jinudy. Najednou je zřetelné proč ten vzorec vznikl, nejen jak vypadá. A nejde jen o emoční vzorce, našel jsem i vzorec čistě racionální - vzorec, kdy racionalita pracovala uměle jen ve směru řešení, jak jsem se kdysi rozhodl, že má převzít řízení a ne třeba racionalita pozorovací (podnět - dedukce - pochopení). Racionalitu jiní lidé používají třeba také k redukci emocí (to já mít nikdy nemůžu a nechci), je najednou víc možností, které jsou pro daného člověka přirozené, když zmizí vzorec jak zacházet s informací. Vzorce neomezuju jen na emoční oblast, je to nějaké omezení vlastních možností výběru z důvodu nějakého cíle. Nevíme už, že to omezení existuje ani že jsme si ho stanovili sami, je to normální.

Nedávno jsem také změnil přístup z "mít hranice" na "žít hranice". Tahle záměna se udála v naší společnosti za můj život a nedošlo mi to, mít hranice byla obrana, žít hranice je prostor, kde je ještě kontakt se sebou.

A řekl jsem tělu, že mým cílem je pustit z řetězu svou račí půlku a dovolit racionalní půlce, aby mohla být svobodná a neřídit všechno v zastoupení druhé půlky - a tělo se začalo chovat svobodněji a ukázalo se, že nevycválanost račí půlky je jen o práci s hodnotami, kam pustím vzniklý podnět, když nejsou vzorce silné a mám na výběr (Moje Venuše může volitelně do Marsu, Slunce i Měsíce), že není nutno držet obojek jak to dělám, ale řídit se Venuší, hodnocením. Když vznikne podnět, tak koukám, že pikovteřinu čeká na rozřazení, zda to bude rozhořčení a akce, braní na vědomí nebo emoční nouzový signál a tam mohu mít volbu. A neztratit přitom autenticitu.

Lupi » dan162 No teď nic nenakutám, je mi ještě blbě.
Tos mě zaujal že vzdušného nomáda přestane bavit samovolné dýchání. To je fakt divný, co? Ale jak říkám, dnes už nic nenakutám.
Jasně, že je potřeba se něčeho chytat i ve vzduchu! Musíš vnímat proudy a kam tě nesou, přeci! Jednou jsem pozorovala tuším luňáka, jak se takhle zapletl a hned mi naskočila paralela se mnou. Ten luňák krásně stoupal na termice - ale nad Jizerou, tak si dovedeš představit, jak to tam s tím vzuchem je. Stoupal pokojně a očividně radostně když najednou plác - třísklo to s ním doleva a dolů a doprava - měl co dělat. Tak tohle jsem myslela.
Už dejte pokoj s vlnou, milé děti. Je to nárazovka jednou za sto let!

Buddha/2 » dan162 Podle jogy jsou dech a myšlení propojené. Zklidníš jedno, zklidní se druhé. Tady na západě se to běžně neučí, ale co jsem slyšel, tak s dechem se učí pracovat někteří špičkoví sportovci. Někdo protože musí - potápěči třeba, někteří nemusí, ale dává jim to výhodu - odstranění stressu a lepší soustředění, tudíž lepší výkon.
Blbý je, že stress se takhle sice dá odstranit, ale když už v něm jsi, tak si na to nevzpomeneš .
To s tou aktivitou srdce je zajímavý. Možná nějaký blbý zážitek co tě vytrhl z relaxace (?) mohl způsobit podvědomou přípravu k obraně. Což chápu jako dost nemilé, protože si pořádně neodpočineš. Takže by asi stálo za to se tomu věnovat.