povídka přidej se také - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
On.

Při pohledu do těch očí se v jeho nitru cosi hluboce otřáslo. Cosi vynucovalo jeho dojetí, vzpomínky, finální sentiment, který se stane okázalým epilogem této životní kapitoly. Naštěstí mu sevřené hrdlo zabránilo v jakémkoli slovním projevu. Navíc - neměl rád melodramata, dokonce ani ta, která vykazovala jistou dávku úrovně. Zorientoval se rychlostí blesku, přepnul na své mužské rácio. Ale nestačilo to. Uviděl, že ona uviděla, postihla ten miniaturní moment jeho vnitřní paniky. A pochopil, že v tomhle prchavém momentě prohrál, či spíše - jeho "boj" pozbyl jakéhokoli smyslu.

Díky tomuto poznání se nehodlal zachránit spěšným úprkem za práh a chvatným zavřením dveří, ale naopak - napřímil se a znehybněl. Opětoval pohled, který byl kombinací té nejvyšší míry pokory a zároveň důstojnosti, jaké byl v té chvíli schopen. Po VELICE dlouhé době mírně sklopil oči, lehce se pousmál a naznačil úklonu.

Následovala další odmlka, po které začal mluvit. Klidně, vyrovnaně, věcně.

"Asi nemám na výběr, než respektovat tvoje rozhodnutí, zlato. Byli jsme spolu hodně dlouho a z našeho prvotního entuziazmu se stalo zadřený soukolí. A tak jsme asi udělali tu největší blbost, protože jsme oba tvrdý palice - začali jsme komunikovat tichem.
Víš, zlato, vždycky jsem věděl, že jsi hodná holka neschopná svinstev a podlostí, i když jsi často a s oblibou dělala Zagorku. A asi právě tohle oslabilo mou vnitřní pozornost, začal jsem si bejt moc jistej a do jistý míry přestal brát ohledy. Ale posledních pár měsíců ve mě taky něco divnýho vrtalo, zpozoroval jsem, že ztrácíš jiskru a že odpovídáš a mluvíš jako automat. Můj vnitřní hlas mi tentokrát začal říkat, že tohle není žádná forma pasivní agrese. Možná mě hluboko v nitru napadla ta strašná myšlenka, že doopravdy nejsi šťastná, ale zadupal jsem jí do země tak jak to dokážu jenom já. Kdybych si tu myšlenku připustil, musel bych si přiznat i svůj díl odpovědnosti. A tak jsem raději dělal blbýho, protože jsem nechtěl, doopravdy NECHTĚL cokoli řešit. Jestli sis toho nevšimla, mám tři prdele práce, ve který mám velikou zodpovědnost a spoustu podřízených. Na což se v momentě, kdy náš byt
zeje poloviční prázdnotou asi nemůžu vymlouvat, ale myslím, že by bylo spravedlivý, kdybys to v těch momentech objektivního odstupu a vyhodnocování u táty na chatě vzala v potaz."

Pak se na chvíli odmlčel. Nabral dech. Ve snížené intonaci a intenzitě hlasu pokračoval:

"Vzpomněl jsem si, že Goethe napsal: Pokud miluješ ženu, občas od ní odejdi. Budu doufat, že takhle je to i u nás, i když doba emancipace prohodila role i u klasika."

Po dlouhé době se oba mírně usmáli a on si po tisících světelných let všiml toho, jak krásné dolíčky se jí dělají kolem úst, když se směje. Reakce, která se v něm v ten moment odehrála, neměla se slovy, pokáním, dramaty a vyznáními nic společného. Zahořel silnou touhou ji prudce obejmout a dlouze a vášnivě ji políbit. Zacukalo mu mezi nohama a jeho mužské rácio se zuřivě snažilo domoci se slyšení...

Najdise.cz » Artep Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Sorry, Péťo, přišel jsem s alternativní variantou příběhu.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A navíc jsem si teď všimnul, že ve "startovní části" je ten, kdo chce řešit ON.
...hm, tak se asi povznesem nad detaily, ne?

player » Argyll U okna si přehrávala jeho poslední věty.Nechci ho úplně ztratit.Ale samotu nyní potřebuji jako medicínu.Kolik čehokoli zajímavého jsem prožila za poslední 2 roky.Zapnutej komp s Youtube,běžící televize,předloni sice v Beskydech,ale první den jsme se pohádali jak psi,takže ani na doteky nedošlo.
Přesto.Vzpomínky,sahající dál...

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nevěděl, jak to dokázal, ale byl ve výtahu. Teď už jen stisknout P, jako přízemí.
Už odmala jakýmsi intuitivním způsobem chápal, že každá situace, která se v životě člověka vyskytne si žádá část jistého respektu vzhledem ke své závažnosti, jistou míru úrovně, které je třeba dostát. Kdyby se u těch dveří neovládnul, mohlo se dějství následujících minut odehrávat mnoha možnými způsoby, ale ani jedno z těchto dějství by pravděpodobně nedostálo úrovně, která byla požadována.
Ale kým vlastně? Zamyslel se.
Nebyla právě jeho posedlost správností, korektností a - ano - ctí jedním z důvodů, že přestal hledět na svůj emocionální kompas?

Najdise.cz » Artep Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak na tuhle možnost jsem se taky těšil, dokonce i na detaily
Ale Plája se rozhodl, že vytvoří ještě větší napětí...

Nebylo by to nic novýho. Ve "Scénách z manželského života" od Bergmana končí podpis rozvodové smlouvy vášnivou scénou v kanceláři.

Artep » Argyll víš co já si myslím, že by klidně měl končit každý rozvod pěkně v posteli, na stole , vlastně kdekoliv......bylo by to víc v pohodě a bylo by jasno


Bergmanovi to

Najdise.cz » Artep Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Neříkej dvakrát!

Že já si to v tom výtahu v přízemí ještě rozmyslím a pojedu nazpátek nahoru!

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Vlastně si uvědomil, že vůbec nic necítí. Žádnou bolest ani emoce. Jediné, co jej pohlcovalo byl vnitřní myšlenkový trysk, kaleidoskop obrazů. Díval se na bílý nemocniční strop, jako by to byl LCD monitor, který promítá zběsilý sled jeho myšlenek, kterých on byl pouhým divákem.
V místnosti se střídali lékaři sestřičky. Nosili prášky, injekce, snad na něj i mluvili. To, co však začal konečně vnímat, byl elementární fakt, že svět za okny se pozvolna noří do tmy. Osaměl na pokoji a jeho myšlenky začaly nabíral výhružné obrysy. Poprvé cosi pocítil. Hrozný starch a úzkost.

player » Argyll Nemohl spát.Pořád se bál o budoucnost.Až nad ránem se začal uvolňovat.Najednou mu práce i budoucnost připadala směšná.
Ráno při vizitě prohlédl primář pahýl a pronesl zajímavou větu.Tak ...a nyní může nastat rehabilitace.Pošlem vás na měsíc do Kladrub.Dnes vám vezmem otisk na protézu.
Vida-budoucnost přichází.

Tyna_Tynka » Argyll Náhle ho znovu přepadla hrozivá nutnost přemítání o nich dvou.
Jak to tenkrát jen říkala... "Jdu na otcovu chalupu.Teď chci být chvíli sama.Ale pokud mě budeš hledat,najdeš mě tam."
Chtěla by, abych ji našel...? Ale já ji nechci hledat.
Tak strašně moc bych ji chtěl, ale kéž by přišla sama, vrátila se. Kéž by našla ona mě. Mrzáka.
Probudit se a vidět tak místo odporně běloskvoucího stropu její nádherný obličej...

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Když za primářem zacvakly dveře, zhluboka se nadýchnul a protřel si oči. Jakoby ožil a jako zoufalé zvíře chycené do pasti se snažil najít cestu ven. Začal pěstmi zběsile mlátit do matrace.
"Kurva, KURVA! KURVA!!!"
Řev se roznesl po celém oddělení. Ranní intermezzo skončilo tím, že prudkým obloukem poslal tác se snídaní do dveří. Ty se vzápětí otevřely a vedle pozvolna opadávajících smažených vajec se objevila tvář mladé ženy. Doslova znehybněl. Sestřička. Dvacetiletý anděl spásy s paštikou a chlebem pod nohama. Trochu se zastyděl.
"Je všechno v pořádku?"

Najdise.cz » Argyll Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
====POSTRANNÍ DĚJOVÁ LINIE, POKRAČOVÁNÍ====

"Je všechno v pořádku?"

Vzpamatoval se a odpálil:

"No jasně, jak vidíte, připravuju se na paralympiádu. A teď zavřete zvenku!"

Nevšímala si jeho sarkasmu, překročila chleba s paštikou. Došla před jeho postel, otočila se k němu tváří v tvář a pevně se rozkročila. Vodopád černých vlasů na konci mírně zvlněných, velké a tklivé tmavomodré oči, vysoké čelo a vůbec - tvar obličeje jako z nějaké ikony panny Marie, bledá přejemná porcelánová pleť. A níž? Mezi dvěma velikými ňadry zakrytými modrou sesterskou blůzkou se černala doktorská sluchátka. Byla mírně nakloněná v bedrech, což její vizáži dodalo zvláštní rajc. (...Jenom netušil odkdy sestřičky nosí sluchátka...)

"Takže další chytrák, co mě tu bude jebat? Poslouchej, pako, žádnej bažant, nebudu po tobě vynášet chcanky jako po ostatních. Dostaneš berle a dojdeš si na hajzl sám."

Poprvé od včerejška se pousmál, líbila se mu. Se vším všudy.

"Nuže, sestři, vzhledem k vaší míře soucitu s vašimi pacienty bych přeci jen ocenil trochu soukromí a rád bych si...", nahmatal ovladač, "...pustil telku. Zpravodajství z Afghánistánu mi po vašem ántré udělá dobře."

"Poslouchejte, pane Zdeňku Ischiasi - nebo jak zní ten váš stupidní pseudonym - na vás je soucitu škoda. Mám tady na oddělení lidi, kteří trpí mnohem víc, ale nenadělají při tom zdaleka tolik kraválu."

Přiblížila se k němu z boku nemocniční postele a razantním pohybem odkryla deku. Pod jeho spodkami uviděla výsledek jeho mimovolné ranní erekce. Koketně prohlásila:

"No vida, pane Zdeněk. Nohu vám sice uřízli, ale varlata nikoli. Tak si toho važte!"

Ztuhnul a velice dlouze, zkoumavě, soustředěně a nikoli bez sympatií se jí zahleděl do očí.

"Dobře ty... bosorko. A teď dones panáka. Nudím se."

Ušklíbla se, ledabyle na něj odhodila deku a s nezúčastněným výrazem se jala uklízet paštiky, chleby a vajíčka.

Najdise.cz » Argyll Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Když opustila místnost, vydechl. Zvláštním způsobem, snad jako by se mu ulevilo. Jako by se z něj stal malý rošťák, který chce něco "podniknout". Ale bohužel neměl moc na výběr. Díky tomu začal opět přemýšlet.
Co to bylo za konverzaci?
Co je ta sestřička zač?
Co to vlastně všechno má znamenat?

"Kurva, to snad né! Já se snad poprvý v životě odvázal!"

A pak jej něco napadlo. Vzal z nočního stolku svůj mobil, od včerejší příhody ve výtahu vypnutý. Vzpomněl si na "Odpusť, miluji tě" a začal se smát. Na celé kolo.
Jeho vnitřní dialog posléze vypadal asi tak:

"Celý ty měsíce jsem dřel jako Mongol jen aby jsme ten byt mohli odkoupit do osobního vlastnictví. Abychom mohli být spolu a nemuseli platit ty nekřesťanský nájmy. Vlastně jí nic nevyčítám. Oba jsme se stali obětmi našeho snu o společném životě. Když ona chce distanc, má ho mít. Já mám teďka ten svůj, ten svůj a bez nohy. A proto na to seru. Mobil nezapnu. Když to tak vezmu - muselo se tam nashromáždˇit mnoho zajímavého materiálu. Hlavně z práce. A tak pálím první most."

Vzal svůj mobilní telefon a prudce jím mrštil o zeď. Rozlétnul se na své komponenty odmocněné dvěma. První krok ke svobodě.
Poté si konečně pustil televizi. Dávali Sabrinu, malou čarodějnici. Pustil to z hlavy a uvažoval dál.

Najdise.cz » Argyll Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
"Vaše simka, mladý muži!", odvětil primář, když vtisknul jeho simkartu do jeho dlaně.

Zjev toho chlapa v něm vzbudil úctu. Vyhlížel jako starozákonní patriarcha orámovaný brýlemi a sluchátky.
Zdeněk pochopil, že nevzít si svou simku z rukou onoho muže by se rovnalo urážce.

"Prý jste nám tu po ránu dělal rotyku!"

Mlčel.

"Na slečnu Polanskou to udělalo dojem. Něco vám na ní prozradím: má ráda rychlá auta."

Samozřejmě mu ihned došlo, že se svou amputovanou pravačkou nemá na plyn a brzdu nárok.

"Bla bla bla... Při vší úctě, doktore: je tohle nějakej mě dosud neznámej druh terapie? Máte v záloze nějakou fešnější asistentku?"

"To ne," řekl doktor Goldstein.
"Ale doporučuji vám jít na rehabilitaci."

"Proč?"

"Mladý muži, na tomto světě je mnoho tajemství, o nichž nemáte ani páru!"

Najdise.cz » Argyll Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Odešli.

V televizi běželo zpravodajství, nejspíš CNN. Nevnímal a hlavou se mu neustále honila ta myšlenka:

"Na tomto světě je mnoho tajemství, o nichž nemáte ani páru!"

Rozhodl se, že přepne program. V televizi i v mozku. Po jeho pravici stál pár berlí. Ještě je nezkoušel, od té nehody ještě nestál na vlastních nohách, ačkoli už to byla jen jedna noha. Tu amputovanou jakoby stále cítil, i když se mu neustále připomínala tupá bolest.

"Dobroš, jdem na to!"

Odhodil peřinu, na moment zkontroloval zodpovědně zafáčovaný pahýl a vztáhnul ruce po berlích. Po prvním pokusu o pohyb pochopil, že musí více přenášet váhu na levou polovinu těla, že důležitý je poměr mezi pravou berlí a zbývající nohou. Byl opatrný a díky tomu jeho snaha přinášela ovoce. "Došel" si k oknu a pohlédl ven na zelené stromořadí a benzínku za ním. Kupodivu - byl to královský pocit. Dokázal to.

"Mě nikdo nedostane! Odteď už ne!"

Vtom si uvědomil, že se mu chce zoufale močit. Skvělá výzva! Už žádný bažant, ale civilizované WC, tak, jak to má být. Dobelhal se na chodbu, posléze na WC, vykonal potřebu a zpáteční cestou si všimnul automatu na kafe. Dostal chuť na capuccino. Nemocniční chodbou v ten moment procházela sestřička Polanská. Uvědomil si, že už na capuccino vlastně nemá chuť. Za chůze se usmála. Upřímně.

"Hezky! Takhle se mi líbíte! Jak bylo u Stalingradu?"

Prosvištěla kolem, takže nestihl opětovat její ostrovtip. Ani nevěděl jak, ale už zase ležel ve své posteli a sledoval Ordinaci v Růžové zahradě.

"Bože, to je píčovina!"

Naštěstí se roznášely večeře. Byly dalmátské čufty s rýží. Samozřejmě - donesené slečnou Polanskou.

"Proč děláte tuhle práci?"

zeptal se, když byla na odchodu, takže se ve dveřích zastavila a dveře zavřela. Pustila vozík s dalmátskými čufty.

"Šťabajzna jako vy by mohla tímto momentem svištět v Porši po boku pohlednýho milionářskýho synka. Mohla by mít vlastní modelingovou agenturu, vlastní právní kancelář, vlastní jachtu, vlastní okruh milenců. Jste krásná a chytrá, tak proč nemocnice?"

Stejně tak jako ráno - došla před jeho postel, rozkročila se a zapřela svůj pohled do jeho očí.

"Pane Nitrophanosi, mám dojem, že jste mne trochu podcenil. Nevím jestli na tomto světě raději vlastníte, nebo žijete. Já si hloubku a krásu života uvědomuji tváří v tvář lidské bolesti, utrpení, díky jejich nemoci, špíně a bídě. A co vy?"

Najdise.cz » Artep Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
´
Já k tomu dodám, že na části od Pláji se mi navazovalo asi jako na slona v porcelánu. Člověk nevěděl jaká další "pravděpodobná" katastrofa se odehraje v jeho následující smyčce. A ty skoky v čase! Jako kdyby Tarantino přesedlal na červenou knihovnu.

Artep » Argyll No já dokážu krom manuálu a příruček přečíst cokoliv , ale takový přeslazený .....cosi.....no jak to mám napsat?...no to mě fakt dostalo,

Tarantino zdaleka né, takhle nám Playa nastavil závěr kterého bychom se podle něj měli držet ,ale mě se ten konec nelíbí takový jakýsi psychopatický , tohle se děje fakt jen v brožurách pod lampou