Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Smrt mravence - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Smrt mravence
10.05.2011 - 10:30
Jyotis
Smrt mravence
O víkend jsem poslouchala čtení z arabské literatury. Zapomněla jsem autora, ale zaujala mne svou informační hloubkou povídka "Smrt mravence".Je to jakési pokračování toho, co jsem tu kdysi zapsala jako pozorování, které jsme učinily s dcerou ze života českého hmyzu..Pro toho, kdo neslyšel, lehce převyprávím:Autor ležel na sluníčku a pozoroval, jak se v horku pachtí mravenec se stéblem. Říkal si, co ho nutí se takhle pachtit. Mravenec se každou chvíli zastavoval a musel oddychovat.Došel k hroudě písku, kterou zjevně nemohl zdolat. Chvíli stál, pak odběhl. Autor si říkal, je to mravenec. Že by to byl rebel, přece to tak lehce nevzdá..Mravenec opravdu přivedl druha, aby mu pomohl. Jenže - náš autor mu schoval stéblo. Mravenec pobíhal, rozhlížel se, byl bezradný. Bylo vidět, že komunikuje s druhem, který se po delší debatě sebral a odešel.Autor stéblo vrátil. Mravenec zkoprněl, zřejmě to považoval za zázrak. Znovu odběhl a vrátil se s druhem. Autor ovšem opět stéblo schoval. Náš mravenec tentokrát ani nepobíhal. Byl ochromen, na nic se nezmohl. Rozčiloval se druhý mravenec a tentokrát ani dlouho nečekal a odešel.Autor stéblo opět vrátil. Neštastný mravenec se tedy pokusil stéblo odnést sám. Pachtil se, pachtil, ale nešlo to. Bylo to nad jeho síly. Pocit povinnosti zůstaval.Znovu tedy odběhl. Přišli s ním dva mravenci-vojáci s kusadly. Autor stéblo ovšem opět schoval. Když si uvědomil, že je situace vážná - náš mravenec byl naprosto pasivní, narozdíl od vojáků - chtěl stéblo vrátit, ale stalo se něco strašného: Mravenčí vojáci svého druha-dělníka rozkousli na tři kusy.Autor zkoprněl s pocitem viny. Uvědomil si, že v lidské povaze je cosi sadistického, když předsunul "hru" před soucit...
11.05.2011 - 09:57
| Filtr
PetV
Silné.
Si při čtení podobných textů vždycky vzpomenu, kolik jsem já jako dítě záměrně pozabíjel brouků a hmyzáků při svých hrách
Zvláštní, soucit jsem s nimi tehdy (cca 10 let) neměl, to přišlo až později, třeba když kamarádi týrali kočky.
Myslíte, že tahle vlastnost je převážně doménou dospělých?
Že u dětí je takovéhle chování omluvitelné, "normální"?
Si při čtení podobných textů vždycky vzpomenu, kolik jsem já jako dítě záměrně pozabíjel brouků a hmyzáků při svých hrách
Zvláštní, soucit jsem s nimi tehdy (cca 10 let) neměl, to přišlo až později, třeba když kamarádi týrali kočky.
Myslíte, že tahle vlastnost je převážně doménou dospělých?
Že u dětí je takovéhle chování omluvitelné, "normální"?
11.05.2011 - 17:15
| Filtr
Jyotis
» PetV
Na tom je pozoruhodné, jak podceňujeme ostatní tvory. To naše loňské pozorování bylo taky vysoce nad rámec očekávání, čeho že je takový brouk schopný..
A souběžně, jak vidíme sebe..a co nám zvířata na nás odhalují..
Řekla bych, že lidi se liší od dětského věku. Já jsem vždycky za všechna zvířata "trpěla", i když třeba padl kůň ve filmu Vinetouvi, tak mi to rvalo srdce a připadalo mi absurdní, do jaké situace je lidi dostávají..
ale jsou děcka, které to ani nenapadne a když se jim řekne, tak si teprve všimnou a začnou se chovat citlivěji /např. jsme takhle na vesnici upozornili kluky i před jejich rodiči. Bylo vidět, jak se podivili, ještě jim to nikdo neřekl, rodiče je prostě nechali být/ a asi jsou i taková děcka, kterým i když se řekne, tak pokračují v krutostech dál.
Tahle povídka je dvohlomná. Kdyby neudělal autor to, co udělal, nedozvěděli bychom se tolik z chování mravenců..a on by zřejmě nedošel k dušezpytu...
A souběžně, jak vidíme sebe..a co nám zvířata na nás odhalují..
Řekla bych, že lidi se liší od dětského věku. Já jsem vždycky za všechna zvířata "trpěla", i když třeba padl kůň ve filmu Vinetouvi, tak mi to rvalo srdce a připadalo mi absurdní, do jaké situace je lidi dostávají..
ale jsou děcka, které to ani nenapadne a když se jim řekne, tak si teprve všimnou a začnou se chovat citlivěji /např. jsme takhle na vesnici upozornili kluky i před jejich rodiči. Bylo vidět, jak se podivili, ještě jim to nikdo neřekl, rodiče je prostě nechali být/ a asi jsou i taková děcka, kterým i když se řekne, tak pokračují v krutostech dál.
Tahle povídka je dvohlomná. Kdyby neudělal autor to, co udělal, nedozvěděli bychom se tolik z chování mravenců..a on by zřejmě nedošel k dušezpytu...
12.05.2011 - 08:09
| Filtr
PetV
» Loen
Máš pravdu, když nad tím přemýšlím, tak třeba u hmyzu nám klukům ani nedocházelo, že děláme něco špatného, i proto, že nekřičí (neslyšíme je), není tam moc zpětná vazba, že jsou to vlastně takoví robůtci, kdežto u větších zvířat je patrnější, že jim naše kruté hrátky vadí.
Dobře to podle mě zdůvodňuje psycho, že my kluci rádi hráváme válečnické, lovecké hry, a k tomu to zabíjení v určité formě holt patří.
Vy ženy život dáváte, my muži ho často bereme, že by ta mnohokrát skloňovaná rovnováha? A k jaké změně asi dojde u vás žen, až my muži přestaneme mít tyhle touhy?
P. S. Taky je zajímavé, jak podobné hrátky jsme jako děti měli, třeba psyko pálil brouky lupou, to my taky dělali, mimo jiné
Dobře to podle mě zdůvodňuje psycho, že my kluci rádi hráváme válečnické, lovecké hry, a k tomu to zabíjení v určité formě holt patří.
Vy ženy život dáváte, my muži ho často bereme, že by ta mnohokrát skloňovaná rovnováha? A k jaké změně asi dojde u vás žen, až my muži přestaneme mít tyhle touhy?
P. S. Taky je zajímavé, jak podobné hrátky jsme jako děti měli, třeba psyko pálil brouky lupou, to my taky dělali, mimo jiné
12.05.2011 - 10:38
| Filtr
PetV
» Argyll
Pěkné.
Tahle diskuze mě přiměla k zamyšlení se nad tím, že to přece nelze jednoduše odsoudit, že když my muži máme potřebu zabíjet, ničit (nejenom pro získání potravy), tak to nemůže být za všech okolností "špatné", a naopak ochraňování života, což je typické pro ženy, zase "jen a pouze dobré", že existují oba procesy, tak to tak asi má být.
Jen jsem to nedokázal takhle analyzovat a vyjádřit, navíc obhajování zabíjení je samo o sobě kontroverzní, to je mi jasné, a i část mne samotného s tím má problém
Tahle diskuze mě přiměla k zamyšlení se nad tím, že to přece nelze jednoduše odsoudit, že když my muži máme potřebu zabíjet, ničit (nejenom pro získání potravy), tak to nemůže být za všech okolností "špatné", a naopak ochraňování života, což je typické pro ženy, zase "jen a pouze dobré", že existují oba procesy, tak to tak asi má být.
Jen jsem to nedokázal takhle analyzovat a vyjádřit, navíc obhajování zabíjení je samo o sobě kontroverzní, to je mi jasné, a i část mne samotného s tím má problém
12.05.2011 - 10:53
| Filtr
Najdise.cz
» PetV
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ano, při hlubším a celistvějším pohledu to odsoudit nelze. Mnohým ta myšlenka bude připadat kacířská, ale dar tvořit má často stejnou hodnotu jako odvaha ničit a čím dál tím víc si začínám myslet, že destrukce je přímo podmínkou stvoření. Může se zdát, že tady jakousi vznešenou rétorikou obhajuji spratkovství a vandalismus, ale já spíš chci jen naznačit, že i v takovýchto formách sebevyjádření, které vzbuzují odpor, se může skrývat zárodek velikých ctností.
=====
Ano, při hlubším a celistvějším pohledu to odsoudit nelze. Mnohým ta myšlenka bude připadat kacířská, ale dar tvořit má často stejnou hodnotu jako odvaha ničit a čím dál tím víc si začínám myslet, že destrukce je přímo podmínkou stvoření. Může se zdát, že tady jakousi vznešenou rétorikou obhajuji spratkovství a vandalismus, ale já spíš chci jen naznačit, že i v takovýchto formách sebevyjádření, které vzbuzují odpor, se může skrývat zárodek velikých ctností.
23.05.2011 - 16:21
| Filtr
PetV
Ještě mi vrtá hlavou jedna věc, co s tímhle tématem souvisí.
Teď je docela populární tvrdit, že dítě si veškerou potřebnou duševní výbavu přináší už při narození a že rodičovská výchova, či snad převýchova, je víc na škodu než ku prospěchu. Hodně to propaguje třeba Jarda Dušek, s odkazem na indiány atd. atd.
A mě by zajímalo, jak s tímhle názorem jde dohromady tady popisovaný fenomém dětské (ale nejenom) krutosti ke zvířatům, když často až po zásahu rodičů a vysvětlení, že to není správné, si to dítě uvědomí a probudí se v něm soucit.
Některé děti to není potřeba učit, ale některé zase ano, jak vyplývá z téhle diskuze.
Teď je docela populární tvrdit, že dítě si veškerou potřebnou duševní výbavu přináší už při narození a že rodičovská výchova, či snad převýchova, je víc na škodu než ku prospěchu. Hodně to propaguje třeba Jarda Dušek, s odkazem na indiány atd. atd.
A mě by zajímalo, jak s tímhle názorem jde dohromady tady popisovaný fenomém dětské (ale nejenom) krutosti ke zvířatům, když často až po zásahu rodičů a vysvětlení, že to není správné, si to dítě uvědomí a probudí se v něm soucit.
Některé děti to není potřeba učit, ale některé zase ano, jak vyplývá z téhle diskuze.
23.05.2011 - 16:30
| Filtr
Jyotis
» PetV
zajímalo by mě, jestli jsou tu nějaké učitelky ze školky nebo z jeslí. Ty mají nejvíce zkušeností s rozmanitostí dětí.
A já během svých zkušeností taky vidím, že jsou děti opravdu různé.
Dušek jde do extrému. Sám víš, že člověk potřebuje stimulovat i regulovat, celý život. Jsme sociální bytosti.
Uvědom si, co si třeba pamatuješ jako své nejkladnější zážitky.
Většinou to zřejmě budou drobné epizody s lidmi, kdy Ti někdo něco hezkého řekl, milá gesta...někdy i cizích lidí.
Já jsem třeba snídala teď v hotelu v Bonnu, v nic moc náladě, a najednou zpoza rohu vyskočila malá holčička, upřímně se na mě usmála a pozdravila. Pohnulo to se mnou a právě proto si to budu pamatovat.
Zvíře je "jiný" tvor, a tak možná některé necitlivěji nastavené děti si to potřebuji vyzkoušet, vidět to.
Pokud ovšem pokračují v týrání, tak je skutečně něco špatně...
A já během svých zkušeností taky vidím, že jsou děti opravdu různé.
Dušek jde do extrému. Sám víš, že člověk potřebuje stimulovat i regulovat, celý život. Jsme sociální bytosti.
Uvědom si, co si třeba pamatuješ jako své nejkladnější zážitky.
Většinou to zřejmě budou drobné epizody s lidmi, kdy Ti někdo něco hezkého řekl, milá gesta...někdy i cizích lidí.
Já jsem třeba snídala teď v hotelu v Bonnu, v nic moc náladě, a najednou zpoza rohu vyskočila malá holčička, upřímně se na mě usmála a pozdravila. Pohnulo to se mnou a právě proto si to budu pamatovat.
Zvíře je "jiný" tvor, a tak možná některé necitlivěji nastavené děti si to potřebuji vyzkoušet, vidět to.
Pokud ovšem pokračují v týrání, tak je skutečně něco špatně...
23.05.2011 - 17:02
| Filtr
PetV
» Jyotis
Právě, ono to sice na jednu stranu zní logicky, že dítě má vše potřebné při narození, zvlášť když to vysvětluje někdo jazykově a argumentačně zdatný, viz Dušek, ale třeba tenhle příklad s tou krutostí to podle mě vyvrací nebo koriguje.
Taky by mě zajímalo, nakolik je to rozšířený, typický fenomén, jaká část dětí je citlivá a ohleduplná už z výroby a jaká se k tomu teprve musí naprogramovat.
No je zajímavé, že když se teď nad tím zamýšlím, tak já si z ranného dětství pamatuju hlavně různé traumatizující události, kdy jsem měl strach, dostal jsem se mezi cizí lidi (v jeslích, školce), než ty pozitivní
Jo jo, taky si poslední dobou různé zážitky s dětmi docela pamatuju, asi i tím, že se na ně víc zaměřuju, pozoruju je, a ověřuju tu hypotézu, že ony by spíš měly učit nás než my je.
A zjišťuju, že pravda je asi někde mezi, holt jako u všeho
Taky by mě zajímalo, nakolik je to rozšířený, typický fenomén, jaká část dětí je citlivá a ohleduplná už z výroby a jaká se k tomu teprve musí naprogramovat.
No je zajímavé, že když se teď nad tím zamýšlím, tak já si z ranného dětství pamatuju hlavně různé traumatizující události, kdy jsem měl strach, dostal jsem se mezi cizí lidi (v jeslích, školce), než ty pozitivní
Jo jo, taky si poslední dobou různé zážitky s dětmi docela pamatuju, asi i tím, že se na ně víc zaměřuju, pozoruju je, a ověřuju tu hypotézu, že ony by spíš měly učit nás než my je.
A zjišťuju, že pravda je asi někde mezi, holt jako u všeho
23.05.2011 - 17:10
| Filtr
Jyotis
» PetV
tak z dětsví negativní, to bývá, z dospělosti, aspoň já, i to pozitivní..
V každém případě - a to je i tady v diskusi o Matrixu, paměť je spojena s emocemi.
Co má silnější emoční index, to si pamatujeme. Pak přes tento rastr posuzujeme další skutečnost.
Abychom nebyli strnulí, je potřeba zažívat nové věci, potkávat nové lidi, tak se stáváme inteligentnějšími, protože mozek hned vytváří nové spoje...flexibilnější a velkorysejší, protože máme širší škálu zážitků a toleranci k rozmanitosti.
V každém případě - a to je i tady v diskusi o Matrixu, paměť je spojena s emocemi.
Co má silnější emoční index, to si pamatujeme. Pak přes tento rastr posuzujeme další skutečnost.
Abychom nebyli strnulí, je potřeba zažívat nové věci, potkávat nové lidi, tak se stáváme inteligentnějšími, protože mozek hned vytváří nové spoje...flexibilnější a velkorysejší, protože máme širší škálu zážitků a toleranci k rozmanitosti.
© 2007-2024 Najdise.cz