Diskuze, Diskuzní fórum

Marhon » Mí_lka děkuji mockrát.

Marhon » Mí_lka děkuji.

Sosna zvlčelý » Mí_lka Jsem rád, že jsi poukázal na můj omyl! Dnes jsem Khali tvrdil, že jsem četl taky Mayovky (sice jsem je četl ve stejném množství jako Foglara, ale ten měl na mou duši větší dopad, mnohým krásným "naivním bludům" o poctivosti a čestnosti věřím dodnes), ale že je člověk musí číst ve správném věku, protože v dospělosti už mu to nic neříká. A vida, mýlil jsem se.

Marhon » Mí_lka děkuji.

Najdise.cz » Mí_lka Díky za verše

Ta třetí...nojo no.
Ta modrá chodba suterénu nemocnice ve filmu a ten typický pach starého kina, kde jsem na Básnících tenkrát byla
Nostalgie, no....

Mí_lka » Mí_lka a do třetice z trochu veselejšího soudku

Jsi modrá jako hladina
Jsi řeka, která usíná
Jsi jako nebe za úsvitu
A věříš na lži ze soucitu
Na nemoci a uzdravení
A na hříchy a odpuštění

Ať se v každé roční době
prostíráš ve mně a já v tobě
Krajino nejkrásnějších míst
knížko má, v níž se učím číst
Ať klín tvůj láskou nepohrdne
když nosíš roucho milosrdné.

Mí_lka » Mí_lka a možná i Pohřební blues od W.H.Audena /překlad K. Pejčochová)

Vyvěste telefon, řekněte času dost
Pes štěkat nebude, když dáte mu mastnou kost.
Umlčte piána, slabě ať buben zní,
K rakvi, již přinesou, truchlící přijít smí.
Letadla nechte nám nad hlavou štkát
"Navždy je pryč" na nebe budou psát.
Motýlky kolem bílých hrdélek holubic.
Na ruce strážníků pár černých rukavic.
Umřel můj západ, východ, sever a jih,
Pracovní týden, jenž v neděli ztich,
Mé poledne, půlnoc, píseň i slova.
Láska je po smrti. Nepřijde znova.
Sfoukněte hvězdy a zhasněte měsíc.
Zhasněte slunce, nechci nic víc.
Zapalte lesy a vypusťte moře.
Stejně to nezmírní mé těžké hoře.

Mí_lka » Mí_lka Možná už tu jsou, ale i přesto taky ještě

https://youtu.be/3JWTaaS7LdU

https://youtu.be/we53TOJyt78

https://youtu.be/yRh-dzrI4Z4

https://youtu.be/EDOp-u-yrAU

Marhon » Mí_lka díky.

Áta22 » Mí_lka toho je tolik... https://www.youtube.com/watch/…

Marhon » Mí_lka děkuju, beru to jako pochvalu.
ikdyž neřekla bych, že temně hluboká, spíš krutě z reálu.
uznávám, že část příběhu je smyšlená. a sice ta o květech. to byla pouze záležitost myšlenek ve sledu událostí.
zbytek je příběh, co se stal před x lety. tenkrát se staly dvě nešťastné nehody, s opačnými následky, jedna tady u nás a druhá kdesi na Moravě a obě mi zůstaly v hlavě. tohle byla mladá maminka, co zachránila svoje dítě, ale sebe už zachránit nedokázala. je to dávno, stále je ten příběh u mě živý. možná ho jen živím já myšlenkami. ale moje pocity se k němu čas od času vrací, tohle by se vůbec stávat nemělo.
co jí asi probíhalo v hlavě, když se musela rozhodnout, říkám si, jak by se asi zachoval kdo z nás, muž, žena... včetně mě, dokázal - udělal by to co ona?
vteřina na rozhodnutí a všechno je úplně jinak. stačí setina vteřiny a člověk přijde o ruku, o nohy, o oči, o život, o blízkého....
tenkrát sem to začala psát a teď náhodou našla a samo se to poskládalo.
jak sem napsala už výše, verze o květech je postavená čistě na myšlenkách, jak asi probíhal její život, než se to celé stalo, jaký měla zájmy, co si přála, co chtěla.... pouze moje myšlenky. byl to první obraz, co mi tenkrát naskočil, rozkvetlá zahrádka u domu, ulice, louky, prostě sem si to, nevím proč spojila s květy.
co se týká první padesátky, najdeš ji tady, nikde jinde. na mým profilu v literárním. http://diskuze.najdise.cz/vlastni-t…
ještě jednou děkuji, sem skutečně ráda, že to někoho osloví, jakkoli, že to někdo čte a nepíšu to zbytečně. ač v poslední době to "není mé". ale to už je na dlouhé povídání.

Marhon » Mí_lka děkuji mockrát. jsem ráda, že tě tu opět vidim.

Marhon » Mí_lka děkuju.

Marhon » Mí_lka děkuji znovu.
odpověď? nevím, dochází slova.

Marhon » Mí_lka děkuji mockrát.
těší mě, že si někdo dal práci to přečít.
šedesátá už jednou tady byla označena a nyní podruhé, což mě překvapuje a těší.
za čtyřiaosmdesátou děkuji. je stará, ale byla hodně pocitová.