Naše druhá polovina - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele baro.jilo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ahojky,..
souhlasím s tebou, že člověk hledá svojí druhou polovičku, aby mohl poznat u krásu, když se dva lidé spojí v jednu bytost. Já jsem dlouho hledal, ale nakonec jsem našel svéjí drahou polovičku. Když spolu mluvíme tak ten druhý ho doplnuje, protože ví, vo chce říct a tak je to ze vším. Jsme od sebe 300 Km ale pokaždé, když jeden myslí na něco, tak ten druhý o tom ví a cítí...vím, že se to zdá divné, ale opravdu to tak fufguje. jako že se i říká že na dálku vztahy nefungují, ale také to není pravda. Protože když člověk miluje, ale opravdu z hlouby duše a je to i opětované, tak není věc nebo problém, který by se nedal vyřešit. Ale problém je někoho takového najít. Jelikož dnešní doba je moc uspěchaná a naročná. Proto každý k sobě někoho hledá a jen málo kdy je spokojený, jelikož po čase zjistí, že to byl jen pouhý klam. Láska je moc krásná neskutečná, ale i krutá a nevypočitatelná,...ale stojí to za to,...

Elenor » baro.jilo Ahoj,to je super,že někoho takového máš.
Já třeba ještě pořád hledám.I když teď jsem v situaci,kdy stagnuji.Tak že nic.
Ale zase si říkám,že přijde,až to budu nejmíň čekat.
Měj se a užívej si lásky co máš.

Tyna_Tynka Ahoj,
když jsem byla mladší, tak jsem si to přesně takhle myslela, ale teď už trochu jinak.
Myslím si spíš, že některé duše se znají, a tak se pořád setkávají - v různých životech. Něco si dluží, něco si mají vynahradit, předat, a nebo jen tak - je jim spolu dobře, a tak se setkávají opakovaně. Teď už si spíš myslím, že každá duše je prostě jedinečnou duší (tudíž že se nerozdělia na dvě, nebo tak nějak), ale existují některé duše, které jsou s ní jaksi provázané, a tak se znovu potkávají.
A hledání? Myslím si, že to ani moc hledání není, oni se totiž dostanou tam a v takový čas (samozřejmě v relativní čas, čas neexistuje), aby se mohli sejít.
A ano - znám pocit, že dotyčného jsem již měla tu čest někdy potkat - také například u mého přítele.
Tak to je můj nynější názor a cítění. Ale jak jsem naznačila, je vidět, že se můj pohled na toto mění, třeba za deset let dojdu zase jiného poznání...

Elenor » Tyna_Tynka Ahoj,tak tím,že potkáváme lidi a získáváme zkušenosti,se mění i naše vnímání a názory.
S tím hledáním,bych u tebe souhlasila. Jinak svůj názor na tohle ještě nemám až tak vyhraněný a proto chci vědět, co si i ostatní o tom myslí. Možná,že je tohle jen příklad právě hledané rovnováhy.
Díky.

Loen Souhlasím s Tynkou, ale touto tématikou se zabývá Paulo Coelho ve své knize Brida(...kdysi byla jedna bytost,která se rozdělila na dvě.Na ženu a muže. Od té doby mají za úkol se hledat...), ale popravdě mi ta kniha přišla jako pohádka

Elenor Ano,na to by mohlo něco být. Hlavně to s doplňujícími se dušemi Jak jsem psala, spíš mi to přijde jako přirovnání k hledání nějaké rovnováhy,harmonie.
Díky za názor.

Elenor To je hezké.

laky.nova nevím ale máš mě my už jsm splynuly, potkáváme se v životech a doplňujem se taky....hele ať je to jak chce na to je spousta teorií a každej si vybere tu která mu bude sedět nejvíc....
mám tě ráda, jsi moje a já o tbe budu zatím pečovat než přijde ta tvoje druhá půlka

Nuna Nalezením druhé půlky duše se energie dostává do rovnováhy. My předáváme to,co máme navíc a přijímáme to,co nám chybí. Vzniká soulad a harmonie - bylo to tady řečeno.
Ale souhlasím i s tím,že duše se potkávají a mohou se dostat to souladu i ve chvíli,kdy nejde o partnerské soužití.
Vzpoměla jsem si na jeden zážitek,je to asi 5 let zpátky. Na hřišti ke mě přišla malá holčička,stála přede mnou, natáhla ke mě ruce a povídá "mami"...koukala na mě a já na ni a neuměla jsem vysvětlit, co cítím. A neumím to vlastně dodnes. Ale mohu to brát jako důkaz toho,že potkávat blízké duše budeme v tomhle životě a s našimi současnými blízkými se setkávat i v těch dalších.

Elenor » laky.nova Ty mojeee. To je pravda,my se známe snad věky.

Elenor » Nuna No právě,mě při tom hned vyběhne rovnováha a harmonie.
Ale kdyby to tak bylo,tak co nastane,až se ty dvě půlky najdou a splynou?

Nuna » Elenor Jo,to je těžká otázka. Tak máš svojí půlku duše,kterou jsi hledala a te´d jste jedna. To je dobrý si uvědomit. Ale je asi dost těžký žít tak,abyste spolu mohli fungovat i v reálném světě. Nejde jenom sedět vedle sebe a vzdychat,jak je úžasné, že jsme se našli.

Elenor A ty si vzpomínáš na svoje inkarnace? Nějak to pořád nemůžu pochopit.Myslím,že když duše prochází životy a učí se v nich,tak by měla projít jak mužským tělem,tak i ženským.Ne? Jako,že ji to posouvá v růstu. Něco jako v zaměstnání,čím víc prací vyzkouším,tím víc budu mít zkušeností,víc se naučím atd. Já měla být v minulém životě mužem a teď jsem ženou,abych se zase něco naučila.Tak si to aspoň myslím já.

Elenor » Nuna No jo,já nikoho takovýho nenašla.Teda o jednom si myslím,že k sobě patříme,jen to není reálné. A to je možná ono,procházíme životama,setkáme se, víme že k sobě patříme,ale pořád si stavíme překážky a tak spolu nejsme.

Elenor Zajímavé. Když jsem se ptala kyvadla proč, tak na moje otázky jestli jsem byla zlý chlap co ubližoval ženám a podobně odpovídalo,že ne.Až v poslední chvíli jsem si řekla,že jsem musela být homosexuál,že jinak už nevím.Kyvadlo souhlasilo. Tak podle všeho jsem byla homosexuální voják. Kurník,to je výhra v loterii.

Wolfinka "Když je žák připraven, učitel si ho vždycky najde"...

Myslím, že jak procházíme životem, je nutností možná "osudem" jak tomu kdo říká je jedno, setkat se s určitými dušemi...

Začas, pokud jsme si předali co jsme měli, naučili se co jsme měli (a nemusí to být pouze pozitivní zkušenost) se naše cesty rozcházejí. S někým se cesty nerozcházejí vůbec, ač třeba na fyzické úrovni ano, na duchovní ne.

V životě často potkávám, a vy ostatní také, jak vidím a čtu... osoby, které už "znám" jen to vědomě nevím... Poznám to tak, že spolu tzv. plyneme. Jsme na stejné určité a vždy různě znějící notě (v rámci celku), melodii , kterou spolu vytvářím, nebo disharmonii ( a často bez příčin) dokážu vnímat už při prvním setkání...



Ale zda je skutečně jedna jedinná duše na světě, která je má polovička - ta, která se podle teorie oddělila kdysi za dávných časů a má za úkol mě najít nebo já ji, nevím...

Elenor » Wolfinka Joo,taky nevím. Ale s těmi doplňujícími bych souhlasila. Vím,že Laky znám víc životů,že jsme byly nejlepšími přáteli tehdy i teď. A s tím co si o něm myslím,že k sobě patříme i když on je jinde(nemyslím fyzicky),tak se známe taky už dlouho.

Elenor U tvé poslední věty jsem si vzpomněla,že mi jedna paní říkala,že přitahujeme k sobě lidi se stejnými vibracemi,jaké máme my samotní. Např. ten co má vyřešenou minulost k sobě přitahuje toho co ji má taky vyřešenou.

Wolfinka » Elenor Eli, zrovinka nedávno jsem potkala člověka, u kterého mi automaticky naskčilo takové zvláštní nepodmíněné hluboké pouto. Pocit, že ho znám věky... otřepané klišé, ale je to tak...

Zatím nevím, kdo to je (tedy vím v reálu kdo je a jak se jmenuje) a co pro mě setkání s ním znamená, ale vím, že to zjistím... To je příklad, že celý život potkáváme /jak už tady říkala Nuna/ různé duše a nezáleží na věku ani stavu ale cítíme spojení...

Elenor » Wolfinka

Elenor To se mi zdá taky,že je všechno urychlený. Já i nemoci snad doháním na 10 let dopředu. A prožívání,různé psychické stavy,......
Piháček o tom měla ve svém profilu nahranou nějakou přednášku.

Elenor Vím,četla jsem si to.

Elenor Tak zatím všem moc děkuji za vaše názory. Budu ráda,když přibudou další.
Dobrou noc všem.

Tyna_Tynka » Elenor Zajímavé, taky si myslím, že jsem byla voják, nebo někdo, kdo měl co do činění s nějakou válkou - hrozně špatně na mě působí zranění z válek (ať je to kdekoliv, ve filmech, v dokumentech, ve výpovědích lidí apod. a z kterékoliv doby - nemusím to vidět, umím si to hodně představit a úplně to "cítím", není mi moc dobře ani když to teď píšu...) - nebo jsem tam možná byla doktorem nebo sestrou. Ale je to samozřejmě pouze má domněnka. Zatím nemám nějak silný pocit, že to Vím, pouze mě to dost často napadá.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Iza23, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No ja len doplnim, ze tato teoria obojpohlavnej osoby, cize androgina,ktory sa rozdelil na dve polovicky a potom hladal svoju druhu polovicku, sa vyvinula v antike. urcite plati, ze clovek hlada toho praveho/tu pravu, ale moze to byt aj symbolika spojenia telesneho a dusevneho zazitku lasky, ktora sa spoji dokonale ked najdeme tu spravnu osobu