Diskuze, Diskuzní fórum

player » MG34 Pro mě je to hospoda odjaktěžív , jen pivko či vínko si musím z lednice přinésti sám. A - jako v každé hospodě - jsou různé stoly. U jednoho se řve o sportu , u druhýho o politice , u třetího o trtkání , u čtvrtýho panuje napjaté ticho a u pátého se zpívá.

Já teda pamatuju zlaté časy , kdy tu bylo hodně švandy , občas takové , že jsem se poprskal monitor a jednou jsem v krámě z hudebninama nebyl schopnej obsloužit zákazníka , jak mě duo Charisma-Mihule sejmulo. Chudáci - přišli si koupit noty a já se ještě asi tři minuty chechtal a oni si mysleli , že se směju jim.

Po znovuotevření se bohužel ze srandistů vrátil akorát Buddha a Morti.

Všechno je tu už takový moc vážný. Duch nám jakoby potemněl , jakoby byl ve schíze. Proto jsem tu pomálu. Nemám se čemu gebit. A nejsem frakcouš. Nebo jo , jsem obhájce ex-offo nevěrných , ale to jsem od prvopočátku a nevinně , protože takovej tu chyběl...

MG34 » MG34 Včera v jedné již smazané diskuzi zazněla (od Mikuláše) jedna velmi důležitá věc, související přímo doslova s "najdise".

Je důležité vědět/zjistit 1) kdo jsem a 2) co chci. A minimálně o tom prvním je celý tento web. Spousta lidí na to jde ale jaksi odprostředka - zkouší zjistit, co "by mohlo být" (protože co bude se najisto zjistit nedá) - a teprve podle toho si formují kdo jsou a co by mohli chtít.

aktigram » MG34 Bohužiaľ tak je to všade na takých weboch. Ja som od začiatku ako som mala internet našla jednu fajn stránku pre ženy a bolo tam úžasne, boli sme ako veľká rodina, museli sa vytvoriť podstránky na tvorbu, záhradu, poéziu, torty a iné až prišla jedna silná osobnosť - v skutočnosti žienka sivá myš je veľa povedať, drobunka a sinavá a ta prevratila všetko na ruby. Vždy záležalo kto prvý odpovedal na príspevok a samozrejme priradili sa k nej určité riťolezy a tak to po rokoch vyvrcholilo do veľkého boja kedy si už ani adminka poradiť nevedela a stránky predala. Ja som ostala už iba na stránke záhrada a ostalo nás tam málo ale je tam až neskutočne dobre, človek nesmie veľmi ochkať nad nejakým kvietkom lebo ho ma o pár dní doma. Je tam odrazu rešpekt, úcta.
Mne z toho vyplývy iba jediné, nie je to možné dosiahnuť pri kvantume ľudí.
Tak isto skupiny na Fb, je to o držku vôbec v nejakej skupine vydržať - tam človek vidí ako nesmierne národ zhlúpol, vie to ovladať moderné telefóny a všetko a pritom nevie rozmýšľať. Žasnem ked vidím ako admin skupiny je šťastný koľko ma členov a pritom vidí ako skupina ide dolu kopcom, čím viac členov tým rýchlejšie. Takže sa nedivím že registrácia sa tu obmedzila.

Áno, aj ja som zmazala svoju registráciu, bolo mi vtedy riadne ublíženo ale v tom čase som predsa denne nakukla čo je nové až som sa znovu prihlásila. No nezmenilo sa tu veľa, okrem pár jedincov ktorí chcú hovoriť o astrologií tu človek nedostane veľa odpovedí.
Ja som typ ktorí ani len neotvorí diskusie kedy je to už 200 a viac odpovedí - takže mne sa nepáči ked niekto neodpovie lebo ta diskusia už bola. no prehrňať sa v tom kedy aj 5 strán je doslova iba pinkanie dvoch či troch ľudí a dávno odbočené od témy, mne nevyhovuje. Prečo by nemohla nastať diskusia aj v novom dotaze ak nechcem odpovedať tak skopirujem odpoved z iného príspevku a vložím.
Ja som zistila že mi je tu zbytočne položiť dotaz, lebo niet odpovedí.
Takže tento rok je o veľkých zmenách a veru dejú a udejú sa aj v takých komunitách a ako to naozaj záleží od uživateľov.
EDIT: Ešte by som chcela doplniť že sa to všetko začalo kaziť po spoločných stretnutiach, tak mi to hovorí že to nejde veľmi dohromady stretávať sa fyzicky a byť aj v komunite pre ostatných - neviem to inak vyjadriť, ale vtedy sa frakcie viac pritvrdzujú.

Najdise.cz » MG34 Já si myslím, že tu ten prostor - vakuum - není.
Vzpomínám, že když se blokace zavedly, tak jsi přesně toto psal. Že teď se ukážou ti, kteří mlčí v pozadí. Nestalo se nic. A už je to nějakou dobu, určitě víc než rok, možná víc než dva. Času bylo dost.
Teď, když se nemůže registrovat nikdo nový, už se to nezmění. Nezměnilo ani předtím.
Jedinou změnou je, že si nemusíš každého pustit do diskuzí a vzkazů. A u toho podle mě i zůstane. Nebo to admin zavře úplně. Žádné vítězství pro nikoho. Ale všechny strany si mohou bláhově myslet, že vítězství je jejich.

cimi » MG34 Myslím, že to tak nebylo vždycky, nebo alespoň já jsem to tak nevnímala...na začátku tu byla opravdu jen jedna skupina...a z té jsem si přivedla nejvíc přátel, se kterými jsem v menší či větší míře stále spřízněná...skupinkovat se možná začalo až s přílivem nových lidí...ale ani ty volné diskuze, humor a ukecanost pro mě nebyly až takový problém, abych se bála vyjádřit. Mě spíš mrzí jiný nešvar, za který ale asi přímo ani tento web nemůže, jako spíš internet a sociální sítě obecně...a to je takové to necitlivé neosobní odsuzování a ventilování skrz druhé...

Áta22 » MG34 Ad umělci a sportovci; to byla ironie a mám na ně podobný názor, jako ty (já jen, že jsi tvrdil, že levobočkama to vytrhnou a je to dobrá strategie a genetická větev k udržení života), možná na nějaké časové období... Z "biologického hlediska" je myšleno globálně. Ale už opravdu končím

Áta22 » MG34 "vysvětlím - tys to napsala jakože tohle (množení, přežití) a nic jiného " - nepsala jsem, že není nic jiného; napsala jsem "z biologického hlediska" a to je sakra rozdíl. Nic netvrdím, nepřikládám důkazy, jen vyjadřuji názor, který se může změnit.
A těm zpěvákům a hokejistům fandím; třeba se jim zadaří pozvednout populační křivku ČR (nebo Evropanům umělcům/sportovcům všeobecně) tak, aby se tady rodilo více dětí, než umíralo těch ostatních, co už si tuhle kapitolu "odžili".

Sousedovo kolo tam bylo záměrně. Původně jsem napsala moje kolo, ale pak jsem chtěla zjistit, jak zareaguješ na to sousedovo. Jestli se chytneš na evoluční biologii, teorii sobeckého genu, recipročního altruismus atp.... jaká je tvoje vazba se skupinou lidí, ve které žiješ. Tak se omlouvám, to byl test; o sebeobraně jsem nic nepsala... jen o obraně.

Mmch už jsem asi uběhla maratón, jak si podle tebe pořád nadbíhám a skoro se utopila, jak neustále ve všem plavu; takže lezu na svůj břeh, abych se neutopila a neuběhala se k smrti :)

Najdise.cz » MG34 Každý má možnost výběru. Ty ne, ale někdo jiný po placebu sáhne. A přesně tak, jak ty to neuznáváš, tak jiný jo. Ale o to mi v této diskuzi vůbec nešlo. Nemá být hodnotící a tvrdit, že něco je lepší než druhé. To ať si každý myslí za sebe. Zajímalo mne jen vnímání toho vztahu, jak jsem popsala. Z nějakého důvodu.
I tys to tu hezky popsal. Že k sebe - lásce netřeba činů. Jenže někteří si asi myslí, že s vybudováním sebeúcty přijde i sebeláska. Což dle mě je nefunkční, ale zajímaly mě zkušenosti (názory) druhých.

MG34 » MG34 Ještě bych asi doplnil, že pokud úctu přirovnám k placebu, tak lásku asi ke skutečnému léku.

A úcta (tím, že je to pouze ten vnější projev) má tu nepřijemnou vlastnost, že je možné ji vyjádřit třeba i někomu, kým ve skutečnosti pohrdám (a klidně i opačně).

MG34 » MG34 Oba Bruntoni pryč.

Oblast osobního předání rozšířena asitak o 20km všemi směry od té původní. Nějak se mi rozšířil akční rádius.

Najdise.cz » MG34 Jo, v zásadě souhlasím.
Život a lidské společenství je plné konstruktů. Ale některé i fungují. Jak vidíš tak i sebe - úcta dokáže lidi velmi výrazně ovlivňovat. Tak proč se nad nimi nezamýšlet?

Áta22 » MG34 Neplatí pro vyšší živočichy, jako jsme mi? Myslím, že ano, dokonce i pro nižší živočichy. Není mezi námi až takový rozdíl, když to přeženu, tak i ten virus, blecha, nebo orangutan chtějí přežít a množit se dál. Píšeš, že přežívají různé větve, to ano, ale už mají menší reprodukční sílu. Např. : bič v podobě slávy, společenského statutu nutí investovat člověka mnoho energie a času (studium, kariéra, politika, založení a řízení firmy...) a už nezbývá čas na předávání genů, nebo až v pozdějším rizikovém věku a to znamená úbytek "domácího" obyvatelstva a nárůst přistěhovalých obyvatelů s vyšší reprodukční silou... To je zrovna asi hodně kontroverzní příklad, ale nic jiného mě teď nenapadlo.

Po smrti/před smrtí - trošku si to my lidé přibarvujeme a přikrášlujeme, podle toho, jak by se nám to líbilo, protože máme ze smrti strach a hlavně z toho, co kdyby nebylo už nic a tento život je jediné, co máme; vymezený čas a dál nic. Už jsem psala, že nevím, jak to je a pochybuji, že jsme schopni na to přijít. Jen spřádáme různé teorie pro nás příjemné, co by, jak by mohlo...

Jak naběhla? Tak když vidím zloděje krást sousedovi kolo, tak ho klepnu přes prsty; on ubližuje, on si začal s ubližováním; to je obrana :)

CapRising » MG34 Absurdít sa dá vymyslieť množstvo, ale nemusia mať spoločné to, že sa reálny život odohráva niekde inde než tu. Môže sa reálny život odohrávať tu, aj tam, resp. ani tu, ani tam.
Ja som netvrdila, že som konzistentná alebo súdna, ja som sa zaujímala o tvoj názor, a ten mi je viacmenej jasný: Nedá sa to overiť, nedá sa to dokázať, a dôkaz by si uznal jedine "vedecký", t.j. objektívne merateľný a zopakovateľný.
Interpretácie sa líšia a odporujú si, a stále je tu ten fakt, že aj keby boli rovnaké, sú to len akési barličky, aby sme sa vyrovnali s konečnostou vlastnej existencie.
Mňa zaujalo tvoje pobúrenie nad osudom toho dieťaťa, keďže sa mi zdalo, že si skôr nihilistickejšieho ladenia.
Môj osobný názor na tieto veci je z tvojho pohľadu značne absurdný, k tomu sa priznávam. Aj keď mám o ňom svoje pochybnosti, ale aj to by sme sa pohybovali veľmi v sfére presahu.

Áta22 » MG34 Za sebe bych to téma uzavřela zhruba takto: smysl života z biologického hlediska je přežít a předat geny; trošku zmutované, ale ne moc, aby se dokázaly přizpůsobit novým podmínkám. A to se děje náhodně; jako jedinci to vědomě neovlivníme, pokud si nebudeme hrát na pány vesmíru, zeměkoule a tvorstva v laboratořích, a o něco takového se pokoušet (jako se to dělo a děje) a spousta této snahy končí ve slepé uličce. Jde o princip náhody. Která mutace si zrovna sedne se změnou podmínek k životu, proto jich musí být mnoho. A že náš život je jen náhoda, s tím se smíří málokdo.
A co je dál? Po životě/před životem? Jestli to "někdo/něco" řídí? Nevím... Můžeme si fantazírovat, snít, číst moudré knihy, věřit, domýšlet se, meditovat, mít rozdílné zážitky, studovat a hledat. A pokud někdo tvrdí, že našel smysl života, tak mu ho vyvracet nebudu; přeji mu to. Je to taková opora k přežití, úleva a možná ten dotyčný ví víc, než já. Jen mi ho nesmí násilím vnucovat a tvrdit, že jeho smysl života je platný pro všechny, asi tak :)
Snažím se žít, abych přežila, neubližovala vědomě ostatním, ale ani sobě. Prostě za daných podmínek, ve kterých žiju prokličkovat, aby mě ten bič nesesekal na hromadu a občas vzdorovat, bránit si hranice a občas pomáhat ostatním; vše podle situace tady a teď. Jestřáb i holubice v jednom podle okolností. Mix altruismu a egoismu. Žádný životní bič navíc si vytvářet nepotřebuji. A vůbec netuším, jestli je to, co jsem napsala srozumitelné :D

CapRising » MG34 ... pokud ji chceš propojit s mojí diskuzí o neexistujícím potvrzeném smyslu života,..
Viacmenej áno
... tak se provinila proti jednomu z našich nejprimitivnějších životních bičů - proti úctě k životu...
Tak ak pod pojmom "životný bič" budem chápať mravnú zásadu, podľa ktorej som ochotná sa správať, aj keď z toho nemám prospech (zjednodušme to, že dobrý pocit sa neráta ako prospech a ani prísľub odmeny na "druhom svete") a pod pojmom primitívny budem chápať každému vlastný alebo zrejmý, tak aj tak mám s tým problém.
Pretože je to naozaj zásada vlastná ľudstvu ako celku alebo len jednotlivcovi? A odkiaľ sa vzala? Ak prežitie v minulosti bolo ťažké, tak vznik úcty k životu sa dá pochopiť. Ale, úprimne, dejiny ľudstva mi nepripadajú ako dejiny spoločenstva s úctou k životu.
A špekulovala som v rámci tvojich intencií, ak je jedno, či páchame genocídu, tak je jedno, že páchame infanticídu. Pripúšťam, že si o tom hovoril v zmysle dôsledkov pre náš posmrtný život (ktorý neexistuje a v tomto zmysle je to jedno), ale teraz to mám chápať, že to nie je jedno, pretože ľuďom je vlastná úcta k životu? A OK, ale prečo im má byť vlastná?

CapRising » MG34 Ty tú "smažku na heroinu" hneď hodnotíš ako odpad spoločnosti, ale čo ak je to v podstate citlivá a inteligentná osoba, ktorá sa zamýšľala nad hlbokými otázkami života a zistila, že
... (jeho) život nemá smysl. I kdyby tu existovali nějací bohové, kteří v tom mají nějaký svůj záměr, tak nač jim dělat kašpary, kdyby z toho pro nás osobně nic nebylo? Je pak úplně jedno, jestli je nějaká (vytvořená spravedlnost), jestli někdo něco slibuje, porušuje, jestli někdo krade, vraždí, provádí genocidu, sází stromy, zachraňuje planetu, burcuje davy, plýtvá zdroji, o nic se nestará, atd. A vytvořit si nějaký svůj vlastní smysl je naivní pokus pštrosa strkajícího hlavu do písku. Nikdy to nebude skutečný smysl života...
A zistila, že vlastne má len určité časové okienko a využije ho, ako sa jej chce.

A nechcelo sa jej venovať obmedzený čas, ktorý má k dispozícii, nezmyselnou aktivitou.

Spoločnosť ale nie je bezcitná a chce ju potrestať. Z jej pohľadu ide o pokrytecké konanie: 1. dieťaťu možno pomohla, vedela dobre, že celé tehotenstvo ho poškodzovala a že na jeho život to bude mať následky, 2. môže sa pýtať, z čoho pramení potreba spoločnosti trestať tých, ktorí ubližujú slabším a bezbranným?
Je to altruizmus spoločnosti? Však keď tie deti vyrastú, spoločnosť necíti zábrany márniť ich život v mene entít ako „vlastenenctvo, národ, dobro“...

Alebo je spoločnosť so svojimi pravidlami produktom potreby ľudí žiť v predvídateľnom prostredí s určitými istotami? A čo je táto potreba? Nie je to v konečnom dôsledku opäť len zbabelosť ľudí vysporiadať sa s konečnosťou vlastnej existencie? Predstieranie, že necháme nejaké dedičstvo niekomu ďalšiemu alebo obava, že naše konanie nám prinesie následky z „iných sfér“?
V tomto ohľade táto žena možno nahliadla a zariadila sa a stavila na svoje sebectvo.
Ale je tu aj iná možnosť. Môžeš mať pocit, že ubližovať deťom, kojencom a novorodencom a všetkým bezbranným je odsúdeniahodné za akýchkoľvek okolností. Potom by si sa mal vydať po stope tohto svojho pocitu. Buď je tento pocit výsledkom dedičstva z ríše zvierat, spôsobené génmi alebo epigenetikou, buď sme tak indoktrinovaní spoločnosťou, náboženstvom, mýtmi...
Alebo je tu niečo ako akýsi prírodný zákon, ktorý hovorí, že ubližovať bezbranným je jednoducho zlé.

Kaacaa » MG34 Dobře, přijímám svoji vinu - blbě se vyjadřuju Naštěstí, každý má svobodnou volbu to číst/nečíst, nemusí být obětí

Pro mě je jednoduše myšlenka toho, že život je jen nějaká nahodilost poměrně bolestná záležitost a z toho vycházím. Ale nemyslím si, že berličkou je mi nějaká chiméra. Záměrně nepojmenovávám zkušenost a její důsledky vyšším smyslem jako Ty, aby to tak nevypadalo.
Je to jednoduše zkušenost a ta má důsledky. Neexistují chyby, jen ty důsledky. A ty důsledky si stejně všichni vyžereme sami. Nikdo to za nás neudělá.

Nechtěla jsem dítě přirovnat k potravině :-) Chtěla jsem vyjádřit, že smysl nějakých událostí jsme schopní odhalit až ve chvíli, kdy si onou zkušeností projdeme. Proto ani nedokážu odpovědět na otázku, co se ono dítě naučilo. Vytvářela bych konstrukce, které nemají valnou hodnotu.

A k té vině jsem se asi fakt blbě vyjádřila. Tvoje reakce se přehoupla do polohy, kdy tvrdím, že bychom neměli pojmenovávat. Netvrdím, že není třeba pojmenovat a označit viníka. To je samozřejmě potřeba. Viník si potřebuje uvědomit, co udělal a přijmout za to odpovědnost. Mluvím až o následném procesu, kdy se viník+oběť drží vzájemně v šachu. Kdy už nejsme v poloze pojmenování, ale v poloze odsuzování - a v tomto bodě taky tato diskuze odstartovala.

Co si určitě nemyslím, je to, že se z člověka stane nevraždící člověk jen proto, že se bojí trestu. Takhle to, myslím si, vůbec nefunguje. Ta výuka spočívá právě v té zkušenosti. V uvědomění si toho, co mi ona zkušenost přinesla. Pak je teprve člověk schopen ji neopakovat.
A to je jeden z důvodů proč nemá smysl to úplně hodnotit. Pojmenovat ano, ale hodnotit s cílem odsouzení - to už je tak trochu slepá ulička.

Áta22 » MG34 Jaké au? Tak pokud něco hledám, tak to chci najít; třeba klíče. Možná najdu, nebo nenajdu a přestanu hledat. Ta slova jsou logicky spojená. Tak co je zase za problém?

Áta22 » MG34 Belfast kolem 1990 (spoustu let před a několik po), ty jo, to bych nazvala regulérní válkou. Zákaz vycházení v noci, vojáci se samopaly na každém nádraží... ubohý naivní turista, co chtěl poznat svět, vyjel s batůžkem, spacákem a FIPkou. Ani v parku nešlo složit hlavu; vím, že o zážitky a pocity tady nejde a byla to otázka na zradu. Já za to nemůžu, ale řídím se tím, co vidím kolem sebe; tady a teď, a co jsem reálně zažila v minulosti. Filozof ze mě nebude.
Tak jo, končím kličkování; máš pravdu, vlast je obskurní pojem, i když já to vidím jinak :D.
Hledat smysl života, který není jasně identifikovaný? Jde to, prostě když máš to puzení, tak stále něco hledáš, a ani nevíš co. Jsou i takoví neustálí hledači mezi námi.

Kaacaa » MG34 Já si myslím, že ten princip je mnohem jednodušší, než se zdá. Samozřejmě, v intelektuální rovině to tak nepůsobí.

Analogicky....třeba s potravou. Když budeme hodnotit nějakou potravinu v intelektuální rovině, tak byť o ní zjistíme všechny informace,rozebere ji chemicky, zeptáme se druhých jak na ně působí apod. - těch hledisek je opravdu hodně, stále ji ale není možné dostatečně zhodnotit. Určitě to má celé nějakou hodnotu a smysl, ale stále je to málo. Ve finále nám z ní může být stejně špatně.

Dokonce i když ji ochutnáme, nemůžeme ji ještě zcela zhodnotit.

Teprve, až když proleze celým trávicím traktem, tak můžeme udělat nějaké zhodnocení a pochopit, co vlastně přináší. Často ale skutečné účinky nejsou vidět hned. A tento proces je potřeba vnímat.

O tom to spíš je. Úplně dobře se o tom prostě jen debatovat nedá. Stejně tak se nedá pomocí mysli najít pochopení v časné smrti bez možnosti udělat nějakou hmotnou zkušenost.
Když budeme hodnotit smažku jako viníka a dítě jako oběť, co jim to skutečně přinese? Má to nějaký smysl?
Bez oběti neexistuje ani viník. Je to vzájemná hra. A dokud si budeme myslet, že ta hra má nějaký přínos, budeme ji hrát do nekonečna.