Diskuze, Diskuzní fórum

WOAM » alassea Dobrý ne, ale vzít to doslova, tak to současný politický a novinářský úrovni tak odpovídá, že až hanba.

Každopádně jako recese to není špatný.

WOAM » zorkahana ("nevědivší" - pokud je to minulý čas ženského rodu, ostatně: http://cs.wikipedia.org/wiki/… )

Wolker dokázal svým dílům vtisknout mladistvý ráz a bezmála dětský náhled na spoustu věcí. Zároveň se nesnažil o zbytečnou vzletnost, takže jeho verše byly lidem velmi blízké a lehko se daly pochopit. V ne právě lehké době, kdy žil, byla jeho poezie, plná štěstí, ohromně vítaná a i díky tomu se stal kultovní osobou českého národa. Lid tu duši jeho veršů prostě už potřeboval.
Jeho brzká smrt taky přispěla k jeho zviditelnění a spousta literátů se poté shodla, že nebýt toho, že Wolker zemřel tak mlád, byl by se dostal v literatuře velice vysoko.

To, že bylo jeho dílo později přeceněno komunisty, je fakt. Možná proto má profesorka vašeho syna ještě pořád pocit, že by se Wolkerovy verše nemusely nutně tak stavět na odiv a oslavovat, a mělo by se zvýraznit naopak to zkreslení v přístupu k nim. (ačkoli tam, tuším, v současné době už tolik není)

Nicméně, když píšete, že kolem 19 let (řekněme 16-24) napsal Wolker velkou část svého díla, možná by stálo za to to taky trošku srovnat - co třeba Rimbaud, který psal VÝLUČNĚ mezi 16 a 20 lety, dobral se v poezii takové výše, že na něj i dnes málokdo (pokud vůbec někdo!) stačí, a je známý po celém světě? - Narozdíl od Wolkera, který byl důležitý především ve své době a napsat totéž dnes, nevím, jestli by byl tak oslavován.

WOAM » buba Proti Bibli a náboženství nic nemám, ba naopak, ale kýčovitost a provařenost toho slovního spojení je mi strašlivě nepříjemná, i kdyby byla dílem Dostojevského (kterého čtu běžně hodně ráda a jehož spisovatelské schopnosti obdivuju).
A konkrétně v tomhle případě mi tam to "obrácení se ZPĚT v prach" vadí. V mém kontextu to neznamená nic, jen přebytečnou informaci, která celé dílko dělá kýčovitým. Podstatnější pro mě bylo podtrhnout ten fakt, že promlouvá mrtvý k živému nevyvratitelnou pravdou, která působí velice silně, až majestátně. Nejde mi o samotný fakt smrti, spíš o tu absolutní pravdu od zemřelého.

WOAM » Nuna Norské dřevo od Haruki Murakamiho... je to současná japonská próza, inspirovaná tou známou písničkou od Beatles "Norwegian wood". Už jsem od něj četla Afterdark a připadá mi pořád neuvěřitelnější, jak pouhý náhled na vcelku obyčejné věci, čiré nepochopení a záhadnost, kterou nikdo neřeší právě proto, že by to ztratilo své kouzlo a nemá na to odvahu, nebo jen bezprostřednost postav a jejich podivná typizace, dokáže mávat životem.
Skoro jako by nejvíc ze všeho hrálo roli bezčasí.
Speciálně Afterdark byla v tomhle ohledu zvláštní kniha. Běžně se mi stává, že se do knihy dokážu ponořit a v její atmosféře pak třeba ještě týden, měsíc... žiju. Tahle mě takhle nepoutala, odložila jsem ji a neměla jsem pocit, že jde o něco, co mi bude chybět. Chyba lávky. V návalech se mi neustále připomíná a vrací. Je to skoro jako by mě jeho příběhy pronásledovaly... uch, Murakami je pro mě poslední dobou Mistr pera.

WOAM » buba Tohle mi přijde známý a nikoho to nepřekvapí. - navíc to trochu moc zavání náboženstvím a sem jsem to nechtěla plést. Přeci jen je to o něčem jiném, když se dozvíš z úst člověka, že z materiálního hlediska lidské tělo není nic a po smrti se rozpadne - versus to, když na tebe v kobce vybafne latinský nápis, který chvilku musíš luštit a nakonec se dozvíš, ža na tebe mluví mrtvola. (když to přeženu) Mě osobně se to tedy dotklo hodně, to se mi s tím obracením prachu nikdy nestalo.

WOAM » Najdise.cz Možná, že chápu špatně tvoje slova,
však to, co jsi a co chceš následovat,
se mi zdá, že náležet by mělo právě okamžiku.

Myslíš, že lepší bude zůstat beze změny?
Vždyť není možné žít a zůstat pouhou silou zvyku,
ten "ztracený" čas není méněcenný.

Zkus na chvilku být jen tím, čím chceš
a pochytej útržky sebe sama.
Co hledáš přímo, přímo dostaneš,
příležitost neuteče pod nohama.

Cesta je dlouhá, samé okamžiky,
vždyť každý den se skládá z nálady!
Ty ber, a občas šeptej "díky,".
Jdi a žij, vždyť cesta sama jsou ty záhady.

WOAM » zorkahana Mělo by tam být asi "já umírajíc" (přechodník ve tvaru "já umíraje" by dával najevo, že jsi muž), ale jinak je to z těch místních hodně hezká věc, Wolker se nás obou dotýká hodně podobně, jak tak čtu. - Jen nevím, jestli bych ho rovnala právě ke Sněhurce v rakvi, to trošku zavání kýčem, a k Wolkerovi se kýč zoufale nehodí.
Jinak ale moc díky, žes to sem poslala!

WOAM » Najdise.cz A ještě si dovolím variaci na tvoji báseň:

Jsem déšť, který se topí v kaluži,
jsem oděrka jak na srdci, tak na kůži,
jsem ticho břed bouří, když plane hromnička,
jsem staré nároží a dotek na víčkách.

Jsem křída na zemi, jíž první deštík smyje,
jsem bázeň křehkosti a víra v utopie,
jsem první slovo, které samo nemá smyslu.
Jsem tebou taky schválně, nebo bez úmyslu?

WOAM » Najdise.cz Snad nebude na škodu, když přijdou se svou troškou do mlýna i já. Podobně jsem totiž taky napsala jednu básničku, i když až takhle pesimistická nebyla:


JSEM

Jsem rozmarnost a jarní splín,
jsem úděl nedozrálých vín,
jsem zaprášenou pavučinkou ve tvém okně,
jsem první slabikou, co šeptával sis potmě,
jsem mandalou, v níž nenalézám kruhu,
jsem přítel zajatec a nezdar dobrodruhů.

Jsem, ale něco uvnitř hyne.
Jsem.
Ale oči mám dnes jiné... .

WOAM Tady je někdo s flétnou, kytarou, klavírem a hlasem! Omnia vincit amor ale taky neznám... hmm tak mě napadá prima off-topic, nebudu to tu rozvádět, večer, až tu budu, možná na to téma založím nějaké kecafonní auditko. Juch!!!¨

Taky mě těší, že sem píše pěkná řádka moc fajn lidiček, ale a i to, že sem můžu psát já a někdo si to po mně přečte. I to je strašně fajn. =)

WOAM » alassea Anebo obojí,
když si je na stěnu nakreslíš vedle sebe,
ani jedním nedokáže být náš pozemšťanský svět
a ani v jednom z nich by neměl chybět kousek nebe.

WOAM » alassea Jéééch... tak tohle je ve vší své prostotě strašně krásnej výkřik. Děkuju!

WOAM » šepot vody A prohlédls' ta křídla ještě jedenkrát?
Já nechci soudit - jsem neznalá tvých cest,
však perutě, jež máš to štěstí znát,
mohou být stále ještě tím, koho by měly nést.

Nebešťan a noční tanečnice - já nevěřím,
že najít šeptajíce ruku básníkovu,
múzu budou k sobě lákat zpět.
Spíš - nechat ji tam ležet pod vlastními křídly,
ať básník rozsoudí se sám při svém veršotepném lovu,
zda dostatečnou šanci jemu nabídli.

Jsou to její oči?
Žádáš dotyk prstu?

Probudíš mě, cizinče?

WOAM » Najdise.cz Hihi, tak tenhle nápad vůbec není špatnej!
Sice to tak jako tak věnuju jen v rámci stránky najdise.cz, ale i to by mohlo potěšit. Nicméně když jsi mě k tomu nápadu přivedla ty, cítím se téměř povinna věnovat tu básničku naší Twiggině krom svého i tvým jménem.

Takže, naše milá Twiggy ,
pokud se ti tyhle řádky dostaly pod oko, tak věz, že tomu oku od té chvíle patří...

...jinak - aby bylo s tou cikánkou z básničky jasno...
je to jen taková moje skoro pohádková představa věštkyně, spíš mám pocit, že ve skutečnosti to bude docela jinačí. =) I když... ono zrovna tohle musí mít ohromný kouzlo.

WOAM » denyvolant Věkový rozdíl pěti let není tak moc v pozdějším věku, ale v době dospívání to hraje hodně velkou roli, protože se každý z partnerů vyvíjí jinak rychle, jiným směrem a z jiné příčky. Je dost dobře možné, že se sami sobě vzdálíte psychicky tak rychle, že vám celý vztah bude připadat jako "hloupé poblouznění", ačkoli jste si v tu dobu skutečně rozuměli.
Ale nechala bych si na tvém místě projít hlavou jendu věc - osmnáctiletí kluci - vlastně moji spolužáci - dokážou ještě pořád dost často brát holku jako něco pěknýho a milýho, co jim sem tam namasíruje záda a s kým jdou na pivo, když kamarádi zrovna nemůžou.
Pokud se mu není schopná vyrovnat třeba intelektem nebo citovými zkušenostmi z jiných vztahů, aby mohli skutečně najít společné smysluplné téma, je taky ale dost možné, že svou dívku jen využívají k nějaké kratochvíli a jinak to moc neřeší. Zažila jsem, že se skutečně dokázali zamilovat až po uši do nějaké mladší slečny, ale ta jim musela být naroveň. I tak rozchody v tomhle věku musí strašně bolet a většinou je to otázka pár týdnů, maximálně několika málo měsíců.

WOAM » dáda13 "Myslím si,že kdybych tohle napsal v celém řádku, lidé by nezáživně některá slůvka opoměli a smysl je hned jiný."

Naopak. Tenhle text plyne prozaicky s takovou samozřejmostí, že jeho rozsekání na polořádky působí strašlivě násilně a nutí mě to při četbě právě k roztěkanosti.
Pokud má být zvýrazněn smysl nějakého slova, jeho poloha uprostřed nebo na okraji nějakého uměle vytvořeného sloupečku mu nemůže vůbec v ničem v tomhle směru pomoci. Je potřeba smysluplně zaměnit slovosled, probrat slovní zásobu a vybrat třeba přesnější nebo jen zabarvenější či zvučnější slůvko, použít nějakou formulaci, která se pak dá neočekávaně proměnit - třeba zakončit jinak nebo změnit písmenko a jen tím tomu dát jiný význam a švih. Pak by to bylo nejen víc o vypíchnutí významu, ale i víc o poetice.
Ale jinak skoro nemám, co dodat. =) Vaše jistota v tom, o čem je řeč, je víc než zřejmá. Jen bych takovéhle věci příště publikovala jinde než v literárním koutku.

WOAM » Zitto Smála jsem se systému, ne tobě,
že bývá těžké létat v téhle době.
Frázomilem ale vskutku jsem tě zvala.
Je možné, že třeba proto, že jsem nikdy nepoznala,
kdo že jsi
skrz ty tvoje verše.

Ó, být starší mam teď zrovna jako ty už jiné nebe!
To mé tkví ještě pořád v boji o poznání sebe,
jenže zvykem proti podvolení.
Já jak zahlédnu své hranice,
jsem ZVYKLÁ ničit je,
by ony, v mříži drtíce mou duši,
věděly, že síla oprostit sám sebe básníkovi sluší
a že pro hranice v jeho světě místa není.

Láska, ach, ano, jiná než mladá,
já stále se učím umět "míti ráda",
slzy i úsměvy... dvojsečná slova -
NE pro každého.

Vím, měla jsem asi raději
promluvit k tomu svobodnému smíchu,
(který v duši zakázat se nedá)
k pomalu čemukoli pod hvězdami,
(protože je natisíce lepších chvil)
a svobodným hrám (ba nejlépe i s puškou v ruce).

- TOHLE je to, čemu nesvedu víc říkat evoluce
a před čím si moje mysl ruce myje.

Já chci smět vyřknout SVOJE slova, SVOJE ideologie.


PS už bez veršů: Ten rozdíl mezi námi vnímám skoro jako propastný. Neznám ještě moudrost a rvu se o ni jako lev, přesto cítím, že
v posledních dvou příspěvcích už ti začínám víc rozumět a ve spoustě věcí bych s tebou i souhlasila. Často mi tu ale ležívá na srdci ještě jiná věc než význam slov - básnictví. To, co jsem teď a tady napsala, sice jsou verše, ale ve skutečnosti je to jen neuměle zrýmovaná odpověď na právě tak zrýmovanou odpověď od tebe.
Myslím, že poezie a próza by mezi sebou měly mít tak jasný rozdíl, abys poezii poznal i bez verše a rýmu v plynulém řádku. To, co se tu většinou objevuje, je v mých očích jen rýmovaná próza.
(Nebrat osobně! Přiznávám, že tvé věci tam řadím taky často, ale už jsem od tebe četla i několik silnějších, kterým bych tu duši skutečné poezie upřít nedokázala. Jsou tu jiní přeborníci, kteří nejen že vynechají ráz poezie, ale próze, ve které píší, ani nedají význam. To už rozdýchávám stěží. Každopádně, když už jsme s tím začali, spíš tu rozjetou diskuzi využívám k tomu, abych vyslovila, že mě to obecně mrzí. Nerada bych, aby sis to bral jako něco osobního, mířeného přímo vůči tobě. ) Dík.

WOAM » dáda13 Jo, na tomhle něco bude. Smysl to rozhodně má a ne malý, cítím to dokonce podobně, i když tam v jednom místě cítím snahu mluvit jakoby příliš nejasně a v hádankách, což ale v konečném důsledku působí jen zmatek: "Proto má každý / skutek odezvu v celém / stvoření,tyto stvoření / napětím vzešlým z činnosti / opět utváří včetně konatele / samotného.A celé stvoření / na takový skutek reaguje."

Jednu poznámku si ale neodpustím, tohle totiž není poezie, to je próza, nasekaná na řádky. Já jsem to četla jako odstavce, ne jako strofy, a bylo mi to daleko srozumitelnější. V básni verše a jejich délka nejsou samoúčelné jako tady, ale mají svůj důvod a smysl, i když jde o volný verš bez rýmu.
Jako zamyšlení je to rozhodně dobré, ale z hlediska formy je to krok vedle.

WOAM » Najdise.cz Za pochvalu díky, tvých věcí jsem si tu zatím ještě nestačila moc všimnout, tak se asi poohlídnu, kdes upustil nějaké to slovo, a mrknu se na to. Rozhodně bych totiž nechtěla, aby odsud odcházeli talentovaní jen pro pár mých veršů.
Každopádně (a teď zazní krutá upřímnost mého pohledu v plné síle), tady na stránce je úroveň literární tvorby tak mizerná, že myslím, že i kdybys psal sebevětší braky a pouhopouhé rýmovačky beze smyslu, lidi ti to tu spolknou i s navijákem a ještě ti to vychválí do nebes.
A teď by se patřilo se omluvit těm, co jsem teď asi urazila... ale asi to nesvedu. Tu amatérskost tady fakt v poslední době ustávám jen stěží. Nicméně místním se to líbí, takže proti jejich gustu žádný dišputát, pokud to nečtu sama. Tady na stránce samozřejmě primárně nejde o literární tvorbu, to je jasné, takže asi ani nemá cenu očekávat něco velkého nebo uměleckého od zdejších autorů. ..ale snažím se to chápat, fakt se držím.

WOAM » hela215 Je mi 18 a už půl roku zažívám báječný vztah s mým přítelem, kterému teď bude taky 26. kamarádka z ročníku má dokonce přítele kterému je 28 a taky si to nemůže vynachválit. Lidi si prostě sednou nebo nesednou, na věk bych to nevztahovala.